Kostel Sv. Mikuláše

Koncem ledna jsme s dětmi 3.třídy zahájili práci na tématu: Kostel Sv. Mikuláše.

Kostel  stojí na náměstí necelých 100m od školy. Děti kolem něj chodí každý den, měly by ho dobře znát - ale znají?

Prací na tomto tématu  jsem v nich chtěla probudit schopnost objevovat  v obyčejném světě neobyčejné, dosud nepoznané věci. 

Činnosti probíhaly v hodinách Čj, Čs, Pv a Vv.

Celé téma jsme rozděli do šesti částí. Práci jsme se věnovali od konce ledna do dubna.

Cílem této úvodní části bylo vzbuzení zájmu a vstup do tématu.

a) Každý žák měl napsat, co se mu vybaví, když se řekne slovo kostel.(asociace)

    Uvádím některé odpovědi:

                                                       Markétka / maminka tam chodila zpívat,obrazy, pan farář, zvon, místo, kam se chodí lidi modlit,...

                                                      Radek / Ježíš, Maria, Betlém, hodiny, hřbitov, ministrant,.../

                                                      Nikolka H. / kříž, památky, mše, Maria a Josef,.../

                                                      David / hroby, sochy, nádoby, kronika,.../

                                                      Anička / Ježíšek, svíčky, pan farář,..../            

 

b) Nakresli pastelkami kostel podle vlastní představy: " Kostel mýma očima " 

Kostelem nás provázel místní farář pan Jozef Andrejčák. Před návštěvou si pro něho děti přpravily otázky. Vytvořily skupiny, obdržely barevné papíry a voskové pastely.

Celá třída se těšila. Někteří žáci byli v kostele poprvé. Po přivítání jsme je nechali, aby si užili atmosféru kostela. Cílem bylo, aby vnímali nejenom zrakem, ale i dalšími smysly: Dotýkali se starých věcí, vnímali vůni a poslouchali ozvěny svého hlasu. 

Jedním z úkolů bylo zapamatovat si biblická jména, se kterými je kostel spjat. O těchto postavách jim vyprávěl pan farář. Mohli si je prohlédnout na obrazech. Dozvěděli se také, co je to presbytář, kostelní loď, kazatelna, křtitelnice, atd... Více než toto je ale zaujal osobní příběh pana faráře. Děti mu dávaly předem připravené otázky, např: Jak jste se stal farářem? Věříte na Ježíška? Proč se děti křtí? Kde je město Betlém? 

Po rozhovoru si udělaly několik výtvarných frotáží.

Nakonec Johanka s Aničkou zahrály na flétnu koledu u jesliček.

Dětem se v kostele líbilo a všichni odcházeli plny nevšedních dojmů

O tom, kdo byl Svatý Mikuláš a proč se kostel v Novém Kníně jmenuje po něm, se měly děti dozvědět  z textu Kostel Svatého Mikuláše. Dříve nežli jsme začali s tímto textem pracovat, připravila jsem si téma metodou předvídání z obrazu.

     PŘEDVÍDÁNÍ Z OBRAZU

 

Děti se rozdělily do dvojic, každá dvojice dostala obrázek (viz příloha) s těmito úkoly:

 

·        Prohlédněte si pozorně obrázek a zkuste odhadnout, co nebo kdo je na obrázku.  Můžete se o tom poradit se spolužákem. (čas: 3 min.)

·        Zkuste najít pro své domněnky důkazy. (čas: 1 min.)

 

Následovala práce ve dvojicích, potom sdílení dvou dvojic navzájem a pak povídání v celé třídě. Ačkoliv děti na podobný druh práce zvyklé nebyly, pustily se do živé debaty.

Před třídou jsem nechala promluvit všechny dvojice, které se přihlásily. Vymyslet důkaz pro své tvrzení se podařilo asi třetině dvojic. To je velmi dobrý výsledek. Předpokládám, že pokud by děti dostávaly obdobné příležitosti k zamyšlení častěji, jejich počet by narůstal.

Tvrdit něco a pak k tomu najít důkaz a následně ho zformulovat je pro děti mladšího školního věku obtížné. Jde o operaci z vyšších myšlenkových hladin. Je proto užitečné nechat tím děti občas projít, aby příště věděly, jak na to, a úspěšných řešitelů přibývalo.

 

Celkem jsme této části hodiny věnovali asi 10 min.

O tom, kdo byl Svatý Mikuláš a proč se kostel v Novém Kníně jmenuje po něm, se děti dozvěděly z textu Kostel Svatého Mikuláše. Pracovali jsme metodou Klíčová slova a Poslední slovo patří mně.

 

1)      KLÍČOVÁ SLOVA

 

·        dohodli se

·        biskup

·        plnovous

·        obyčej

 

 

Napsala jsem na tabuli 4 klíčová slova a nechala děti chvíli promýšlet, o čem by příběh, ve kterém jsou uvedena tato slova, mohl být, v jakém prostředí by se mohl odehrávat, kdo by tam mohl např.vystupovat. Po tomto krátkém čase, do kterého jsem nepromlouvala, abych žáky při přemýšlení nerušila, jsem děti vyzvala, aby ve dvojici zkusily vymyslet příběh, ve kterém se všechna slova z nabídky objeví.

Dala jsem jim na vymýšlení příběhu 8 minut (dvě otočení mými přesýpacími hodinami), protože s klíčovými slovy pracovaly poprvé. Pokud by tuto metodu již znaly, stačila by doba kratší.

Příběh si děti pouze promyslely, nezapisovaly si ho.

Po uplynutí času jsme si vyslechli 4 rozmanité příběhy. Dopředu jsem děti upozornila na to, že nevyslechneme všechny verze, ale příležitost ke sdílení jejich myšlenek ještě určitě budou mít.

 

Zajímavé bylo, že některé dvojice  do svých verzí zapracovaly nejen klíčová slova, ale i obrázek, se kterým jsme pracovali v úvodu.

 

Tato část hodiny – práce s klíčovými slovy a prezentace příběhů trvala asi 15 – 20 min. (Má zkušenost je taková, že ve třídě, která je zvyklá těmito metodami pracovat, stačí 10 – 12 min.)

 

2)      PODVOJNÝ DENÍK, POSLEDNÍ SLOVO PATŘÍ MNĚ

 

 

Než jsem dětem rozdala text, požádala jsem je, aby si vzaly tužku nebo pastelku. Vysvětlila jsem jim a zároveň na tabuli nakreslila a zapsala, jak budeme text číst, co v něm budeme hledat, a jak to budeme zapisovat.

Přečetli jsme si úvodní odstavec textu. Řekla jsem dětem, který citát při četbě zaujal mě, který bych si podtrhla. Následně jsem na tabuli nakreslila stránku, tu rozdělila na dvě poloviny, do levé části vepsala vybraný citát a do pravé komentář, tedy vlastně vysvětlení čím a proč mě vypsaný citát zaujal. Modelovala jsem dětem způsob práce, který je čeká. (Pro určité typy dětí je tento způsob prezentace práce důležitý.)

Protože touto metodou pracovaly poprvé, zvolila jsem hlasité čtení, při kterém se děti střídaly. Četbu jsem občas podle potřeby přerušila, aby si mohli ti pomalejší podtrhnout část, která je zaujala, a přitom neztratili s četbou kontakt. 

(Výhodnější pro tuto metodu je však čtení tiché, kdy si každý volí optimální tempo a sám určuje pauzy na podtrhávání.)

Některé děti si podtrhly více citátů, některé jen dva nebo tři.

Při následné práci měly pak za úkol jeden až tři podtržené citáty vybrat, zapsat na levou stranu papíru a na pravou k nim vymyslet komentáře. Některé děti měly s touto částí práce problémy, pomáhala jsem jim tak, že jsem jejich podtržená slova, slovní spojení či věty předčítala a ony měly říci stop u místa, které jim zní i podruhé zajímavě. Tak jsme se toho ONOHO citátu dopátrali a dotyčný si ho zapsal do levého sloupce v sešitě.

Někdy jsem si všimla, že někdo napsal do komentáře např.: Tohle se mi líbí. To je hezké. Ocenila jsem ho za to, jak pěkně svůj nápad začal a teď, ať zkusí ve své hlavě vypátrat, proč se mu to líbí/nelíbí, proč ho to zaujalo. Když mi to pak řekli, radostně jsem zareagovala: To je ono, to tam ještě dopiš, ať to nezapomeneme.

ukázky z dětských prací:

 

• V Novém Kníně stojí na náměstí kostel Svatého Mikuláše. – Vybral jsem si to protože jsme byly se třídou v kostele a hodně se mi líbí a že bydlím v Novém Kníně.

 

• Pomáhal kde mohl a jak mohl – To se mi líbí protože někdy bych taky potřebovala pomoct.

 

• Svatý Václav, Svatá Anežka, Svatá Barbora – vybral jsem si to, protože jsou to významné osoby, které udělali něco pro lidi.

 

• Svatý Václav, Svatá Anežka, Svatá Barbora – Líbí se mi to, protože jsou to hezký jména a srandovní.

 

• Přispěchal na pomoc – To se mě líbí. Jiný by asi nepřispěchal na  pomoc.

 

• Plakalo a naříkalo celé město – líbilosemito protože je to pjekné a pěkné a krásné

 

• Plnovous – Vybral jsem si to slovo, protože se mi líbí plnovous.

 

• Pomáhal kde mohl – Vybral jsem si to protože je to pěkná věc.

 

• 5. prosince s čerty a anděli – To se mi líbí protože dostávám dárky.

 

• dobroty, vkládat je do punčochy – To se mi nelíbí, protože já je dostávám do tašky.

 

• modlitbě – Spoměl jsem si jak chodím s babičkou do kostela.

 

• Mikuláš pomáhal tajně – Líbilo se mi to protože ten Mikuláš byl moc hodný.

 

• Lidé ještě dlouho po jeho smrti přicházeli s růžemi a pokrývali jimi celý hrob. – tato část se mi líbila protože si všichni biskupa Mikuláše vážili. Ale dnes už to mnoho lidí neumí.

 

Po dočtení příběhu a dokončení zápisků jsme se sešli v kroužku.

Vzali jsme si s sebou text a naše komentáře, protože oboje budeme pro následující práci potřebovat.

 

Na začátek jsem dětem vysvětlila, jak další část naší společné práce bude probíhat. Začala jsem tím, že nejprve jsem sama přečetla svůj citát z textu a děti odhadovaly, proč jsem si ho vybrala. Když všichni hlásící se dostali slovo, přečetla jsem dětem svůj komentář.

Pak jsem se zeptala, kdo by to chtěl zkusit. O zájemce nebyla nouze. Děti pokyny pochopily hbitě, takže jsem mohla přidat také to, že by ten, kdo čte svůj citát, neměl  při vyslechnutí odhadů spolužáků  na jejich slova reagovat ani slovy ani mimicky, ale pouze pozorně naslouchat a na závěr se buď jen usmát, nebo poděkovat. I tento nesnadný úkol se jim dařil.

Děti se zapojovaly aktivně a s chutí. Často se trefovaly a někteří autoři komentářů ještě před tím, než svůj zápis přečetli, měli potřebu to říci a ocenit.

 

Přečíst text, zapsat si do sešitu citát a komentář a prožít poslední slovo patří mně nám zabralo druhou vyučovací hodinu.

 

Pokud jsou děti zdatní čtenáři a text není příliš dlouhý, fáze na čtení se zkracuje. Samozřejmě pokud jsou děti zvyklé si pravidelně zapisovat formou podvojného deníku, nezabere jim mnoho času ani fáze výběru a zápisu. Je to otázka tréninku dovedností, které jsou potřeba pro práci s těmito metodami zvládnout. Pokud děti prožijí takovou hodinu a pak zařadím tyto metody až za pár měsíců znovu, budu potřebovat nejspíš opět stejné množství času jako poprvé, protože paměťová stopa po tomto učebním zážitku nemůže být hluboká.

 

 

Hodinu odučila a sepsala Květa Krüger

Po pěkné náslechové hodině paní K.  Krüger jsme s dětmi na základě dojmů z četby vytvářeli pětilístek. Touto metodou jsme pracovali poprvé. Žáci ve skupinách velice živě diskutovali o vhodnosti každého slova. Činnost je zaujala a práce se jim povedla.

Ve třídě potom následovala krátka beseda s kronikářem panem Josefem Máchou, prohlídka a četba některých částí kroniky. Část kroniky si v hodinách psaní děti přepsaly na staré "pergameny", které si připravily v hodinách VV. 

Tématu jsme se věnovali ještě ve výtvarné výchově, děti navrhovaly poštovní známku a pohlednici. Pracovali jsme technikami: kolorovaná kresba , malba temperovými barvami  a vystřihovaná mozaika.

Téma jsme zakončili návrhy turistické známky v keramické dílně.

 

Práce na tomto tématu byla pro mě velmi zajímavá. Seznámila jsem se nejen s novými metodami kritického myšlení (díky náslechové hodině lektorky kritického myšlení paní Květy Krüger): Předvídání z obrazu, Klíčová slova a  Poslední slovo patří mě, ale i jsem mohla sledovat žáky, jak pracují pod vedením jiného pedagoga. Na to, že děti nebyly zvyklé na tento druh práce, snažily se, byly vnímavé, pozorné, pracovaly aktivně, pouštěly se do živé debaty a práce se jim celkově dařila. Uvědomila jsem si, jak je důležité stále obohacovat výuku o nové metody a výukové činnosti. Budu tyto metody zařazovat do výuky a věřím, že i žáci budou získaných zkušeností lépe využívat.

Práce byla časově velice náročná. Příště bych se raději tématu věnovala intenzivně a souvisle po dobu několika dnů, případně týdnů. 

Z hodnocení dětí jsem se dozvěděla, že nejsilnějším a nezapomenutelným zážitkem byla pro ně návštěva kostela a osobní svědectví pana faráře. Nejvíce je bavila práce s keramickou hlínou, kdy vytvářely turistické známky kostela.

A co záměr celé práce, podařilo se nám ho naplnit?  Prostřednictvím toho, co si děti vybraly z textu o Sv. Mikulášovi a o kostele v Novém Kníně, jakými vlastními myšlenkami vybraná slova a věty okomentovaly, dává tušit, že se to podařilo. (Pomáhal, kde mohl a jak mohl - To se mi líbí, protože někdy bych potřebovala pomoct; Místo, které se mi líbí: V Novém Kníně stojí na náměstí kostel Svatého Mikuláše. Vybral jsem si to protože jsme byli minule se třídou v kostele a hodně se mi líbí a taky že bydlím v Novém Kníně.)