V rámci poznávání pamětihodností okolí Nového Knína, jsme se rozhodli vytvořit pro 1. 2. a 4. ročník krátkodobý projekt „Zlatodůl Libčice“. Tento projekt se skládal z motivačního jednodenního poznávacího výletu ke zlatodolu v Libčicích u Nového Knína s tím, že celý týden se vyučující k tomuto výletu vraceli v jednotlivých předmětech a činnostech. Týdenní projekt byl pak zakončen návštěvou místního muzea těžby zlata v Novém Kníně.

Naším záměrem bylo poznat zlatodůl v Libčicích spolu s okolím Libčic a jejich pamětihodnostmi. Ukázat si vývoj událostí místního regionu na pozadí dějin, seznámit žáky s dobou kamennou, bronzovou a železnou, se solnou stezkou, dozvědět se něco o těžbě zlata a naučit se poznávat, případně zopakovat některé horniny a nerosty. K tomuto motivačnímu výletu se pak vyučující vraceli v jednotlivých předmětech tzn. M, Čj, Vv, Čs.

Celodenní výlet se skládal z několika částí. Brzy ráno jsme se autobusem nechali dopravit před místní restauraci v Libčicích, kde v pronajatém sále proběhla teoretická část výletu. Pro žáky byla připravena prezentace z výukového CD „Vlastík“ o jednotlivých obdobích historie našich dějin a stručný průřez dějinami v návaznosti na okolí Libčic, na to se tu odehrálo, nebo mohlo odehrát, se zaměřením na těžbu zlata.

Jako další měla paní učitelka Budková připravenou krátkou motivační pověst „Proč lidé musejí za stříbrem do skal (str. 121 – 122 z knihy Nedávno daleko, nedaleko od Otakara Moravce).

Po přečtení předešlé pověsti si žáci vytvořili skupinky po 7, herním způsobem získali sedm klíčových slov (pro slova mohl jít do pokladnice slov pouze jeden ze skupiny - skupina měla jen 3 pokusy), poté bylo jejich úkolem vymyslet vlastní pověst s využitím všech klíčových slov.

Po přečtení vlastních pověstí následovalo čtení pověsti „Jak objevili na Kozákově drahé kameny“ z knihy Ďáblův doktor od Vladimíra Mikoláška. Děti pracovaly s pověstí metodou Řízené čtení (čtení příběhu bylo přerušiváno, žáci domýšleli odpovědi na jednotlivé otázky: „Co budou chtít obři od hajného? Co poradila manželka hajnému? Jaká čeká na hajného odměna?“ a v závěru měli  za úkol příběh dokončit. Posléze se dozvěděli skutečný konec příběhu.

Po svačině šli žáci na „zlatodůl“, po cestě měli za úkol sebrat co nejvíce zlatých kamínků rozházených po cestě a ukazujících dětem směr cesty.

Po prohlídce okolí uzavřeného „zlatodolu“, děti pozorovaly z místní vyhlídky krajinu Libčic i vrch Přeslánka, o kterém se dozvěděly, že tam je bývalé hradiště. Ovšem došlo k problému, že místní žáci se nedokázali shodnout na tom, který ze sousedících kopců je Přeslánka. Ani pozdější zjišťování od starších pamětníků nevneslo do problémů jasno. Proto nakonec pomohly mapy z vojenského mapování za Marie Terezie, kde se skutečně uvádí jako Přeslánka vrch s kostelíkem sv. Jana a Pavla pocházející z přelomu 18. a 19. stol.

(viz http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/3979-1/3979-1-004_index.html ).

Po prohlídce „zlatodolu“ se žáci vrátili zpět na autobus na náves v Libčicích.