Kocába - voda v okolí Nového Knína

 

Co to je pH?

Je to hodnota, která nám říká, jak je roztok kyselý nebo zásaditý.

Kyselost neboli pH  / anglicky potential of hydrogen tj. potenciál vodíku nebo též vodíkový exponent  / je číslo, kterým v chemii vyjadřujeme, zda vodný roztok reaguje kysele či zásaditě/ alkalicky/. Jedná se o logaritmickou stupnici s rozsahem hodnot od 0 do 14, přitom neutrální voda má pH rovno 7. U kyselin je pH menší než 7, čím menší číslo, tím  "silnější "kyselina, naopak zásady mají pH větší než 7, čím větší číslo, tím "silnější" zásada.

Zajímalo nás, jakou hodnotu pH má Kocába, zda je tato hodnota stejná na různých stanovištích a zda se v průběhu roku mění.

Měření prováděla ...třída.

1...................................................................................

 

Měření bylo prováděno na 4. stanovištích.První měření prováděli žáci 9.A : Erik Souček, Michal Janků a Josef Gutvirt.

1. stanoviště : místo pod čističkou  : pH 6,3 , voda mírně zakalená

2.stanoviště : u mostu proti Hlávkům  : pH 6,00  , voda byla zakalená

3. stanoviště : most před Alfem: pH 5,5   voda celkem čistá

4. stanoviště: za sokolovnou : pH 5,5 , voda celkem čistá

Měření bylo prováděno 7.4.2009  ve 13.20 hod.

2. etapa měření:

Měření prováděli žáci 9.A : Michal Janků, František Kůrka a Patrik Hájek

1. stanoviště:  pH:  6,00 , voda čistá

2. stanoviště: pH :5,5  , voda čistá

3. stanoviště : pH: 5,5  , voda mírně zakalená

4. stanoviště : pH : 5,5  ,  voda mírně zakalená

Měření bylo prováděno : 5.5. 2009   ve 13.20 hod.

3.etapa měření:

Měření prováděli žáci 9.A  : Klára Buřičová,Erik Souček a Josef Gutvirt

1. stanoviště : pH :5,5  ,voda čistá

2. stanoviště : pH : 5,5 , voda čistá

3. stanoviště : pH : 5,0 , voda mírně zakalená

4. stanoviště : pH : 5,0 , voda mírně zakalená

Měření bylo prováděno : 10.6.2009   ve 13.20 hod.

4. etapa měření

Měření prováděli žáci 6.třídy: Jana Gutvirtová, Josef  Števlík, Kateřina Buřičová

1. stanoviště : pH : 5,5 , voda čistá

2. stanoviště : pH: 5,5 , voda čistá

3. stanoviště : pH : 5,0 . voda mírně zakalená

4. stanoviště : pH : 5,0  , voda mírně zakalená

Měření bylo prováděno :8.9.2009  ve 13.20 hod.

Měření bylo prováděno na těchto čtyřech stanovištích pravidelně každý týden.Měření prováděli žáci 6.třídy, 7.třídy / ekologická praktika/, žáci 8.třídy / chemická praktika/.

Měření bylo zakončeno červnem 2010.

Výsledky měření: shrnutí:

Měření pH na 1. stanovišti / pod čističkou / pH v měřeném období nekleslo pod 5.0

Měření pH na 2. stanovišti/ u mosti proti Hlávkům/  pH v měřeném období se pohybovalo: 5,5 až 5.0

Měření pH na 3. stanovišti / most - před Alfem /  pH  v měřeném období se pohybovalo : 5,5 až 4,5 / v době větších dešťů  pH 4,0/

Měření pH na 4. stanovišti / za sokolovnou / pH v měřeném období se pohybovalo: 5,5 až 4,5

Po změření pH vody v Kocábě jsme se zaměřili na porovnání naměřené hodnoty s hodnotami různých druhů vod  v laboratoři. Při následující  práci jsme pak zkoumali další vlastnosti vody v Kocábě:  tvrdost, příměsi, schopnost rozpouštět.

 

Porovnání pH vody z Kocáby s  pH různých druhů vod

Akce:určení pH vody pomocí univerzálních pH papírků,lakmusových papírků, fenolftalejnových papírků a nakalibrovaný pHmetr.Různé druhy vod - pitná z kohoutku, nachytaná dešťová voda,říční/ z Kocáby/,minerální/ Mattoni/ a destilovaná voda z pracovny chemie.

Vlastnosti různých druhů vod

Pomůcky: 5 malých skleniček s víčkem, lihový fix, struhadlo, tuhé mýdlo.Různé druhy vod - pitná,dešťová, minerální, říční, destilovaná.

Postupovali jsme takto: skleničky jsme si popsali podle druhu vody lihovou fixkou, aby se nepomíchaly.Do čtvrtiny každé skleničky jsme nalili jeden z uvedených druhů vody.Do každé skleničky jsme přidali polovinu lžičky jemně nastrouhaného mýdla.Skleničky jsme uzavřeli a protřepali.Prohlédli jsme si roztoky proti světlu.

Výsledek jsme rozlišili  a určili.nejvíce pění voda měkká, nejméně pění voda tvrdá.Největší zakalení je v roztoku mýdla a vody tvrdé.

Výsledek jsme napsali na tabuli.

Příměsi ve vodě jsme určovali v pracovně chemie.Pomůcky, které jsme měli: mističky/ nebo plato od léků/, kapátko, černý papír.Postupovali jsme takto:do každé jamky jsme nakapali 4 kapky různých druhů vod, plato jsme položili na topení a čekali až se všechna voda odpaří.Plato jsme polžili na černý papír,porovnali jsme množství vzniklého odparku = množství tuhých příměsí.Podle množství odparku jsme rozlišili vodu pitnou,dešťovou,říční, minerální a destilovanou.

Co je a co není rozpustné ve vodě?

Pomůcky: 7 sklenic,sůl,cukr,jemný písek,sirup,olej,jar a voda /odebraná z Kocáby/. Postupovali jsme takto: do všech sklenic jsme nalili vodu do jedné třetiny,do každé sklenice jsme dali lžičku jedné rozpuštěné látky a zamíchali lžičkou.Poté jsme sledovali, zda se látka ve vodě rozpustí.Výsledky jsme zapsali do tabulky.Pomocí učebnice chemie pro 8.ročník jsme určili směsi různorodé a stejnorodé/ roztoky/.Pro příklad uvádíme:

voda + sůl  = roztok           voda  + cukr  = roztok

voda  +  mouka  = suspenze/ různorodá směs pevné látky rozptýlené v kapalině/

voda  +  olej  = emulze / různorodá směs dvou kapalných látek/

voda  +  jar  =  pěna /různorodá směs plynné látky rozptýlené v kapalné látce/

Závěrem jsme si připomněli i mlhu / různorodá směs kapiček kapaliny rozptýlených v plynu/, dým / různorodá směs částeček pevných látek rozptýlených v plynu/, gel / různorodá směs kapaliny rozptýlená v pevné látce/.

Průzkum Kocáby jsme zahájili ve třídě. Žáci sedmé třídy si vyhledávali informace o Kocábě na PC v počítačové učebně, z knih půjčených v knihovně a z odborných časopisů, které si přinesli z domova nebo byly objednány do školy.

Výsledky svých zjištění přednesli ostatním formou referátu. Poté proběhla diskuse na téma přítoky Kocáby a míst na řece a podél ní, která žáci znají osobně.

Následovala botanická vycházka podél Kocáby.

Na fotografiích jsme zachytili naši práci v laboratoři.Zkoumali jsme vzorky a výsledky shrnuli do protokolu.

 Výsledky,které jsme zjistili při zkoumání v laboratoři jsme zapsali do protokolů.