Naučná stezka - Bronzový poklad

Na úpatí kopce Besídka u Nečíně nalezl v roce 1929 kameník z nedalekého  lomu pod balvanem svazek bronzových jehlic. Zvláštní poklad i místo se stalo námětem knížky spisovatele  Eduarda Štorcha Bronzový poklad. Nález i celá událost upadla v zapomnění. Děti šesté třídy (sedmé třídy) společně s pracovníky muzea, architekty a místními lidmi oprášily  vzpomínky pamětníků, lokalitu nálezu zmapovaly, vyčistily a památné  místo upravují tak, aby na návštěvníky - děti i dospělé, dýchlo něco z pradávné tajuplné  historie.

Příspěvek je ukázkou participace - je společným dílem učitelů, dětí, lidí z místního občanského sdružení, pracovníků muzea a architektů.

 

 

V dubnu roku 2010 se vypravili šesťáci nečínské školy vyzbrojeni motykami, pilami a vědomostmi o době bronzové  na místo, kde před osmdesáti lety náhodně objevil místní občan, pan Červenka, svazek 16 bronzových jehlic.  Děti nejprve místo vyčistily od starých pneumatik a suchých větví, vyřezaly náletové dřeviny a keře, vyhrabaly suchou trávu. Pak se rozdělily  do malých skupin. Každá skupina dostala přístroj GPS, fotoaparát a nákresy nádob a nástrojů z doby bronzové. Děti měly splnit dva úkoly:

1. Prozkoumat okolí nálezu, vyhledat kameny, které tvarem připomínají předměty doby bronzové, označit jejich polohu přístrojem GPS, kameny vyfotografovat a udělat o nich zápisy.

2. Vyhledat velké kameny s rovnými plochami, do kterých by se daly vytesávat texty; zaznamenat jejich polohu.

 

Při odpoledním vyučování navázaly děti na dopolední program. Učily se dekorovat téměř  tři tisíce let staré předměty mladší doby bronzové - předměty tzv. knovízské kultury. Tato kultura má rozšíření v blízkém i vzdálenějším okolí školy.

Děti pracovaly málo známou technikou malby řídkou keramickou hlínou na tvrdé kartony  a následné prorývání vrstvy nanesené hlíny. Při práci se mohly  opřít o historické ilustrace a vyhotovit věrné kopie výrobků nebo pracovat částěčně volně, držet se jen hlavních charakteristických znaků knovízského dekorování.

Další práce na naučné loklaitě probíhala v českém jazyce. Děti pracovaly s tetxy knížky bronzový poklad, vyhledávaly úryvky vhodné pro vytesání do kamene.

text bude doplněn

Další fáze tvorby naučné stezky  se odvíjela ve spolupráci s architekty. Obec v té době realizovala program na obnovu historických míst v okolí, a tak mohly být děti při tom, když vzniká architektonický návrh. Nahlédly, jaká vede cesta od myšlenky, poznání místa, práce s fotografiemi a vlastními návrhy, až po  umísťování objektů do "digitální" krajiny. Architekti ze studia Under-construction  nepostupovali při tvorbě naučné stezky Bronzový poklad klasickou cestou přes naučné tabule. Historické místo chtěli upravit tak, aby bylo atraktivní pro děti, aby informace bylo nutno částečně dešifrovat, vyhledávat, aby stezka nebyla hotová během několika týdnů, ale vznikala postupně, mohla být trvale obohacovaná a to i samotnými dětmi. Architekti navrhli tzv. nečínské bronzové písmo", kterým budou vytesávány do kamenů jak naučné, tak literární texty. 

 

Jak se navrhuje písmo

"Nečínské bronzové písmo" je navrženo tzv. na míru naučné stezce. Nedá se přečíst bez vynaložení jisté námahy. Je třeba ho vyluštit. Některá písmena jsou shodná s naší abecedou, některá si musí čtenář domyslet.

Děti si vyzkoušely práci kameníků, razily malými razidly nečínské písmo do velkých keramických kachlů, které si zdrsnily pomocí přírodních malých kamenů. Svůj text vybraný z knížky umísťovaly do pomyslných tvarů nádoby z doby bronzové. Po přežahu pak kachle zatřely přírodními oxidy.

Místo nálezu je vyčištěno, kameny vhodné pro vytesání písma nalezeny, texty vybrány, je vytvořeno "bronzové" písmo, může se na místě začít pracovat.  Neobejde se to bez techniky - velmi těžké techniky. Auto, které převáželo třítunový balvan, zapadlo, bagr, který ho vytahoval, ne, ale na místě nechal tak hluboké rýhy, že se z nich při prvních deštích vytvořila jezírka. Těžká byla i dubová polena a hranoly. Na ty už ale lidská síla stačila. Zvláště, když klukům ze sedmé třídy pomohla i jejich paní učitelka. Kluci navozili ploché kameny a usadili na ně  tři dubové lavice. Děvčata místo vyčistila. Co ještě zbývá, aby byla první fáze naučné stezky hotová? Vytesat první text.  Sigúl v něm popisuje malému Skrčkovi cestu pod vrch Besídku, kde je ukrytý bronzový poklad.

 

Děti na první výpravě k bronzovému pokladu našly a označily souřadnicemi největší kámen s rovnou plochou v širokém okolí. Do něho bude vytesán hlavní tetx - úryvek z knížky Eduarda Štorcha, Bronzový poklad. Hlavní hrdina knížky, malý Skrček ,v něm dostává pokyny od umírajícího Sigůla, o tom, kde je ukrytý poklad (sada bronzových jehlic) a jak se k němu hoch dostane. Kámen jsme pomocí težké techniky umístili 5 m od od naleziště bronzového pokladu a během zimy ho začaly  postupně plnit " nečínskými bronzovými písmeny". Přešíst text v kameni nebude tak jednoduché, jak je to obvyklé na jiných naučných loklaitách. "Nečínské bronzové písmo" má některá písmena podobná šifrám. Děti si s ním jistě poradí. A dospělí....? Uvidíme. Pro všechny případy bude ukrytá poblíž  ve schránce nápověda (geokeška).

 

Fotografická dokumentace