
Stromů máme v okolí naší školy dost - listnatých i jehličnatých. Po dobré zkušenosti s výukou jehličnanů v minulém školním roce v terénu a prostřednictvím zajímavých textů, jsem se rozhodla učit podobným způsobem i stromy listnaté. Jenže, všechno bylo jinak. To, co bylo dobré v minulém roce s minulou šestou třídou, nefungovalo. Hledali jsme nové způsoby, jak třídu pro téma získat, jak ji přimět k práci, a jak docílit toho, aby se alespoň nějaké informace v paměti nových šesťáků uchytily.
vyučující: Jitka Tyrmerová, Pavla Lhotecká
Na tématu "Naše listnaté stromy" jsme pracovali s žáky 6. třídy v září, kdy ještě děti mohly vidět stromy v přírodě i s listy, tedy neopadané.
S kolegyní, která vyučuje přírodopis jsme se rozhodly, že využijeme stejný přístup jako v integrovaném tématu "Jehličnany u školy", neboť se nám výborně osvědčil. Opět jsme tedy téma listnatých stromů otevřeli v literární výchově.
Využila jsme texty o lípě, javoru a vrbě, které naleznete v Prvku Strom - Dětské encyklopedii - úroveň 3
Opět jsem použila metodu řízeného čtení ve dvojicích a poté skupinovou práci. Každá skupina měla svůj strom vlastními slovy představit třídě.
Bohužel, ač jsem s touto skupinovou prací měla z předchozího podobného tématu (sice s jinou třídou) dobré zkušenosti, v této hodině se vůbec nezdařila. Děti téma listnatých stromů nijak zvlášť nezaujalo. Už na začátku hodiny, při rozdávání pracovních textů, se nejvíce zajímaly o to, který článek je nejkratší... Na konci hodiny skupiny nedokázaly vlastními slovy ostatním stromy přiblížit. Mluvčí skupin často pouze ocitovali pasáže z pracovního textu, které na sebe v některých případech vůbec nenavazovaly. Je možné, že to bylo zapříčiněno přechodem žáků na druhý stupeň - téma jsme probírali v září a žáci se možná ještě nestihli dostatečně aklimatizovat, pak je ještě možné, žé téma bylo pro žáky příliš složité a textům neporozuměli, anebo je listnaté stromy prostě nebavily...
Po nepříliš úspěšné práci s texty následovala opět nepříliš zdařilá akce v terénu. Dvojice dětí měly za úkol vybrat jeden z listnatých stromů v okolí školy, pozorovat jeho stavbu, kůru, tvar koruny a nakonec odebrat vzorek listů.
Téma nakonec zachránila práce s portálem. Děti měly vyhledávat a zapisovat informace z dětské encyklopedie o stromu, který si vybraly k podrobnému zpracování. Pustili se se zájmem do práce, vyhledávání je očividně bavilo. Klima ve třídě se proměnilo v pracovní atmosféru. Výstupem práce byl pracovní list vybraného stromu doplněný kromě informací z portálu o vlastní poznatky z terénu, lokální informace a vylisovaný list.
Tématu "Naše listnaté stromy" jsme se věnovali také ve výtvarné výchově. Zaměřila jsem se hlavně na listy stromů, chtěla jsem, aby si je žáci především důkladně prohlédli, což je důležité jak pro výtvarnou práci, tak pro poznávání stromů ve volné přírodě.
V úvodu hodiny jsmě si povídali o barvách, které patří k podzimu a došli jsme k závěru, že se všemi se můžeme setkat na různě zbarvených podzimních listech.
Pak se žáci podle vlastní volby rozdělili do skupinek po třech, ve kterých pak celou hodinu pracovali. A dostali úkol: vytvořit listnatý strom, jehož listy budou ztvárněny různými výtvarnými technikami.
Z hodiny přírodopisu jsme měli ve třídě připravené vylisované listy různých druhů stromů. Každá skupinka si některé listy vybrala a odnesla na své pracoviště. Děti si nejprve listy pořádně prohlédly a pak je měly pomocí několika výtvarných technik zpracovat.
Používali jsme:
Když měli žáci takto připravené listy, pustili se do vytvoření kmene stromu. K tomu použili temperové barvy a velký formát papíru. Nakonec na kmen nalepovali své listy a mohli je doplnit i těmi vylisovanými, které si nasbírali v hodině přírodopisu.
Nahoru a dolů na hotové obrázky jsme pomocí připínáčků připevnili lišty, které žáci připravili při pracovních činnostech a na horní lištu ještě provázek na zavěšení na zeď. Obrázky jsmě vyzdobili třídu a školní chodbu.
Téma jsme zakončili - úspěšně, ve výtvarné výchově. Děti se nejprve učily míchat podzimní odstíny temperovými barvami na koruně podzimního stromu. V další hodině se pak pokoušely zachytit perspektivu aleje, pracovat s úběžníkem.
Zkušenosti? Práce se víc nedařila nežli dařila.
Příště nezařadím téma na začátek školního roku, kdy se třídy aklimatizují z přechodu na druhý stupeň. Taky si nejprve prověřím, jak na tom jsou děti se čtením a dohodnu se s češtináři, jaké texty vybrat a jakou formou je učit, aby z toho měly děti co největší užitek. Budu se víc snažit "ušít téma třídě na míru". Tentokrát téma "zachránil" portál a výtvarná výchova.