
V listopadu jsme s dětmi čtvrté třídy dokončili práci na tématu: Lípa na náměstí J. z Poděbrad v Novém Kníně.
Prostřednictvím tohoto tématu jsem chtěla, aby žáci nejen poznali náš státní strom, ale aby se také naučili chodit "s očima otevřenýma", vnímali a pozorovali změny ve svém okolí. Práci jsme začali ve třetí třídě v říjnu. Činnosti probíhaly v hodinách ČS,ČJ, M, VV, HV a PV.
1. Evokace
a) Na tabuli jsem napsala slova: SILNÝ
TAJEMNÝ
ROSTE
OBJÍMÁ NEBE
MEZI KAŠNOU
Žáci měli zakroužkovat první písmena v každé řádce. Tato písmena tvoří další slovo, tak jako v křížovce.
b) Kdo uhodne hádanku?
Korunu mám, však nejsem král, šeptal mi tiše, když vítr vál.
c) Z klíčových slov: NÁMĚSTÍ, STOJÍ, SRDČITÉ LISTY, U KAŠNY, MÁ měli poznat, o kterém konkrétním stromu se budeme učit. Jako prvnímu se to podařilo Honzovi Jelínkovi.
2. Před vycházkou k lípě jsme si zopakovali na pracovním listu jednotlivé části stromu. Děti se rozdělily do čtyř skupin podle barev. Vzaly si s sebou blok a psací potřeby. Úkoly, které plnily u lípy, byly zaměřené hlavně na pozorování stromu.
Pozoruj tvar koruny a pokus se ji nakreslit.
Osahej si kmen a zjisti jeho barvu a povrch.
Seber listy, urči jejich tvar a zopakuj si jednotlivé části. Listy s sebou vezmi do třídy k vylisování.
Sleduj viditelné změny lípy v průběhu podzimu (říjen-listopad).
Po návratu do třídy jsme si sedli do kroužku a diskutovali a hodnotili splnění úkolů jednotlivých skupin. Nasbírané listy jsme vložili do novin k vylisování.
V tématu jsme pokračovali pracemi ve VV a PV. Žáci vytvářeli ve skupinách makety (obrysy) stromu ze čtvrtky. Kmeny stromu vystřihli z vlnité lepenky. Korunu polepili vylisovanými listy. Jednotlivé skupiny se zaměřily na podzimní změny lípy. Práce se jim podařila.
Ve 4. ročníku jsme navázali a prohloubili znalosti o lípě. Děti vytvářely frotáž kůry a pokoušely se otisknout vzor kůry do plastelíny, z kterého chtěly udělat sádrový odlitek. Otisk se nám nepovedl kvůli špatnému počasí . Také naměřily krejčovským metrem obvod kmene 317 cm, který ve třídě porovnávaly s Vejvodovou lípou, která má největší obvod kmene - 12 metrů a nachází se ve východočeském kraji.
Během října a listopadu pozorovaly vybarvování a opad listů. Skutečnost, že většina listů opadala, jsme zaznamenaly na vycházce dne 15.11.
Ve třídě jsme si zahráli na „vědce botaniky“. Pod lupou a mikroskopem jsme pozorovali listy. Žáci zjistili, že list je nesouměrně srdčitý a náhle se zužuje ve špičku. V paždí žilek má rezavé chloupky. Potom vypracovávali ve skupinách odpovědi na zadané otázky. Informace vyhledávali na internetu, v encyklopediích a v učebnici.
Otázky:
Osmá otázka byla pro děti nejsložitější a časově nejnáročnější. Musely ve skupinách navštívit knínské muzeum, aby získaly dané historické informace od paní Lojínové. Také zjistily, že na náměstí rostou lípy malolisté.
Nejlépé vypracovala odpovědi skupina Nikolky Hranické. Nikolka se nejvíce podílela na písemném vypracování zadaných otázek. Zaslouží si pochvalu. Skupina Honzy Jelínka odvedla také dobrou práci.
Porotože, většina dětí neznala žádnou píseň o lípě, požádala jsem pana učitele Čiháka, aby je nějakou naučil. Píseň se jmenuje Pod tou naší starou lípou.
Stromy byly odjakživa inspirací pro básníky, spisovatele a výtvarníky. Přečtu vám pověst O zpívající lípě v Telecím od A. Weniga z knihy České pověsti. Líbila se vám? Zkusme si teď společně zahrát na spisovatele-pohádkáře a vymyslet pohádku o naší lípě. Jmenujte pohádkové postavy, které by mohly vystupovat ve vaší pohádce. Děti jmenovaly: víly, skřítky, kouzelné a čarovné lípy.
Jak se pohádkové příběhy dětem povedly, posuďte sami.