S dětmi v 1. třídě jsme se ve druhém školním pololetí věnovali tématu Profese.
Mým záměrem bylo umožnit jim nahlédnout pod pokličku těm zaměstnáním, která mají kolem sebe nejblíže – povoláním svých rodičů a profesím ve škole a podívat se i na profese, které jsou prastaré, opředené tajemstvím (košíkářství, svíčkářství).
V zimě, kdy ještě děti neznaly všechna písmena, jsem zařadila do výuky metody, které rozvíjejí rozumové dovednosti nevyžadující čtení, např. metodu Černé ovce nebo práce s otázkami typu Co by se stalo, kdyby….Na konci roku jsme pak využili pracovní listy, které rozvíjejí čtení s porozuměním na několika úrovních obtížnosti.
Při výuce tématu profese jsme spolupracovali s pátou třídu. Starší děti pro mladší vyráběly pomůcky, texty, vymýšlely básničky.
V zimě se nám naskytla příležitost prohlédnout si hezky zblízka prostory kotelny naší školy . Žáci první třídy tak měli možnost zjistit, co profese topiče obnáší a jak nepostradatelné a důležité je pro nás učit se v teple. :-)
Cílem této návštěvy bylo vzbudit zájem dětí i o další povolání.
O Velikonocích jsme navštívili svíčkárnu v Šetajovicích u Prahy. Děti shlédly provoz výroby svíček, ozdobily si svíčky a vajíčka voskem a nalévaly parafín do skořápek od vajíček.
Žáci první třídy si tak alespoň trošku okusili na vlastní kůži zajímavost této profese.
Žáci 1. třídy mělli příležitost poznat další tradiční řemeslo - košíkářství.
Milá návštěva Martina Hamáčka ve škole, jeho poutavé vyprávění, ukázky pletení košíků a na závěr společná výroba proutěné misky. Co víc si přát...
Toto zajímavé setkání se nám všem moc líbilo.
Práce s proutky nás natolik zaujala, že jsme si vyrobili také píšťalky. Pracovali jsme společně s žáky 5. třídy za pomoci pana učitele Zirhuta.
Moje obava zda prvňáci zvládnou práci s nožíkem, však brzy opadla. Byli opatrní a trpěliví. Když se nadařilo, začali od začátku. A ta radost, když se nakonec ozval očekávaný pískot...
Všichni sice úspěšní nebyli, ale až to příště zkusíme zase, bude nás víc, komu píšťalka za odměnu zapíská.
Otloukej se, píšťaličko,
spala jsi už dost.
Koho potkáš na tom světě,
hrej mu pro radost.
Děti měly za úkol přinést alespoň dva předměty, které charakterizují povolání jejich rodičů.
Při vyučování pak každý žák profese svých rodičů předvedl, ostatní poznávali...
Povolání rodičů děti inspirovala k zamyšlení nad otázkou: Co by bylo, kdyby nebyli ...
... učitelé, všichni lidé by byli hloupí.
... farmáři, všechna zvířata by umřela a byli bychom chudí.
... výrobci kalendářů, nevěděli bychom, co je za den.
... kuchařky, neměli bychom teplé jídlo.
... pošťačky, nepřišly by nám dopisy.
... uklízečky, všude by byl prach a nepořádek.
... zedníci, nebyly by domy.
... elektrikáři, nesvítili bychom, nefungovala by televize, počítač.
Žáci 5. třídy připravili pro prvňáčky "černé ovce" - různé krabičky plné předmětů, charakterizující určitou profesi.
Prvňáčci pracovali ve tříčlenných skupinách.
Úkolem bylo zjistit:
1) k jakému povolání předměty v krabičkách přináleží
2) který předmět do krabičky nepatří a proč - své tvrzení zdůvodnit.
Tentokrát jsme si hodinu čtení vážně užili. Každý žák měl možnost vybrat si variantu obtížnosti textu (lehká - šikovný čtenář, střední - lepší čtenář, těžká - výborný čtenář, mistrovská - čteš jako druhák).
Úkolem bylo přečíst a přiřadit obrázek profese. Kdo byl hotov, pomohl mi s kontrolou u spolužáka. A následně si mohl vybrat jiný text.
Děti tento druh čtení moc bavil.
Komentáře dětí:
Vybral jsem si lehčí, byl jsem spokojený.
Chtěl jsem si vzít něco těžšího, ale měl jsem strach, že to nezvládnu. A hrozně mě to bavilo.
Vybral jsem si to pro druháky, šlo mi to moc dobře, protože jsem měl být druhák, měl jsem odklad.
Vybral jsem si to těžší, bavilo mě to. Pak jsem si vzal to lehčí, protože jsem to chtěl zkusit.
Vybral jsem si to těžší, ale dělal jsem chyby, moc mi to nešlo. Měl jsem si vzít hned to lehčí.
To nejtěžší jsem popletl, tak jsem si vzal to lehčí, ale to mě tolik nebavilo jako to nejtěžší.
Tentokrát jsme ve dvojicích četli básničky na téma Profese. Autory byli žáci páté třídy i čeští básníci. Prvňáci netušili, kdo je tvůrcem textu. Básně byly rozmístěny po celé třídě, členové skupinky vybírali a při čtení se střídali.
Na závěr každá dvojice zvolila báseň, která je nejvíce zaujala. Nejoblíbenější pocházela z pera žáka páté třídy.
1. místo:
Policista - Ondra Chýla
Policista tvrďák je,
hlídá lidi, chrání je.
Chránit lidi není hračka,
občas strhne se i rvačka.
2. místo:
Číšník – Jiří Žáček
Sedneme si kolem stolu:
- Prosím, třikrát coca-colu!
A když prstem pokynu,
číšník nese zmrzlinu.
3. místo:
Sanitář – Kája Janušková
Sanitář jede sanitkou,
my voláme hou, hou, hou.
A když dojede do nemocnice,
je tam ihned lidí více.
Když už splní pokyny,
zakousne se do svačiny.
Hasič - Eva Plavcová
Hasič ráno vstane,
oheň v dáli plane.
Svolá všechny hasiče,
i ty zaměstnané.
Jedou vozítkem, ne maličkým,
spíše řeknu hasičským.
Oheň hezky uhasí,
s požáry neustále zápasí.
Zedník - Karolína Černá
Jednou zedník přijel do práce,
ve zdi viděl díry velké jako lívance.
Hledal malé lešení,
„hups“ ono tam není!
Pak ho něco napadlo,
postavím si schody do nebe,
budu je mít jen a jen pro sebe.