Spor s řezníkem

 

„Fleišer Mojžíš, řezník, náležející do obce Konětopy,  zdržuje se po několik poslednějších let v obci Kamýku. Za ten čas byl  trestán důchodkovou pokutou, která mu ve dvoudenní vězení proměněná jest, poněvadž nemohl výše uvedenou částku zaplatiti.“

Dále se píše, že dluží i živnostní daň, a proto je mu odebrán živnostenský list. Bez něj nesmí vykonávat svoji práci. On ale maso poráží dál a prodává ho:

„Rozkazům obecním zadost nečiní, čímž se stává obci jak s ohledů zdravotních, tak s ohledů pořádků nebezpečným.“  

Z těchto důvodů usnesli se radní na jeho vystěhovaní do Konětop, odkud pochází, a to do 24. dubna 1869. On však neuposlechl, k čemuž kronikář dodává, že „mezi občanstvem říká, že se obec spíše svrabu zbaví nežli jeho.“

Zastupitelé proto napsali na okresní hejtmanství prosbu o pomoc. Okresní hejtmanství jim vyhovělo, a Kamýckým tak s odpovědí přišel i cestovní list do Konětop pro pana Fleišera.

Ten se ale rozhodl protestovat. V dopise řezník píše:

„...já sem se přihlásil k provozování řemesla řeznického v místě Kamýku a přiložil jsem k žádosti mé i vysvědčení mravů a domovský list. Já jsem již od mého narození v obci Kamýk, kde se již můj otec i děd zdržoval a tam příslušnými byli,,,"

Jak se ukázalo, zastupitelstvo nemělo právo Fleišera vyhostit., protože to mohl udělat pouze městský výbor. Místodržitelství tak dalo řezníkovi za pravdu, a i když se pak představitelé města ještě jednou odvolali, platnost tohoto rozhodnutí již zrušena nebyla.

Jak to tehdy s těmi úřady bylo?

I když se poslední část příběhu zdá velmi složitá, pravidla tehdejší doby bla pro občany jednoduchá. Některá z nich nám dodnes zůstala, i když jim už třeba říkáme jinak.

Domovský list

Každý občan rakouského státu (tedy Rakouska-Uherska) měl mít tzv. domovský list, což se dá připodobnit k dnešnímu občanskému průkazu. Na základě tohoto listu pak pro něj platilo „domovské právo“. Mojžíš Fleišer sice píše, že odmala bydlel v Kamýku, ve svém domovském listě měl ale napsanou obec Konětopy.

Vykázání z obce

Samozřejmě bylo možné bydlet či pracovat v jiné obci, než jaká byla uvedená v domovském listě, nesměl tam ale člověk být na obtíž. Pokud by například žebral či kradl, mohl ho obecní výbor vykázat zpět do domovské obce.

Řezníka Fleišera se zastupitelé rozhodli vykázat kvůli neplacení daní z živnosti a také kvůli podezření, že prodává závadné maso. Na to Fleišer v dopise odpovídá a poukazuje na vysvědčení o dobrých mravech.

Místodržitelství  důvody obce neuznalo a Fleišer tak v Kamýku mohl zůstat.

zpracovala Kateřina Wágnerová