Domovské právo a jak se postrkovali hnanci

„Obec  Kamýcká vedla spor  s obcí Smolotely o příslušnost zemřelých manželů Josefa a Marie Vlkových a o vydobytí 5 zlatých potřebných za pohřeb Marie Vlkové.“ Z této krátké ukázky z roku 1890 se dovídáme, že obec Kamýk se hádala s obcí Smolotely o to, zda jmenovaní manželé patřili do jedné, či druhé obce. Zřejmě ani jedna nechtěla platit výdaje, a tak přisuzovala domovskou příslušnost manželů druhé obci.

Podobně jako dnes mají lidé trvalá bydliště, tak dříve mívali tzv. "domovský list", díky kterému patřili do jedné jediné obce. I lidé, kterým se říkalo už tenkrát bezdomovci, museli být příslušníky nějaké obce. Z toho vyplývala určitá práva a povinnosti. Výhodou obecní příslušnosti bylo mimo jiné právo na chudinskou podporu. Domovský list byl veřejnou listinou, padělání či falšování se trestalo.

Osoba příslušná k určité obci nemusela v ní však bydlet. V obci se tak nacházeli její domovští příslušníci a přespolní. Obec přespolním nesměla odmítnout nutnou chudinskou podporu či zdravotní péči. Ve skutečnosti však chudinská podpora nebyla poskytována a jedinci se zajistil tzv. postrk do jeho domovské obce.

Hnát někoho postrkem neboli lidově šupem (z německého schub) znamenalo dopravit ho za dohledu do jeho domovské obce. Nejednalo se jen o žebrající chudinu, ale především o tuláky, podivné cizince a jiné osoby, které nemohly prokázat svoji výdělečnou činnost. Tuláctví v té době bylo trestným činem. Po celé monarchii byly rozmístěny hnanecké stanice a z jedné do druhé byl pak dotyčný postrkován. Na začátku dostal provinilec hnanecký list, německy Schubpass (do dnešních dob se dochovala česká nadávka „Ty šupáku!“ ). Sotva byl hnanec dopraven do domovské obce, beze všech rozpaků a obtíží se po své libosti často vydal opět do světa.

Vyšší instance občas nařídily obcím preventivní opatření. Např. okresní hejtmanství v Sedlčanech informuje obec Kamýk o plánované prohlídce, kterou mají vykonati četníci nebo sám starosta: “... všecky podezřelé obydlí a stavení prohledati, všecky podezřelé a lidé cizí bez výkazu pozastaviti a je kam patří k potrestání odevzdati. Každý trestuhodný přečin neb přestupek budiž příslušnému c.k. soudu oznámen.„ „...vyzívám představenstvo by mně nejdéle do 4. prosince t.r. všechny do obce příslušné osoby seznamem podle připojeného formuláře oznámili, které zavření v káznici zasluhují.“

zpracovala Kateřina Wágnerová

Ukázka Domovského listu