Doba bronzová

Ivan Bauer, Eva Zirhutová

 

Ne nadarmo se celému dlouhému období pravěku říká doba bronzová. Lidé se naučili vyrábět nový materiál – bronz. Nadále otesávali kameny, opracovávali kosti, vypalovali keramické nádoby, ale bronz, to bylo něco! Bronzová sekera je účinnější, bronzový meč ostřejší, bronzový šperk krásnější.

Vyrobit bronz ale nedovede každý. Stejně tak někdo obdělává pole, někdo pase dobytek, někdo loví zvěř, někdo vyrábí bronzové předměty. Je tu ale i někdo, kdo ani neorá pole, ani nevyrábí nástroje, ale umí s tím vším obchodovat, je odvážný a podnikavý: kupec. A tak se lidé začínají o činnosti dělit a výsledky práce si vyměňovat, jak uvnitř kmene, tak i na velké vzdálenosti. Začíná vzkvétat dálkový obchod.

Někdo má více, někdo méně, někdo stojí na společenském žebříčku výš, jiný níž. Hlavou kmene je náčelník, vážnosti se těší šamani, kovolitci a obchodníci. Práce žen v domě, na poli nebo u tkalcovského stavu se jeví podřadnější. Do čela společnosti se poprvé staví muž a takovému uspořádání společnosti říkáme patriarchát.