Záchranná stanice - Didaktická hra pro děti z družiny

Se Sedlčanskem je neodmyslitelně spojena Záchraná stanice Hrachov, která se stará o opuštěná a zraněná divoká zvířata a je jediná svého druhu v Čechách.

Proto když jsme navštívili Kosovu Horu, která se nachází na rozhraní polí a lesů, a v jejímž srdci se navíc nachází romantický rybník, rozhodli jsme se místní děti seznámit s fungováním potravních řetězců, které fungují právě v těchto prostředích. Jak uzdravit čápa? Musíme mu nosit žáby. Ale jak uživit žáby? Musíme mít dostatek much. A když není dostatek much? Potom neuzdravíme čápa.

 

 

 

Naším cílem bylo děti seznámit s fungováním různých potravních řetězců. Vysvětlit jim, že v každém prostředí žijí trochu jiná zvířata a všechna jsou na sobě jako celek závislá. Že musíme dbát na to, abychom udrželi mezi zvířaty stabilitu.

V naší hře jsme proto postavili tři potravní pyramidy, na jejichž vrcholu byla tři nemocná zvířata. Děti měly za úkol tyto zvířata zachránit.

Do okolí jsme rozmístili mističky s obrázky různých zvířat a věcí: orly, myši, zrní... Děti jsme rozdělili do dvou týmů a jejich úkolem bylo zachránit co nejvíce zvířat z vrcholu pyramidy tím, že jim donesou správné množství potravy. I potravu ale musely uživit a tak bylo na jejich týmové taktice, aby spočítaly, jaké množství čeho potřebují pro zachránění nemocných zvířátek. Jeden orel potřeboval k přežití dvě myši a každá myš zase čtyři kartičky s obilím. Pokud tedy neměly děti osm kartiček obilí, kartička s orlem jim propadla.

Dětem jsme nakreslili velký plakát s obrázky, který vysvětloval, jak jaký řetězec funguje. Kromě toho byla celá hra rozdělena na období noci a dne. Některá zvířata totiž žijí jen ve dne a v noci tak jejich kartička nemá žádnou hodnotu. Některá zvířátka lze chytit přes noc i přes den, ale v noci je spíše nachytáte a proto jedna kartička nabývá dvojnásobnou hodnotu a podobně. I toto musely děti započítat do své týmové taktiky.

Po každém cyklu (jeden den a jedna  noc) jsme sečetli přeživší zvířátka z vrcholu pyramidy a připsali příslušnému týdnu daný počet bodů. Tým který zachránil nejvíce srn chycených v pytlácké pasti, čápů se zlomenou nohou a orlů s poraněným křídlem, vyhrál.

A aby se na konci děti po taktické hře trochu odreagovali, zkusili jsme si “prakticky” zvířátka zachránit. Kdo rychleji obváže orla obvazem/jaký tým nejrychleji zabalí dva své členy do toaletního papíru tak, že z něj nebude nic vidět? Kdo nakrmí čápa/ kdo rychleji dostane do pusy bez použití rukou gumový bonbon, který má za jazyk namotaný na niti? Tyto aktivity již jsme pojali více jako vtipnou recesi, nežli soutěživě. A alespoň se mezi tím stihnula vyhodnotit nejlepší záchraná stanice.

Dětem se hra líbila, ačkoli nám úplně nepřálo počasí. Ale i v dešti potřebují zvířátka pomoc a děti s nadšením běhaly, ačkoliv byly lehce mokré.

Všechny už ví, že mají v okolí záchranou stanici, že všechny druhy zvířátej jsou na sobě závislá a je nutné, aby se mezi nimi udržovala rovnováha.

Výlet se pomohl a vyčerpané děti tak tak stihly autobus domů.

 

 IMG_0332.jpg