Hrady v našem okolí

Jestliže používáme něco každý den, zevšední nám. Jestliže se díváme na něco každý den, nepřijde nám to neobvyklé, jedinečné či výjimečné. Ani když je to něco tak úžasného jako je dominanta naší obce - středověký hrad Vysoký Chlumec. 

Abychom více "otevřeli oči", zadívali jsme se na jiná místa, kde dříve hrady stávaly, ale o minulosti těch míst mluví jen zříceniny.

Pro děti není většinou snadné vybrat z textu to podstatné a důležité. Metoda zvaná pětilístek je tomu učí jednoduchou zajímavou formou.

Pětilístek je pětiřádková "básnička" předepsaného tvaru. Na prvním řádku je název článku nebo  tématu (obvykle podstatné jméno), na druhém výstižný popis pomocí dvou přídavných jmen, na třetím řádku charakteristika pomocí tří sloves, na čtvrtém věta o čtyřech slovech. Nejtěžší řádek je pátý. Měl by být vystižením podstaty prostřednictvím jednoho slova.

 

Ukázky práce metodou pětilístek na téma hrad Vysoký Chlumec

 

  

 

Vysoký Chlumec 

Ospalé pozdní odpoledne protrhl jasný hlas trubky. Padací most duní pod kopyty koní. Nad hlavami jezdců se třepotají barevné korouhve. Brána se otevírá. Jezdci vjíždí na nádvoří. Seskakují z koní. Jejich pláště i vysoké  boty jsou pokryté prachem.

A už přiskakují sloužící, odvádějí koně, vypřahají vozy, už vrže rumpál studny už šplíchá voda z vědra do žlabu.

Na dřevěné pavlači vysoko nad nádvořím se otvírají dveře.

„Hej, chlapi! Jste jak spící panny! Neflákejte se mi tady! To obilí musí ještě dnes do špýcharu. A ty bedny vemte nahoru. Hněte sebou! Nemáme na to celou noc!“

 

Možná nějak takhle to mohlo na hradě vypadat na jaře roku 1644. Tehdy sem byly svezeny zásoby šperky a skvosty z okolních dvorů a vsí. Krajem táhli Švédové. Zuřila válka a každou noc planuly požáry a každý den přibývalo strachu.

Právě sem, na hrad Vysoký Chlumec byly tehdy uloženy zásoby a snad i poklady. Hrad se zdál nedobytný, bezpečný a odolný. Sama příroda jej chrání. Stojí na strmé žulové skále, jako by z ní vyrůstal a v ní má vytesáno dvanáct hlubokých sklepů.

 

Dobrá, řeknete si – sklepy, tam je zima a tma. Ale jak vypadá hrad? Jak se tu bydlelo?

Podoba hradu prozrazuje, že vznikl koncem 14. století. Už tehdy měl dva obytné paláce a byl na svou dobu vlastně moderní. Vstup do hradu chránila věž a padací most. Jak šla léta, hrad se měnil. Přibývala další obytná křídla, prorážela se nová větší okna, místnosti se zvětšovaly. Hrad už nebyl pevností, ale stal se pohodlným a výstavným sídlem ve stylu renesance. Z té doby pochází také sgrafitová výzdoba venkovních stěn paláce. Pozor neplést si s grafitti – sprejovými stříkanými obrazy na zdích. Sgrafitová výzdoba se do omítky jemně a trpělivě vyrývá.

 

Z dlouhé řady majitelů hradu se sluší připomenout rod z nejvýznamnějších – starý šlechtický rod Lobkoviců. Ti získali hrad v 15. století a žili tu zhruba pět století. Pánové z rodu Lobkoviců zastávali dokonce i vysoké funkce u královského dvora, vedli důležitá státní jednání. Nejznámějším z nich byl Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, který se svou ženou Polyxenou žil na hradě v 16. století. Byl to vzdělaný muž, dobrý hospodář a zkušený politik. Získal dokonce i titul kancléře Království českého.

 

Vysoký Chlumec se tyčí vysoko nad líbezným údolím. Dodnes se hrdě a pyšně dívá do kraje.  Jeho zdi viděly mnoho. Obléhání i tanec, slávu i strach, utrpení vězňů i lásku manželů. Některé hrady nemají takové štěstí. Vysoký Chlumec se dočkal oprav a dnes září v plné kráse. Dnes má nového majitele. Ten, stejně jako jeho předchůdci, zase prochází komnatami, zase vyhlíží z oken a usedá k večeři. A hrad dýchá, naslouchá a vypravuje své příběhy.

 

 

 

 

 

 

Práce s textem metodou podvojný deník...bude doplněno 

Zvěřinec

 

I stál jsem – šílenec na osamělé hoře,

pode mnou rovina, zelená jako moře,

a já jsem samoten nad tímto mořem stál.

 

Tak takhle psal Karel Hynek Mácha. Jeho jméno možná znáte z čítanky, ale asi nevíte, že Mácha byl noční poutník. Dnes by se řeklo tramp. Chodil rád pěšky, navštěvoval odlehlá místa a tajemné zříceniny a to i v noci.

Navštívil také hrad Zvěřinec a sám tu nocoval. 

 

Hrad vznikl ve 14. století, za vlády Karla IV..  Prvním majitelem hradu byl Martin ze Zvěřince. Z této doby máme také jedinou nepatrnou zmínku, jak hrad vypadal. Ve farní kronice je zápis o tom, že páni ze Zvěřince pozvali jesenického faráře k jednání u stolu čtyřhranného před velkou světnicí. Vida, byla tu tedy jistě hodovní síň. Do dnešních dnů se z hradu zachovaly jen trosky. Z nich vyčteme, že tu stál palác i věž, že hrad byl chráněn příkopem širokým 17 metrů, ale že tu nebyla studna. To byl pravděpodobně  jeden z důvodů, proč byl později hrad opuštěn. Příkop byl vyzděný, mohl sloužit k zadržení dešťové vody, ale kde není dost vody čerstvé, tam se dlouho žít nedá.

 

Kromě romantiky a rozhledu má hrad Zvěřinec ještě jednu zajímavost. Hostil Mistra Jana Husa. Ano – toho horlivého kazatele, který se postavil proti mocným. Když byl Hus vypovězen z Prahy, od léta do podzimu roku 1413,  pobýval na Zvěřinci pod ochranou rytíře Václava ze Zvěřince. Na Husův pobyt v kraji upomínají Husovy lípy a Husovy kameny.

Rytíř Václav byl jedním ze šlechticů, jenž připojil svou pečeť na list, kterým česká šlechta protestovala proti Husovu upálení.

 

Což se mohou bližními nazývat ti, kteří dřou z chudáků poslední groše?

 Ti, kteří jsou draví jako vlci? Ti, kterým zlato svítí na uzdách, ale almužny chudým nedávají?

Nerozumíte, když mluvím řečí Písma?  Což se sklízejí z trnů hrozny nebo z bodláků fíky?

Dobrý člověk koná dobro.

Je třeba kázat pravdu!

 

Tak nějak mohl Mistr Jan Hus přemítat na Zvěřinci. Tak nějak si mohl promýšlet svá kázání. Zdi hradu byly svědkem jeho pochyb, jeho úvah i jeho odvahy.

 

Tak tedy Hus a Mácha. Jeden tu má skalku nazvanou Husova kazatelna, druhý tu má pamětní desku. Výhled do okolí. Co ještě? Citliví lidé tu prý vnímají pozitivní energii, hlavně na vrcholu kopce, v místech strážní věže. To už stojí za výlet!

 

 

Ukázky komentářů dětí  k vybraným pasážím z textu

citát z textu : Karel Hynek Mácha
komentář: Nikdy jsem nevěděl, že to je básník.  A taky noční poutník.

citát z textu: Chodil rád pěšky. Navštěvoval odlehlá místa a tajemné zříceniny a to i v noci.
komentáře:
Je to hezká věta.
Proč chodil navštěvovat zříceniny i v noci?  Chtěla bych to taky prožít spát tu u zříceniny. Ale je to hrozně strašidelné. Třeba bych tam mohla najít poklad.
 Bylo to napsané na naučné tabuli a označené křížem.

citát z textu: Hrad vznikl ve 14. století za vlády Karla IV.
komentář: Nevěděl jsem, že hrad vznikl ve 14. století za vlády Karla IV. Překvapilo mě to.

citát z textu: Šílenec na osamělé hoře, pode mnou rovina zelená jako moře.
komentář: Nechápu to, proč byla rovina zelená jako moře.

 

 

 

 

 

 

 

Vrškamýk

 

Pohodlí, výhled, lov.

Tak tohle nabízel kdysi hrad, o kterém si budeme vyprávět. Z vysokého vrchu bylo vidět daleko do údolí Vltavy, husté okolní lesy vybízely k lovu jelenů i medvědů a pohodlí?

Že nejde s hradem dohromady? Nám, co jsme zhýčkaní pohodlím jednadvacátého století, by asi nestačilo, ale na středověk to bylo něco! Paláce s teplovzdušným topením a k bydlení třípokojový byt obložený dřevem. Nevěříte? To vše prozradily archeologové a historici. Šachty pro rozvod teplého vzduchu jsou vidět ve zdech dodnes a otisky po dřevěném bednění z trámů tu najdeme také. Není divu. Hrad si totiž nechal postavit sám král Václav I a po něm tu pobývali členové panovnického rodu Přemyslovců.

Hrad měl dvě části. Vstupní a vnitřní. Byl obehnán příkopem a navršeným valem. Vstup chránily padací mosty a věže. Věž chránící vstup do vnitřního hradu, byla vybavená sediliemi – kamenými lavicemi ve výklencích, kde sedávali strážní. Na úzkém protáhlém nádvoří stály dva podélné paláce a mezi nimi klenutá kaple. Všechny budovy byly v úrovni prvního patra propojené dřevěnými pavlačemi.

Sláva hradu ale neměla dlouhé trvání, ne více než sto let. Král Karel IV. se rozhodl přenést výstavné královské sídlo jinam. Začal stavět Karlštejn a náš hrad Vrškamýk začal chátrat.

Proč si král Karel zvolil jiné místo pro stavbu královského hradu? Možná proto, že zdi Vrškamýku měly mělké základy, možná měl velkorysé plány, které na úzkém návrší nad Vltavou nemohl uskutečnit anebo prostě jen měl rád údolí Berounky.

Na Vrškamýku ještě po nějakou dobu sídlili drobní šlechtici, ale jak hrad postupně ztrácel význam, ztratil i jejich zájem a začal chátrat. V jeho zříceninách se prý usadili loupeživí rytíři.

Možná z té doby pochází i jeho druhý název – Hunec. Vysvětlení tohoto jména musíme hledat ve starých místních pověstech. Hunec byl prý vůdce tlupy, která na hradě sídlila a přepadávala lodě plující po řece Vltavě. Byl velmi krutý a nemilosrdný. Na jedné loupeživé vyjížďce byl zabit a jeho duch prý doposud bloudí krajem.

 

Dnes je Vrškamýk vzácnou historickou památkou připomínající dávnou minulost. Nabízí výletníkům nejen zajímavou procházku nádvořími, ale i zrekonstruovanou maketu hradu a malý dětský koutek v duchu středověku.

 

Ivan Bauer 

 

 

Ukázky komentářů dětí k vybraným pasážím z textu 

citát z textu: Palác s teplovzdušným topením a k bydlení třípokojový byt obložený dřevem.
komentář: Tak v tomhle paláci bych taky chtěla bydlet. A taky by tam bylo teplo. 

citát z textu: Dnes je Vrškamýk vzácnou historickou památkou připomínající dávnou minulost. 
kometáře:
Podle mě je tahle věta taková tajná. Vrškamýk je krásné jméno pro tenhle hrad.

 
citát z textu: V jeho zříceninách se prý usadili loupeživí rytíři.
komentář:  Nechápu proč kradli rytíři.

citát z textu: Na jedné loupeživé vyjížďce byl zabit a jeho duch prý doposud bloudí krajem. 
komentář : Vybral jsem si to protože to vypadá strašidelně.

 

 

Věnovat se dávným příběhům, šlapat do kopců k hradům či k jejich zříceninám a sáhnout si na jejich stavební maretiál - to vše bylo důležité, aby žáci sami našli podobnosti nebo rozdíly těchto míst.  "Ušli jsme dlouhou cestu" - od nejistých slov o hradu Vysoký Chlumec na začátku (metoda pětilístku) až po poslední hodinu, která byla velkým překvapením - co všechno jsme objevili, co všechno si z příběhů a výprav pamatujeme.

Určitě to není konečná. Na mapě našeho okolí jsme našli další dvě zříceniny. Hurá na další dobrodružství.