Osobnosti Petrovicka - 4. ročník

 

Cílem tématu Osobnosti Petrovicka bylo rozvíjení čtenářské gramotnosti žáků, ověření různých  výukových metod a jejich prostřednictvím příblížit žákům některé zajímavé osobnosti Petrovicka. 

 

Cílem hodiny bylo seznámit se s osobnostmí, které podle pověsti založily Petrovice a na vhodném textu ověřit se žáky metodu podvojný deník.

 K úvodní motivaci jsem zvolila metodu řízeného rozhovoru. Žáci odpovídali na otázky: Víte co je pověst? Jaké pověsti znáte? Vyprávějte známou pověst. Znáte pověst o založení Petrovic?

Po úvodní motivaci jsem dětem vysvětlila způsob práce. Ukázala jsem jim přeložený list papíru a na příkladu vysvětlila, jak mají zápisek z textu udělat. Žáci mohli reagovat na cokoliv  a jakkoliv (s vynecháním vulgárních slov).

Rozhodli jsme se, že pro zápisky použijeme čtenářský deník. V něm jsme si rozdělili čistou stránku svislou čarou a rozdali texty Petr a Obiden.Vyzvala jsem žáky, aby si při prvním čtení na na levou stranu vypsali doslova z textu nějakou pasáž či obraz, který na ně silně zapůsobil. Napravo od čáry si měli zaznamenat souvislým textem komentář ke zvolené pasáži: Co je přimělo zaznamenat si právě ji? Co jim připomněla? Jaké otázky v nich vyvolala?

Vzhledem k tomu, že jsme touto metodou pracovali nově,  měli si žáci v průběhu četby vypsat  jednu až dvě citace a komentáře k nim. 

Poté jsem žákům poskytla čas pro vlastní práci.

Následně jsem procházela popořadě text a vyzývala žáky, aby doslovně přečetli své zápisy z podvojného deníku. Na komentáře jsem navázala  a dala prostor  ostatním, zda i oni si pasáže všimli, proč si myslí, že si žák tuto část zvolil a jaké k tomu mají poznámky.

 

Ukázky práce dětí s textem - výběr citátu a zápis komentáře:

 

citát: Hle, kolik balvanů dere se napovrch z její země.
komentář: Vybrala jsem si to, protože je to zajímavé a mám ráda kameny.

 

citát: Hle, kolik balvanů dere se napovrch z její země.
komentář: Protože máme doma tolik balvanů, že se tam neprohrabe ani krtek.

 

citát: Mnohé ze života vladyky Petra zůstane skryto pod zemí, mnohé zastřeno tajemstvím.
komentář:  Mám ráda tajemství.

 

citát: Údolí mělké jak dlaň návršími chráněné.
komentář: Vybrala jsem si to, protože se mi líbí, jak mluví o Petrovicích.

 

citát: Takto nějak mohl se nést rozhovor dvou bratří, dvou vladyků, Petra a Obidena, když poprvé vstoupili se svými družinami do našeho kraje.
komentář: Líbilo se mi to, protože to vycházelo z hloubi duše.

 

citát: Lesy i močály ukrývají bohatství zvěře a prosluněná kotlina vyzývá k obdělání.
komentář: Mám rád přírodu a rád si hraju s kámoši venku.

 

citát: V hlubokých hvozdech slyšet vlky, v močálech snadno utonout.
komentář: Mám ráda vlky a bahno.

 

V závěrečné části následovala řízená diskuse, ve které žáci, kteří se chtěli podělit s ostatními o své poznatky, sdělovali své postřehy. Nikoho jsem nenutila, ale nakonec se všichni zapojili.  

Po použití metody následovalo shrnutí a otázky zpětné vazby: Bylo pro tebe lehké nebo těžké najít v textu pasáž, kterou sis vypsal/a? Proč ano, proč ne?Našel /a jsi něco, co se ti líbilo nebo nelíbilo, ale nedovedl/a jsi říci proč? Co to bylo?Chtěl jsi nějaký konkrétní komentář sdělit svým spolužákům? Který komentář spolužáků tě nějak zaujal a proč?

Na závěr si žáci namalovali do čtenářského deníku tematický obrázek.

 

 

O Petrovi - zakladateli Petrovic a jeho bratru Obidenovi

„Ó, jaká to přívětivá krajina, bratře. Údolí mělké jak dlaň, návršími chráněné. Chce se mi spočinut a  pobýt.“

„Nevím, nevím, bratře, zdaliž krajina tato přívětivá je. Hle, kolik balvanů dere se na povrch z její země.  V hlubokých hvozdech slyšet vlky, v močálech snadno utonout“.

„Ba právě. Lesy i močály ukrývají bohatství zvěře a prosluněná kotlina vyzývá k obdělání. Zůstaňme! Však nebude tak zle.  Hleď, stezka tudy vede, nejeden pocestný kráčející do Sedlčan rád se zastaví a spočine, obchodník i zbrojnoš. Dobře tu bude.“

Takto nějak mohl se nést rozhovor dvou bratří, dvou vladyků, Petra a Obidena, když poprvé vstoupili se svými družinami do našeho kraje. Nevíme, kdy přišli, nevíme odkud. Víme jen, že zůstali. Na povolení knížete vykáceli se svými lidmi část lesů, vystavěli dvorce, založili pole. Petr v nynějších Petrovicích,  Obiden v nedalekých Obděnicích.
S jistotou víme, že v roce 1183 oba podepsali jako svědci darovací listinu knížete Bedřicha klášteru v Plasích, a tudíž se můžeme domnívat, že se na Petrovicku  usadili kolem tohoto data.

Jistě oni i muži z jejich družin byli dobrými lovci, s jistotou můžeme tvrdit, že uměli kovat železo a vypalovat keramické nádoby, že muži orali chudá pole rydlem zapřaženým za tažné volky, ženy šily hrubé oděvy z hrubých látek utkaných na tkalcovských stavech a všichni vespolek obchodovali s kupci z blízka i z daleké ciziny. Vyměňovali kůže za nástroje, šperky a sůl.
Nebe se zemí již v této době spojovala víra v jednoho Boha. Křesťanství otevíralo srdce věřících. Dost možná, že to byli Petr a Obiden, kdo vztyčili první kříže a první boží muka u domů a křižovatek cest.

Mnohé ze života vladyky Petra zůstane ukryto pod zemí, mnohé zastřeno tajemstvím. Jeho jméno ale bude už natrvalo spojeno s názvem městečka Petrovice.

 

 

 

 V historii Sedlčanska je  Jakub Krčín velmi významnou osobností. Pocházel z vladyckého rodu z Kolínska a ve službách pánů z Rožmberka se v 16. století vypracoval na regenta celého dominia jihočeských velmožů. Tento vynikající hospodář byl přímo geniálním stavitelem rybníků, hrází a průplavů. Na sklonku života odešel ze služeb pánů z Růže a chopil se zvelebování svého panství na Sedlčansku, kde mu patřily Křepenice a Obděnice. Jeho dílo je tak obrovské, až bylo k nevíře, že je dílem jediného člověka. Odtud pramení legendy o tom, že byl ve spolcích s ďáblem.

Cílem druhého bloku bylo přiblížit si postavu Jakuba Krčína, pomocí metody podvojný deník zpracovat předem připravený text a vyjádřit dramatizací rozhovor o Krčínovi. Také jsme chtěli  poznat některá místa v regionu, kde Krčín ve své době pobýval a seznámit se s pověstmi, zpracovanými literárně. 

V první hodině českého jazyka si po motivačním rozhovoru  děti samostatně četly předem připravený text a udělaly svoje zápisky do čtenářského deníku. Následně jsem procházela popořadě text a vyzývala žáky, aby doslovně přečetli své zápisy z podvojného deníku. Na jejich komentáře jsem navázala  a zeptala se ostatních, zda i oni si pasáže všimli, proč si myslí, že si žák tuto část zvolil a jaké k tomu mají poznámky. Pak následovala řízená diskuse, ve které žáci, kteří se chtěli podělit s ostatními o své poznatky, sdělovali své postřehy.

 V závěrečné části následovala dramatizace rozhovoru. Po opětovném přečtení článku si žáci   rozdělili role, naučili se text a zahráli si divadlo.

Osobnost Jakuba Krčína nás provázela i  2. června 2014, kdy jsme se vydali na naučnou stezku Petrovice – Obděnice – Husova kazatelna. Navštívili jsme kostel Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích, kde nás paní Rothová provedla a sdělila nám o Krčínovi mnoho zajímavých poznatků. Také jsme viděli náhrobek, kde není uvedeno datum Krčínova úmrtí, pravděpodobně proto, že ho tam někdo zapomněl doplnit a dozvěděli jsme se, že Krčínův hrob je skutečně prázdný.

Povídání o Krčínovi jsme zakončili v hodině čtení, kdy jsem žákům představila knihu Karla Bazala: „Paměti plané růže – pověsti Sedlčanska.“  Společně jsme si přečetli a udělali dramatizaci pověsti „Čertovo zlato.“

 

 

Jakub Krčín - Příběh z doby mocného pana regenta

 

Vyprávění je z doby posledních Rožmberků, odehrává se na přelomu 16. a 17. století. Jeho hlavním hrdinou je známý, schopný a mocný pan Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Krčín pocházel z rytířského rodu, působil jako správce rožmberského panství a své věci rozuměl. Vybudoval  velkou rybniční soustavu a umělý vodní kanál mezi Lužnicí a Nežárku. Svým Rožmberským pánům pomohl k nemalému bohatství, a sám nezůstal stranou. V Křepenicích si vystavěl krásnou tvrz, stal se  pánem Sedlčan a v našem kraji má i náhrobek.

 

Z kroniky obce

Dne 19. ledna 1604, den po svatém Antonínu, dal jest před svědky sepsati poslední vůli. V ní odkázal svůj majetek svým pěti dcerám. Také jest nechal pečlivě tesat náhrobek svůj se znakem v kameni provedeným. Ten jest pak  možno v kostele v Obděnicích vidět.

A že byl Krčín bohatý a že tvrdou práci po lidech žádal, tu se hned po jeho smrti vynořily pověsti, že se s čertem spřáhl a ten mu ve všem sloužil, ale po smrti jej podle smlouvy trestal.

Pracovitý a schopný člověk má vždycky hodně nepřátel. Závist se nedá utajit. A pomluva je sestrou závisti.  K „pekelným“ názorům na pana Krčína jistě přispělo i to, že na jeho náhrobku není datum úmrtí. Nikdo ho nedoplnil. Dodnes nevíme, kdy tak významný muž zemřel, ani to, kde je pochován. Hrobka v Obděnicích je prázdná.

 

„ Tak pan Krčín už je na prkně.“

„Neměl bys o pánovi tak mluvit.“

„Hleďme a pročpak ne? Však smrt je stejná pro všechny. Jenom lakomcům je malý i jejich hrob! Náš pán byl pyšný a krutý. Tak se nediv, že mi ho není líto.“

„ No, žádal těžkou práci, ale platil dobře.“

„Dobře, dobře. Však ty groše mu čert udělal. Měl s ďáblem svoje spolky. Kdo ví, co si spolu všechno umluvili.“

„Můžeš mít pravdu Matěji. Nad křepenickou tvrzí se neustále blýskalo a valil se odtud barevnej dým. To jsem viděl.“

„ No vidíš. Teď bude Krčín za trest s čerty orat led! Zapřáhnou ho do pluhu a budou ho řetězem bít. Tak je to ve smlouvě s peklem. Nemůžou mu zapomenout, jak museli kameny u Petrovic upustit.

 

 

 

Pro zpracování třetího textu jsem zvolila metodu I.N.S.E.R.T. Jde o metodu, kterou si čtenář zpracovává text při prvním čtení a která mu má pomoci vnímat text pozorně a uvědomovat si lépe informace, které text obsahuje.

Mým cílem bylo žákům přiblížit další významnou osobnost Petrovicka a pomocí zvolené metody ukázat žákům způsob, jak si mohou zpracovávat naukové texty. Snažila jsem se, aby žák při čtení textu našel informace, které potvrzují, co již zná, dále aby si uvědomil, co je pro něj nové zjištění, aby zkusil najít, zda v textu existuje informace, která je v rozporu s tím, co ví nebo co si dosud myslel a také, zda v textu byla informace, o které by se chtěl dozvědět více.

Než jsme se pustili do čtení metodou I.N.S.E.R.T.,  hovořili jsme o tom,  co již o tématu víme, aby žáci při vlastním čtení mohli  lépe posoudit, zdali je informace v textu pro ně nová, důležitá a zda je v souladu s tím, co si dosud mysleli.

Poté jsem žákům poskytla instrukce k četbě se značkami I.N.S.E.R.T. Žáci dostali následující základní pokyny:

 Čtěte text s tužkou v ruce. Během první četby se zamýšlejte nad významem informací, na které v textu narazíte. Informace označujte a využívejte k tomu následující znaménka:

Udělejte „fajfku“ na okraji textu, jestliže něco z toho, co čtete, potvrzuje to, co jste věděli nebo si mysleli, že víte.

 - Udělejte mínus, jestliže informace, kterou čtete, je v rozporu s tím, co jste si mysleli nebo jste slyšeli.

 + Udělejte plus, jestliže informace, kterou se dozvíte, je pro vás nová a důvěřujete jí.

 ? Udělejte otazník, jestliže objevíte informaci, které nerozumíte, nebo o které byste se chtěli dozvědět více.

 Po zodpovězení žákovských dotazů, které se týkaly ujasnění způsobu práce, např. Musím využít všechna znaménka?, Kolik informací mám vybrat?, Jak to mám dělat?, apod. jsem dětem poskytla dostatek času pro vlastní čtení a třídění informací.

V další části hodiny jsme přistoupili k řízené diskusi o tom, co bylo v textu zajímavého, co jsme objevili, žáci si sdělovali, co je zaujalo.

Nakonec si každý žák individuálně vytvořil tabulku, do které si zapsal nejdůležitější informace.

 Na závěr hodiny jsem vyzvala tři žáky, aby doslova přečetli všechny své zápisy v prvním ze sloupců (tj. k témuž znaménku), pak další tři žáky k druhému sloupci – znaménku, atd. Žáci tak měli srovnání svého vnímání textu s tím, jak stejný text viděli spolužáci.

 

Ukázky práce dětí s textem

znaménko "fajfka"  To jsem věděl/a.
Anna Chadimová je rodačka z Petrovic.
Anna Chadimová je zakladatelka polky.
Petrovice jsou na Sedlčansku.
Anna si při práci ráda zpívala a tancovala.
znaménko  +  To je pro mě nová infromace.
Dostala se do rodiny Kláštereckých.
Vznik polky 1830.
znaménko -  Informace je v rozporu s tím, co jsem si myslel/a.
Anna CH. skončila jako žebračka.
znaménko ?  K tomu bych chtěl vědět víc.
Josef Neruda byl se svou manželkou zavražděn nedaleko Prahy.
Krok y polky ...

 

 

S Annou Chadimovou se pak žáci setkali ještě v hodině hudební výchovy, kdy si s pani ředitelkou zazpívali písničku „Strejček Nimra koupil Šimla“ a zatančili polku. Při vlastivědné vycházce si  ukázali a vyfotili domek, kde Anna Chadimová bydlela.