
Na základě analýzy blízkého prostředí vesnice Petrovice jsme zjistili následující fakta. Vesnice je vcelku rozlehlá, ale mnoho vhodných míst pro větší hry zde není. Nejvhodnějším místem se nám jeví park v blízké těsnosti zámku Petrovice. Tento park je přehledný, vzdálený od silnic a bezpečný. Navíc je podnětný - nachází se zde dřevěné prolézačky, figurky, stromy a další. Je také dobře upravovaný.
ŠD má k dispozici velké víceúčelové hřiště, kde by šly hrát hry bez potřeby členitějšího terénu. My jsme se rozhodli pro uvedení hry Dědečci v zámeckém parku. Těžit budeme ze členitosti a přehlednosti parku a jeho blízkosti.
Věková skupina: 1. stupeň ZŠ
Počet vedoucích: 1 - 2
Čas na hru: 45 minut + 10 min pravidla
Počet účastníků: 15 - 30 dětí
Prostředí: jakákoliv rozlehlejší členitá zahrada či park
Materiál: 20 krátkých basníček na kartičkách, připínáčky, seznamy s básničkami
Cíl: naučit se co nejvíce básniček
Příprava hry: v území rozmístit kartičky s jednotlivými básničkami.
Průběh hry: Děti jsou rozděleny do dvojic. Jeden ze dvojice vždy vybíhá do území a hledá kartičku, na které je číslo básničky a krátká básnička (např. Jiří Žáček, sbírka "Dědečci"). Na místě se básničku/říkanku naučí a běží zpět na kraj území, kde již netrpělivě čeká druhý člen dvojice. Ten, kdo si básničku přečetl a naučil se ji v území, ji teď musí naučit svého partnera. Jakmile bude mít jistotu, že jeho spoluhráč básičku umí a zná její číslo, běží spoluhráč k vedoucímu hry. Řekne s kým je ve dvojici, řekne číslo básničky a také básničku. Pokud je bez chyby, může běžet tuto skutečnost oznámit svému spoluhráči a vyběhnout do území hledat novou básničku. Pokud je ovšem básnička chybně, musí se s ním běžet poradit, přeučit se jí a zkusit to znovu. V extrémních případech musí ten, kdo se báseň prve učil v území vrátit do území za účelem kontroly správnosti básničky. Hra se hraje po stanovenou dobu nebo dokud nemají všechny dvojice všechny básně. Rozhodující pro vítězství je čas - kdo se první naučí všechny básně.
Pozor: Máme-li děti různých věkových kategorií, je možné používat trojice (malý, střední, velký), s tím že se libovolně střídají, vždy můžou být dva v území a jeden čekat. Pokud nemáme příliš heterogenní skupinu, je třeba alespoň dodržovat, aby ve dvojicích byl vždy menší-větší. Dvojice ze dvou starších dětí by byla v jasné výhodě oproti dvojici ze dvou prvňáčků.