Místo pro život - didaktický portál | Historie Základní školy v Dublovicích

Historie Základní školy v Dublovicích

„Dějiny jsou svědky času, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.“ Marcus Tullius Cicero

Z tématu historie naší obce jsme si s žáky pátého ročníku vybrali téma „Naše škola“. Toto téma jsme zpracovávali v několika vyučovacích hodinách, a protože pracujeme ve spojené třídě, připojili se k žákům páté třídy při některých aktivitách i třeťáci. Ověřili jsme si, co všechno o naší škole víme a upřesnili jsme si to, co jsme ještě schopni zjistit.

Český jazyk

Myšlenková mapa

Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je grafické uspořádání klíčových slov, doplněné obrázky vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti. Myšlenkové mapy jsou graficky zpracovanou napodobeninou procesů probíhajících v mozku a jsou navrženy tak, aby mozek využíval maximum svých schopností. Připravují půdu pro navázání nových informací. Jsou též vhodnou pomůckou po probrání tématu, pomocí níž se učí žáci pojmenovávat nové vztahy a souvislosti. Žáci se o ně mohou opřít při komunikaci o tématu. Na rozdíl od psaní seznamů umožňuje myšlenková mapa přehledně doplňovat a rozšiřovat původní myšlenku, hledat nejdůležitější body, ale zároveň je větvit a přitom se stále držet jednoho tématu. Dovolí nám vnímat celek a přitom si pohrávat s jednotlivými detaily a souvislostmi. Každá mentální mapa je originál, který nelze srovnávat s jinými.

Postup:

• Doprostřed papíru napíšeme/nakreslíme do kroužku hlavní téma.

• Z hlavního kroužku (tématu) necháme vybíhat chapadla myšlenek, která opatříme textem či grafickým znakem, obrázkem, symbolem nebo je zvýrazníme barvou.

• Připravíme si papír a tužku, případně také barevné pastelky (pastely, fixy).

Myšlenkovou mapu vytvářeli žáci jako počátek celého tematického úkolu. Tím, že byly nalezeny a vytyčeny pojmy – klíčová slova, jsme dali prostor dalšímu vývoji našeho úkolu: Nalézt v kronikách, publikacích i v dalších informačních zdrojích údaje a poznatky o historii dublovické školy.

Český jazyk

Práce s textem

Vybrané stránky z kronik a dalších publikací jsem pro žáky ofotila a připravila je tak pro další práci

INSERT

INSERT je zkratka anglického označení „interactive noting system for effective reading and thinking“. Je to jedna ze základních metod kritického myšlení, kterou lze použít při četbě naučeného textu. Systémem několika značek vyjadřujeme svůj jedinečný vztah k informacím v článku a pomocí znamének jej zviditelňujeme. Značky udržují naši pozornost a pomáhají nám s porozuměním. Používáním značek si žáci zvykají na to, že vzdělávání nespočívá v učení se nazpaměť, ale že sdělení mají promýšlet. Ve finální fázi značky pomohou k rychlé orientaci v textu a k zápisu nejpodstatnějších poznatků, ať již jsou pro nás známé nebo nové, ať s nimi souhlasíme, nesouhlasíme nebo si nad nimi klademe otázku.

Při čtení si na okraji článku děláme poznámky metodou INSERT:

√	Udělej fajfku na okraji textu, jestliže určitá informace v textu potvrzuje, co jsi věděl/a nebo sis myslel/a, že víš.
–	Udělej minus, jestliže je informace, kterou čteš, v rozporu s tím, co víš. Tímto znaménkem můžeš označit také nějaký rozpor uvnitř textu.
+	Udělej plus, jestliže informace, kterou se dozvíš, je pro tebe nová a zároveň důvěryhodná.
?	Udělej otazník, jestliže se objeví informace, které nerozumíš, která tě mate nebo o které by ses chtěl/a dozvědět více.

Až si budete dělat během čtení znaménka, nemusíte označit každou informaci, kterou text obsahuje. Můžete skončit s jednou nebo dvěma značkami na odstavec, někde více, jinde méně.

Označujeme informace v textu hned při prvním čtení! Nepostupujeme tak, že si nejdřív tex přečteme a pak se k němu vracíme.

Postup po četbě:

Vybereme si z textu ke každé značce informace, které jsou pro nás důležité a zapíšeme si je do tabulky.

√ (to jsem věděl/a)

+ (to je pro mne nová informace)

– (to je v rozporu s tím, co jsem věděl/a)

? (k tomu bych chtěl/a vědět víc)

Metoda INSERT při zápisu do tabulky pomáhá:

· vybrat z mých předchozích poznámek pro mne ty nejdůležitější;

· formulovat poznatky i otázky vlastními slovy.

Vlastivěda

Práce ve skupinách

Takto zpracovaný text nám ukázal:

- co jsme již věděli

- co nového jsme zjistili

- co se ještě dozvědět chceme.

Zjištěné údaje a informace zpracovali žáci ve skupinách.

Český jazyk

Dotazník

Dotazník je vlastně způsob psaného řízeného rozhovoru. Na dotazy, které jsou na rozdíl od rozhovoru psané, se vyžadují písemné odpovědi.

Dotazník je méně časově náročný než rozhovor. Při sestavování dotazníků je třeba promyslet a přesně určit hlavní cíl dotazníkového průzkumu.

Vytvořili jsme dotazník pro absolventy naší školy. Rodiče, prarodiče a další naši spoluobčané odpovídali na tyto otázky:

Celkem jsme rozdali 35 dotazníků a zpět se nám jich vrátilo 24.

Vybíráme z dotazníků:

Český jazyk

Volné psaní

Volné psaní je jedna z brainstormingových nebo reflexních metod, která dovoluje psát na papír vše, co nás k určitému tématu/námětu právě napadá, aniž bychom své psaní podřizovali nějakým formálním (stylistickým či pravopisným) požadavkům. Volné psaní nám pomáhá objevit v sobě nečekané nápady, myšlenky a souvislosti.

Je důležité, aby žáci ještě před tím, než jim přečtete zadání, věděli, že své volné psaní nebudou muset zveřejňovat. Také jim předem řekněte, jak dlouho budou psát. Většinou to bývá 3-5 minut.

Volné psaní pomáhá:

· rozvíjet slovní zásobu;

· formulovat slova i věty;

· nebát se hodnocení;

· učit se od sebe samého;

· vyjadřovat myšlenky;

· rozvíjet fantazii (skutečnost);

· rozvíjet pohotovost a představivost;

· vnímat čas;

· držet se tématu.

Nepracovali jsme přímo touto metodou, ale metodou vlastní:

1. Zvolíme či zadáme téma:

Naše téma: „Moje škola“

2. Navodíme klidnou a tvůrčí atmosféru (vyprávěním,

krátkým článkem, básničkou, hudbou apod.)

3. Žáci neorganizovaně přichází k tabuli či k velikému papíru a zapisují hesla(slova), která je okamžitě napadají. (cca 5 minut) Na slova je třeba stále vidět.

Vytváříme jednoduchou myšlenkovou mapu.

4. Žáci se pohodlně posadí, učitel pustí tichou, relaxační hudbu.

5. Žáci píší věty, myšlenky, které je napadají. Dle věku a úrovně žáků vznikají vyprávění, básničky či úvahy. Styl psaní je třeba nezadávat a nechat jej na žácích samotných.

6. Nespěchat, nechat dostatek času, abychom nepřerušili myšlenky žáků. Uvidíme-li, že žáci již práci ukončili, domluvíme se, kdo chce svou práci přečíst a kdo ne.

7. V komunitním kruhu můžeme dále pracovat nejrůznějším způsobem s textem – otázky, řízená diskuse apod.

Poznámka: Uvidíte, jak krásné myšlenky a úvahy mohou objevit

i mladší žáci a jak krásným textům dáme takto

vzniknout.

Práce žáků: