Podminovaný kamýcký most

 

Zpracováno podle vyprávění pamětníků

 

Je dvacátého dubna 1945, konečně se blíží konec války! Ještě tu jsou němečtí vojáci i jejich rodiny, ale ruská armáda z východu a Američané ze západu jsou každým dnem blíž a blíž.

Němci válku prohrají, o tom není pochyb. Komu ale padnou do zajetí? Rusům nebo Američanům? Rusů se bojí víc, a tak vymyslí plán: Zničit most přes Vltavu, ruskou armádu zdržet, získat čas.

 Už je navezeno 70 kg trhaviny, most je podminovaný. Němci jsou připraveni vyhodit ho do povětří. Nad Kamýkem přelétávají anglická a americká letadla, desítky a desítky bombardérů a někde v dálce to bouchá. Napětí v Kamýku je veliké, lidé jsou vystrašení, nikdo neví, co se stane.  

Jedno letadlo se sneslo tak nízko, až se lidem zatajil dech. Teprve později se dozvěděli, že pilotem byl jakýsi Antonín Vanda. Jeho rodiče prý pocházeli z Kamýka. Když začala válka, pracoval jako strojník v Belgii, ale podařilo se mu uprchnout za oceán. Na konci války se vrátil a  pomáhal jako letec v boji proti Němcům.

Vraťme se ale k podminovanému mostu. Mezi těmi, kdo s napětím čekali, co se bude dít, byl i pan Zvěřina. Za první republiky byl oficírem. Z té doby mu zůstala nejen uniforma ve skříni, ale i odvaha a chladný rozum. Napadlo ho, jak most v Kamýku zachránit.

Oblékl si uniformu, přesvědčil parťáka, pana Náhlíka, a odjel někam k Milínu na americké velitelství vyjednávat. Podařilo se mu dosáhnout toho, aby  Němci podepsali dohodu, že se Američanům vzdají bez boje a most v Kamýku nad Vltavou ušetří.

 

Eva Zirhutová

Návrh pro didaktickou práci s textem

Práci s textem by bylo možné začít metodou Předvídání z klíčových slov (ve dvojici).

Podminovaný kamýcký most : válka, dynamit, zajetí

Následovala by práce metodou Podvojný deník na třech odstavcích textu. Po dočtení každého odstavce čtení přerušit a vyzvat děti k podtržení jednoho výrazu, který je v textu zaujal.

Po dočtení třetího odstavce čtení přerušit a vyzvat děti k předvídání závěru textu s doplňující otázkou, proč si děti myslí, že se bude příběh odvíjet tímto směrem. Kde v textu pro svůj návrh mají důkaz.

Po dočtení článku si každý žák vybere jeden podtržený výraz, přepíše ho (na proužek papíru) a připíše k němu svůj komentář, ve kterém se pokusí objasnit, co ho na výrazu zaujalo, proč si ho vybral.

 

 

Válka a kamýcký most

Zpracováno podle vyprávění pamětníků

Blíží se konec války. Všichni vědí že Němci prohrají. Vědí to i němečtí vojáci a německé rodiny, kteří po celou dobu války žili v Kamýku. Z jedné strany, od východu, se sem blíží ruská armáda, z druhé strany, ze západu, armáda americká. Která tu bude dřív? Němci se Rusů bojí víc, raději by padli do zajetí Američanům, ale jak toho docílit?

Konečně mají plán.

Vyhodí kamýcký most do povětří! Zdrží ruskou armádu, aby nemohla přejít přes Vltavu a získají čas. Už je navezeno 70 kg trhaviny, už je most podminovaný. Nad Kamýkem přelétávají anglická a americká letadla, desítky a desítky bombardérů a někde v dálce to bouchá. Napětí v Kamýku je veliké, lidé jsou vystrašení, nikdo neví, co se stane. 

Jedno letadlo se sneslo tak nízko, až se lidem zatajil dech. Teprve později se dozvěděli, že pilotem byl jakýsi Antonín Vanda. Jeho rodiče prý pocházeli z Kamýka. Když začala válka, pracoval jako strojník v Belgii, ale podařilo se mu uprchnout za oceán. Na konci války se vrátil a  pomáhal jako letec v boji proti Němcům.

Vraťme se ale k podminovanému mostu. Mezi těmi, kdo s napětím čekali, co se bude dít, byl i pan Zvěřina. Byl dříve důstojníkem v armádě. Ve skříni má ještě schovanou uniformu. Je odvážný a umí jako voják strategicky myslet i vyjednávat. Napadlo ho, jak most v Kamýku zachránit.

Oblékl si uniformu, přesvědčil parťáka, pana Náhlíka, a odjel někam k Milínu na americké velitelství vyjednávat. Podařilo se mu dosáhnout toho, aby  Němci podepsali dohodu, že se Američanům vzdají bez boje a most v Kamýku nad Vltavou ušetří.

Eva Zirhutová

 

Návrh pro didaktickou práci s textem

Bylo by vhodné prvňáčkům text číst a na dvou místech ho přerušit. Nechat je předvídat ve dvojici pokračování příběhu, popř. dát doplňující otázku: Proč si myslí, že se bude příběh odehrávat tímto směrem.