Rostliny - úvodní text

 

Rostliny patří společně s houbami a živočichy mezi živé organizmy. Mají jeden znak, kterým se od ostatních živých organizmů liší – jejich buňky obsahují listovou zeleň (tzv. chlorofyl). Listová zeleň není jen něčím, co dává rostlinám barvu,  je to látka, která umožňuje jeden z největších zázraků na planetě Zemi – fotosyntézu.

SPOLEČNÉ ZNAKY ROSTLIN

• Vyživují se
  Samy si z vody a oxidu uhličitého vytvářejí za pomocí sluneční energie v listech potravu – cukry.
• Dýchají
  Přijímají ze vzduchu kyslík a vydechují kysličník uhličitý.
• Reagují na změny v přírodě
  Reagují na teplo a chlad, na nedostatek vody, na světlo ... (usychají, zavírají a otevírají květy).
• Pohybují částmi svého těla
  Otáčejí se za sluncem, semena létají vzduchem.
• Rostou a vyvíjejí se
  Mění svoji velikost a vzhled.
• Rozmnožují se
  Rozmnožují se.

DĚLENÍ ROSTLIN PODLE STONKU

A)     BYLINY – rostliny, které mají dužnatý (nedřevnatý) stonek

B)     DŘEVINY – rostliny, které mají dřevnatý stonek: STROMY a KEŘE
Stonek stromů tvoří kmen a korunu, stonek keřů je rozvětvený, netvoří kmen.

DĚLENÍ ROSTLIN PODLE MÍSTA RŮSTU A UŽITKU

A)     PLANÉ ROSTLINY – rostliny lesů, luk, neudržovaných ploch

B)     UŽITKOVÉ ROSTLINY
Polní plodiny – obilniny, brambory, řepka, kukuřice
Ovocné stromy a keře – jabloň, třešeň, rybíz, angrešt
Zelenina – mrkev, okurka, salát, cibule

C)     OKRASNÉ ROSTLINY
Zahradní rostliny – růže, měsíček, šeřík
Pokojové rostliny – muškát, ibišek, fíkus

DĚLENÍ ROSTLIN PODLE ZPŮSOBU ROZMNOŽOVÁNÍ

A) VÝTRUSNÉ ROSTLINY – rozmnožují se pomocí výtrusů

Mechy – rostliny rostoucí na vlhkých stinných místech, v lesích, podél potoků, na kamenech. Mají schopnost zadržovat v krajině vodu.
Přesličky a plavuně – rostliny, které rostly kdysi dávno na zemi jako vysoké stromovité druhy. V místech, kde po uhynutí zapadly do bažin se z nich během miliónů let vytvořilo uhlí.
Kapradiny – jedny z nejrozšířenějších rostlin na zem, zejména na vlhkých a stinných místech. U nás nejčastěji v jehličnatých lesích.

 

B) SEMENNÉ ROSTLINY – rozmnožují se pomocí semen : např.sedmikráska, slunečnice, šípková růže, dub

STAVBA TĚLA (SEMENNÝCH) ROSTLIN

KOŘEN je podzemní částí rostliny. Upevňuje rostlinu v půdě, přijímá z půdy vodu a živiny.

STONEK je nadzemní částí rostliny. Vyrůstají z něho listy, květ a plod.
Vede vodu z kořene do ostatních částí rostliny.

LIST obsahuje zelené barvivo (chlorofyl). V listech probíhá děj, při kterém si rostlina sama vytváří výživu (fotosyntéza).
Většina listů se skládá z ploché části, takzvané čepele, a řapíku.

KVĚT
Kvetoucí rostliny vytvářejí květ.
Květ slouží rostlině k rozmnožování.
Uvnitř květu je samčí pohlavní orgán – tyčinky s pylovými zrnky a samičí pohlavní orgán – pestík s vajíčky ukrytými v semeníku.
Vnější listy květu bývají zbarveny.

SEMENO
Semeno je zárodek nové rostliny. Vznikne  spojením dvou pohlavních buněk – pylového zrnka s vajíčkem, které je ukryté v  pestíku, v části zvané semeník. Když dojde ke spojení pylových zrnek s vajíčky, promění se u většiny rostlin semeník v plod a ten vzniklá semena obalí.
Semena pak ve vhodných podmínkách vyklíčí. Vhodné podmínky pro klíčení semen jsou: voda, teplo a vzduch.

PLOD
Některé rostliny ukrývají svá semena v plodech (krytosemenné rostliny), některé rostliny mají semena bez obalu (nahosemenné rostliny).
Plody se dělí na dužnaté (šťavnaté) a suché.
Dužnaté plody jsou mají buď jedno semeno v plodu – peckovice  (např. švestka, třešeň, meruňka...) nebo více semen v plodu – malvice (např. jablko, hruška, citrón) a bobule (např.  rajče, meloun).  
Suché plody jsou lusky (např. fazol, hrách), oříšky (např. lískový oříšek), obilky (např. pšenice).

ROZMNOŽOVÁNÍ
Každá rostlina se snaží o to, aby její druh nevyhynul, aby vyrostly rostliny nové. Rostliny jsou proto dobře vybaveny, v květech mají umístěny takzvané rozmnožovací orgány:  samčí tyčinky a samičí  pestíky. V tyčinkách jsou pylová zrnka, v pestících vajíčka. Když se obě částečky spojí (pylové zrno a vajíčko) vznikne semeno. Pak už jen stačí, aby se semeno dostalo do půdy, mělo dostatek vláhy, trochu tepla a vzduch a nová rostlina může vyrůst.  Přenášení pylových zrnek z květu na květ se říká opylování. Nejčastějšími opylovači (přenašeči pylových zrnek) jehmyz a vítr.
Tomuto způsobu  rozmnožování pomocí  pohlavních buněk (pylových zrnek a vajíček) se říká pohlavní rozmnožování.

Rostliny se ale dokáží rozmnožovat i jinak, nepohlavně, pomocí např. jahody pomocí šlahounů, které vyrůstají z hlavní (mateřské) rostliny.

FOTOSYNTÉZA (bude doplněno)