Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Hrazany - pevnost nad Vltavou

 

První, o kom víme, že se oppidem na Hrazanech zabýval, byl už v polovině 19. století amatérský archeolog Antonín Maloch. Jeho objev z roku 1846 ale zase upadl v zapomnění, stejně jako práce dalších nadšenců. Až roku 1947 zmínil toto místo v jednom svém článku sedlčanský lékař Antonín Kareš (1908-1979). Ve stejné době připravovali profesionální archeologové Jan Filip a Jaroslav Böhm rozsáhlý výzkum keltského osídlení a Karešova zpráva jim přišla vhod.

Archeologické vykopávky na oppidu Hrazany začaly roku 1951 pod vedením Libuše Jansové (1904-1996). Vykopávky na Hrazanech trvaly až do roku 1963, a tak se stalo jedním z nejlépe prozkoumaných keltských oppid.

 

Pravěké koleje

Keltské oppidum na Hrazanech je jedno z nejstarších u nás - bylo založeno okolo poloviny 2. stol. př. n l. V časech svého největšího rozkvětu mělo rozlohu 39 hektarů. V první fázi osídlení tu obyvatelé vybudovali osadu pravděpodobně obehnanou provizorní palisádou, později celý prostor mezi kopci Červenka a Dubí obehnali mohutnými hradbami. Ty měly podobu charakteristickou pro většinu keltských oppid: šlo o trámovou konstrukci vyplněnou na sucho vyskládanými kameny. Na Hrazanech byla čelní kamenná hradba silná až dva metry a z vnitřní strany ještě zpevněná mohutným náspem z hlíny a kamení. Výška dosahovala 5 nebo 6 metrů, navrchu byla ještě dřevěná palisáda.

V opevnění se otevíralo 6 bran, které měly pro Kelty typický klešťovitý půdorys - hradby se před bránou z obou stran stáčely dovnitř, takže každý, kdo by se na vchod do hradiště pokoušel zaútočit, by byl obklopen obránci stojícími na opevnění. U brány A našli archeologové pozůstatky věže, což je u keltských osad neobvyklé. V bráně B zase povozy dávných obchodníků zanechaly koleje s rozchodem 130 centimetrů, které vypovídají o živém dopravním ruchu. V časech největšího rozkvětu byla na severním a jižním konci oppida ještě i opevněná předhradí.

 

 

Záhadné stěhování

Archeologický průzkum se zaměřil především na hradby a okolí bran, protože provádět vykopávky na celé ploše hradiště je pro velkou rozlohu nemožné. Vše nasvědčuje tomu, že na rovném terénu v dolině mezi vrchy Červenka a Doubí stály dvorce aristokracie. Kromě hlavního stavení v každém bylo i několik menších hospodářských objektů, stáje a skladiště.

Naproti tomu na svahu kopce Červenka byla terasovitá zástavba, kdy se zadní stěny domů  opíraly o podezdívku předních stěn domů postavených výše ve svahu. Směrem do doliny měl každý dům krytou verandu. Tento typ staveb je na našem území zcela ojedinělý. Důkladné provedení objektů a nálezy nářadí naznačují, že tu nejspíš bydleli řemeslníci. Na oppidu se provozovalo především zpracování kovů a výroba šperků.

Na Hrazanech nejspíš byly i kultovní objekty - má se za to, že svatyně mohla stát na vrcholu kopce Červenka. Její stopy však byly zničeny při stavbě středověké tvrze na tomto místě. Archeologové v areálu oppida našli i řadu studní, které umožňovaly vydržet dlouhé obléhání. O dramatické boje s útočníky v těch drsných dobách nebyla nouze.

Nejstarší stopy velkého požáru vědci zjistili už ve zbytcích keltské osady, která tu stála ještě před vybudováním opevnění. Obyvatelé poučení špatnou zkušeností proto někdy okolo 2. století př. n. l. svá sídla obehnali palisádovou hradbou, kterou postupně zesilovali. Ani to jim ale nebylo nic platné, protože na přelomu 2. a 1. století př. n. l. přišla další pohroma provázená požárem a destrukcí velké části opevnění. Keltové z Hrazan se ale nevzdali a své sídlo obnovili v plné kráse.

Zánik oppida nad Vltavou je jednou ze záhad minulosti, protože ze závěrečné fáze jeho existence tu nejsou žádné stopy ničení. Někdy okolo roku 20 př. n. l. si zdejší obyvatelé prostě sbalili věci a v klidu odešli jinam. Proč a kam, to nikdo neví.

Kelty na území Čech a Moravy nahradili Germáni, ti se ale Střednímu Povltaví spíš vyhýbali a krajina zase zpustla. Osidlovat ji začali až Slované - to už je ale příběh, který patří jiné historické etapě: středověku.

Jan A. Novák

scroll to top