O zvonařství a zvonech v kostele Sv. Václava

 

Zvonařství je velmi staré řemeslo. Obor zabývající se zvony se nazývá kampanologie, což je odvozeno od italské oblasti Campania, kde podle pověsti r. 409 biskup Paulinus vyrobil první  kovové zvony.

Dodneška se kostelní zvony ozývají v městech, na vesnicích i v malých kapličkách na osamělých poutních místech. Není proto divu, že zvonařství bylo uznávané a zvonaři byli často voleni za konšely městských rad. Se zvonařstvím byla propojena i další řemesla, především kovářství a tesařství. Díky znalostem matematiky a chemie, které museli zvonaři prokázat, ale i díky příběhům, které výrobu zvonů provázely, byla tato profese vnímána lidmi jako tajemná, až mystická. Často se zvonům přisuzovaly i zvláštní nadpřirozené schopnosti.

Dřevěný nosník, na kterém se zvon houpe, se nazývá hlava či hlavice, lze se setkat i se starým pojmenováním jho nebo jařmo. Vrchol zvonu nese název čepec, pod ním je plášť a nejširší místo ve spodní části věnec. Uvnitř zvonu je zvonové srdce.

Zvonařství má jako svoji patronku sv. Agátu a po svatých dostávaly často zvony i svá jména. Některé zvony dostaly názvy podle své funkce, např. Klinkáček, Poledník, Žebrák. Největší zvon v Čechách se jmenuje Zikmund.

Kostelní zvon odbíjel čas, svolával k modlitbám a slavnostem, vyzváněl klekání. Zvonívalo se za úrodu, za oddálení války, za skončení morové rány, proti blížící se bouři, při požáru. Pokud bylo na kostele zvonů více, každý měl odlišnou funkci. Zvony bývaly před zavěšením vysvěcovány. Poněvadž ulití zvonu byla drahá záležitost, mnohde se na jeho pořízení skládali lidé z celé obce.

Na počátku 20. století se nacházely v chrámové věži chlumského kostela čtyři zvony, které byly ulity ve zvonařské dílně na Novém Městě pražském. Bohužel za první světové války byly všechny nuceně sundány a roztaveny na vojenskou munici. Nejstarší zvon sv. Marek byl s výškou 39 cm nejmenší a pocházel z roku 1511. Byl na něm nápis v gotické minuskule. Ze 16. století byl i větší zvon sv. Václav o výšce 93 cm a průměru 1, 17 m. Nápis nás informuje, že byl ulit nákladem chlumeckých věřících. V 18. století přibyly ještě další dva zvony. Zvon sv. Petr a Pavel vážil přes 1 tunu, po stranách měl poloreliéfy sv. Petra a Pavla. Zvon sv. Jan byl menší, na přední straně s reliéfem Ukřižování, Pannou Marií a anděly. Nápisy na něm byly v latině a němčině.

 

podle archivních materiálů Kateřina Wágnerová