České království

Ivan Bauer

 

Čechy jsou staré království. Už v 9. století předurčil prstenec pohraničních hor jeho hranice a ty platí s malými obměnami dodnes.

Středověký český stát měl v Evropě zvuk. Téměř 400 let stáli v jeho čele panovníci z rodu Přemyslovců.

Prvními přemyslovskými knížaty, kteří se vepsali do dějin naší země, byli kníže Václav a jeho bratr Boleslav, první ženy z rodu Přemyslovců svatá Ludmila, babička knížete Václava, a Drahomíra, jeho matka.

Přemysl Otakar I. S jeho jménem je spojena významná smlouva - Zlatá bula sicilská, letopočet 2012! Podařilo se mu docílit toho, že naši zemi uznaly okolní státy jako království, v jehož čele může stát český král. A to dědičně, natrvalo! Titul krále totiž získal Přemysl nejen pro sebe, ale i pro své potomky.

Přemysl Otakar II. - král železný a zlatý, bohatý a udatný vojevůdce. S dobře vycvičenou rytířskou armádou šel od vítězství k vítězství. Jen ta rozhodující bitva na Moravském poli byla pro něj bitvou poslední.

Václav II. -  nejbohatší přemyslovský král, stříbrem obklopený panovník, pro něhož se hluboko pod zemí dobýval drahý kov, pro něhož se razily stříbrné mince s českým lvem a panovníkovým jménem. Úspěšný vladař, kterému se podařilo rozšířit české království až do Polska a Uher (dnešního Maďarska). A to bylo příliš! To budilo závist.

Závist byla možná i příčinou toho, že jeho nástupce, Václav III., byl v Olomouci ve svých 17 letech zavražděn. Český trůn osiřel. Mladičký Václav neměl děti, a tak v roce 1306, po čtyřech stech letech, skončila vláda Přemyslovců.