Rytíř

Ivan Bauer

 

Slovo rytíř pochází z němčiny a znamená jezdec. Rytíř je tedy obrněný jezdec. Je vybaven, vycvičen a vychován pro boj. Takový rytíř musel umět jezdit na koni, střílet z luku, šermovat, ale také plavat, skládat básně, hrát šachy a být dvorný k dámám.

Jak se stát rytířem? Rychle, nebo pomalu. Do rytířského stavu mohl mladého muže povýšit král za nějaký významný čin. Třeba za udatnost v bitvě. Bez čekání, rovnou na bojišti. Taková cesta se otevírala komukoli, i lidem prostým.

Rytířský titul se dal také vysloužit. Synek ze šlechtické rodiny byl poslán k cizímu dvoru, kde se učil všechno potřebné, co měl správný rytíř umět. V sedmi letech se hoch stal panošem, ve čtrnácti pážetem, a po dovršení dvacátého prvního roku byl pasován na rytíře.

Co říci ještě? Rytířskou povinností bylo také ostřím svého meče chránit ponížené a utlačované nebo vdovy a sirotky. Zákonem pro rytíře byly slib a dané slovo.