
úryvek z kroniky
Od poloviny 9. století osidlovaly slovanské kmeny pravý břeh Vltavy. Slované si tu budovali na vyvýšených místech rozsáhlá hradiště. Největší v našem kraji je nedaleko Nalžovického Podhájí nad potokem Musíkem. Místo je chráněno příkrými svahy, příkopem a valem. Ten je ještě dnes v terénu patrný. I na mapách má toto místo označení Na Hradě nebo Na Hradišti.
PŘÍBĚH Z DOBY, KDYŽ SLUNCE BYLO JEŠTĚ BOHEM
Na kraji lesa ve vysoko napadaném sněhu bylo vidět vlčí stopy. Vlky bylo také slyšet. Hradiště ale bylo dobře chráněné. V chýši u ohniště stál vysoký stařec s dlouhými vousy – Radim. Tu se ozval dlouhý roh. Signál. Radim vzal do nádoby oharky z krbu a pomalu vyšel ven. Z dalších chýší vybíhali lidé a shromažďovali se kolem starce. Povede je jako každý rok. Nejstarší a nejmoudřejší z nich. Povede je na vrchol kopce k uvítání Slunce.
Na západě je ještě temno. Ale východní obloha už se jasní a hvězdy blednou. Celý průvod vystoupal na vrcholek kopce k ohništi. Zastavili se u připravené hranice. A to už se mezi mohutnými kmeny zableskly první sluneční paprsky. Přichází! Slunce přichází!
Ivan Bauer