Osobnost: Olga Havlová

U příležitosti 80. výročí narození Olgy Havlové vznikla putovní výstava pro školy. Jméno této první dámy by děti měly znát, byla jednou z  osobností ČR. Výstava „navštívila“ i naši školu v Chlumu.

Na úvod setkání 3. - 5. třídy jsem položila otázku, zda děti tuší, proč se společně setkáváme. Předpokládala jsem, že časem zazní: „Kvůli výstavě“. Zaznělo. Na školu jsem objednala putovní výstavu s názvem Olga Havlová ve vzpomínkách přátel a fotografií Bohdana Holomíčka. Tuto výstavu v naší škole smontovaly a umístily starší ročníky a mladší děti jen pokukovaly, případně něco uklidily. Pro všechny byl velký zážitek mít obrovské panely po celé chodbě. Nešlo projít bez povšimnutí. Cíleně, až po týdnu, jsme se sešli, abychom tuto osobnost společně poznali, abychom se o ní něco dozvěděli, abychom si něco také zapamatovali. Celý týden měli tedy žáci možnost sami si nenuceně fotografie prohlížet, pročítat texty, fixovat si jméno a k němu tvář, či jen projít kolem. Bylo milé pozorovat, jak spolužák ovlivňuje spolužáka.

Jakmile tedy děti věděly, o čem bude naše setkání, pokusily jsme se o brainstorming. Co zjistily, či již dříve znaly o Olze Havlové, jsem zapisovala na tabuli. Tato metoda byla pro tuto chvíli výborná tím, že ty děti, co projevily o výstavu zájem, měly teď možnost zúročit své poznatky a ujistit se v tom, že všímat si a zajímat se se vyplácí. Zazářily a ostatní to viděly. A naopak, žáci, kteří „jen procházeli“, měli šanci elegantně něco pochytit. Předpokládala jsem přesto, že informací nebude mnoho.

I dál jsme pokračovali společně 3.-5. třída. Žáci se rozdělili do skupin tak, aby v každé byl minimálně jeden zástupce ročníku. Tabuli jsem zavřela, nebylo již vidět, co bylo napsáno. Každá skupina obdržela pracovní list s otázkami. Důležité bylo, mít stejný počet skupin jako otázek. Těch bylo šest i s třemi nabídnutými odpověďmi, z nichž jen jedna byla správná. Žáci se pokusili společně předvídat správnou odpověď, to je bavilo, protože mohli zapojit svoje zkušenosti, navíc se museli domluvit na jedné odpovědi, argumentovat svojí volbu.

Na prázdnou tabuli jsme pak společně udělali malou tabulkovou statistiku. Každá skupina řekla, jakou zvolila odpověď a pokud možno i proč. Zapsala jsem čárku.  (V hodinách matematiky by šlo s tabulkou dále pracovat).

V další části výuky pracovaly skupiny již samostatně a to u panelů výstavy. Pro žáky z prvního stupně bylo na panelech příliš mnoho textu. Usnadnila jsem jim práci tím, že jsem zadala každé skupině úkol  zjistit odpověď pouze na jednu (přidělenou) otázku a zapsat k ní případně více nalezených informací. Děti se orientovaly v panelech podle jejich nadpisů, otázky s nimi korespondovaly. Předpokládala jsem, že dříve nežli naleznou „ten svůj“, musejí se pročíst i ostatními a tak získají povědomí o obsahu výstavy.

Pak jsme se sešli opět ve třídě a správné odpovědi jsme konfrontovali s našimi předvídanými. Byla vyhodnocena nejúspěšnější skupina. Při této činnosti děti projevovaly nejvíce emocí. Potřebovaly sdílet radost, když jejich předpověď byla správná, sledovaly úspěšnost ostatních, byly nedočkavé.

Ke konci tříhodinové práce každá skupina měla pro mě, na památku, pořídit jeden fotografický záběr z výstavy, fotku s Olgou, která je oslovila nejvíc. Až pak dostal každý žák polovinu zmenšeného portrétu Olgy Havlové. Ten měl dokreslit. Pokud si nebyl jistý, mohl odběhnout k výstavě a jen se podívat, nebo přímo u výstavy dokreslovat. Kdo byl hotový, nalepil svoje dílko pod otázky na PL.

(Příště bych zvolila asi 2-3různé pohledy portrétu, protože se děti pod jedním panelem dost mačkaly) PL si skupinky vyvěsily na nástěnku k výstavě.

V posledních minutách jsme společnou práci zhodnotili otevřením tabule a dopsáním informací o Olze Havlové. Na začátku byla tabule hodně prázdná, na konci byla popsaná. Všichni viděli ten rozdíl.

Se získanými fotografiemi by žáci mohli pracovat v některých dalších hodinách slohu, vlastivědy či výtvarné výchovy, již samostatně po třídách. Já si je nechávám jako připomenutí a motivaci pro seznámení s další osobností (tím bude u nás V.Havel).

 

Pracovní list - Otázky a odpovědi na téma O.Havlová

 

1)JAK SE OLGA HAVLOVÁ JMENOVALA ZA SVOBODNA? (panel: Proletářské děvče)

a. Nováková

b. Šplíchalová

c. Havlová

Doplň: Dětství a mládí Olgy bylo spjato s Pražskou čtvrtí zvanou _________________ - typickou činžovními byty, pavlačovými domy ve svazích a dělnickou společností. Pravidelně je navštěvovala jejich  _________________ .

2)KDE SE SEZNÁMILA SE SVÝM BUDOUCÍM MANŽELEM? (panel: Václav Havel – osudový muž)

a. v kavárně Slávie

b. v divadle

c. na výletě

Doplň: Vztah s Václavem přivedl Olgu do společnosti mladých lidí zapálených pro literaturu a ______________ . Seznámila se se spoustou tehdy zakázaných spisovatelů.

3)ČÍM SE ZABÝVALA OLGA NA SVÉ CHATĚ? (panel: Hrádeček)

a. nakupováním

b. úklidem

c. houbařením

Doplň: Chata Václava a Olgy Havlové byla nedaleko města Trutnova na___________________ . Zde byla sepsána Charta 77. Zde Olga chodila na dlouhé procházky se svými psy.

 4)KDYŽ SE VÁCLAV HAVEL STAL PREZIDENTEM, OCITLA SE OLGA V ROLI PRVNÍ DÁMY,

CO TO ZNAMENÁ BÝ PRVNÍ DÁMOU? (panel: První dámou)

a. být manželkou prezidenta, vystupovat na veřejnosti, podporovat charitu

b. být spisovatelkou a všechno o prezidentovi zapisovat do kronik

c. být vždy první na řadě, nečekat ve frontách

Doplň: 17. listopadu 1989 padl komunistický režim v naší republice, proběhla revoluce bez krveprolití, říkáme jí  _______________________ .

5)CO SI MYSLÍŠ, ŽE ZNAMENÁ ZKRATKA VDV? (panel: Nadace Olgy Havlové)

a. Výbor dobré vůle

b. Výborně, děti, výborně

c. Výstava dětských výrobků

Doplň: Nadace Olgy Havlové pomáhá i po její smrti lidem v nouzi, například zdravotně postiženým. Olga dbala na udržování kontaktů s dárci i s _________________ .

6)VÁCLAV HAVEL O SOBĚ A SVÉ ŽENĚ NAPSAL KNIHU, JAK SE JMENOVALA? (panel: Chybíš tady Olgo)

a. Olga

b. Dopisy Olze

c. Václav a Olga

Doplň: Olga Havlová onemocněla ________________  a na tuto zákeřnou chorobu i zemřela. Byla s Václavem Havlem _________ let.