Druhá světová válka v Jesenici

Kronika obce a možnost celodenního projektu mě přivedly na myšlenku věnovat se učivu druhé světové války v regionálním měřítku. Pracovala jsem se žáky 9. ročníku, kteří téma druhé světové války probírají v dějepisu i literární výchově, a se šesťáky, kteří museli zapátrat v paměti a vzpomenout si na učivo vlastivědy v minulém roce. Oba ročníky v projektový den totiž byly spojeny.

 Měla jsem k dispozici 6 vyučovacích hodin, které jsem rozvrhla do několika bloků. Jeden úkol (dopis) zpracovávali žáci jako domácí práci a jeho hodnocení jsme provedli v následující hodině slohu.

Kromě regionálních dějin jsem se zaměřila na práci ve skupinách a možnosti zapojení všech žáků do zadaných úkolů. Rozvíjeli jsme komunikativní dovednosti ať ve skupinové práci, nebo v přednesu zprávy do rozhlasového vysílání. Na osobnostní a sociální rozvoj  jsme se zaměřili v propojení informací z historie obce s konkrétními občany a příbuznými žáků. 

 

Žáci se rozdělili do skupin - každá dostala vytištěné kopie záznamů z kroniky (roky 1940 – 1945, odboj, osvobození). prvním úkolem bylo přečíst si záznam, v případě nečitelnosti mohli nahlédnout do digitálního převedení kroniky, které bylo k dispozici na počítači. Pokud ani toto nepomohlo, pomáhala jsem s přečtením originálu já.

V kopii textu si zvýrazňovačem vyznačili všechny důležité informace a na jejich základě pak vytvořili myšlenkovou mapu. 

Protože často využíváme při výuce seriál Dějiny udatného národa českého, projektová práce se dále zaměřila na vyhledávání shodných znaků ve dvou dílech seriálu (díl 101 - Protektorát Čechy a Morava a 102 - Osvobození) a ve svých informacích zjištěných v kronice a zapsaných do myšlenkové mapy.

Výsledky svých zjištění sdělily skupiny ostatním. Např. dvojjazyčné názvy obchodů, povinná výuka němčiny ve školách, atentát na Heydricha.

Dalším úkolem projektového dne bylo zpracování nabytých informací do "rozhlasového vysílání". Našla jsem obrázek rozhlasového přístroje ze 40. let 20. století, který jsem promítla na interaktivní tabuli, a před ní jsme vytvořili improvizované rozhlasové studio (chyběl mi mikrofon, který by jistě dopomohl ještě lépe navodit atmosféru). V diskusi žáci vymýšleli název jesenické rozhlasové stanice. Ze všech návrhů vybrali jeden a ten pak doplnili k obrázku rozhlasového přijímače na interaktivní tabuli.

Byl dán časový limit (40 minut), během kterého měli žáci připravit do vysílání zprávu o situaci v obci v daném válečném období. Vybrali informace, které chtěli sdělit ostatním. Rozdělili si role ve své skupině: kdo vyhledává a píše, kdo ověřuje zprávu podle učebnice, internetu, encyklopedie, apod., kdo je časomíra, kdo bude číst text ve zpravodajství.

Zdůraznila jsem, že je třeba předvést profesionální výkon, text lze číst, ale plynule, výrazně a s dávkou dramatičnosti.

Další úkol byl zadán jako domácí práce: Napsat dopis svému předkovi, který žil v období druhé světové války v našem regionu (konkrétní jméno zjistit od svých rodičů či prarodičů – zajímavé bude, pokud o něm žák shromáždí další informace) – reagovat na konkrétní informace, které jsme získali v předešlých etapách práce s kronikou.

Dopis žáci přinesli za dva dny do hodiny slohu, zájemci mohli přečíst ostatním. Hodnotila jsem hloubku a originalitu myšlenek, což se ve většině dopisů alespoň částečně objevilo. Bylo vidět, že vážné téma, propojené přímo s životem jejich rodin a obce, je přimělo k hlubšímu zamyšlení nad životem ve válce, ale také nad hrozbami dnešního světa.

Během odpolední výuky jsme si promítli film Uloupené dětství, který se odehrává v protektorátu a pojednává o dětech, které byly odebrány z českých rodin a určeny k převychování v duchu nacismu. Pro filmovou produkci bych velmi doporučila  film Nickyho rodina o záchraně židovských dětí. My ho ale viděli v loňském roce, takže jsem hledala jiný snímek, který by byl vhodným doplněním tématu.

Doporučila bych i seriál Vlak dětství a naděje. 

Projektový den byl přínosný pro žáky devátého i šestého ročníku, kteří s nimi spolupracovali. Se všemi výstupy se mohou spolužáci seznámit prostřednictvím nástěnky, kde vyvěsíme zpracované materiály.

Pokud by bylo více času, nechala bych žákům vytvořit pracovní list, kde by se objevily otázky k nejdůležitějším okamžikům válečných let v Jesenici a okolí. Dále bych projekt spojila s vycházkou do míst, o kterých jsme se v kronice dočetli.

Velmi zajímavé byly postřehy žáků ke konkrétním osobám, o kterých se dočetli v kronice. Jeden žák přinesl zápisky svého pradědečka, které mapovaly válečné roky z pohledu chalupníka a drobného zemědělce.