Původ názvu obce Nečín

 

Z historických záznamů vyplývá, že první doklad jména obce je poměrně pozdní, pochází totiž až z roku 1570. Nemůžeme proto předpokládat, že jméno Nečíně, jak se obec původně nazývala, vzniklo nějakým starobylým způsobem.

Antonín Profous, autor rozsáhlého díla o původu místních jmen v Čechách, dává jméno Nečíně do souvislosti s osobním jménem Nečín a přisuzuje mu význam „Nečíňova ves“. Domnělý Nečíň by podle toho mohl být například zakladatelem obce. Tento výklad je ale problematický ze dvou důvodů. Jednak existence osobní jména Nečíň není doložena, jednak tento způsob tvoření místních jmen už na konci 16. století nebyl živý. Je proto velmi nepravděpodobné, že by v této době bylo jméno utvořeno způsobem, který byl využíván v raném středověku.

Skutečného původu jména obce Nečíně se dnes již těžko dopátráme. Některá jména zůstávají nejasná a jméno Nečín mezi ně bohužel patří. Co ale víme s jistotou, je, že jméno bylo původně ženského rodu. Jeho první pád zněl ta Nečíně, jméno se skloňovalo v Nečíni, do Nečíně apod. Protože je ale v okolí několik obcí, jejichž jména jsou zakončena na -ín (nejznámější je asi Nový Knín), i zakončení tohoto jména se analogicky změnilo na -ín. Podobně jako se název blízké vsi Cholyně změnil na Cholín, tak i jméno Nečíně dostalo podobu Nečín.

V publikaci Aleny Polívkové „Naše místní jména a jak jich užívat“ se dočteme, že jméno Nečín je rodu mužského a má se skloňovat do Nečína, v Nečíně. Tomu ale neodpovídá místní úzus, v němž se stále drží skloňování do Nečíně, v Nečíni apod. Tomu by lépe odpovídala podoba ženského rodu Něčíň, která se v místním úzu rovněž objevuje a je i historicky původnější.

Rozhodnutí, jak se obec bude oficiálně jmenovat, nepřísluší jazykovědcům, ale obecnímu zastupitelstvu, které má ze zákona pravomoc schválit změnu názvu. Obvykle stačí, aby obec změnu názvu oznámila Ministerstvu vnitra ČR, které nové jméno zařadí do oficiální databáze. K takovým změnám však nedochází příliš často, protože jsou s nimi spojeny určité problémy, například to, že obyvatelé obce si pak musí vyměnit všechny osobní doklady.

Z historických záznamů vyplývá, že první doklad jména obce je poměrně pozdní, pochází totiž až z roku 1570. Nemůžeme proto předpokládat, že jméno Nečíně, jak se obec původně nazývala, vzniklo nějakým starobylým způsobem.

Antonín Profous, autor rozsáhlého díla o původu místních jmen v Čechách, dává jméno Nečíně do souvislosti s osobním jménem Nečín a přisuzuje mu význam „Nečíňova ves“. Domnělý Nečíň by podle toho mohl být například zakladatelem obce. Tento výklad je ale problematický ze dvou důvodů. Jednak existence osobní jména Nečíň není doložena, jednak tento způsob tvoření místních jmen už na konci 16. století nebyl živý. Je proto velmi nepravděpodobné, že by v této době bylo jméno utvořeno způsobem, který byl využíván v raném středověku.

Skutečného původu jména obce Nečíně se dnes již těžko dopátráme. Některá jména zůstávají nejasná a jméno Nečín mezi ně bohužel patří. Co ale víme s jistotou, je, že jméno bylo původně ženského rodu. Jeho první pád zněl ta Nečíně, jméno se skloňovalo v Nečíni, do Nečíně apod. Protože je ale v okolí několik obcí, jejichž jména jsou zakončena na -ín (nejznámější je asi Nový Knín), i zakončení tohoto jména se analogicky změnilo na -ín. Podobně jako se název blízké vsi Cholyně změnil na Cholín, tak i jméno Nečíně dostalo podobu Nečín.

V publikaci Aleny Polívkové „Naše místní jména a jak jich užívat“ se dočteme, že jméno Nečín je rodu mužského a má se skloňovat do Nečína, v Nečíně. Tomu ale neodpovídá místní úzus, v němž se stále drží skloňování do Nečíně, v Nečíni apod. Tomu by lépe odpovídala podoba ženského rodu Něčíň, která se v místním úzu rovněž objevuje a je i historicky původnější.

Rozhodnutí, jak se obec bude oficiálně jmenovat, nepřísluší jazykovědcům, ale obecnímu zastupitelstvu, které má ze zákona pravomoc schválit změnu názvu. Obvykle stačí, aby obec změnu názvu oznámila Ministerstvu vnitra ČR, které nové jméno zařadí do oficiální databáze. K takovým změnám však nedochází příliš často, protože jsou s nimi spojeny určité problémy, například to, že obyvatelé obce si pak musí vyměnit všechny osobní doklady.

Z historických záznamů vyplývá, že první doklad jména obce je poměrně pozdní, pochází totiž až z roku 1570. Nemůžeme proto předpokládat, že jméno Nečíně, jak se obec původně nazývala, vzniklo nějakým starobylým způsobem.

Antonín Profous, autor rozsáhlého díla o původu místních jmen v Čechách, dává jméno Nečíně do souvislosti s osobním jménem Nečín a přisuzuje mu význam „Nečíňova ves“. Domnělý Nečíň by podle toho mohl být například zakladatelem obce. Tento výklad je ale problematický ze dvou důvodů. Jednak existence osobní jména Nečíň není doložena, jednak tento způsob tvoření místních jmen už na konci 16. století nebyl živý. Je proto velmi nepravděpodobné, že by v této době bylo jméno utvořeno způsobem, který byl využíván v raném středověku.

Skutečného původu jména obce Nečíně se dnes již těžko dopátráme. Některá jména zůstávají nejasná a jméno Nečín mezi ně bohužel patří. Co ale víme s jistotou, je, že jméno bylo původně ženského rodu. Jeho první pád zněl ta Nečíně, jméno se skloňovalo v Nečíni, do Nečíně apod. Protože je ale v okolí několik obcí, jejichž jména jsou zakončena na -ín (nejznámější je asi Nový Knín), i zakončení tohoto jména se analogicky změnilo na -ín. Podobně jako se název blízké vsi Cholyně změnil na Cholín, tak i jméno Nečíně dostalo podobu Nečín.

V publikaci Aleny Polívkové „Naše místní jména a jak jich užívat“ se dočteme, že jméno Nečín je rodu mužského a má se skloňovat do Nečína, v Nečíně. Tomu ale neodpovídá místní úzus, v němž se stále drží skloňování do Nečíně, v Nečíni apod. Tomu by lépe odpovídala podoba ženského rodu Něčíň, která se v místním úzu rovněž objevuje a je i historicky původnější.

Rozhodnutí, jak se obec bude oficiálně jmenovat, nepřísluší jazykovědcům, ale obecnímu zastupitelstvu, které má ze zákona pravomoc schválit změnu názvu. Obvykle stačí, aby obec změnu názvu oznámila Ministerstvu vnitra ČR, které nové jméno zařadí do oficiální databáze. K takovým změnám však nedochází příliš často, protože jsou s nimi spojeny určité problémy, například to, že obyvatelé obce si pak musí vyměnit všechny osobní doklady.

Pavel Štěpán