1. světová válka na Jesenicku

 

ZAČÁTEK VÁLKY – NEJDELŠÍ NOC MÉHO ŽIVOTA

Na svatou Annu 26. července 1914 odpoledne přijeli úředníci s mobilizačními vyhláškami. Vyvěsili je na návsi. Obsah byl zdrcující. Celý pražský armádní sbor je povolán do války. Do čtyřiadvaceti hodin všichni muži Jesenice (záložníci) do 39 let věku nastoupí ke svým plukům.Pouhých dvacet čtyři hodin!

V noci z 26. na 27. června nikdo nespal. Jedni pořizovali poslední vůli, jiní dávalirady svým ženám a dětem pro nastávající žně a vedení hospodářství, další obcházeli příbuzné a známé.

K večeru 27. července skýtala náves neobvyklou podívanou. Muži obklopeni ženami, dětmi a příbuznými nasedali na vůz. Ještě poslední sbohem, rozloučení, pláč. Některé ženy a děti doprovázely pěšky své muže až do Sedlčan.

 

NA BOJIŠTI

(úryvek z rodinné kroniky)

Bylo to hrozné. Často jsem při útoku myslel, že zešílím. Jednou jsme válčili v kukuřici. Byla vysoká až dva metry. Viděl jsem, že z toho kouká jen hrob, a tak jsme se domluvili s kamarádem Dvoořákem, hajným z Vrchotových Janovic, že jeden druhého zraníme, necháme se ošetřit a možná i poslat domů. Já ho střelím do ruky a on mě do nohy. Když ale mělo dojít k ráně, tak jsme se neodhodlali. Dodnes toho lituji, mohl jsem zachránit kamaráda. Italové ho za několik dní zastřelili.

V ZÁZEMÍ

Válka zasáhla i do života v zázemí. Neúrody, strádání, hlad, těžká práce na polích bez mužů, strach o své blízké. Jesenický kronikář píše: „Potraviny se odvážejí na frontu, doma zbývá málo, vše je na příděl, na lístky. U obchodů postávají mnoho hodin denně dlouhé řady utrápených a v zimě promrzlých lidí. Mnoho jich strádá a klesá až do hrobu hladem a bídou, zvláště pak děti v městech.Chléb je maličký a černý, Bůh ví, z čeho pečen, mouka černá, pomíchaná ze všech možných věcí, mléko žádné, brambory žádné. Nešťastné děti, které v této době vstoupily do tohoto slzavého údolí!“

 

JAKÁ BYLA PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA?

Dlouhá a krutá. Muži na obou stranách mrzli v zákopech, krváceli, umírali po tisících. Válčilo se na moři i ve vzduchu. Mnoho důvtipu bylo vynaloženo na výrobu lepších strojů na smrt. Němci použili otravné plyny, Britové nasadili první tanky. Lodní děla měla dostřel 16 kilometrů, letadla mohla vystoupat do výšky pěti kilometrů. Válčící země byly nakonec tak vyčerpané, že žádný ze soupeřů už neměl dost sil na vítězství.

Uvádí se, že v první světové válce bojovalo přibližně 70 miliónů vojáků. Zemřelo 10 miliónů.
Ty, co měli štěstí a přežili bez úrazu, válka zmrzačila uvnitř. Hrůzy a utrpení se vepsaly do jejich snů i jejich bezesných nocí.