| lokalita |
souřadnice |
typ managementu |
základní popis |
podrobný popis |
| Dolní Hbity |
|
|
|
|
| PP Jablonná - mokřad |
49°39'31"N, 14°09'08"E |
extenzivní chov ryb |
rybník s rákosinami |
Přírodní památka Jablonná - mokřad představuje jednu z nejcennějších lokalit z pohledu obojživelníků ve středních Čechách. Mimořádná je početnost kuňky obecné, vyskytují se zde i čolek velký a blatnice skvrnitá. K dosažení efektivní ochrany vzácných obojživelníků je z dlouhodobého hlediska nutné vyřešit problematiku rychlého zazemňování nádrže. Vyloučen je intenzivní chov ryb stejně jako kompletní odstranění rákosin. Rozsáhlé porosty rákosin jsou hodnotné také pro některé druhy vzácnějších ptáků, např. chřástala vodního nebo motáka pochopa. |
| Zduchovické skály |
49°37'34"N, 14°12'16"E (Na Altánku) |
reliktní stanoviště - bez zásahu |
skalní meandr nad Vltavou |
Zduchovické skály jsou známé především díky vyhlídce Na Altánku, která patří k nejvelkolepějším v rámci středního Povltaví. Zároveň se jedná o území, kde stoupla hladina Vltavy po výstavbě údolních nádrží jen o několik málo metrů, proto zde máme jedinečnou příležitost sledovat téměř původní koryto řeky. Ve skalách se nachází štola se dvěma vchody, která slouží jako zimoviště netopýrů. Území je cenné hlavně po botanické stránce. Zjištěno zde bylo několik vzácných druhů včetně koniklece lučního, chrpy chlumní a zimostrázku alpského. Lokalitu velmi negativně ovlivňuje rozsáhlá výsadba nepůvodních akátů přímo na skalnatých svazích, které silně degradují místní květenu, protože v jejich podrostu se nevyskytují téměř žádné rostliny. |
| Dublovice |
|
|
|
|
| PR Jezero |
49°40'46"N, 14°21'39"E |
extenzivní chov ryb |
rybník s rákosinami s listnatými porosty |
Přírodní rezervace vyhlášená kvůli ochraně ptactva a obojživelníků. Za zmínku stojí např. blatnice skvrnitá, čolek velký, čírka modrá a chřástal vodní. Tyto organismy jsou vázané na rozsáhlé porosty rákosin, které jsou důležitým místem pro jejich rozmnožování. Při březích a ve vodním sloupci se vyskytují i některé vzácnější vodní rostliny, např. masožravka bublinatka jižní. Zajímavé jsou i okolní listnaté porosty s přirozeným druhovým složením dřevin, kde hnízdí např. žluva hajní. Pro udržení cenného ekosystému rybníka je zásadní buďto úplná abscence hospodaření nebo pouze extenzivní chov ryb. Zároveň je nutné udržovat část hladiny rybníka bez porostů rákosin a ideálně také částečně prosvětlit břehové porosty. |
| Trnky u Chramost |
49°40'11"N, 14°19'36"E (vrch Brdce) |
kosení, pastva |
stráně s teplomilnými trávníky a křovinami |
Poměrně rozsáhlý komplex suchých pastvin na vrchu Brdce. Lokalita představuje významnou ukázku tradiční hospodářské krajiny první poloviny 20. století. Svahy jsou zde lemované pásy trnek i dalších dřevin. Křovinné formace jsou hnízdištěm dnes již vzácných ptáků jako pěnice vlašská a slavík obecný. Cenná jsou především oka teplomilných trávníků, které jsou významné z hlediska botanického a entomologického (např. výskyt zlatohlávků). V pravidelně kosených porostech trávníků byla zjištěna populace v současnosti velmi ohroženého sysla. Ten se na lokalitě nyní zřejmě již nevyskytuje. V současné době jsou trávníky na lokalitě kosené, bohužel však jednorázově, což je velice nevhodné pro hmyz, zvláště pak motýly. Tím jsou zničena všechna vývojová stádia a dospělci přicházejí o potravu v podobě nektaru. |
| Zvírotický meandr |
49°41'42"N, 14°18'25"E |
reliktní stanoviště - bez zásahu |
žulové skály nad Vltavou s teplomilnou květenou |
Zvírotický meandr je výbornou ukázkou teplomilné květeny středního Povltaví. Jedná se o rozsáhlý skalní komplex tvořený granodioritovými skalami. Granodiorit zde byl v minulosti těžen v několika lomech. Lokalita je významná především z botanického hlediska. Hojný je např. kavyl Ivanův, zjištěn byl také chráněný smil písečný. Jednu z několika současných lokalit v ČR zde má mochna Lindackerova. Skály jsou také hnízdištěm výra velkého. Horní partie území přímo navazují na obec Zvírotice. Místní zahrádkáři si tuto cennou lokalitu bohužel pletou se skládkou zahradního odpadu, což má dosti negativní vliv na zdejší květenu. |
| Jesenice |
|
|
|
|
| Plužinec a Kosmatka |
49°36'03"N, 14°27'45"E |
chov ryb |
rybniční soustava |
Rybníky v okolí Nedrahovic jsou typickou ukázkou vodních nádrží na Sedlčansku. Probíhá zde intenzivní chov ryb, tudíž nádrže nejsou ideálním stanovištěm pro mnoho rostlin ani živočichů. Přesto se zde vyskytují někteří vzácnější obojživelníci, např. kuňka obecná. Z přírodovědeckého hlediska je však zajímavým rybníkem Kosmatka, která je prakticky celá zarostlá rákosinami. Takové prostředí je ideální pro rozmnožování žab i jako hnízdiště vodního ptactva. |
| Kamýk n. V. |
|
|
|
|
| Rovišťské skály |
49°39'38"N, 14°15'23"E |
reliktní stanoviště - bez zásahu |
žulové skály nad Vltavou |
Známý horolezecký terén na skalách naproti Velké. Lokalita je významná především z botanického hlediska. Zdejší granodiority jsou hojně prostoupené sloučeninami uhličitanu vápenatého, což výrazně zvyšuje celkovou druhovou rozmanitost rostlin a lišejníků. Zjištěno zde bylo množství vzácnýc h druhů. Na jedné ze tří přirozených současných lokalit v ČR zde roste teplomilná kapradina - kyvor lékařský. Nejbohatší populaci v regionu zde má silně ohrožený smil písečný. Na skalních římsách se vyskytují i další chráněné druhy jako koniklec luční a kavyl Ivanův. Lokalitu ohrožují především porosty nepůvodních akátů, které jednak skály stíní a jednak kvůli vylučovaným jedovatým látkám z kořenů roste pod akáty jen několik nejodolnějších rostlin. |
| Teplomilné trávníky |
49°38'20"N, 14°15'56"E (pod silnicí na Řadovy) |
mozaikovité kosení (částečně probíhá), ideálně i pastva (neprobíhá) |
lokalita unikátních teplomilných trávníků |
V širším okolí Kamýka nad Vltavou se vyvinuly velice cenné teplomilné trávníky, které jsou někdy označované jako acidofilní stepi. Na zvětlalém žulovém podkladu se zde společně vyskytují druhy teplomilné a pískomilné v lokálně jedinečných společenstvech, které jinde v ČR nenajdeme. Nejvýznamnější a zároveň nejlepší lokalitou tohoto typu jsou trávníky pod silnicí u vyhlídkové věže táhnoucí se až k penzionu Kamejk. Lokalita je cenná po botanické i entomologické stránce. Z rostlin byl zjištěn chráněný kavyl Ivanův a kriticky ohrožený ovsíček obecný - nenápadný druh trávy vázaný na obnažené písčité plošky. Pro zachování lokality do budoucna je nutné provádět občasné kosení, vyřezávat nálet křovin, provětlit území od stínících borovic a také vytvářet místa s obnaženou půdou, která jsou zásadní pro růst konkurenčně slabých druhů (např. již zmíněného ovsíčku). |
| Skalní město u Velké |
49°40'03"N, 14°15'06"E |
reliktní stanoviště - bez zásahu |
žulové skály nad Vltavou s významnými útvary |
Tento komplex skal tvořených granodioritem se vyznačuje svými jedinečnými geomorfologickými tvary. Skalní bloky jsou výrazně modelované zvětráváním, na několika místech jsou vytvarované žulové věže. Mnohé útvary nejsou téměř vidět kvůli silnému zarůstání lokality. Skály jsou využívány jako horolezecký terén. Území je cenné také po botanické stránce. Hojný je netřesk výběžkatý, zjištěn byl např. chráněný kavyl Ivanův. Zaznamenán byl výskyt některých vzácných lišejníků. |
| Kosova Hora |
|
|
|
|
| PP Kosova Hora |
49°38'51"N, 14°28'54"E |
občasné prosvětlování lesních porostů |
lokalita kručinky křídlaté |
V přírodní památce Kosova Hora nalezneme starší borový les, v jehož spodním okraji se vyskytuje kručinka křídlatá. Tato žlutě kvetoucí rostlina patří v ČR mezi velmi vzácné druhy. Dnes už víme, že se jedná u nás o nepůvodní rostlinu, avšak v době vyhlášení chráněného území byl považován její výskyt za pravděpodobně původní. Pro zachování její populace a všeobecně k zvýšení druhové rozmanitosti lesního porostu je důležité zachovat prosvětlený les, a to zvláště v místech výskytu kručinky. Vhodné je též v lese ponechávat tlející dřevo, které je důležitým stanovištěm pro mnohé lesní organismy. |
| Kolihovy |
49°40'09"N, 14°28'05"E |
intenzivní lesní hospodaření |
lesní komplex |
Kolihovy jsou největším lesním komplexem v blízkém okolí Sedlčan. Rozprostírají se zde kulturní lesy s převahou smrku. Na některých hůře dostupných místech se nacházejí i poměrně světlé starší lesy s přirozenou strukturou, připomínající horské smrčiny. Z přírodovědeckého hlediska se nejedná o nijak významnou lokalitu, to však vynahrazuje množství místních zajímavostí, jako je Hadí studánka, Soudný kámen, pozůstatky německé strážní věže a památné místo dopadu sestřeleného amerického Boeingu z roku 1945. |
| Krásná Hora |
|
|
|
|
| Viklan Vindiš |
cca 49°40'46"N, 14°21'39"E |
|
žulový viklan |
Po Husově kazatelně druhý nejvýznamnější viklan v regionu ležící poblíž žluté turistické stezky nedaleko Krásné Hory. V lesích se obtížně hledá. V minulosti proběhly pokusy o jeho rozbití, avšak naštěstí neúspěšně. Díky tomu stojí tento zajímavý kámen na svém místě doposud. |
| Nalžovice |
|
|
|
|
| NPR Drbákov-Albertovy skály |
49°43'20"N, 14°22'10"E |
reliktní stanoviště - bez zásahu |
skalní komplex s teplomilnou květenou, suťové lesy s tisem |
Tato národní přírodní rezervace je unikátní ukázkou přirozené flóry a fauny vltavského kaňonu a jedná se o nejcennější chráněné území v jižní části středních Čech. Ochrana lokality trvá již od roku 1933. Na severně orientovaných svazích Drbákova dominují suťové lesy s tisem červeným, v horních partiích pak dubohabrové háje. Albertovy skály s převážně západní expozicí jsou význačnou ukázkou teplomilné květeny skal, skalních stepí a zakrslých doubrav s mnoha desítkami druhů rostlin z Červeného seznamu. V menší míře se uplatňují i reliktní bory a také kulturní typy lesů. Na skalách hnízdí výr velký, bohatá je populace ještěrky zelené. Na lesních světlinách se vyskytuje jeden z nejvzácnějších motýlů v ČR - okáč bělopásný. Územím prochází naučná stezka, která návštěvníky zavede na mnoho atraktivních vyhlídek. |
| Nečín |
|
|
|
|
| Na Dvorských |
49°42'19"N, 14°13'52"E |
kosení |
mokřadní louky apod. |
Lokalita Na Dvorských je hezkou ukázkou mozaikovité krajiny s poli, loukami, remízky a drobnými lesíky. Z přírodovědeckého hlediska je nejcennější podmáčená orchidejová louka, na které se vyskytuje několik vzácných rostlin. Z chráněných druhů to jsou nápadně kvetoucí prstnatec májový a upolín nejvyšší. Na podzim zde vykvétají ocúny jesenní. Z botanického hlediska je nejcennější výskyt silně ohrožené skřípinky smáčknuté, nenápadné rostliny příbuzné (i podobné) travám. Podobným mokřadních luk se dnes v krajině nacházi minimum. Bohatá květena se zde zachovala hned z několika důvodů - louka nebyla hnojena, rozorána a pokusy o její odvodnění byly neúspěšné. Důležité je také každoroční kosení. Několik vzácných rostlin se vyskytuje i v sousedním lesíku (např. zimostrázek alpský). |
| Županovické skály |
49°42'14"N, 14°17'07"E |
reliktní stanoviště - bez zásahu |
žulové skály nad Vltavou |
Županovické skály se tyčí na levém břehu Vltavy, naproti Zvíroticím. Dominuje jim vysoká žulová skála s křížem. Podobně jako v případě nedalekého Zvírotického meandru se jedná o významnou ukázku teplomilné květeny. Cenný je výskyt např. chrpy chlumní, lociky vytrvalé a několika vzácnějších růží. V horní části se nacházejí rozsáhlé porosty borovic (zřejmě částečně reliktního charakteru), dolní partie zarůstají křovinami. Porosty křovin lze považovat se negativní jev, který potlačuje teplomilnou vegetaci. Na vině je zřejmě vysoký spad oxidů dusíku, které obohacují půdu a umožňují tak růst dřevin i na jinak zcela neúživných půdách. |
| Nechvalice |
|
|
|
|
| Hodkov |
49°33'30"N, 14°25'33"E |
pastviny |
unikátní mokřadní pastviny (nejlepší v regionu) |
V okolí Hodkova se nachází mnoho hektarů vlhkých luk, které slouží jako pastviny pro krávy. Nejcennější území leží jihovýchodně od osady. Lokalita je charakteristická roztroušenými dřevinami, žulovými balvany, kamennými zídkami, tůňkami a solitérními dřevinami i remízky. Jedná se o unikátní ukázkou krajiny minulosti, která byla dříve typická pro Sedlčansko. Louky jsou významnou lokalitou mnoha vzácných rostlin (prstnatec májový, všivec lesní), ale cenné jsou i po zoologické stránce (např. pro hmyz). |
| Velát a Bratřejovský Velát |
49°34'25"N, 14°22'31"E a 49°34'27"N, 14°23'11"E |
extenzivní chov ryb |
rybníky s rákosinami a orchidejovými loukami |
Tyto dva rybníky patří k nejcennějším v regionu. Obě vodní nádrže jsou typické porosty rákosin, které jsou zásadní pro výskyt ohrožených obojživelníků (např. čolek velký) a ptáků (různé druhy potápek, slavík modráček, chřástal vodní atd.) . Zvláště vody Velátu jsou jednou z nejbohatších lokalit vodních rostlin v regionu. Oba rybníky přecházejí v podmáčené louky, pro které jsou typické bohaté populace orchideje prstnatce májového, ale i dalších vzácných druhů. Zaznamenány zde byly také vzácné druhy motýlů. V okolních listnatých lesních porostech hnízdí mimo jiné žluva hajní. |
| Balvaniska u Chválova |
49°33'08"N, 14°26'10"E |
bezzásahový režim (doporučeno) |
stará bučina (nejlepší v regionu) |
Tento starý bukový porost je významnou ukázkou přirozeného lesa, který by bez intenzivního lesního hospodaření a vysazování zde nepůvodních smrků pokrýval velkou část Sedlčanska. Podobná lokalita, avšak s menším zastoupením buku, se nachází ještě nedaleko ve svazích nad Dražkou. V obou lesích nalezneme bohatý květnatý podrost (sasanky, hrachor jarní, vraní oko atd.) typický pro zachovalé listnaté lesy. Porosty jsou hnízdištěm chráněných druhů ptactva (holub doupňák, čáp černý). Narozdíl od pralesa (čili samovolně se vyvíjejícího lesa) ale ani na jedné z lokalit nenajdeme mnoho popadaných kmenů, stojících souší a množství tlejícího dřeva. Mrtvé dřevo je zásadní pro existenci většiny vzácných lesních organismů. V současných lesích jsou tlející padlé kmeny vzácností. |
| Petrovice |
|
|
|
|
| Týnčanský kras (Kozince, Jarnice) |
49°34'27"N, 14°19'59"E a 49°35'6.623"N, 14°20'19.510"E |
pastviny |
unikátní vápencové trávníky, jeskyně atd. |
Izolovaná vápencová oblast uprostřed žulové krajiny, která je charakteritická přítomností teplomilných trávníků, skalek a také různých krasových jevů (jeskyně, škrapy, závrty atd.). K nejvýznamnějším lokalitám patří Kozince a návrší Jarnice. Rostou zde desítky ohrožených rostlin (např. vstavač kukačka, hořec křížatý) a velké množství vzácných druhů hmyzu, především motýlů. Podzemní prostry jsou významným zimovištěm netopýrů a vrápenců. Unikátní trávníky se vyvinuly díky mnoha set let trvající pastvě, která je v současné době na lokalitě obnovována. V posledních desetiletích totiž docházelo z důvodu absence hospodaření k silnému zarůstání svahů křovinami, které lokalitu degradovaly. Negativním jevem jsou z přírodovědeckého hlediska zcela bezcenné monokultury borovic a modřínů. |
| PP Horní a Dolní Obděnický rybník |
49°33'34"N, 14°22'09"E a 49°33'37"N, 14°21'42"E |
extenzivní chov ryb |
rybníky s rákosinami |
Chráněné území vyhlášené kvůli bohatým populacím kuňky obecné. Součástí jsou dva větší rybníky a dva malé mezi Obděnicemi a Vilasovou Lhotou. Rybníky jsou významné také pro mnoho dalších obojživelníků a jako hnízdiště ptactva. Důležitá je především přítomnost rozsáhlých rákosin, v nichž se vzácní živočichové mohou skrytě rozmnožovat. Na některých rybnících byly zjištěny také vzácné vodní rostliny. Pro zachování či zlepšení přírodních hodnot zde musí probíhat pouze extenzivní chov ryb, vyloučeno je přihnojování. |
| Porešínská stráň |
49°32'33"N, 14°22'31"E |
pastviny |
pastvina s největší populací jalovce ve středních Čechách |
Tato jalovcová pastvina se nachází na neúživných, kyselých, částečně podmáčených a kamenitých půdách nedaleko Ohrady u Obděnic. Díky pravidelnému pasení zvířat se zde vyvinula jedinečná populace jalovců čítají několik set exemplářů. Území pak leželo více než 50 let ladem, tudíž silně zarostlo dřevinami a jalovce začaly prosychat. V roce 2014 byla znovu obnovena pastva a celé území zbaveno nežádoucích křovin. Kvůli charakteru území, který přechází z otevřených lučních porostů do velmi řídkého lesa, je území cenné také zoologicky. Podobný typ krajiny je v současné době v Čechách velmi ojedinělý. |
| PP Husova kazatelna |
49°34'03"N, 14°21'46"E |
občasné prosvětlování lesních porostů |
viklan, žulové kameny |
Známá lokalita žulových balvanů nedaleko Žemličkovy Lhoty. Proslavený je především viklan Husova kazatelna, na kterém dle pověstí kázal mistr Jan Hus. V území se nachází i celá řada dalších zajímavých balvanů, které vznikly hlubinným zvětráváním žuly, kde okolní materiál byl odplaven a tvrdá jádra zůstala na povrchu v podobě dnešních kamenů. Zajímavostí je častá přítomnost skalních mís. Chráněné území je tvořeno mozaikou lesíků a kosených luk. |
| Počepice |
|
|
|
|
| PP Jezera u Trkova |
49°36'16"N, 14°25'28"E (u Trkova) |
extenzivní chov ryb |
dva rybníčky s významnou flórou a faunou |
Soustava dvou malých rybníčků bez přítoku ležících mezi Nedrahovickým Podhájím a Rovinou. Nádrže jsou chráněny pro výskyt kuňky obecné. Významné jsou ale i z hlediska výskytu dalších obojživelníků. Díky extenzivnímu hospodaření se zde zachovala cenná společenstva vodních rostlin včetně několika vzácných rdestů. Do budoucna je nutné zachovat jen extenzivní chov ryb (např. využití jako plůdkový rybník), vodu nepřihnojovat a zamezit zastínení rybníků okolními dřevinami. |
| Skuhrovské pastviny |
49°35'45"N, 14°23'34"E |
pastviny |
oblast podmáčených pastvin s významnou flórou |
Komplex pastvin s různě intenzivním hospodařením (pastva skotu). Louky jsou z velké části podmáčené a ze vzácných rostlin se zde vyskytuje např. orchidej prstnatec májový. V rybníčcích byl zaznamenán na jediném místě na Sedlčansku silně ohrožený rdest ostrolistý - vodní rostlina citlivá na znečištění vody. Z hlediska zachování této lokality je třeba udržet extenzivní pastvu porostů, která by měla být prováděna mozaikovitě (menší plochy pasené v různých obdobích). |
| Vysoký Chlumec |
|
|
|
|
| PP Vápenické jezero |
49°37'05"N, 14°25'03"E |
extenzivní chov ryb, kosení luk |
rybník s rákosinami a vlhkými loukami |
Přírodní památka vyhlášená kvůli ochraně populací kuňky obecné. Rybník s rozsáhlými porosty rákosin je cenný také jalo lokalita dalších obojživelníků (např. blatnice bahenní) a hnízdiště ptactva (potápky, slavík modráček atd.). Směrem k rybníku Olešnému se vyskytují pravidelně kosené vlhké louky s výskytem prstnatce májového a vachty trojlisté. V minulosti zde rostl také hořec hořepník. Za negativní jev lze považovat výsadby nepůvodních borovic. |
| Libíňský potok |
49°37'14"N, 14°24'04"E a 49°37'44"N, 14°24'18"E |
kosení |
mokřadní louky |
Kosené louky v údolí Libíňského potoka jsou ojedinělým příkladem rozsáhlejších vlhkých luk v regionu, které nebyly v minulosti hnojeny ani odvodněny. Významné jsou po botanické stránce jako lokalita několika regionálně velmi vzácných druhů, např. skřípinky smáčknuté, kosatce sibiřského a žluťuchy lesklé. Bohužel kvůli velkoplošnému jednorázovému sečení nejsou příliš významné z hlediska entomologického, protože tento způsob obhospodařování plošně likviduje vývojová stádia hmyzu. Doporučit lze mozaikovité kosení v různých termínech a intenzitách. |
| Kosatcová louka u Vísky |
49°36'43"N, 14°23'03"E, louka nad rybníčkem u hlavní silnice na Petrovice |
kosení |
mokřadní louka |
Tato malá louka se nachází nad rybníčkem u hlavní silnice na Petrovice (vedle odbočky na Týnčany). Významná je jako lokalita chráněných rostlin kosatce sibiřského a prstnatce májového. Jedná se o silně podmáčenou louku, která ležela delší dobu ladem, avšak od roku 2012 je pravidelně kosena. Tím byly potlačeny konkurenčně silné a šířící se druhy rostlin, které by postupně na louce převládly a zahubily populace vzácnějších druhů. |
