Podle tradičního výkladu bylo pojmenování obce Počepice utvořeno od slova čáp. Jméno se dává do souvislosti se skutečností, že vladykové Počepičtí z Počepic měli ve znaku čápa. V obci navíc dosud existuje starý hostinec U čápa. Vše však nasvědčuje tomu, že čáp se do znaku i do názvu hostince dostal až na základě lidového výkladu jména Počepice. Musíme však připustit, že podat vysvětlení původu tohoto místního jména není snadné.
Jazykovědec Antonín Profous, autor rozsáhlého díla o původu místních jmen v Čechách, se domnívá, že název Počepice označoval ves lidí Počapových. Potíž je však v tom, že osobní jméno *Počap ani *Počapa není doloženo. Z českých místních jmen je Počepicím nejpodobnější místní jméno Počeplice, patřící vsi u Štětí na Litoměřicku a také zaniklé osadě u Horažďovic. Toto jméno se vykládá jako ‚malé Počaply‘. Důležité přitom je, že Počeplice u Štětí se nacházejí proti větším Horním Počaplům, od kterých je dělí řeka Labe. Ani původ jména Počaply však není zcela jasný, a to přesto, že toto jméno náleží hned pěti různým českým obcím. Obvykle se dává do souvislosti se slovesem čapat, čapnout, které mělo více různých významů, například ‚lapit, chytit‘ nebo ‚dřepnout si, sednout si na bobek‘. Pravděpodobně šlo o posměšné jméno obyvatel vsi.
Nelze zcela vyloučit, že i Počepice se mohly původně nazývat Počeplice, tedy ‚malé Počaply‘, ale nemáme o tom žádný důkaz. Nezbývá než konstatovat, že výklad jména zůstává nejistý.
Pavel Štěpán