Původ názvu obce Chlumec

 

Dnešní Vysoký Chlumec se až do 19. století nazýval jen Chlumec. Aby se rozlišil od ostatních stejnojmenných obcí, začínal být ke jménu postupně připojován přívlastek Vysoký, odrážející polohu hradu na vysokém vrchu. Měst a vsí se jménem Chlumec bychom v Čechách a na Moravě napočítali celou desítku. Ještě výrazně častěji, více než čtyřicetkrát, bychom na mapách našli místní jméno Chlum. Ještě mnohem častější je základ chlum- v pomístních jménech, tedy názvech neobydlených míst, v tomto případě především vrchů. Jen v Čechách najdeme takových pojmenování více než 180.

V současné češtině sice obecné podstatné jméno chlum existuje, avšak je omezeno na knižní styl. Jak o tom svědčí velké množství zeměpisných jmen (kromě Chlumů a Chlumců najdeme i jména jako Chlumek, Chlumčany, Chlumčany, Záchlumí, Konecchlumí a řadu dalších), ve starší češtině bylo jeho užití patrně mnohem širší než dnes. Při výzkumu jmen vrchů vycházejících z podstatného jména Chlum se ukázalo, že jde většinou o zalesněné vrchy protáhlého tvaru. Je tedy pravděpodobné, že podstatné jméno Chlum označovalo ve starší češtině právě takové vyvýšeniny.

V mnoha případech bylo jméno původní vyvýšeniny přeneseno na ves založenou v její blízkosti. Tak tomu bylo i v případě dnešního Vysokého Chlumce. Městečko v podhradí bylo však nazýváno nejen Chlumec, později pak Vysoký Chlumec, ale také Podhrad.

Podstatné jméno chlumec bylo ve starší češtině užíváno jako zdrobnělina od slova chlum, označovalo tedy menší chlumek. V zeměpisných jménech se však u zdrobňujících přípon příznak „malosti“ často vytrácí a daná přípona je využita prostě jen k utvoření vlastního jména nějakého místa. Pokud se totiž z určitého odstupu podíváme na vrch, na kterém se nachází hrad, vidíme, že se rozhodně nejedná o nějaký malý kopeček.

 

Pavel Štěpán