Za balóny do Chotilska

 

Pokud byste měli zájem o dobrodružný a romantický zážitek v podobě letu balónem, není nic jednoduššího. Stačí si koupit letenku u společnosti nabízející komerční lety. Za tu však zaplatíte přes pět tisíc korun, a tak mnozí zájemci let raději oželí. Ale ani ten, kdo zůstane při zemi, se zážitků spojených s balónovým létáním úplně vzdát nemusí. Zajet do Chotilska a navštívit tamní muzeum může totiž opravdu každý.

Muzeum balónového létání, jediné svého druhu v České republice, najdete – společně s Muzeem historie Vltavy a informačním centrem – v Chotilsku na návsi v nově zrekonstruovaných prostorách bývalého statku. Otevřeno bylo v červenci roku 2011. A proč se místní rozhodli podpořit cestovní ruch v regionu právě muzeem zaměřeným na balóny? Oblast středního Povltaví je totiž mezi vyznavači balónového létání velice oblíbená. I závěrečná scéna filmu Vratné lahve se natáčela nedaleko Chotilska.

V samotném muzeu pak najdete balón z filmu Adéla ještě nevečeřela. Kromě balónů tu uvidíte koše, látky na balóny nebo třeba poštovní známky s motivy balónů a dozvíte se leccos o historii a současnosti létání v plynových a horkovzdušných balónech. Třeba o tom, jak to všechno ve 2. polovině 18. století začalo. Tehdy lidem jejich pradávnou touhu létat splnili bratři Montgolfierové, kteří sestrojili první horkovzdušný balón. Ve stejné době se jiný Francouz, profesor Charles, zabýval pokusy s balóny naplněnými vodíkem a stal se tak průkopníkem létání v druhém typu balónu.

Plynový balón profesora Charlese však neskončil příliš slavně. Sice úspěšně vzlétl, ale po třičtvrtěhodince letu přistál v nedaleké vesnici, kde vesničané v domnění, že se jedná o nestvůru seslanou ďáblem, polosplasklou kouli ubodali vidlemi. Bratři Mongolfiérové připravili k letu svůj balón rovnou s posádkou. Prvními pasažéry však kvůli tehdejší všeobecné domněnce, že nahoře není vzduch k dýchání, nebyli lidé, nýbrž beran, kachna a kohout. Po krátkém letu zvířata přistála živá a zdravá. Jejich návratem se prokázalo, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny, a nic už nebránilo tomu, aby do košů nastoupili lidé.

Dnes, po uplynutí více než dvou set let, již sice běžně létáme v letadlech, ale balónům nejenže neodzvonilo, nýbrž prožívají svou renesanci, a to především v oblasti rekreace a reklamy. Jak se přesvědčíte v muzeu, dnešní balóny hýří všemi barvami, jsou pestré a veselé. Výjimkou nejsou ani balóny speciálních tvarů, třeba kočičí hlavy nebo Sputniku. Netypickým tvarům svých produktů se nevyhýbá ani brněnská firma Kubíček, třetí největší továrna na horkovzdušné balóny na světě a jediný jejich výrobce v České republice. Zatím nejsložitější tvar, jaký byl u Kubíčků vyroben, je létající katedrála, kterou si objednali Švýcaři.

Martina Zirhutová