Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Vrškamýk II. (pomůcka do výuky pro 4. - 9. tř.)

 

Kdo z nás ví, jak významnou památku máme doslova za humny? Možná učitelé dějepisu a fandové historie. Od roku 2012 si obrázek o hradu a jeho životě může udělat každý, kdo se vypraví za touto podivuhodnou stavbou. Čeká ho Výlet do středověku: opravená zřícenina hradu, dřevěná maketa věže, interaktivní tabule seznamující s historií a životem na hradě a malé „středověké“ dětské hřiště.

 

V letech 2009 – 2010 na zřícenině probíhal archeologický výzkum. Kromě jiného měl poodhalit tajemství, objasnit záhadu jeho náhlého zániku. Do konce 14. století totiž sloužil Vrškamýk českým králům, po roce 1400 už o něm není ani zmínka. Profesor Durdík, který vedl archeologický průzkum, se domnívá, že byly při jeho stavbě špatně založeny obvodové zdi paláce hradu a že došlo ke zřícení jeho vnějších stěn. V té době již stál hrad Karlštejn, a tak se králům pravděpodobně nevyplatilo investovat do opravy zborceného Kamýka.

 

Kamýk nad Vltavou je místo prastaré, doslova prodchnuté přemyslovskou historií. Roku 1186 je tu doložen pobyt knížete Bedřicha s loveckou družinou. Kamenný hrad vzniká později. Stavbu započal sám Václav I., jeho syn, Přemysl Otakar II., pravděpodobně pak stavbu dokončil.

Na svou dobu byl Vrškamýk skvostným, výstavním hradem a společně s Bezdězem jedním z nejvýznamnějších prvních královských hradů v Čechách. Jeho poloha není nikterak výhodná, snad právě proto ho obepínal mohutný val s příkopem. Úzké dlouhé skalní návrší, na kterém stával, ovlivnilo jeho ráz a podobu. Z přední části, tzv. předhradí zůstaly do dnešních dob jen zarostlé valy, z hlavní zadní obytné části hradu zbyly vnitřní stěny paláce, klenutý průjezd a řada stavebních prvků, z nichž se dá určit: že do hradu se vcházelo klenutým průjezdem čtverhranné věže po dřevěném mostě přes hluboký příkop, že dlouhé úzké hradní nádvoří lemovala ze tří stran křídla hradního paláce, jeho nejužší křídlo bylo klenuté a mohlo sloužit jako hradní kaple, že obytné místnosti byly v prvním patře spojené dřevěnými pavlačemi kolem celého nádvoří a že pobyt hradním pánům zpříjemňovalo v místnostech obložených dřevem teplovzdušné topení.

Inu hrad hodný českých králů.

 

Martina Zirhutová

scroll to top