Sametová revoluce

 

Metoda řízeného čtení

Posudky na zaměstnance a studenty, zákaz poslouchat Svobodnou Evropu, fronty na banány a toaletní papír, trabanty na silnicích, sovětské filmy v kině a řada dalších věcí je naštěstí už 25 let minulostí.

Znáš něco podobného z vlastní zkušenosti? Stojí se dnes fronty na běžné potraviny či předměty denní potřeby?

K návratu naší země na cestu demokracie došlo roku 1989 a většina z nás je za to ráda.

Po dlouhých letech totalitního režimu, kdy jsme si museli brát příklad ze Sovětského svazu a poslouchat jeho nejvyšší představitele, zasloužilé soudruhy z komunistické strany, si lidé konečně řekli: Dost bylo vlády jedné strany. Koncem 80. let bylo jasné, že režim tak velký tlak veřejnosti neustojí.

Události odstartoval lednový Palachův týden, v létě se demonstrovalo proti sovětským vojskům, která déle než dvacet let okupovala naši zemi, a vše vyvrcholilo 17. listopadu demonstrací k Mezinárodnímu dni studentstva, jež skončila bolestivým střetem studentů s příslušníky veřejné bezpečnosti.

Pak se již roztočil kolotoč událostí, který zasáhl i naše město Sedlčany a jeho okolí.

O tom, co se v pátek 17. 11. stalo v Praze, přicházely zprávy i do našeho města. Přinášeli je ať přímí účastníci, či další lidé zprostředkovaně. V pondělí se mělo v kulturním domě konat divadelní představení. Pražští herci se divákům omluvili, že hrát nebudou, jelikož vstoupili do stávky, ale celý večer s nimi rozmlouvali a sdělovali všechny aktuální informace. Ve středu se na sedlčanském náměstí objevil první hlouček lidí, kteří později v hotelu Vltavan založili Občanské fórum a přihlásili se ke generální stávce. Obcházeli všechny podniky ve městě, aby lidem vysvětlili situaci a přizvali je ke stávce.

Zamysli se nad tím, co asi členové OF mohli říkat zaměstnancům podniků, aby potlačili jejich strach a vzbudili zájem o politické dění.

Celostátní generální stávka proběhla v pondělí 25. 11. od 12:00 do 14:00 hodin. Když členové OF žádali na městském národním výboru povolení této demonstrace a ozvučení náměstí, nebylo jim vyhověno. Lidi to však v jejich odhodlání nezastavilo. Ze všech stran proudili na náměstí zaměstnanci sedlčanských závodů i studenti místního gymnázia v čele s profesorem Jiřím Pávem. Lidé, s trikolorou na kabátech, přinášeli transparenty s hesly KONEC VLÁDY JEDNÉ STRANY, SVOBODNÉ VOLBY apod. Ozvučení náměstí zajistili dobrovolní hasiči, kteří se jako první sedlčanský spolek přidali na stranu revoluce. Každý, kdo chtěl promluvit, se posadil do požárního vozu, odkud   tlampač přenášel proslovy do celého náměstí. Generální stávka proběhla v klidu a občané se po dvou hodinách vrátili na svá pracoviště, aby si čas strávený na této významné akci napracovali.

Připrav si několik vět, které bys pronesl k občanům z tlampače požárního vozu. Nezapomeň je oslovit a na závěr poděkovat za pozornost.

Hlavními protagonisty OF v Sedlčanech se stali Oldřich Pištěk, Josef Krejča, Karel Kříž, Ladislav Havel, Vladimír Voráč a další. Jejich prvořadým cílem bylo připravit první svobodné volby. A že občané o demokracii velmi stáli, dokazuje téměř 100% účast voličů. Volili svobodně ty, které považovali za nejvhodnější kandidáty. A že volili správně, dokazuje fakt, že někteří stojí v čele města celých 25 let.

Zeptej se doma svých rodičů a prarodičů, zda si na sametovou revoluci na Sedlčansku vzpomínají, jak tyto dny prožívali.