Škola v průběhu staletí

 

Počátky školství na Jesenicku

Tradice školství a vzdělávání na Jesenicku začíná v 16. století, ze kterého pochází učebnice, nalezená u chalupníka Halaše v Myslkově. Školy ve středověku byly církevní, prvními učiteli bývali většinou kněží. Kromě náboženství se žáci učili číst a psát.

Události po bitvě na Bílé hoře (1620) přinesly s sebou velký úpadek českého národa a tím i českého školství. Vrchnost a její úředníci si najímali domácí učitele a vychovatele, ale o vesnické děti se nikdo nestaral. Venkovské školy živořily a zanikaly. Touha prostých lidí po vědění vedla k pokoutnému vyučování, roli učitelů zastávali vysloužilí vojáci, zkušení řemeslníci nebo staré babky.

Prvním známým učitelem jesenické školy byl Jakub Zvěřina. Ve druhé polovině 17. století se škola dočkala vlastní budovy – byla to stará dřevěná chalupa, která stála v místech dnešní školní budovy. Roku 1844 však spadla a učitelé vzdělávali své žáky po chalupách i v místním hostinci.

Do školy chodily děti od 6 do 12 let, nejvíce v zimě. V ostatních ročních obdobích bývala docházka žáků nepravidelná, neboť pomáhali rodičům v hospodářství nebo při hlídání mladších sourozenců, někdy také sloužili u cizích sedláků. Školu často zanedbávali a někteří se nenaučili ani pořádně číst a psát. Ale ani Marie Terezie a její zavedení povinné školní docházky často úroveň školství na venkově nepozvedla. Bylo to způsobeno velkým počtem žáků ve třídách, někdy až 150 dětí v jedné třídě, žáci často nerozuměli svému učiteli, který na ně mluvil německy a nepřizpůsobil výuku věku dětí.

Roku 1864 byla v Jesenici postavena nová školní budova, která měla dvě třídy a byt pro učitele. Postupně se rozrůstala o další třídy a na konci 19. století byla zřízena pobočka školy v Úklidě, kam chodily děti z okolních vesnic. V té době měla jesenická škola až 373 žáků.

1. a 2. světová válka

Konec 19. století přinesl pokrok ve školství v podobě nových vyučovacích metod, předmětů i učebnic. Tento rozvoj byl však přerušen 1. světovou válkou. Učitelé byli povoláni do vojenské služby, vyučovali jen staří učitelé, třídy se spojovaly. Při různých příležitostech byla zpívána rakouská hymna a na oslavu každé vyhrané bitvy se vyvěšovaly rakouské vlajky, což lidé přijímali s odporem. Děti četly články o císaři a rakouské monarchii místo aby se dovídaly o české historii. S velkou úlevou přivítal lid vznik samostatného Československa v říjnu 1918. Česká škola se mohla opět pozvednout.

Roku 1933 byla pro žáky z Jesenicka a Nedrahovicka otevřena měšťanská škola. Pro obě obce to byl velký úspěch, neboť žáci již nemuseli docházet do školy v Sedlčanech či Sedlci. A proto není divu, že v zápisu v jesenické obecní kronice je roku 1932 následující zápis:

„Škola jest prvním místem v obci a základem blahobytu. Kde jest dobrá škola, tam není se báti o budoucnost příštích pokolení. Co kdo pro školu učiní, jako by pro celý národ udělal.“  Z těchto vět je zřejmé, jak důležitou pro občany byla existence měšťanské školy.

Neradovali se dlouho, protože uhodily zlé časy druhé světové války. Místní školu zabrala německá armáda a děti se stěhovaly. Ty mladší se učily v hostinci v Bolechovicích a starší v Úklidě. Jejich řady ještě posílili žáci ze Sedlčan, kteří se s rodiči museli ze svého bydliště vystěhovat, neboť zde bylo zřízeno cvičiště německých vojsk. Učitelé i mládež byli nasazeni na práci do zbrojního průmyslu, děti sbíraly papír, staré železo či léčivé rostliny pro potřeby války, výuka probíhala nepravidelně, mnohé pomůcky byly zničeny. Úroveň vzdělávání opět poklesla.

Druhá polovina 20. století

Druhá polovina 20. století je spjata s rozvojem socialistického školství. Mládež se učila v duchu marxismu – leninismu, o Sovětském svazu, byla vedena k úctě k práci dělníků a rolníků. Žáci byli členy pionýrské organizace, recitovali na schůzích KSČ, cvičili na spartakiádách, v den výročí VŘSR kreslili Auroru a učili se o Leninovi.

Současná škola ...

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Náměty pro práci s textem:

A) Podtrhnout v textu klíčové výrazy, které charakterizují  jednotlivá vzdělávací období.
Porovnat výběr klíčových výrazů
Diskutovat o výběru. co je a není podstatné x právo na osobní názor

 B) Doplnit podle vlastní zkušenosti poslední odstavec

C) Škola budoucnosti

1/Současný svět a jeho problémy

2/ Jak proměnit současnou školu, aby naplnila tvé očekávání světa v budoucnosti

-         Diskuse ve skupinách – jak proměnit školu, aby lidé, kteří z ní vyjdou, si takový svět v budoucnu chtěli a dokázali vytvořit