Práce s papírem

Pro výtvarné a pracovní činnosti ve školách je papír asi nejčastěji používaným materiálem. Je dostupný a levný a jeho čistá plocha obvykle slouží jako podklad pro kresbu, malbu nebo jiné výtvarné techniky. Samotný papír ale může být rovněž svébytným výrazovým prostředkem.

Papír lze skládat, stříhat, trhat, prořezávat, cupovat, kroutit, muchlat, proplétat, vrstvit.... Různé druhy papíru nám samy napoví, k jakému zpracování se nejlíp hodí. Chce to ale naslouchat a trénovat svoji citlivost k materiálu.

Zkuste si s dětmi o tom povídat. Nejlépe nad hromádkou různých papírových zbytků, odřezků, výseků, pásků, roliček....Záměrně vyberte papíry bez vzorů a barev, aby co nejvíce vynikly vlastnosti jednotlivých druhů. Zkoumejte jejich pevnost, měkkost, hladkost, průhlednost, jemnost.... Vyzvěte žáky, ať z nabídnutých vzorků papíru vyberou ty, které by se nejlíp hodily na skládání lodiček, které by byly nejvhodnější na výrobu papírových šatů, které by se daly dobře použít na balení dárku......

Můžete také děti požádat, aby se zavřenýma očima vybíraly papíry zajímavé na omak nebo aby podle zvuku poznaly, jaký papír se právě roztrhl nebo zmuchlal. Děti mohou rovněž samy zkusit pomocí papíru vyloudit nějaký zvuk. Můžete též žáky vybídnout, aby si vybrali několik odlišných papírů a „hráli si s nimi“. Vysvětlete, že „hrát si“ znamená dělat to, co je mi milé, co mne právě napadá, co bych zrovna udělat chtěl. Roztrhat napadrť? Vytvořit květ? Zmuchlaný papír opět vyhladit? Takové hraní s materiálem nejen uvolní spontaneitu a tvořivost, ale dává dětem důležité zkušenosti pro další výtvarnou práci. Pro některé jedince, kteří příliš lpí na výkonu nebo se obávají výsledku své práce, může být takové výtvarné „cvičení“ důležitou, hravou a bezpečnou činností.

Jiným výtvarným cvičením může být experimentování s papírem za použití různých nástrojů. Zkusme do papíru škrábat hřebíkem, bodat do něj špičkou nůžek, narušme jeho hladký povrch nožíkem. Vzniklé stopy nás pak mohou inspirovat k další výtvarné činnosti. Poraněný papír může připomenout povrch kamene nebo rostliny, stopy po hřebíku mohou inspirovat k záměrnému dekorativnímu zdobení, kontrast hladkých a poškrábaných ploch nás třeba dovede k nápadu přejet po papíru válečkem s barvou.

Dětem můžeme také nabídnout, aby zkoušely papír různým způsobem spojovat. Sešívat, slepovat, splétat, navlékat jeho části, svazovat kusy papírů provázkem, spojovat je sešívačkou, drátkem nebo izolepou. I toto cvičení může být pro žáky důležitou technickou i estetickou zkušeností, na kterou můžeme ve své výtvarně pedagogické práci navazovat.

Nespěchejme tedy ke konečnému výsledku, ale užijme si důležitý čas nutný k pochopení tohoto krásného materiálu.