Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Ostrov v Ptačí ulici


ÚVOD
 

MOTIVACE - NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU PŘED ČETBOU
 

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU BĚHEM ČETBY

  • Zaměření práce s knihou na prožitek četby
  • Zamření práce s knihou na téma OSV - člověk v těžké situaci
  • Zaměření práce s knihou na téma 2. světová válka, židovství
  • Zaměření práce s knihou na  rozvoj čtenářských dovednosti
     

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU PO ČETBĚ

  • Osobní odezva
  • Shrnutí
  • Autorův záměr a styl
  • Hlavní a vedlejší postavy
  • Jiné
     

PŘESAHY DO JINÝCH VZDĚLÁVACÍCH OBLASTÍ A PŘEDMĚTŮ

  • OSV
  • Hudební výchova

 

PRAKTICKÉ UKÁZKY Z VÝUKY

 

POMŮCKY

 

ÚVOD

 

Společná četba knížek je nástrojem rozvoje čtenářství, který se ve školách uplatňuje již mnoho desítek let. Tušili jsme jeho skrytý potenciál a v rámci pracovní skupiny MAP Sedlčansko jsme ho rozpracovali do podoby modelu.  Na tvorbě modelu spolupracují pedagogové regionu, pracovníci knihoven, místní a externí odborníci. Náměty na práci s jednotlivými knížkami vznikají na pracovních setkáních organizovaných prezenční nebo on-line formou.
V současné době má základní soubor 35 titulů, každý v počtu 40 kusů. Tento počet odpovídá potřebám pedagogů 12 základních úplných a 5 neúplných škol regionu.
Nákup knížek byl pořízen z nepřímých nákladů projektu MAP a z příspěvků škol (50 Kč na žáka).

 

Při práci s knížkou sledujeme 3 hlavní cíle:
 

  1. Podpořit zájem dětí/žáků o individuální četbu.
  2. Rozvíjet čtenářské dovednosti/strategie, které mohou žáci využít při dalším vzdělávání, v profesním a osobním životě.
  3. Provázat četbu s jinými vzdělávacími oblastmi a předměty.
     

Techniky čtení vhodné pro společné čtení knížek celou třídou

 

  • Tiché čtení – každý žák čte zadanou pasáž z knihy potichu svým vlastním tempem.
  • Chorálové čtení – žáci čtou zadanou pasáž nahlas společně s učitelem, ten „drží“  optimální tempo vzhledem k různé vyspělosti čtenářů a modeluje výraz četby. Vhodné především pro mladší čtenáře.
  • Předčítání vybraných pasáží učitelem, poslech audio záznamu z audioknihy.
  • Převyprávění části knihy učitelem.
  • Individuální četba vybraných částí zadaná jako domácí úkol.
  • „Skupinové čtení“ – učitel zadá každé skupině žáků kapitolu nebo úryvek knihy. každý žák ve skupině si sám potichu přečte text. Žáci následně společně , jak prezentovat přečtené před spolužáky (převyprávět; část převyprávět, úryvek přečíst, obsah zdramatizovat; převést do rozhovoru a další způsoby).


 

MOTIVACE - NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU PŘED ČETBOU

 

Motivaci, jak probudit u žáků zájem o četbu, promýšlí učitel s ohledem na to, jak a na co zaměří práci s knížkou. Pokud chce dětem dopřát „pouze“ zážitek z četby, může využít širokou škálu motivačních aktivit, pokud je jeho záměr specifičtější, cílí na hlavního hrdinu (téma OSV) nebo v  případě knížky Ostrov v Ptačí ulici na téma 2. světové války nebo židovství a společenskou segregaci, volí učitel motivaci bližší zvolenému záměru.

 

Předvídání obsahového zaměření knížky z názvu knížky, z obálky, z vybrané ukázky, z klíčových slov nebo citátu

 

Učitel seznámí žáky s názvem knihy a vyzve je, aby se zamysleli nad výrazem slova ostrov. Co může znamenat? Jaký obsah evokovat,  jaké zaměření knihy,  jakou zápletku?  
Žáci mohou vytvořit společně na tabuli myšlenkovou mapu se středovým slovem OSTROV,  rozvíjet ho a větvit, až se začnou objevovat i vzdálené významy tohoto slova.
Poté žáci znovu předvídají, co toto slovo může ve spojení s Ptačí ulicí znamenat.

 

Předvídání obsahového zaměření z obálky knihy
Žáci pracují ve dvojicích. Učitel rozdá knihy se zakrytým názvem na obálce.
Jaké pocity v tobě obálka vyvolává? O čem kniha asi bude? V  jaké době se bude odehrávat? Bude spíše  napínavá, komická,  tragická...?
Žáci se společně s učitelem zamýšlí nad zvláštní barevností obálky, nad kontrasty bílých ptáků a převládající šedě, nad důvodem krvavé skvrny, žluté hvězdy, důvodem místa, odkud chlapec život pod sebou pozoruje...

 

Předvídání obsahového zaměření z názvu a titulní strany 
Učitel nejprve napíše na tabuli název knížky: Ostrov v Ptačí ulici (případně k němu přidá i jedno až tři klíčová slova, např.: úkryt, Němci, sám). Žáci ve dvojici předvídají obsah knížky, poté své myšlenky sdílí s celou třídou. Učitel rozdá knížky. Žáci pozorně prozkoumají titulní stránku a na základě nových zjištění své předpovědi upravují. Nakonec učitel přečte text na str. 8 Představte si ... Žáci mění a zpřesňují předpovědi potřetí. Sami pro sebe ve dvojici vždy vyhodnocují, nakolik se jejich předešlá předpověď kryje s předpovědí opřenou o nová data.
Doporučujeme předem žákům vysvětlit význam slova ghetto.

 

Osobní výpověď učitele o jeho vztahu ke knížce: kdy knížku četl, jak se k ní dostal, jak na něj zapůsobila...
Po mnoha letech to byla knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout, nemohla jsem usnout, dokud jsem ji nedočetla.
Olga Trachtová/Hadáčková

 

Specifická motivace vyplývající z obsahového zaměření knížky

 

2. světová válka
Před zaměřením knihy na téma 2. SV je vhodné aktivovat vědomosti, které mají žáci uložené v paměti z předchozí výuky a z osobní zkušenosti s tématem. Pokud je tato předchozí znalost tématu malá, doporučujeme (až na výjimky) před četbou knížky obtížná slova, historická data a fakta vysvětlit.

 

Mapa
Žáci nejprve zapíší na kartičky informace o 2.SV, které znají z výuky nebo jiných zdrojů. Kartičky žáci rozmístí podle vlastního uvážení do skupin/větví/paprsků kolem centrálního výrazu 2. světová válka (např. státy zasažené válkou, bojová technika, klíčové události apod.).  Po dokončení prvního úkolu obdrží výrazy z Úvodu knihy, které jim vypsal na kartičky učitel. Žáci pro tyto nové informace hledají v mapě vhodné místo, diskutují  přitom vztahy a souvislosti s již umístěnými informacemi, případně strukturu mapy mění.
Po dokončení práce zapíše učitel na tabuli název knihy Ostrov v Ptačí ulici. Žáci předvídají, jak by mohla slova na kartičkách z Úvodu souviset s názvem a obsahem knihy?
Učitel rozdá knihy a nechá žákům možnost své předpovědi měnit na základě nových – obrazových informací z titulní strany.


 

Představte si…
Děti leží na koberci (sedí v lavici s čelem opřeným na složených rukou), mají zavřené oči a poslouchají. Učitel čte text, kapitolu Představte si str. 6 -7 (text může zkrátit nebo z něj něco vypustit).
Žáci předvídají, o kom příběh bude, ve které době se bude odehrávat, kde se bude odehrávat.

 

 

Ilustrace plánku města ( str. 9)
Učitel nakopíruje obrázek ze strany 9. Děti se pokoušejí z kusých informací dedukovat, co je na mapce znázorněno a jak to souvisí s příběhem knihy. O kom kniha bude? Jaké postavy tam budou vystupovat? Co je to ghetto?
Některé informace mohou žáci hledat na internetu.

 

 

Plán města
Žáci dostanou od učitele černobílé obrázky různých budov, které tvořily převažující městskou zástavbu na počátku 20. století. Z nalepených ilustrací vytvoří sami nebo ve dvojici své město. Dokreslí ulice, dopravní infastrukturu, případně další budovy. Na pokyn učitele pak vymezí část svého města linkou zakreslenou černým silným fixem. Od učitele se dozví, že černá linka představuje vysokou neprostupnou zeď, pouze na jednom místě propojenou s městem.
Žáci se rozpomínají nebo i odhadují, kde, kdy a proč se podobná situace mohla v historii objevit a jaké asi měla důsledky pro lidi uvnitř a vně. Pokud v této fázi aktivity nepadne osvětlení slova ghetto, doplní  jeho význam učitel, případně připojí  informace o ghettech před a za 2. SV.

 

Plán 3D
Žáci vytvoří společně v rámci celé třídy pomocí polepených krabiček různých velikostí trojrozměrný model města podle plánku na str. 9. Po dokončení do něj umístí pomocí tmavého dlouhého pruhu papíru zeď, rovněž podle plánku.
Žáci diskutují o tom, kde, kdy a proč se podobná situace mohla v historii objevit a jaké asi měla důsledky pro lidi uvnitř a vně. Plán v další učitelově práci s knížkou může sloužit jako průvodce příběhem. Po německém náletu část budov žáci zdeformují; do modelu žáci umísťují postavy knížky a případně je podle děje přesouvají a odstraňují.

 

Židovství,  diskriminace,
Jako motivace při zaměření četby na židovství a společenskou diskriminaci se nabízejí zážitkové aktivity, při kterých žáci sami na sobě prožijí pocity vyloučení z kolektivu, ocejchování...

Diskriminace je rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince.
Segregace znamená oddělení, vyloučení. Společenská segregace může být rasová, kulturní, podle úrovně vzdělání, výše majetku ...
Rasismus je ideologie snažící se legitimizovat hierarchii ras, podle které jsou  některé lidské rasy nadřazené jiným.

 

Hra na molekuly
Děti se procházejí po prostoru třídy. Učitel řekne číslo. Děti musí utvořit skupiny podle zadaného počtu. Kdo zbývá, vypadává ze hry (dále se jí již neúčastní). Reflexe:  Jak ses při vyloučení cítil?

 

Žlutá hvězda
Posezení v kruhu, koluje pytlík s papírky. Na některých je nakreslena žlutá hvězda. Každý žák si vezme poslepu jeden papírek. Někdo vytáhne prázdný papír, někdo papír se žlutou hvězdou. Připne si hvězdu na oblečení špendlíkem. Dítě/děti se žlutou hvězdu jsou pak po určitou dobu něčím diskriminované (jsou jim odepřena nějaká práva, pomoc, jsou odděleny od ostatních...).
Reflexe: Sdílení pocitů toho/těch, kdo byli diskriminováni i ostatních dětí, které byly diskriminaci přítomné.
Nakonec učitel žákům objasní, co žlutá hvězda znamená a jakým konkrétním způsobem bylo diskriminováno židovské obyvatelstvo. Konkrétně ve středověku křesťanskou majoritou (vznik ghett, židé byli tehdy podezíráni hlavně ze šíření smrtelné infekce tzv. černého moru)), za 2. SV pak v Německu a ve všech zemích okupovaných Němci.

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU BĚHEM ČETBY

 

Při promýšlení toho, jak s knížkou pracovat, si musí učitel nejdříve ujasnit záměr, čeho chce četbou docílit. Nejčastějším záměrem při práci s knížkami zařazenými do modelu Společná četba je zprostředkování zážitku z četby, potažmo posílení zájmu dětí o četbu knížky. Nebývá to zpravidla jen prostá četba textu, která sama o sobě vybudí zážitek. Prožitku může učitel napomáhat zařazením doprovodných aktivit.
Na vhodných místech četbu přerušuje a vyzývá žáky, aby se k přečtenému vyjadřovali: aby si samostatně, ve dvojici nebo ve skupině vybavili, jestli někdy něco podobného zažili, viděli nebo slyšeli; aby se vžili do pocitů hlavního hrdiny a pokusili se popsat, co postava prožívá a cítí; aby si  vytvářeli vizuální, sluchové a hmatové představy; aby předvídali pokračování příběhů; navrhovali řešení; zamýšleli se nad tím, jak  by se zachovali v podobných situacích oni; aby postavám radili, dávali jim otázky a promýšleli jejich odpovědi.
Ponoru do knížky, zvláště u mladších čtenářů, pomáhá dramatizace dílčích částí příběhu, zařazování prvků tvořivé dramatiky. Příběh by měl mít spád. Času na četbu celých knížek je ve škole málo, proto doporučujeme provázat ji s naukovými a uměleckými předměty, číst ve výtvarné výchově a přečtený text zpracovat výtvarně, naplánovat četbu v době, kdy se žáci učí o Francii, o lesích, o hospodaření s vodou.
U vyspělejších čtenářů prohlubuje zážitek nahlížení pod pokličku autorovy tvorby:  jak pracuje s motivy, jak dociluje svého záměru, jaké volí literární prvky...

Někdy učitel sleduje vedle prožitku z četby i jiný záměr. U knížky Ostrov v Ptačí ulici to může být osobnostní téma Člověk/človíček v těžké, neobvyklé situaci nebo 2. světová válka, židovství (společenská segregace).
Každá knížka nabízí bohatý textový materiál, na kterém může učitel v průběhu četby nebo po dočtení knížky rozvíjet širokou škálu  čtenářských dovedností. Četbu na kratší čas přeruší a k vybrané pasáži položí otázku, zadá úkol, vyzve k zamyšlení, k rozhovoru a pod. K některým textům se může vrátit po četbě a tu kterou dovednost na vybraném úryvku se žáky procvičit.

 

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU BĚHEM ČETBY

Zaměření práce s knihou na prožitek četby

 

Aktivity, které propojují četbu s něčím,  co žáci sami prožili, s čím mají osobní zkušenost :
 

  • Popiš situaci, kdy se tobě nebo někomu jinému stalo něco podobného.
  • Jak bych se asi cítil  já v situaci Alexe?
  • Jak bych se asi zachoval v podobné situaci já?
  • Co bych si vzal s sebou do úkrytu já?
  • Zůstal bych,  nebo bych odešel?
  • Stalo se mi někdy něco podobného?
  • Co bych Alexovi navrhl/poradil, jak bych situaci řešil já?

 

Aktivity opřené o vlastní  představy čteného textu: vizuální, chuťové,  sluchové, hmatové:
Žáci leží na zemi nebo sedí, hlavu položenou na lavici, zavřené oči. Učitel čte úryvek textu, žáci si ho představují. Své představy pak sdílejí.


Aktivity založené na předvídání

  • Co se asi stane teď? Proč si to myslíš?
  • Potvrdilo se, co jsi předpokládal?
  • Co by se stalo, kdyby, jak by asi příběh pokračoval?
  • Co by mohl znamenat název kapitoly?
     

Předpovědi žáci opírají o informace z textu nebo o osobní zkušenost. Po dočtení vyhodnocují, jestli se potvrdilo to, co  předpokládali?

Pokračování děje žáci předvídají např. i z názvu kapitol
Žáci zvažují, co  by se stalo, kdyby postavy jednaly jiným způsobem.


Záznamy prožitků  z knížky. Prožitek z četby žáci zaznamenávají buď  jednou barvou nebo barevným akordem. Mohou pracovat se sadou barevných předmětů a z nich vytvářet koláže, případně svůj prožitek ztvárnit koláží z barev, symbolů a slov.

 

Žáci hledají pro úryvky z knížky obrazové vyjádření ze sady karet hry Dixit .

 

Během četby o úkrytu a dlouhém pobytu v něm si mohou žáci zkusit modelovat ve třídě stísněné prostředí a v tomto nepohodlí pobýt delší dobu, pak sdílet pocity.

 

Žáci vytvoří z polepených krabiček papírový model města podle plánku ze str. 9 a pomocí figurek modelují průběh příběhu. Promyslí, jak vyjádřit to, že lidé mizí beze stopy, kam mizí, případně jaká „stopa“ tu po nich zůstává.

 

Žáci sami zkouší některé z činností, které dělal Alex nebo které se chystá udělat: vázat uzle, vyrobit si provazový žebřík, odhadnout výšku podlaží rozbořeného domu, dostat tam provazový žebřík, navrhnout podobu vzkazu (šifry) tatínkovi ve sklepě tak, aby to nebylo nebezpečné, kdyby místo a vzkaz někdo objevil (str. 103).

 

Žáci si zapíší do tabulky, jaký příděl jídla měl Alex na týden a do druhého sloupečku zapisují své množství snědených potravin během jednoho týdne. Tabulky porovnají.

 

 

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU BĚHEM ČETBY

Náměty na práci s tématem  OSV - Člověk v těžké situaci

 

Žáci se během četby zaměřují na hlavního hrdinu. Dle zadání učitele sledují nebo i  písemně a graficky zaznamenávají citáty a epizody z jeho života, aby  o ně po dočtení knížky mohli opřít vyhotivt
získávjí buď podklady pro celkovou charakteristiku, nebo se zaměřují jen na některé aspekty, např ...
výstupemmůže být celková vnější i vnitřní charakteristika, nebo ... na dílčí aspekty , např. na situace, do kterých se  Alex dostává, na způsob jak je řeší a co ho situace učí.
 

Návrhy otázek
 

  •  Liší se Alex něčím výrazným od ostatních dětí (národností, příslušnost k nějaké skupině...)?
  •  Kde a v jaké historické době  žije? Prochází hlavní hrdina v příběhu krátkým nebo dlouhým časovým  obdobím?
  •  Jak ovlivňuje místo a doba jeho chování a jednání?
  •  Jaké jsou Alexovy  hlavní povahové rysy a vlastnosti (temperament)? Má pevnou vůli, dokáže regulovat   svoje jednání? Jde za   svým záměrem i přes překážky?
  •  Jaké má vztahy k ostatním postavám? S kým dobré, s kým horší, s kým negativní?
  •  S kým se v příběhu potkává? Kdo mu pomáhá, kdo škodí?
  •  Jaké situace  zažívá?
  •  Co je pro způsob jejího chování v těchto situacích typické?
  •  Jaké životní situace předcházely situacím v příběhu?
  •  Jak si se situacemi dokáže  poradit? Sám? Pomáhá mu někdo?
  •  Jaké překážky musí překonávat?
  •  Co ho v situace učí, naučily?
  • Jak se v průběhu děje změnil?
     

Náměty na práci s otázkami :
 

  • Učitel zadává žákům otázky během četby, vyzývá je aby na ně ve dvojicích nebo ve skupinách hledali odpovědi, zdůvodńovali své odpovědi a dokládali je důkazy v textu.
  • Učitel vybere několik otázek a zadá je žákům do skupiny. Žáci si rozdělí úkoly, každý sleduje jednu otázku, pořizuje písemné záznamy z textu a po četbě pak skupina společně vyhotoví písemné, grafické nebo výtvarné charkteristiky.


Časová osa + místa na kterých Alex pobývá


Tabulka Do třech sloupců žáci zapisují údaje o situacích, do kterých se Alex dostává. Doprvního sloupce stručný popis situace, do druhého způsob, jak ji Alex řeší, do třetího to, co se Alex naučil, co se o sobě dozvěděl.
 

Žáci promýšlejí a navrhují Alexovi řešení situaci, do kterých se dostává.. Své návrhy navzájem sdílejí a zdůvodňují. Nakonec porovnají svá řešení s Alexovými.
 

Žáci během četby pokládají Alexovi nebo vedlejším postavám otázky.

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU BĚHEM ČETBY

Zaměření práce s knihou na téma 2. světová válka, židovství

 

Žáci pracují s časovou osou, na které jsou zaznamenány klíčové události 2. světové války. Pomocí osy ukotvují události, o kterých čtou v knížce, případně osu doplňují o další informace z textu.

 

Žáci si v průběhu četby vytváří časovou osu událostí z příběhu a následně pak osu doplní klíčovými informacemi o 2. světové válce získané z různých zdrojů.

 

Žáci pracují s mapou nebo historickou mapou událostí 2. SV, informace z aktuálně čteného textu zařazují pomocí mapy do širších souvislostí.
 

Žáci vyjasňují neznámá slova a slovní spojení.  Pracují s tabulkou rozdělenou na tři části. Do prvního sloupce vypisují neznámá slova a slovní spojení, která se váží ke 2. světové válce a židovství. Do druhého sloupce zapisují předpokládané významy slov, do třetího sloupce definice zjištěné z různých zdrojů.
okupace, ghetto, Židé, pěticípá žlutá hvězda, selekce, nacismus...

 

Žáci napíší na kartičky, co by chtěli dělat dnes odpoledne. Učitel kartičky vybere,  žákovské návrhy  jeden po druhém čte a aniž by žákům vysvětli důvod, ostentativně trhá každý, na kterém je popsaná aktivita, která byla za války židovským dětem odepřena. Roztrhané kousky hází na zem. Následuje reflexe, jak se žáci cítili během učitelova počínání, když jejich návrhy ničil a zahazoval.
Následuje učitelův výklad.(Námět je převzatý z inspirací učitele dějepisu Ivana Bauera.)

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU BĚHEM ČETBY

Zaměření práce s knihou na  rozvoj čtenářských dovednosti kromě těch, na které učitel cílí ve výše uvedených aktivitách a  pro které knížka nabízí vhodný textový materiál.

 

Vyjasňování, jazyková stránka textu
Žáci se učí rozpoznat, co v textu jim nedává smysl. Často je překážkou neznámé slovo. Pokouší se odhadnout/vyvodit jeho význam z textu, z jazykové podoby slova, z vlastní předchozí zkušenosti nebo význam vyhledají v různých zdrojích mimo text.

 

Nová slova a slovní spojení
Učitel může neznámá slova a slovní spojení vypsat/vyvěsit před četbou kapitoly, může žákům zadat úkol vypisovat je v průběhu četby apod. (1. světová válka, "3. světová válka", ghetto, sionismus, selekce, protekce...)
Co o tomto slově víte?
Odkud to víte?
Kde a kdy jste se s ním již setkali?
Co se vám vybaví, když se řekne ...

 

Přísloví
Žáci vyhledávají v textu přísloví a posuzují, jak tato odpovídají popsané životní situaci. K nalezeným příslovím přiřazují situace ze svého života.
Žáci si vypisují přísloví, kterými postavy knížky dávaly Alexovi rady do života a ten si je pak v těžkých situacích vybavoval (str. 88 Dvakrát měř a jednou řež.;  str. 65 Kdo hledá, ten najde.; Štěstí se nemá pokoušet…).
Učitel žáky upozorní na situaci, kterou maminka a tatínek komentují dvěma protichůdnými příslovími (str. 41 Když se budeš chovat k lidem vstřícně a s důvěrou, pomohou ti. Důvěřuj, ale prověřuj.).

 

Porozumění  pasážím, ve kterých nejsou významy jednoznačně patrné,  je třeba číst mezi řádky.
Pasáže, ve kterých si musí žáci významy domýšlet, je v knížce  hodně. Učitel tu kterou pasáž vymezí. Každý žák si ji přečte sám potichu, pak o ní ve skupince se spolužáky diskutuje. Žáci si navzájem vyjasňují, jak textu rozumějí. Nakonec své myšlenky sdílejí s ostatními spolužáky. Příklad: Byli jsme mezi posledními... (str. 29)

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU PO ČETBĚ

Osobní odezva

 

Odezvou na text se žáci učí zaujmout k textu vlastní stanovisko – odmítavé, souhlasné, neutrální; popsat, jak na ně knížka zapůsobila, jaké je celkové vyznění, nálada a atmosféra. Žáci vyjadřují  osobní pohled na jednání postav a řešení situací, posuzují možnosti využití poznatků z textu ve vlastním životě.
 

Žáci posuzují, jak se naplnily představy, které si vytvořili před čtením knížky. Co bylo ve shodě s jejich představou, co bylo jinak.
 

Náměty na otázky po četbě
Žáci je mohou zodpovídat ústně i písemně, hledat odpovědi sami, ve dvojici nebo ve skupině:

 

  • Jak se vám příběh líbil?Co konkrétně: téma, jednání hlavní hrdiny....?
  • Jakých vlastností si na Alexovi nejvíce ceníš?
  • Co vás nejvíce zaujalo?  Co vás překvapilo, pobouřilo, fascinovalo...?
  • Dozvěděli jste se v knížce něco nového?
  • Zažili jste někdy něco podobného, co prožíval Alex? Připomíná vám to nějaké situace, které jste sami prožili?
  • Pomohl nebo poradil vám někdy někdo kromě vašich nejbližších příbuzných?
  • Napadají vás nějaké otázky, které byste postavám z knížky položili?
  • Dozvěděli jste se něco, co byste mohli využít ve svém životě?
  • Komu byste knihu doporučili a proč?

 

Doporučené metody/aktivity

 

Sdílení dojmů z četby ve dvojici, malé skupině, v rámci celé třídy

Volné psaní

Nestrukturovaný zápis asociací a myšlenek po dočtení textu.


Podvojný deník
Vyhledání a označení pasáží, které něčím žáky zaujaly a popis zdůvodnění proč a čím zaujaly.
Po vypracování komentářů může následovat akivita: Poslední slovo patří mě

Pětilístek

Pomocí pětiřádkové „básničky“ se žáci snaží postihnout/charakterizovat celou knížku, hlavní postavu Alexe, vybrané situace, vedlejší postavy..

.

Kladení otázek

 

Metody tvořivé dramatiky - Sochař
Žáci vytváří ze svých těl sousoší, která vyjadřují výseky příběhu, klíčové momenty, hlavní myšlenku knížky, pocity hrdinů...

 

Brainstromingové metody řešení problémových situaci
Hledání (generování) návrhů řešení problémové situace příběhu.

 

Při odezvě na text čtenář vychází ze svého chápání světa, ze svých zkušeností a znalostí. Vyjadřuje, jak na něj kniha, text nebo jeho části zapůsobily, jaké pocity u něj vyvolaly, co ho v textu zaujalo, co se mu líbilo nebo nelíbilo. Čtenář propojuje přečtené s vlastním životem. Místa v textu, se kterými má osobní zkušenost, podněcují jeho zájem text číst a případně se v něm zabývat i informacemi, se kterými osobní zkušenost dosud nemá. 
Pro didaktickou práci s textem je důležité rozpoznat místa, ve kterých mohou žáci nalézt sami sebe, místa přinášející nové informace, která je třeba vyjasnit, místa, která vyzývají k zamyšlení, ke smyslovým představám nebo místa nabízející další rozvedení v rozhovorech a diskuzích.
Je důležité, aby byl předkládaný text přiměřený mentální úrovni žáků a jejich životním zkušenostem.
Žáci vyjadřují odezvu na text ústně i písemně. Zpočátku pracují spíše intuitivně, postupně se učí odezvu na text zdůvodňovat. Při zdůvodnění se opírají o fakta z textu, o důkazy z osobního života, případně z jiných zdrojů.
Odezva na text souvisí do značné míry s vyspělostí čtenáře, jeho životními zkušenostmi a znalostmi, hloubce porozumění textu, jeho schopnosti výstižně se vyjádřit.

V odborné literatuře se často vyskytuje výraz interpretovat text (vyložit, popsat, posoudit...). Je třeba však vždy rozlišit, kdy je žádoucí, aby výklad textu postihl jeho podstatu a víceméně se interpretace žáků od sebe navzájem nelišily a kdy je naopak různost výkladů žádoucí, kdy intrpretace  různost výkladů, názorů postojů a hodnocení textu dokonce vyžaduje.
 
Zaměření úkolů:
 
na dojmy, které text vyvolal (souhlasné, nesouhlasné, neutrální), zda se text líbil/nelíbil,
na porovnání událostí s osobní zkušeností, co žáci zažili, co ne, případně co by zažít chtěli,
na vyjádření vlastních pocitů, prožitků (jak jsem se cítil když..., co jsem prožíval, když...)
na místa v textu, která  zaujala, na  zdůvodnění proč zaujala, čím,
na jiné možné varianty řešení problémových situací,
na hypotézy, co by stalo, kdyby....,
na rozpoznání nových informací,
na formulaci toho, co považuje čtenář za hlavní sdělení,
na otázky, které žáky k textu napadají,
na posouzení možností, jak využít poznatky z textu ve vlastním životě.
 
Návrhy otázek
 
Připomíná ti to něco z tvého života?
Je to v tvém životě jinak?
Stalo se ti něco podobného?
Jaké pocity jednání postavy  v tobě vyvolalo ..., jak ses při tom cítil?
Jaký je tvůj názor na ...?
Co si myslíš o .....
Proč si myslíš, že ...?
Líbí, nelíbí se ti ...?Proč?
Jak bys jednal na místě postavy ty?
Co bys postavě poradil?
Představ si situaci (zvuky, vůně, vizuální vjemy, hmatové...).
Inspirovalo tě něco, co bys mohl nebo chtěl využít ve svém životě?

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU BĚHEM ČETBY

Shrnutí příběhu

 

Shrnování je jednou z nejdůležitějších a zároveň nejnáročnějších čtenářských dovedností. Pomáhá žákům srozumitelně, chronologicky správně převyprávět příběh, interpretovat podstatné informace naučných a věcných textů.  Shrnování zkvalitňuje logické myšlení, má vliv na kvalitu učení obecně.


Žáci dostanou tři papíry čtvercového formátu cca 10 x 10cm. Úkolem je vykreslit jednoduchou kresbou tři etapy příběhu: začátek, hlavní děj, konec příběhu. Po dokončení práce následuje druhý úkol, shrnout příběh do tří vět (připojit věty k vytvořeným ilustracím).
Obměna: žáci pracují ve dvojici nebo malé skupině, úkolem je rozfázovat a popsat příběh na pět částí.

 

Žáci pracují ve dvojici. Každá dvojice dostane úkol vymyslet 5 (6 – 10)  klíčových slov, která charakterizují příběh. Po dokončení úkolu vytvoří žáci čtveřice. Úkolem je vybrat 5 (6 – 10) slov. Slova se zapíší na tabuli, úkolem třídy je vybrat 5 (6 – 10) slov a domluvit způsob, jak to povést.
Nakonec každý žák sám za sebe vybere z nabídky jedno slovo, které on sám považuje za nejvýstižnější a sdílí ho se spolužáky.

 

Shrnování je jednou z nejdůležitějších a zároveň nejnáročnějších čtenářských dovedností. Pomáhá žákům srozumitelně, chronologicky správně převyprávět příběh, interpretovat podstatné informace naučných a věcných textů.  Shrnování zkvalitňuje logické myšlení, má vliv na kvalitu učení obecně.
Se shrnováním je třeba žákům pomáhat a to po dosti dlouhou dobu. Představu o tom, co se po nich žádá, si nejsnáze udělají, pokud jim učitel modeluje, jak by to dělal on.
Jako pomocník pro shrnování mohou žákům posloužit různé grafické organizéry (schémata, tabulky), které svou strukturou vedou jejich uvažování, učí je k vyprávění přistupovat nechaoticky, metodicky. Pomocí grafického organizéru žáci např. rozkládají příběh na části, učí se nepřebíhat z jednoho do druhého.
Osvědčený způsob shrnování je po odstavcích.
Oblíbená forma je shrnovat příběh pomocí ilustrací.
Dovednosti shrnovat text napomáhá vymýšlení názvů pro jednotlivé odstavce textu, kapitoly knížky (pokud kapitoly knihy nemají názvy nebo když učitel část knížky žákům předčítá).
Dovednost shrnovat se dá trénovat i pomocí vyhledávání klíčových slov.
Oporou pro žáky mohou být otázky, které jim pomohou příběh rozčlenit na základě dějové linky: Co se stalo na začátku, co se stalo později, co se stalo pak, jak to dopadlo.
Mladším žákům je vhodné pomáhat shrnout text pomocí větných startérů: První odstavec popisuje... Druhý odstavec je o … Ve třetím odstavci se hlavní hrdina ...
Shrnovat se dá pomocí jednoho slova, jedné věty nebo více vět: Shrň obsah textu (obsah odstavce) jedním slovem.  Shrň obsah knížky (kapitoly) jednou větou, dvěma a více větami.

 

 

 

 

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU PO ČETBĚ

Autorův záměr a styl
 

Zatímco naučné, informativní a výkladové texty jsou tu většinou proto, abychom se něco dozvěděli a  něčemu porozuměli, populárně naučné mívají i vedlejší smysl, například text si užít, pobavit se. Beletristické texty jsou tu pak především pro pobavení, avšak mohou obsahovat a často i obsahují hlubší roviny poznání o světe a životě vůbec.
Za jakým účelem byl text autorem vytvořen? Proč vznikl? O co důležitého v něm jde? Jaká je jeho hlavní myšlenka? Na jaké otázky dává odpověď? Žák, který dokáže na tyto otázky odpovědět, má rozvinutou dovednost odhalit smysl textu a autorův záměr.
Pro rozvoj této důležité čtenářské dovednosti je ale třeba, aby nejprve učitel sám porozuměl tomu, jak autorovu záměru napomáhají jednotlivé prvky jeho textu: slova, věty, kompozice... Platí však i obrácený vztah. Když čtenář zná účel, dokáže snáze vnímat a hodnotit, proč autor použil ty které stylistické/literární prvky, proč zvolil ten který žánr. Vybaven těmito znalostmi, může pak učitel snadněji vést žáky k porozumění témuž.

Součástí dovednosti rozpoznat účel textu je i dovednost posoudit, komu je text určen, na jaké adresáty míří, pro jakou věkovou kategorii je napsaný, jakým společenským skupinám je určený, koho chce poučit, pobavit....
 

 
Příklady záměrů/účelů textů: informovat, vysvětlit, poučit, pobavit: rozesmát, prožít napětí...

 

Návrhy otázek
Žáci hledají odpovědi na otázky nejprve ve dvojicích a malých skupinách.

 

  • Proč byl text napsaný, za jakým účelem?
  • Chce čtenáře informovat, poučit, pobavit, vybudit otázky, dát odpověď na...? Co v textu do dokazuje?
  • O co v daném textu jde?
  • Jaké sdělení nám dává? Jaká je jeho hlavní myšlenka?
  • Kvůli čemu text autor napsal? Co bylo impulsem k napsání?
  • Komu je text určený? Pro koho autor text napsal?Pro jakou věkovou kategorii ? Koho chce poučit, pobavit....?
  • Jaké prostředky autor použil, aby docílil svého záměru? Jak se mu to podařilo?
  • Jak nyní vnímáte  nadpis knížky?

 

Učitel zadá úkol vyhledat v knížce pasáže, které odpovědi žáků dokládají.

 

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU PO ČETBĚ

Postavy knížky

 

 

Dobrá práce s postavami příběhů má nejen potenciál rozvíjet širokou škálu čtenářských dovedností, ale může mít i přínos pro osobnostní rozvoj žáků. Zprostředkovává jim prostřednictvím knižních postav pohled na sebe sama, učí je poznávat, jak se lidé v různých situacích rozhodují, jak jednají, pomáhá jim uvědomit si, jak důležité je dokázat regulovat vlastní chování a jednání.
Pokud se žáci věnovali postavě Alexe během četby a pořizovali si výpisy, tak po četbě tyto své záznamy zpracovávají do textové, grafické nebo výtvarné podoby: tabulky, myšlenkové mapy, výtvarné a grafické listu:
 

 

  • Grafické zobrazení vztahů mezi postavami
  • Pětilístek Alexe na začátku knížky a na konci
  • Tabulka situací, do kterých se Alex dostal a popisy toho, co  ho naučily
  • Alfa box

 

Postavy
Hodně záleží na úkolech, které učitel pro práci s postavami žákům zadává, na obtížnosti úkolů a atraktivnosti. Výběrem úkolů a otázek může učitel žáky od četby odradit nebo naopak k četbě motivovat, zajímavé úkoly mohou zprostředkovat silný zážitek a případné využití zkušeností z četby ve vlastním životě.

Doporučujeme
Nechat žáky ve větší míře promýšlet a plnit úkoly samostatně nebo rozhovorem ve dvojici, teprve následně zařazovat společné rozhovory („diskuze“) s celou třídou.
Ve větší míře vyžadovat od žáků psané zápisy, byť jen i krátké v podobě několika vět. Formulace zápisů nutí žáky o zadaném tématu více uvažovat, nedělat rychlé povrchní závěry.
Stupňovat obtížnost:
výběrem knižních příběhů, které odpovídají jak věku žáků, tak jejich zájmu,
volbou úkolů a otázek,
mírou dopomoci učitele žákům, samostatností
obtížností zadání pro společné rozhovory,
způsobem hodnocení výstupů od jednoduchých reflexí plnění úkolů až k psaným sebehodnotícím a hodnotícím zprávám spolužáků a učitele opřených o sledovaná kritéria.
 
Návrhy otázek na postavy příběhů
 
Jak vypadá? Jakou má postavu? Liší se něčím výrazným od ostatních? Jak chodí oblékaná, učesaná? Jak o sebe dbá? Jaký je její věk? Mění se její vizuální podoba významně v průběhu děje? Co je příčinou? Je se svou vizuální podobou spokojená? Jaké další vnější znaky ji charakterizují (jméno, příjmení, národnost, příslušnost k nějaké skupině...)?
 
V jakém časoprostoru žije? V reálném nebo imaginativním? Je to prostředí pozitivní nebo negativní? Jak na postavu prostředí působí? Prochází postava v příběhu krátkým nebo dlouhým časovým obdobím? Do jaké míry ovlivňuje časoprostor její chování a jednání?

Jak mluví, jaký je její slovník? Je stejný nebo se nějak výrazně liší od ostatních postav? Proč? Čím?

Jaké jsou její rozumové schopnosti: uvažování, myšlení, školní úspěšnost? Patří spíše k úspěšných („chytrým“) žákům/lidem nebo těm méně úspěšným? Nese si z rodiny nebo školy nějakou nálepku? Jaký je její názor na...? Z čeho v textu na to usuzujete? Co si myslí o ...?

 
Jaké jsou její hlavní povahové rysy a vlastnosti (temperament). Je spíše introvertní nebo extrovertní typ? Jak vnímá sama sebe? Je se sebou spokojená? Na základě čeho si dělá obrázek o sobě (co o sobě slyší od rodičů, sourozenců, spolužáků, kamarádů, učitelů...)? Zná svůj potenciál, své silné a slabé stránky? Jak se vypořádává se svými slabými stránkami? Jak reaguje na kritiku? Dokáže uznat chybu a poučit se s ní? Co dává najevo a co skrývá? jak vyjadřuje své pocity? Jak se cítila (co cítila), když ...?
 
 
Jaké má vztahy k ostatním postavám? S kým dobré, s kým horší, s kým negativní? Jak na ni reagují spolužáci, jak dospělí lidé? S kým se v příběhu potkala? Kdo jí pomáhal, kdo jí škodil? Čím si získává náklonnost druhých, čím vzbuzuje u druhých negativní reakce? Jaké situace v důsledku toho zažívá? Je schopná sebereflexe, uvědomuje si příčiny dopadů svého jednání? Má pevnou vůli, dokáže regulovat svoje jednání? Jde za svým záměrem i přes překážky?
Dokáže a chce  respektovat dohodnutá pravidla, místní společenskou etiku?
 
Jak se chová, jak jedná v různých situacích? Co je pro způsob jejího chování typické? Čím se podobá a odlišuje od ostatních postav? Jaké životní situace předcházely situacím v příběhu? Jak ji formovaly? Do jaké situace se dostala? Proč? Způsobila si situaci sama? Co bylo motivem jejího jednání, proč něco udělala, co ji k tomu vedlo, čeho chtěla dosáhnout? Jak si se vzniklou situací  poradila? Sama? Pomohl jí někdo? Jaké překážky musela překonávat? Jaká nefunkční řešení volila? Co se v situaci naučila? Jak se v průběhu děje změnila? Dají se předvídat situace, do kterých se dostane a způsob, jak v nich bude jednat příště?

 

 

NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU PO ČETBĚ

 

Obměny, kreativita

Žáci si mohou s motivy knihy kreativně pohrávat, měnit  postavy,  chování a rozhodování, místní nebo  historické prostředí.

Změňte postavy.
Změňte chování a rozhodování postav.
Změňte místní či historické prostředí.
Změňte práci s časem (syžet – fabule).
Změňte vypravěče.
Napište podobný příběh s jiným začátkem či koncem (alternativa).

 

 

Práce s vybranými úryvky knížky

Po dočtení knížky se může učitel  k některým pasážím v knížce vrátit, případně je nakopírovat a zpracovat jako pracovní listy obohacené o otázky a úkoly.
Vybírá úryvky vzhledem k zaměření práce na osobnostní a historické téma nebo úryvky, na kterých chce procvičit některou z vybraných čtenářských dovedností.
V oddíle Pomůcky nabízíme vybrané pasáže ve formátu pdf.

 

PŘESAHY DO JINÝCH VZDĚLÁVACÍCH OBLASTÍ A PŘEDMĚTŮ

Provázání četby knížky s tématy OSV




Knížka poskytuje bohatý textový materiál pro osobnostní rozvoj. S některými pasážemi může učitel pracovat již během četby,  k některým se může vrátit hned po četbě a více je rozvést, případně dílčí témata využít později v jiných souvislostech.

 

  • Zvířecí kamarád, se kterým sdílí dítě osobní těžkou situaci
    Bílá myška Snížek, str. 19; str. 155 „ Někdy jsem byl rád, že Snížek je jenom myš. Mohl jsem mu povídat všechno, co mě napadlo.“
  • Lidé, kteří odešli z našeho života. Zůstala/nezůstala po nich stopa.
     Str.11 přečte učitel (Alexova maminka, která se nevrátila ze sionistické seance.), str.32 (Tatínek zůstal ve druhé skupině.)
  • Dokázat vystačit s malým množstvím jídla, co tělo dokáže a co nedokáže, poradit si s přejídáním,  velkým množstvím, tloustnutí, nemoci.
  • Válka, potažmo krajně vypjaté situace, lidi mění (k horšímu i k lepšímu)
    7. kap. Jak dokáže proměnit chování člověka např. život ohrožující hlad
  • V těžkých situacích poznáš  přítele , Jací jsou lidé doopravdy (bez přetvařování) se pozná v těžkých situacích.
    str. 54,55 rodina Grunových
  • Co bych si vzal s sebou na „pustý ostrov“, do úkrytu,  ve kterém musím trávit dlouhý čas?
    6. kap.
  • Osobní přitažlivost (magnetizmus), s některými lidmi se člověk cítí dobře na první pohled, s některými naopak.
    Rodina Grunových, 9. kap. pan Bolek
  • Házet všechny do jednoho pytle
    Str. 16 „ Když přijel blonďatý Němec, nabídl Baruchovi cigaretu, když přijel zrzavý Němec, křičel na něj, nutil ho tahat balíky, kopal do něj…“
  • Hodnotu a cenu lidských vztahů, věcí, prostředí člověk pozná, až když je ztratí.
    Str. 37 „Svět, ve kterém jsme dřív žili, aniž bychom si uvědomovali jeho cenu…“
    Dívat se na svět jinýma očima.
    Str. 110 „ Viděl jsem věci, jichž bych si v dobách, když jsem mohl ještě běhat po ulici, asi těžko všiml…“
  • Rasismus
    Str. 39 „Nebyl to Němec, ale Poláci nás taky nenáviděli…“
  • Tak, jak se člověk chová  k ostatním lidem, tak se oni chovají k němu:
    Str. 41 „Když se budeš chovat k lidem vstřícně a s důvěrou, pomohou ti. Důvěřuj, ale prověřuj…“
  • Antropologie národů
    Str. 83 „ S Poláky se člověk musí bavit sebejistě…“
  • Udavačství (žalování)
    Str. 97 „ Jak mohli Němci tak přesně vědět, kde ten vchod je…“
    Str. 99 „ Udavači a zloději by hned poznali, že tu někdo bydlí…“
  • Změna postoje, pohledu
    Str. 111 „Jak se polské děti mají… A potom jsem si vzpomněl na všechny děti, které bývaly v naší továrně, a řekl jsem si, že si vlastně nemám na co stěžovat…“
  • Schopnost ovládnout se
    Str. 151 „…napočítat do 100… ovládnout se …“

 

PŘESAHY DO JINÝCH VZDĚLÁVACÍCH OBLASTÍ A PŘEDMĚTŮ

Hudební výchova

 

Písničky o válce,  válečných útrapách, lidském soužení a obětech.

Synkopy: Válka je vůl
Řekni, kde ty kytky jsou
Radúza:
Wounded knee; Madelaine
J. Nohavica: Krajina po bitvě; Hrdina anebo dezertér

 

 

Válka je vůl

Napsal si někdo na starej kůl
prostinkej nápis válka je vůl.
Před kůlem stojím, čepici smekám,
v očích mám slzy a pak si klekám.
Modlím se za ty
kteří ten kůl
nevidí a nečtou, že válka je vůl.
Nevidí a nečtou, že válka je vůl!
 
 
 
G             Emi         C            D              
1. Řekni, kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát,
   G              Emi         Ami      D7
   řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být,
  G            Emi       C       D7
   dívky je tu během dne otrhaly do jedné,
   C          G        C          D7     G   
   kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?
                                      
2. Řekni, kde ty dívky jsou, co se s nima mohlo stát,
   řekni, kde ty dívky jsou, kde mohou být,
   muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli,
   kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?
 
3. Řekni, kde ti muži jsou, co se k čertu mohlo stát,
   řekni, kde ti muži jsou, kde mohou být,
   muži v plné polní jdou, do války je zase zvou,
   kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?
 
4. A kde jsou ti vojáci, lidi co se mohlo stát,
   a kde jsou ti vojáci, kde mohou být,
   řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu,
   kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?
 
5. Řekni kde ty hroby jsou, co se s nimi mohlo stát,
   řekni kde ty hroby jsou, kde mohou být,
   co tu kytek rozkvétá, od jara až do léta,
   kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí
 
 
Hrdina nebo dezertér      
Nad zemí zjizvenou zákopy létají vrány
žížaly vylezly po dešti z podzemních děr
mužové zalehli na místo
začal se okamžik nejistot
kdo z nás je hrdina a kdo je dezertér

Poručit srdci ať nebouchá ať jen tak cinká
čapku si ozdobit vějířem bojarských per
hlava ať hlava nic netuší
že rukama sahám si na duši
jestli jsem hrdina anebo dezertér

V batůžku na zádech nosíme fotky svých blízkých
střelka jde na jih a my musíme na sever
nad hlavou ohňostroj zuří
ne ještě nechce se umřít
ani jak hrdina ani jak dezertér

Prokleté období lásek a nenávisti
proč jsi mi Fauste řekl sáhni a ber
po dlani žížala leze mi
a já chtěl dožít zde na Zemi
trochu jak hrdina a trochu jak dezertér

Sbírám svou odvahu ona je schoulená v blátě
malinký vrcholek obrovských ledových ker
oči mám bolestí podlité
kde je kde je můj spasitel
který mi řekne jsi hrdina a ne dezertér
který mi řekne jsi hrdina a ne dezertér
 
Wounded Knee

Indiánská máma zpívá synkovi ukolébavku o tom, co ho v životě čeká, aniž tuší, jak blízko je masakr u potoka Wounded Knee
 
Ještě čeká tvůj kůň, abys poprvé dal se s ním v cval
Ještě dívka kdes čeká, abys ji za ruku vzal
Ještě máš, synku, před sebou tisíce překrásných nocí a dní
Já tě houpám na kolenou u Wounded Knee
Ještě čeká tvůj luk, abys vystřelil svůj první šíp
Ještě první tvé boty čekají, až začnu je šít
Ještě čekáš na jméno, které ti vybere celý náš kmen
Zatím spíš u Wounded Knee v náručí mém
Aea heja, heja, heja, heja
Hlídám tvé sny
Aea heja, heja, zítra
Hnem se od Wounded Knee
Ještě tisíce vln zčeří veslo tvé za kánoí
Abys doplul daleko, až tam, kam nelze dojít
Ještě tisíckrát rozčísne vítězný pokřik tvůj studený vzduch
Zatím nad tebou u Wounded Knee bdí Velký duch
 
 

Madelaine
 
Oh, ma petite Madeleine (Madalen)
nad naší zahradou
nebe modrý jako len
i nad zemí, kam zahrabou
všechny dny, které s tebou prožít jsem chtěl
ze všech snů a životů, jsou jen tisíce těl
a nad tím vším, Madeleine
podívej, nebe modrý jak len
 
V Paříži začal den
s šuměním kolonád
je daleko na Verdun
ke hřmění kanonád
ale tady všude kolem jen zákopů pruh
ani kříž nemá kdo stlouct, rovem druhu je druh
a na to všechno, Madeleine
odněkud shora Bůh dívá se jen
 
Kdo jim dal tu moc, tavit srdce zvonů
slyším tě šeptat: „Miláčku, nechoď, jsi můj!“
Madeleine, oni nám to udělají znovu
a to co nám, stane se i našim synům
 
Na druhé straně linie
oči dvě pod přilbou
jako já člověk je
noci a dny pod palbou
kdybych ho jinde potkal, dal bych mu cigaretu
a teď se modlí, aby skončil jen v lazaretu
vždyť i oni, Madeleine
jsou jako my- les soldats inconnus    (neznámý vojín)
vždyť i oni, Madeleine
jsou jako my- muži neznámých jmen
 
Oh, ma petite Madeleine
nad naší zahradou
nebe modrý jako len
i nad zemí, kam zahrabou
všechny dny, které s tebou prožít jsem chtěl
místo v tvém náručí spím pod mohylou těl
a nad tím vším nebe jako len
odpusť mi, odpusť mi Madeleine
https://www.youtube.com/watch?v=GdH6xl6YN6E
 
Krajina po bitvě
Míříme na sebe míříme já a ty
ticho je kolem jen pes štěká za vraty
na louce leží mrtví motýli
padá déšť do esšálků
jsme poslední dva kteří přežili
tuhletu dlouhou válku

Míříme na sebe míříme já a ty
v uších nám ještě zní vybuchlé granáty
a smrtka s kosou dělá resumé
prochází se v bílé róbě
no a my dva teď tady ležíme
v zákopech proti sobě

Míříme na sebe míříme já a ty
oba jsme utekli hrobníkům z lopaty
ve stovkách velikánských útoků
štěstí nám oběma přálo
a teď nás dělí jenom sto kroků
a je to moc či málo
Myslíme na sebe myslíme já a ty
co včera platilo dneska už neplatí
však hrůza ještě visí nad krajem
těžké je mít se rádi
když jsme si postříleli navzájem
své nejlepší kamarády
Nevíme o sobě nevíme vůbec nic
vzduch krví prosycen dýcháme z plných plic
pach smrti pod kůží je zarytý
končí se dějství prvé
ještě nám tady zbývá k prolití
dvakrát šest litrů krve

Míříme na sebe míříme já a ty
ospalí žízniví hladoví vousatí
nebe se šeří už se blíží noc
oči jsou těžké jako kámen
ach koho žádat o radu a o pomoc
když oba usínáme

A tak míříme na sebe míříme já a ty
padají hvězdy obzor je hvězdnatý
pod jedním nebem oba ležíme
hřejivá je náruč matky Země
a jak tak spíme oba ve snu kráčíme
já k tobě a ty ke mně
já k tobě a ty ke mně
já k tobě a ty ke mně
scroll to top