ÚVOD
MOTIVACE - NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU PŘED ČETBOU
NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU BĚHEM ČETBY
NÁMĚTY NA PRÁCI S KNIHOU PO ČETBĚ
PŘESAHY DO JINÝCH VZDĚLÁVACÍCH OBLASTÍ A PŘEDMĚTŮ
PRAKTICKÉ UKÁZKY Z VÝUKY
POMŮCKY
Společná četba knížek je nástrojem rozvoje čtenářství, který se ve školách uplatňuje již mnoho desítek let. Tušili jsme jeho skrytý potenciál a v rámci pracovní skupiny MAP Sedlčansko jsme ho rozpracovali do podoby modelu. Na tvorbě modelu spolupracují pedagogové regionu, pracovníci knihoven, místní a externí odborníci. Náměty na práci s jednotlivými knížkami vznikají na pracovních setkáních organizovaných prezenční nebo on-line formou.
V současné době má základní soubor 35 titulů, každý v počtu 40 kusů. Tento počet odpovídá potřebám pedagogů 12 základních úplných a 5 neúplných škol regionu.
Nákup knížek byl pořízen z nepřímých nákladů projektu MAP a z příspěvků škol (50 Kč na žáka).
Při práci s knížkou sledujeme 3 hlavní cíle:
Techniky čtení vhodné pro společné čtení knížek celou třídou
Motivaci, jak probudit u žáků zájem o četbu, promýšlí učitel s ohledem na to, jak a na co zaměří práci s knížkou. Pokud chce dětem dopřát „pouze“ zážitek z četby, může využít širokou škálu motivačních aktivit, pokud je jeho záměr specifičtější, cílí na hlavního hrdinu (téma OSV) nebo v případě knížky Ostrov v Ptačí ulici na téma 2. světové války nebo židovství a společenskou segregaci, volí učitel motivaci bližší zvolenému záměru.
Předvídání obsahového zaměření knížky z názvu knížky, z obálky, z vybrané ukázky, z klíčových slov nebo citátu
Učitel seznámí žáky s názvem knihy a vyzve je, aby se zamysleli nad výrazem slova ostrov. Co může znamenat? Jaký obsah evokovat, jaké zaměření knihy, jakou zápletku?
Žáci mohou vytvořit společně na tabuli myšlenkovou mapu se středovým slovem OSTROV, rozvíjet ho a větvit, až se začnou objevovat i vzdálené významy tohoto slova.
Poté žáci znovu předvídají, co toto slovo může ve spojení s Ptačí ulicí znamenat.
Předvídání obsahového zaměření z obálky knihy
Žáci pracují ve dvojicích. Učitel rozdá knihy se zakrytým názvem na obálce.
Jaké pocity v tobě obálka vyvolává? O čem kniha asi bude? V jaké době se bude odehrávat? Bude spíše napínavá, komická, tragická...?
Žáci se společně s učitelem zamýšlí nad zvláštní barevností obálky, nad kontrasty bílých ptáků a převládající šedě, nad důvodem krvavé skvrny, žluté hvězdy, důvodem místa, odkud chlapec život pod sebou pozoruje...
Předvídání obsahového zaměření z názvu a titulní strany
Učitel nejprve napíše na tabuli název knížky: Ostrov v Ptačí ulici (případně k němu přidá i jedno až tři klíčová slova, např.: úkryt, Němci, sám). Žáci ve dvojici předvídají obsah knížky, poté své myšlenky sdílí s celou třídou. Učitel rozdá knížky. Žáci pozorně prozkoumají titulní stránku a na základě nových zjištění své předpovědi upravují. Nakonec učitel přečte text na str. 8 Představte si ... Žáci mění a zpřesňují předpovědi potřetí. Sami pro sebe ve dvojici vždy vyhodnocují, nakolik se jejich předešlá předpověď kryje s předpovědí opřenou o nová data.
Doporučujeme předem žákům vysvětlit význam slova ghetto.
Osobní výpověď učitele o jeho vztahu ke knížce: kdy knížku četl, jak se k ní dostal, jak na něj zapůsobila...
Po mnoha letech to byla knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout, nemohla jsem usnout, dokud jsem ji nedočetla.
Olga Trachtová/Hadáčková
Specifická motivace vyplývající z obsahového zaměření knížky
2. světová válka
Před zaměřením knihy na téma 2. SV je vhodné aktivovat vědomosti, které mají žáci uložené v paměti z předchozí výuky a z osobní zkušenosti s tématem. Pokud je tato předchozí znalost tématu malá, doporučujeme (až na výjimky) před četbou knížky obtížná slova, historická data a fakta vysvětlit.
Mapa
Žáci nejprve zapíší na kartičky informace o 2.SV, které znají z výuky nebo jiných zdrojů. Kartičky žáci rozmístí podle vlastního uvážení do skupin/větví/paprsků kolem centrálního výrazu 2. světová válka (např. státy zasažené válkou, bojová technika, klíčové události apod.). Po dokončení prvního úkolu obdrží výrazy z Úvodu knihy, které jim vypsal na kartičky učitel. Žáci pro tyto nové informace hledají v mapě vhodné místo, diskutují přitom vztahy a souvislosti s již umístěnými informacemi, případně strukturu mapy mění.
Po dokončení práce zapíše učitel na tabuli název knihy Ostrov v Ptačí ulici. Žáci předvídají, jak by mohla slova na kartičkách z Úvodu souviset s názvem a obsahem knihy?
Učitel rozdá knihy a nechá žákům možnost své předpovědi měnit na základě nových – obrazových informací z titulní strany.
Představte si…
Děti leží na koberci (sedí v lavici s čelem opřeným na složených rukou), mají zavřené oči a poslouchají. Učitel čte text, kapitolu Představte si str. 6 -7 (text může zkrátit nebo z něj něco vypustit).
Žáci předvídají, o kom příběh bude, ve které době se bude odehrávat, kde se bude odehrávat.
Ilustrace plánku města ( str. 9)
Učitel nakopíruje obrázek ze strany 9. Děti se pokoušejí z kusých informací dedukovat, co je na mapce znázorněno a jak to souvisí s příběhem knihy. O kom kniha bude? Jaké postavy tam budou vystupovat? Co je to ghetto?
Některé informace mohou žáci hledat na internetu.
Plán města
Žáci dostanou od učitele černobílé obrázky různých budov, které tvořily převažující městskou zástavbu na počátku 20. století. Z nalepených ilustrací vytvoří sami nebo ve dvojici své město. Dokreslí ulice, dopravní infastrukturu, případně další budovy. Na pokyn učitele pak vymezí část svého města linkou zakreslenou černým silným fixem. Od učitele se dozví, že černá linka představuje vysokou neprostupnou zeď, pouze na jednom místě propojenou s městem.
Žáci se rozpomínají nebo i odhadují, kde, kdy a proč se podobná situace mohla v historii objevit a jaké asi měla důsledky pro lidi uvnitř a vně. Pokud v této fázi aktivity nepadne osvětlení slova ghetto, doplní jeho význam učitel, případně připojí informace o ghettech před a za 2. SV.
Plán 3D
Žáci vytvoří společně v rámci celé třídy pomocí polepených krabiček různých velikostí trojrozměrný model města podle plánku na str. 9. Po dokončení do něj umístí pomocí tmavého dlouhého pruhu papíru zeď, rovněž podle plánku.
Žáci diskutují o tom, kde, kdy a proč se podobná situace mohla v historii objevit a jaké asi měla důsledky pro lidi uvnitř a vně. Plán v další učitelově práci s knížkou může sloužit jako průvodce příběhem. Po německém náletu část budov žáci zdeformují; do modelu žáci umísťují postavy knížky a případně je podle děje přesouvají a odstraňují.
Židovství, diskriminace,
Jako motivace při zaměření četby na židovství a společenskou diskriminaci se nabízejí zážitkové aktivity, při kterých žáci sami na sobě prožijí pocity vyloučení z kolektivu, ocejchování...
Diskriminace je rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince.
Segregace znamená oddělení, vyloučení. Společenská segregace může být rasová, kulturní, podle úrovně vzdělání, výše majetku ...
Rasismus je ideologie snažící se legitimizovat hierarchii ras, podle které jsou některé lidské rasy nadřazené jiným.
Hra na molekuly
Děti se procházejí po prostoru třídy. Učitel řekne číslo. Děti musí utvořit skupiny podle zadaného počtu. Kdo zbývá, vypadává ze hry (dále se jí již neúčastní). Reflexe: Jak ses při vyloučení cítil?
Žlutá hvězda
Posezení v kruhu, koluje pytlík s papírky. Na některých je nakreslena žlutá hvězda. Každý žák si vezme poslepu jeden papírek. Někdo vytáhne prázdný papír, někdo papír se žlutou hvězdou. Připne si hvězdu na oblečení špendlíkem. Dítě/děti se žlutou hvězdu jsou pak po určitou dobu něčím diskriminované (jsou jim odepřena nějaká práva, pomoc, jsou odděleny od ostatních...).
Reflexe: Sdílení pocitů toho/těch, kdo byli diskriminováni i ostatních dětí, které byly diskriminaci přítomné.
Nakonec učitel žákům objasní, co žlutá hvězda znamená a jakým konkrétním způsobem bylo diskriminováno židovské obyvatelstvo. Konkrétně ve středověku křesťanskou majoritou (vznik ghett, židé byli tehdy podezíráni hlavně ze šíření smrtelné infekce tzv. černého moru)), za 2. SV pak v Německu a ve všech zemích okupovaných Němci.
Při promýšlení toho, jak s knížkou pracovat, si musí učitel nejdříve ujasnit záměr, čeho chce četbou docílit. Nejčastějším záměrem při práci s knížkami zařazenými do modelu Společná četba je zprostředkování zážitku z četby, potažmo posílení zájmu dětí o četbu knížky. Nebývá to zpravidla jen prostá četba textu, která sama o sobě vybudí zážitek. Prožitku může učitel napomáhat zařazením doprovodných aktivit.
Na vhodných místech četbu přerušuje a vyzývá žáky, aby se k přečtenému vyjadřovali: aby si samostatně, ve dvojici nebo ve skupině vybavili, jestli někdy něco podobného zažili, viděli nebo slyšeli; aby se vžili do pocitů hlavního hrdiny a pokusili se popsat, co postava prožívá a cítí; aby si vytvářeli vizuální, sluchové a hmatové představy; aby předvídali pokračování příběhů; navrhovali řešení; zamýšleli se nad tím, jak by se zachovali v podobných situacích oni; aby postavám radili, dávali jim otázky a promýšleli jejich odpovědi.
Ponoru do knížky, zvláště u mladších čtenářů, pomáhá dramatizace dílčích částí příběhu, zařazování prvků tvořivé dramatiky. Příběh by měl mít spád. Času na četbu celých knížek je ve škole málo, proto doporučujeme provázat ji s naukovými a uměleckými předměty, číst ve výtvarné výchově a přečtený text zpracovat výtvarně, naplánovat četbu v době, kdy se žáci učí o Francii, o lesích, o hospodaření s vodou.
U vyspělejších čtenářů prohlubuje zážitek nahlížení pod pokličku autorovy tvorby: jak pracuje s motivy, jak dociluje svého záměru, jaké volí literární prvky...
Někdy učitel sleduje vedle prožitku z četby i jiný záměr. U knížky Ostrov v Ptačí ulici to může být osobnostní téma Člověk/človíček v těžké, neobvyklé situaci nebo 2. světová válka, židovství (společenská segregace).
Každá knížka nabízí bohatý textový materiál, na kterém může učitel v průběhu četby nebo po dočtení knížky rozvíjet širokou škálu čtenářských dovedností. Četbu na kratší čas přeruší a k vybrané pasáži položí otázku, zadá úkol, vyzve k zamyšlení, k rozhovoru a pod. K některým textům se může vrátit po četbě a tu kterou dovednost na vybraném úryvku se žáky procvičit.
Aktivity, které propojují četbu s něčím, co žáci sami prožili, s čím mají osobní zkušenost :
Aktivity opřené o vlastní představy čteného textu: vizuální, chuťové, sluchové, hmatové:
Žáci leží na zemi nebo sedí, hlavu položenou na lavici, zavřené oči. Učitel čte úryvek textu, žáci si ho představují. Své představy pak sdílejí.
Aktivity založené na předvídání
Předpovědi žáci opírají o informace z textu nebo o osobní zkušenost. Po dočtení vyhodnocují, jestli se potvrdilo to, co předpokládali?
Pokračování děje žáci předvídají např. i z názvu kapitol
Žáci zvažují, co by se stalo, kdyby postavy jednaly jiným způsobem.
Záznamy prožitků z knížky. Prožitek z četby žáci zaznamenávají buď jednou barvou nebo barevným akordem. Mohou pracovat se sadou barevných předmětů a z nich vytvářet koláže, případně svůj prožitek ztvárnit koláží z barev, symbolů a slov.
Žáci hledají pro úryvky z knížky obrazové vyjádření ze sady karet hry Dixit .
Během četby o úkrytu a dlouhém pobytu v něm si mohou žáci zkusit modelovat ve třídě stísněné prostředí a v tomto nepohodlí pobýt delší dobu, pak sdílet pocity.
Žáci vytvoří z polepených krabiček papírový model města podle plánku ze str. 9 a pomocí figurek modelují průběh příběhu. Promyslí, jak vyjádřit to, že lidé mizí beze stopy, kam mizí, případně jaká „stopa“ tu po nich zůstává.
Žáci sami zkouší některé z činností, které dělal Alex nebo které se chystá udělat: vázat uzle, vyrobit si provazový žebřík, odhadnout výšku podlaží rozbořeného domu, dostat tam provazový žebřík, navrhnout podobu vzkazu (šifry) tatínkovi ve sklepě tak, aby to nebylo nebezpečné, kdyby místo a vzkaz někdo objevil (str. 103).
Žáci si zapíší do tabulky, jaký příděl jídla měl Alex na týden a do druhého sloupečku zapisují své množství snědených potravin během jednoho týdne. Tabulky porovnají.
Žáci se během četby zaměřují na hlavního hrdinu. Dle zadání učitele sledují nebo i písemně a graficky zaznamenávají citáty a epizody z jeho života, aby o ně po dočtení knížky mohli opřít vyhotivt
získávjí buď podklady pro celkovou charakteristiku, nebo se zaměřují jen na některé aspekty, např ...
výstupemmůže být celková vnější i vnitřní charakteristika, nebo ... na dílčí aspekty , např. na situace, do kterých se Alex dostává, na způsob jak je řeší a co ho situace učí.
Návrhy otázek
Náměty na práci s otázkami :
Časová osa + místa na kterých Alex pobývá
Tabulka Do třech sloupců žáci zapisují údaje o situacích, do kterých se Alex dostává. Doprvního sloupce stručný popis situace, do druhého způsob, jak ji Alex řeší, do třetího to, co se Alex naučil, co se o sobě dozvěděl.
Žáci promýšlejí a navrhují Alexovi řešení situaci, do kterých se dostává.. Své návrhy navzájem sdílejí a zdůvodňují. Nakonec porovnají svá řešení s Alexovými.
Žáci během četby pokládají Alexovi nebo vedlejším postavám otázky.
Žáci pracují s časovou osou, na které jsou zaznamenány klíčové události 2. světové války. Pomocí osy ukotvují události, o kterých čtou v knížce, případně osu doplňují o další informace z textu.
Žáci si v průběhu četby vytváří časovou osu událostí z příběhu a následně pak osu doplní klíčovými informacemi o 2. světové válce získané z různých zdrojů.
Žáci pracují s mapou nebo historickou mapou událostí 2. SV, informace z aktuálně čteného textu zařazují pomocí mapy do širších souvislostí.
Žáci vyjasňují neznámá slova a slovní spojení. Pracují s tabulkou rozdělenou na tři části. Do prvního sloupce vypisují neznámá slova a slovní spojení, která se váží ke 2. světové válce a židovství. Do druhého sloupce zapisují předpokládané významy slov, do třetího sloupce definice zjištěné z různých zdrojů.
okupace, ghetto, Židé, pěticípá žlutá hvězda, selekce, nacismus...
Žáci napíší na kartičky, co by chtěli dělat dnes odpoledne. Učitel kartičky vybere, žákovské návrhy jeden po druhém čte a aniž by žákům vysvětli důvod, ostentativně trhá každý, na kterém je popsaná aktivita, která byla za války židovským dětem odepřena. Roztrhané kousky hází na zem. Následuje reflexe, jak se žáci cítili během učitelova počínání, když jejich návrhy ničil a zahazoval.
Následuje učitelův výklad.(Námět je převzatý z inspirací učitele dějepisu Ivana Bauera.)
Vyjasňování, jazyková stránka textu
Žáci se učí rozpoznat, co v textu jim nedává smysl. Často je překážkou neznámé slovo. Pokouší se odhadnout/vyvodit jeho význam z textu, z jazykové podoby slova, z vlastní předchozí zkušenosti nebo význam vyhledají v různých zdrojích mimo text.
Nová slova a slovní spojení
Učitel může neznámá slova a slovní spojení vypsat/vyvěsit před četbou kapitoly, může žákům zadat úkol vypisovat je v průběhu četby apod. (1. světová válka, "3. světová válka", ghetto, sionismus, selekce, protekce...)
Co o tomto slově víte?
Odkud to víte?
Kde a kdy jste se s ním již setkali?
Co se vám vybaví, když se řekne ...
Přísloví
Žáci vyhledávají v textu přísloví a posuzují, jak tato odpovídají popsané životní situaci. K nalezeným příslovím přiřazují situace ze svého života.
Žáci si vypisují přísloví, kterými postavy knížky dávaly Alexovi rady do života a ten si je pak v těžkých situacích vybavoval (str. 88 Dvakrát měř a jednou řež.; str. 65 Kdo hledá, ten najde.; Štěstí se nemá pokoušet…).
Učitel žáky upozorní na situaci, kterou maminka a tatínek komentují dvěma protichůdnými příslovími (str. 41 Když se budeš chovat k lidem vstřícně a s důvěrou, pomohou ti. Důvěřuj, ale prověřuj.).
Porozumění pasážím, ve kterých nejsou významy jednoznačně patrné, je třeba číst mezi řádky.
Pasáže, ve kterých si musí žáci významy domýšlet, je v knížce hodně. Učitel tu kterou pasáž vymezí. Každý žák si ji přečte sám potichu, pak o ní ve skupince se spolužáky diskutuje. Žáci si navzájem vyjasňují, jak textu rozumějí. Nakonec své myšlenky sdílejí s ostatními spolužáky. Příklad: Byli jsme mezi posledními... (str. 29)
Odezvou na text se žáci učí zaujmout k textu vlastní stanovisko – odmítavé, souhlasné, neutrální; popsat, jak na ně knížka zapůsobila, jaké je celkové vyznění, nálada a atmosféra. Žáci vyjadřují osobní pohled na jednání postav a řešení situací, posuzují možnosti využití poznatků z textu ve vlastním životě.
Žáci posuzují, jak se naplnily představy, které si vytvořili před čtením knížky. Co bylo ve shodě s jejich představou, co bylo jinak.
Náměty na otázky po četbě
Žáci je mohou zodpovídat ústně i písemně, hledat odpovědi sami, ve dvojici nebo ve skupině:
Doporučené metody/aktivity
Sdílení dojmů z četby ve dvojici, malé skupině, v rámci celé třídy
Volné psaní
Nestrukturovaný zápis asociací a myšlenek po dočtení textu.
Podvojný deník
Vyhledání a označení pasáží, které něčím žáky zaujaly a popis zdůvodnění proč a čím zaujaly.
Po vypracování komentářů může následovat akivita: Poslední slovo patří mě
Pětilístek
Pomocí pětiřádkové „básničky“ se žáci snaží postihnout/charakterizovat celou knížku, hlavní postavu Alexe, vybrané situace, vedlejší postavy..
.
Kladení otázek
Metody tvořivé dramatiky - Sochař
Žáci vytváří ze svých těl sousoší, která vyjadřují výseky příběhu, klíčové momenty, hlavní myšlenku knížky, pocity hrdinů...
Brainstromingové metody řešení problémových situaci
Hledání (generování) návrhů řešení problémové situace příběhu.
Shrnování je jednou z nejdůležitějších a zároveň nejnáročnějších čtenářských dovedností. Pomáhá žákům srozumitelně, chronologicky správně převyprávět příběh, interpretovat podstatné informace naučných a věcných textů. Shrnování zkvalitňuje logické myšlení, má vliv na kvalitu učení obecně.
Žáci dostanou tři papíry čtvercového formátu cca 10 x 10cm. Úkolem je vykreslit jednoduchou kresbou tři etapy příběhu: začátek, hlavní děj, konec příběhu. Po dokončení práce následuje druhý úkol, shrnout příběh do tří vět (připojit věty k vytvořeným ilustracím).
Obměna: žáci pracují ve dvojici nebo malé skupině, úkolem je rozfázovat a popsat příběh na pět částí.
Žáci pracují ve dvojici. Každá dvojice dostane úkol vymyslet 5 (6 – 10) klíčových slov, která charakterizují příběh. Po dokončení úkolu vytvoří žáci čtveřice. Úkolem je vybrat 5 (6 – 10) slov. Slova se zapíší na tabuli, úkolem třídy je vybrat 5 (6 – 10) slov a domluvit způsob, jak to povést.
Nakonec každý žák sám za sebe vybere z nabídky jedno slovo, které on sám považuje za nejvýstižnější a sdílí ho se spolužáky.
Zatímco naučné, informativní a výkladové texty jsou tu většinou proto, abychom se něco dozvěděli a něčemu porozuměli, populárně naučné mívají i vedlejší smysl, například text si užít, pobavit se. Beletristické texty jsou tu pak především pro pobavení, avšak mohou obsahovat a často i obsahují hlubší roviny poznání o světe a životě vůbec.
Za jakým účelem byl text autorem vytvořen? Proč vznikl? O co důležitého v něm jde? Jaká je jeho hlavní myšlenka? Na jaké otázky dává odpověď? Žák, který dokáže na tyto otázky odpovědět, má rozvinutou dovednost odhalit smysl textu a autorův záměr.
Pro rozvoj této důležité čtenářské dovednosti je ale třeba, aby nejprve učitel sám porozuměl tomu, jak autorovu záměru napomáhají jednotlivé prvky jeho textu: slova, věty, kompozice... Platí však i obrácený vztah. Když čtenář zná účel, dokáže snáze vnímat a hodnotit, proč autor použil ty které stylistické/literární prvky, proč zvolil ten který žánr. Vybaven těmito znalostmi, může pak učitel snadněji vést žáky k porozumění témuž.
Součástí dovednosti rozpoznat účel textu je i dovednost posoudit, komu je text určen, na jaké adresáty míří, pro jakou věkovou kategorii je napsaný, jakým společenským skupinám je určený, koho chce poučit, pobavit....
Příklady záměrů/účelů textů: informovat, vysvětlit, poučit, pobavit: rozesmát, prožít napětí...
Návrhy otázek
Žáci hledají odpovědi na otázky nejprve ve dvojicích a malých skupinách.
Učitel zadá úkol vyhledat v knížce pasáže, které odpovědi žáků dokládají.
Dobrá práce s postavami příběhů má nejen potenciál rozvíjet širokou škálu čtenářských dovedností, ale může mít i přínos pro osobnostní rozvoj žáků. Zprostředkovává jim prostřednictvím knižních postav pohled na sebe sama, učí je poznávat, jak se lidé v různých situacích rozhodují, jak jednají, pomáhá jim uvědomit si, jak důležité je dokázat regulovat vlastní chování a jednání.
Pokud se žáci věnovali postavě Alexe během četby a pořizovali si výpisy, tak po četbě tyto své záznamy zpracovávají do textové, grafické nebo výtvarné podoby: tabulky, myšlenkové mapy, výtvarné a grafické listu:
Obměny, kreativita
Žáci si mohou s motivy knihy kreativně pohrávat, měnit postavy, chování a rozhodování, místní nebo historické prostředí.
Změňte postavy.
Změňte chování a rozhodování postav.
Změňte místní či historické prostředí.
Změňte práci s časem (syžet – fabule).
Změňte vypravěče.
Napište podobný příběh s jiným začátkem či koncem (alternativa).
Práce s vybranými úryvky knížky
Po dočtení knížky se může učitel k některým pasážím v knížce vrátit, případně je nakopírovat a zpracovat jako pracovní listy obohacené o otázky a úkoly.
Vybírá úryvky vzhledem k zaměření práce na osobnostní a historické téma nebo úryvky, na kterých chce procvičit některou z vybraných čtenářských dovedností.
V oddíle Pomůcky nabízíme vybrané pasáže ve formátu pdf.
Knížka poskytuje bohatý textový materiál pro osobnostní rozvoj. S některými pasážemi může učitel pracovat již během četby, k některým se může vrátit hned po četbě a více je rozvést, případně dílčí témata využít později v jiných souvislostech.
Písničky o válce, válečných útrapách, lidském soužení a obětech.
Synkopy: Válka je vůl
Řekni, kde ty kytky jsou
Radúza: Wounded knee; Madelaine
J. Nohavica: Krajina po bitvě; Hrdina anebo dezertér