Medvěd Flóra

 

 

Miluji dětské knížky spisovatelky a hlavně ilustrátorky Daisy Mrázkové. Proto je často používám k motivaci dětí pro volnočasové aktivity. Nejlépe se hodí k probíráným tématům jako jsou mezilidské vztahy a samozřejmě příroda.

 

K procvičování šití jsem si vybrala knížku Medvěd Flóra, která vypráví příběh chlapce, který v zimě při procházce parkem najde starého plyšového medvěda. Ze začátku ho nijak nezaujme ale poté co se rozhodne si ho vzít domů, začne se rozvíjet velmi milý pro děti lákavý příběh. Chlapec začne se svou sestrou o medvěda pečovat a brzy se medvídek stane nedílnou součástí rodiny a účastní se už jako kamarád každé rodinné aktivity. Je to krásný příběh jak o někoho pečovat, respektovat něčí odlišnost, a jak se člověku vrací jeho péče o někoho.  uto aktivitu jsem zkoušela a obměňovala s několika dětskými skupinkami.

 

Nejdříve jsem si připravila sérii obrázků a vyprávěla jsem jim o medvědech, jaké druhy medvědů známe, co rádi jí, jak a kdy spí, jak se starají o mláďata …

 

Diana Pinkasová. výtvarnice, učitelka ZUŠ Sedlčany

1.V jedné skupině jsme srst malovali sítotiskovými barvami jemným štětcem. Zdůrazňovala jsem fakt, že srst je hustá, složená s mnoha chlupů, proto jsme malovali krátké chlupy, různě namíchanými valéry hnědé. Po zaschnutí jsme obě vrstvy medvídka zažehlili horkou žehličkou, tím jsme barvu zafixovali.

 

2. V další skupině jsem zvolila techniku nalepení chlupů, která je nejlepší pro nejmenší děti. Ve skupině byly i tříleté děti. Vybrala jsem různě hnědé vlny různé kvality-tenké, slabé, s uzlíkem, s dětmi jsme si nastříhali různě dlouhé chlupy. Potom jsme celého medvěda natřeli herkulesem a lepili chloupky. Pokračovali jsme i na druhé části medvěda. Nechali jsme pořádně zaschnout.

 

3. A třetí způsob ztvárnění srsti bylo výšivkou opět krátkých chlupů, což je nejnáročnější technika. K výšivce opět používáme tmavě a světle hnědé, béžové, hladké vlny nebo bavlnky. Nakonec jsme sežehlili párou.

 

 

V tomto momentě jsem se rozhodla, že ušiji na stroji medvědy sama pro začátečníky. Pro děti, s kterými už nějakou chvíli šijete a děti šijí menším stehem kolem 0,5cm můžete šít medvědy s nimi. Je lepší pracovat ve skupinkách s pěti dětmi. S dětmi jsme si dali dvě části medvěda lícem k sobě, našpendlili si, já radši špendlím kolmo na plánovaný šev. Začali jsme šít v blízkosti rozkroku medvídka, šili jsme po obvodu celého medvídka až po druhou ťapku, kde jsme nit zapošili. Opět jsem ostrými nůžkami nastříhala šev po celém obvodu a s dětmi jsme otočili medvídka za pomoci tužky. Pak jsme medvídka dostatečně vycpali syntetickou vatou, nesmíme zapomenout na pořádně vycpané tlapy a nohy. Nakonec jsme zašili díru, kterou jsme vycpávali.

 

 

Pro třetí dílnu jsem děti motivovala připomenutím a zároveň otázkou, jak vypadá taková hračka, kterou někde najdeme zapomenutou v lese nebo v parku? Je většinou špinavá, něco jí chybí a při mytí jí může i něco upadnout. A tak se to stalo i našemu medvídkovi. Měl natržené ouško, chybělo mu oko…. A tak mu musíme hezky obličej opravit a přišít chybějící očičko, zašít natržené ouško. A tak jsme se dali do přišití dvoudírkových knoflíků, vyšití nosánku a pusinky drobnými i většími stehy. Dětem to nedělalo žádné problémy. Děti začali být velmi hrdí, každý na svého medvídka. A proto nastal čas svého medvídka pojmenovat a ozdobit ho mašličkou pod krkem. Už je náš!

 

 

Čtvrtou dílnu jsme začali vyprávěním, že náš medvídek musí být opravdu unavený a potřeboval by si odpočinout. Ale nemá si kam lehnout ani nemá dečku. A tak jsme se rozhodli medvídkovi ušít spacák. Vzala jsem staré kusy látek nebo staré oblečení a připravila jsem dětem spodní dlouhý a vrchní kratší část spacáku(viz foto). S dětmi jsme se vrhli do šití. Ušili jsme spacák, po celém obvodě. Opět jsem dětem po obvodě spacáček nastříhala kolmo na šev. Děti si ho sami otočili, vytáhli růžky za pomoci nůžek a spacák byl hotov. Teď jenom všichni dostali za úkol si přinést druhý den krabici od bot a medvídek dostal i postýlku, kterou si při výtvarných činnostech můžeme pokreslit či polepit obrázky, nebo látkami.

 

 

Při další dílničce se nám medvídek probudil a dal by si něco k snědku. Připravila jsem oblé dvojité tvary z plátna, které jsem dětem rozdala. Po otázce co má takový medvěd hnědý či bílý asi nejraději k snědku, jsme se s dětmi shodli, že ryby. Děti si každý na svůj oválek nakreslili fixami na textil svoji rybičku a otočili lícem dovnitř. A začali jsme šít opět s upozorněním, že musí nechat neušitý otvor na vycpání rybičky. Opět jsem dětem po ušití nastříhla několikrát oválek po obvodě a děti si otočily rybičky a vycpaly. Ryba musí být pořádně vycpaná, aby se medvídek dobře najedl.

 

 

S dětmi jsme se shodli na tom, že je vždy nějaká příležitost darovat dáreček tomu koho máme rádi a komu chceme udělat radost. Ať jsou to narozeniny, výročí, kdy jsme našli medvídka v parku, vánoce nebo jen tak, že mu chceme udělat radost. Ačkoliv medvěd má pořádnou srst, rozhodli jsme se mu ušít pořádný svetr a pořádnou šálu. Nasbírala jsem po známých staré svetry, které byly z větší části vlněné. Vyprala jsem je na vyšší teplotu (40stupňů), a proto se svetry částečně zcvrkly. Teď jsem se nebála do nich střihnout a nastříhat medvídkům svetříky, které se už nepárají díky zplstění. Dětem jsem rozdala přední a zadní díl svetříku a dali jsme se do šití. Nešijeme otvor na hlavu a otvory na ruce. Připomněla jsem dětem zapošití před každým ukončením. Od jedné maminky mé žákyně jsem dostala malé krabičky od obvazů, které jsme s dětmi polepili látkami, a hned se z krabičky stala dárková krabička. Svetřík jsme dali do krabičky a pro medvídka si děti samy nastříhly z jiné látky i šálu, která se samozřejmě hodila skvěle ke svetru. Dárek jsme slavnostně předali, který mu udělal velikou radost. Opět jsme si ověřili, že vlastnoruční dárek dělá největší radost.

 

A teď už medvídci se stanou pevnou součástí hraní ve školce. O medvídka se dětem moc pěkně pečuje. Můžeme ho vzít na procházku. Nebo ho můžeme vzít na výlet jako my. Vydali jsme se s dětmi do ZOO ukázat mu jeho zvířecí kamarády.