Labyrinty

 

 

Labyrinty a bludiště jsou pojmy označující objekty nebo schémata s nepřehlednou spletí cest. Zatímco labyrint má jediný vstup a k cíli, středu vede jedna cesta, bludiště má více vstupů a více výstupů. V labyrintu se cíl minout nemůže, v bludišti se na cestě k cíli zabloudí snadno.

 

 

Seznam příspěvků
 

• Náměty pro motivaci před výtvarnými aktivitami
• Náměty a inspirace pro tvorbu labyrintů
• Praktické ukázky z výuky

 

 

Co se ti vybaví, když se řekne slovo labyrint?
Žáci zapisují své asociace volně na tabuli nebo výrazy a myšlenky zaznamenávají do  jednoduché "myšlenkové" mapy. Střed tvoří ústřední téma LABYRINT, od něj vedou paprsky se zápisy asociací.

Po dokončení práce může učitel žáky vyzvat, aby vybrali jeden až dva výrazy, které podle jejich názoru charakterizují labyrint nejvýstižněji.

 

„Labyrinty“ kolem nás
Žáci se na základě porozumění charakteristickým rysům labyrintu rozpomínají, co kolem nás  labyrint připomíná, co má podobné charakteristiky (nepřehlednost, spleť cest, zmatek, chaos, proplétání...): chodbičky živočichů pod povrchem země, mraveniště, pavučiny, žilnatina listů, cesty lýkožroutů pod kůrou stromů, cizí města – spleť ulic, velké budovy s množstvím chodeb, schodišť, výtahů (Paládium)...

 

Zkušenost, prožitek z procházení labyrintem
Žáci vytvoří labyrint/bludiště ze židliček, lavic, svých těl, tělocvičného nářadí, míčů, bot... Labyrintem jednotlivě, ve dvojicích nebo v řadách procházejí.
Ve venkovním prostředí je možné labyrint vytvořit z větví, šišek, listů, kamenů....
Žáci promýšlejí a případně ověřují, jak cestu labyrintem ztížit: projít se zátěží, dívat se nahoru, nesmět se dotknout objektů vymezujících cestu, držet se nebo dotýkat spolužáků,  překonávat překážky na cestě...
Po skončení aktivity žáci sdílejí své zážitky. Zážitky mohou vyjádřit i výtvarně.

 

Přenesený význam slova labyrint na obtížné lidské situace:
dlouhotrvající špatné výsledky ve škole; zmatek v hlavě z fyzikálních pojmů a veličin; z vyjmenovaných slov; z cizího jazyka; neschopnost najít si nebo udržet kamarády; přestěhování do jiného města, nová škola ...
Žáci sami vymýšlejí příklady ze života připodobňující labyrint.
Učitel zadá otázku: Představte si člověka, který se nemůže z labyrintu vymanit po určitou dobu: jednu hodinu, dvě hodiny, den, týden, měsíc, rok... Žáci se snaží situace si představit a vžít se do nich.

Učitel nastíní těžkou dobu, ve které žil Komenský, jako labyrint, ze kterého nebylo možno se vymanit nejen roky, ale celá desetiletí.

První polovina 17. století byla v našich dějinách jedna z nejtěžších. Války (třicetiletá válka), hladomory, nemoci a ničivé epidemie, robota, nevzdělanost, nelidské tresty, nesvoboda všeho druhu, na počátku 17. století přibyly sváry mezi dvěma tábory věřících, které nakonec přerostly ve vojenský konflikt, ztrátu svobody pro české země a vyhnanství věřících nekatolického vyznání. Právem je toto historické období označováno jako doba temna. Komenský píše svůj Labyrint v čase, kdy i on čelil velkým osobním tragédiím. Literárním dílem se chtěl vypsat z bolesti, která ho svírala a skrze psaní porozumět příčinám tolikerého utrpení ve světě. Doufal, že se dá najít cesta z labyrintu zmatků světa a přál si být jedním z těch, kdo se o to pokusí.

Labyrint jako hra z kostek, předmětů, gumiček...

• Labyrint z gumičkových cest na dřevěné desce s kolíčky (hřebíčky)
• Labyrint z dřevěných kolejí pro vláčky
• Labyrint z pískových valů, který nakonec děti dotvořily v rosáhlý komplex hradů a hradních příkopů

 

Labyrint/bludiště jako hádanka, rébus, matematická úloha, obraz...  (změť cest)

• Labyrint/bludiště z barevných gumičkových cest (žlutá, zelená, modrá, červená). Po dokončení děti zjišťují, která barevná cesta je nejdelší, případně počítají, z kolika lomených úseků (lomených čar je tvořená).
• "Matematický labyrint". Děti vytvoří na gumodesce s pravidelnou čtvercovou sítí dvě až tři barevné gumičkové cesty, které se různě navzájem proplétají. Po dokončení labyrintu spočítají pomocí čtvercové sítě, která cesta je nejdelší.

 

Labyrint v mé hlavě, labyrint mého života

Žáci zpracovávají labyrint, který vypovídá o něčem obtížném, neuspořádaném, nepřehledném, co právě prožívají, co někdy v životě prožili nebo čeho se v budoucnu obávají.
Po dokončení práce mohou dobrovolníci své labyrinty představit třídě, případně k nim i připojit vysvětlení.

 

Doporučené techniky: malba, kresba, rytina, plastický labyrint z papíru a tapózy, z přírodnin, z vlny, z novin jako koláž, ze špejlí ...
Doporučený formát:  čtvercový podklad 40 na 40,50 na 50 cm.
V optimálním případě si sám žák zvolí techniku, kterou chce svůj labyrint ztvárnit.

 

1. Barevný labyrint – žák si na paletu namíchá barvy jaké jsou mu vlastní a maluje svůj vymyšlený labyrint – spletitost barevných cest, tunelů, směrů. Labyrint může být chaotický, nebo uspořádaný do spirály. Žák si může zvolit omezenou barevnost – bílá plus jedna barva, nebo barvy studené (modrá, zelená), teplé (červená, žlutá) v kombinaci s černou, nebo jen barvy podle pocitu. Ideální barvy pastózní – temperové či Remakol. Lze použít i vodové nebo anylinové. Na tloušťce štětce nezáleží. Obraz může být více past=ozní či více vodový podle autorova záměru.
2. Kresebný – měkkou tužkou žák vykresluje cesty a rozcestí labyrintu v tlustých, slabých tunelech, či čárách. Druhá varianta je, že žák pokryje šrafováním tužky celou plochu a měkkou gumou vybírá labyrint.
3. Labyrint tvořený koláží – žák si vystříhá různé obrázky tematicky podobné (ovoce, města, lidi, přírodu, techniku, vesmír, zvířata…) a lepí a řadí do tvaru labyrintu. Používá lepidlo na papír, podkladem může být i barevný papír.
4. Labyrint jako asambláž – žák pomocí lepidla  Herkules nebo tavné pistole lepí předměty do tvaru labyrintu, které ho nějak charakterizují-součástky od počítače, látky, vlny, vyřazené předměty, dřívka, kůže, krabičky od sirek, čajové pytlíky, obaly od sušenek, přírodniny, kousky tužek, špejlí
5. Prostorové labyrinty – na podložku čtverce tvoříme labyrint ze skartovaného papíru, který pokrýváme kusy papíru namočené ve směsi tapózy a vody (jedna ku jedné). Finální horní vrstva je namáčena v připravené směsi papírem, který si zvolíme jako definitivní-př. novinový, barevný, balící…Musíme nechat dostatečně uschnout a pak dotvoříme detaily, které podtrhnou význam našeho labyrintu-př. labyrint pro čtenáře vyústí ve středu v malou knihovničku, knihu, či čtenářské brýle vytvořené třeba z drátku
6. Labyrint jako síť – do polystyrénové podložky vypícháme ze špendlíků tvar labyrintu a barevnými nitěmi pak vyplétáme
7. Labyrint v otisku – na podložku tiskáme různé předměty kolem namočené do temperové barvy a tvoříme labyrint – př. neořezaný konec tužky, víčko od plastové láhve, gumu, prsty…
8. Grafický labyrint – labyrint tvořený slovy, větami, znaky pomocí fixy, nebo tuše, akvarelových pastelek
9. Labyrint v mandale – vytvořit vzor mandaly, která bude jakýmsi labyrintem-černou fixou vytvoříme a pak můžeme i množit a nechávat ostatní vybarvovat pastelkami
10. Labyrint jako deník – žák ze svých osobních vytištěných fotek tvoří labyrint s popisky záznamů svého životního putování
11. Labyrint vyřezaný – do kartonu předem naměřeného čtverce vyřezáváme tvar labyrintu balzořezem či nožem na papír. Strháváme a loupeme horní vrstvy podle potřeby a barevnosti vrstev kartonu.
12. Labyrint vyrytý – do tvrdšího papíru (čtvrtka) ryjeme jehlou na suchou jehlu, nebo hřebíkem navržený labyrint a zatíráme rozmačkané barevné suché křídy ubrouskem

Náměty a inspirace vyhotovila učitelka ZUŠ Sedlčany Vladimíra Křenková

 

Komenského labyrint – život v 17. století

 

Svět na počátku 21. století