Doporučený věk 5 – 11 let Zaměření Soustředěně pozorovat a pozorované sdílet
Aktivitu je vhodné zařadit tam, kde je v okolí školy dominantní strom nebo skupina stromů. Učitel vyzve děti, aby si strom pozorně prohlédly, prozkoumaly, "osahaly" všemi smysly, a pak o něm podaly pokud možno vyčerpávající zprávu: jak je asi strom starý, jak je vysoký, kolik měří obvod jeho kmene, jak vypadají jeho listy, čemu se podobají, jak vypadají, voní, případně chutnají jeho plody, komu mohou být potravou, k čemu se dají použít, co je v nejbližším okolí stromu, co zajímavého je vidět na jeho kůře, zda je strom zdravý nebo je jeho kůra a listy napadeny, jaké jizvy si nese, co mu je asi způsobilo, komu z živočichů může být domovem ... Po uplynutí stanovené doby děti různým způsobem svá zjištění sdílejí.
Učitel může "prozradit" další informace, které děti samy neodhalily nebo pro žáky připravit navazující činnosti, pomocí kterých se o stromu dozvědí víc.
Ke stromu se mohou děti vracet vícekrát, pozorovat jeho proměny v čase, porovnávat ho se stromy stejného druhu v okolí, prohlubovat si postupně poznání o jeho životě a transponovat ho i na další druhy stromů.
Mluvící strom
Doporučený věk 5 – 11 let Zaměření Pozorovat a pozorované kreativním způsobem sdílet
Děti nejprve prozkoumají vybraný strom, pak kolem něj udělají kruh. Pedagog dětem modeluje „stromovou samomluvu“, např.: Jsem starý, starší než paní učitelka. Hodně jsem toho už viděl. Nejvíc mě potěšilo, když se pod mojí korunou schovaly děti, aby na ně nepršelo. Žloutne mi listí a už brzy opadám. Konečně budu mít pokoj od mšic, které mi celé léto odsávaly z listů cukr.
V samomluvě pokračují děti, případně i učitel. Přidávají buď věty příběhové, které mohou se stromem nějak souviset nebo věty nesoucí informace o jeho botanických znakách, které na stromě objevily.
SYNEK, M., ŽATKA, R. Environmentální výchova v terénu. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 144 s. ISBN 978-80-87472-22-4; upraveno.
Dva stromy - porovnávání
Doporučený věk 5 – 11 let Zaměření Pozorovat a zjištěná fakta porovnávat
Žáci pozorují a zkoumávají dva stromy stojící vedle sebe. Porovnávají výšku a tvar jejich koruny, tvar, barvu a strukturu listů a plodů, strukturu a anomálie na kůře, stáří stromů... Srovnávají, čím jsou si stromy podobné a čím se liší.
Učitel může děti vyzvat, aby našly a spočítaly co nejvíce podobných znaků.
Směrová růžice
Doporučený věk 5 – 10 let Zaměření Soustředěně pozorovat a pozorované výstižně popsat.
Každé dítě si najde rovný klacek/hůl. Učitel označí kamenem nebo jiným znamením střed směrové růžice a vyzve děti, aby rozložily své hole jako paprsky kolem označeného středu.
Úkolem dětí je prozkoumat úsek lesa ve směru, který ukazuje jejich hůl, všímat si zajímavých věcí na zemi, na kmenech stromů a v jejich korunách a vybrat jednu – nejzajímavější věc, kterou objevily. Vybraný objekt si děti pozorně prohlédnou, tak, aby ho dokázaly ostatním výstižně popsat. Poté první dítě popíše svůj objekt a ostatní ho ve směru jeho hole hledají. Postupně se vystřídají všichni. Pokud je dětí větší počet, udělají dvě až tři růžice, každá skupina pracuje samostatně.
UBU (Učení Bez Učebnic); Místo pro život z.ú.
Otázky nakonec
Doporučený věk 5 – 12 let Zaměření Soustředěně pozorovat, pozorované si zapamatovat. Pomůcky listy s otázkami, tužky
Učitel si předem projde úsek cesty nebo nevelkou lesní lokalitu a prozkoumá, co je zde zajímavého nebo poučného k vidění. Na základě zjištěných informací sestaví sadu otázek. Obtížnost a rozsah volí podle úrovně dětí, podle aktuálně probírané látky a podle času, který chce aktivitě věnovat. Otázky může zapsat dvěma způsoby a) na jeden větší arch papíru (v tomto případě žáci si otázky procházejí po průzkumu lokality a na svůj volný list na ně zapisují odpovědi b) na papír formátu A5 pro každého žáka. Otázky učitel zformuluje tak, aby žáci mohli odpovídat ANO/NE nebo odpověď vyžadovala krátký výraz, např.:
Žáci pracují jednotlivě nebo ve dvojicích. Během průzkumu lokality se nesmí mluvit. Na vymezeném úseku cesty vypouští učitel děti postupně za sebou, ve vymezeném úseku lesa mohou lokalitu prozkoumávat všechny děti najednou. Úkolem je pozorně prozkoumat území a vštípit si do paměti co možná nejvíc zjištěných informací. Po projití vymezeného úseku nebo po uplynutí doby určené na pozorování děti mají děti za úkol odpovědět na otázky.
Po zodpovězení otázek pokračuje druhé kolo. Děti procházejí územím ještě jednou a hledají odpovědi na otázky, které nezodpověděly v kole prvním.
Obměny
Učitel umístí do lokality objekty, které do lesa nepatří.
Učitel umístí do lokality objekty, které sice patří do lesa, ale ne do zkoumaného území: ve smrkovém lese kaštany, v listnatém lese borová kůra apod.
Učitel umístí do lokality objekty, na kterých mohou děti rozpoznat stopy po lesní zvěři: trus, okousané větvičky, oklované šišky, vyloupané bukvice, kůru s vyžranými cestičkami lýkožrouta, napadené listy stromů, hnízdečko, peříčka, slimákem okousanou houbu ...
Káně
Doporučený věk 5 – 7 let Zaměření Didaktická hra rozvíjí schopnost rozlišovat různé druhy stromů. Pomůcky kladívko
Vedoucí hry vymezí lokalitu – prostupný, bezpečný úsek lesa s minimálně dvěma druhy stromů. Společně s dětmi pozorně lokalitu projde a odstraní nebezpečné větve na zemi a kmenech do výše očí. Děti se nejprve učí podle kůry a dalších znaků rozeznat druhy stromů v lokalitě. Zpočátku stačí rozeznat dva druhy stromů, později tři a více.
Hra se hraje podobně jako Pan čáp ztratil čepičku na dvojverší:
Pozor děti, káně letí, honem domů ke svým stromům – břízám (borovicím...)
Jeden hráč stojí uprostřed území, odříkává rýmovačku, na jejím konci pojmenuje jeden ze zastoupených stromů. Ostatní děti stojí kolem něj, po vyslovení názvu stromu se rozeběhnou a snaží se pojmenovaného stromu dotknout dříve, nežli jim dá honící hráč babu.
Učitel postupně zvyšuje obtížnost, do hry zapojuje další druhy stromů v lokalitě, případně vybere lokalitu novou s větším zastoupením druhů stromů.
UBU (Učení Bez Učebnic); Místo pro život z.ú.
Zachraň se, kdo můžeš
Doporučený věk 5 – 11 let Zaměření Hra rozvíjí schopnost rozpoznat běžné druhy našich stromů.
Hra je obměnou hry Pán čáp ztratil čepičku. Je ji zařadit na cestě k místu, kam chce učitel s dětmi dojít. Učitel ji může s dětmi hrát na více místech, vždy když jsou podél cesty 2 až 3 dostupné druhy stromů (nejlépe na obou stranách cesty). Vždy ale musí zvážit, jestli místo je bezpečné, bez větví a ostrých větviček do výše očí.
Učitel nebo jeden žák řekne dvojverší a připojí k němu název stromu, ke kterému mají žáci doběhnout (zachránit se):
Čert vyletěl z kůže,
zachraň se, kdo můžeš,
u buku ! (u břízy, u dubu ....)
Určování stromů bez klíčů
URČOVÁNÍ STROMŮ BEZ KLÍČŮ I
Doporučený věk 6 – 11 let
Zaměření Aktivita učí děti poznávat druhy stromů podle listů (pupenů) porovnáváním nalezených listů se vzorovými.
Učitel nasbírá ve vymezeném území listy/větvičky s jehlicemi několika druhů stromů, přiloží k nim popisky s názvy a dá je na jedno místo na okraj lesa. Žáci sbírají na určeném místě listy stromů a snaží se pouhým porovnáváním s listy vybranými učitelem určit, z jakého stromu pocházejí.
Na jaře místo listů žáci pracují stejným způsobem s větvičkami s pupeny.
Ekocentrum Chaloupky, o.p.s.
Časosběr
Časosběr je aktivita, při které děti pozorují proměny jednoho či více objektu nebo jevu během různě dlouhých časových úseků: v průběhu jednoho roku
Strom v proměnách čtyř ročních dob, vanácti měsíců; Deník stromu s fotografiemi, popisy, kresbami v průběhu střednědobého časového úseku
Jak se zbarvují listy javorů v krátkém časovém úseku
Jeden den stromu - co se kolem něj děje v ultrakrátkém čase - řádově minuty
Jak stárne vyloupnutý kaštan
Záznam žáci pořizují kresbou, grafickými schématy, slovně, fotografiemi nebo krátkými filmovými záznamy. Žáci připojují k jednotlivým záznamům časové údaje. Optimální pro sledování a záznam objektů v proměnách času je rodinné prostředí – stromy u domu nebo v jeho blízkém okolí. Učitel může tento úkol zadat jako dobrovolný. Na zajímavém úkolu se mohou podílet i rodiče dětí. Ve škole pak učitel pracuje s časosběrnými soubory ve výuce.
Příklady Sada fotografií olše od února do října jednoho roku
Soubor kreseb zachycující proměnu vybraného stromu v blízkosti bydliště v průběhu tří ročních období
Dvě až tři fotografie zachycující otevírání bukvic v průběhu jednoho týdne
Pozorování změn v barevnosti listů jednoho druhu stromu
Jak stárne list
Sběr a zkoumání přírodnin
Děti si rády z vycházky přinesou domů nebo do třídy něco hmatatelného: hůl, kůru, peříčko, list... Učitel může této dětské touhy využít, podpořit ji, záměrně usměrnit a přinesené přírodniny pak využít ve výuce ve třídě. Přírodniny, které mění v klimatu třídy svoji podobu, je vhodné „opečovat“: zvhlčit, zastínit, částečně vylisovat.
Náměty pro práci s přinesenými přírodninami: Třídit podle různých kritérií: přírodniny z přízemní části lesa x nadzemní; dřeviny x ostatní předměty; plody x ostatní přírodniny... Zkoumat je pohledem nebo pod lupou, objevovat jejich skrytá tajemství: vnitřky květů, semena šišek, žilky listů, vatové obaly semen, stavbu těla nalezených malých mrtvých živočichů... Vnímat ostatními smysly: čichem, hmatem Kreslit přírodniny nebo jejich detaily Využít je pro tvořivé činnosti
Fotografické vycházky za poznáním přírody a krajiny
Pohled na svět hledáčkem fotoaparátu
Vycházky s atlasy, klíči, lupami
Na vycházce, jejímž cílem je zjistit, co v dané lokalitě roste a žije, je vhodné pracovat se zjednodušenými atlasy a klíči. Práce s klasickými atlasy a klíči je časově náročná a pro většinu žáků (a vlastně i učitelů) neúměrně obtížná.
Vždy je potřeba žákům ukázat, jak se s klíčem či atlasem pracuje, jeho princip, členění apod., nejlépe předvést na jednom vzorovém stromu.
ATLAS je pomůckou pomocí níž porovnáváme obrázky se skutečností. Pro žáky vybíráme přednostně takové atlasy, kde není příliš velké množství druhůrostlin a živočichů, jsou tam především ty, které rostou a žijí u nás, např je vhodnější atlas našich stromů než evropských. Určujeme naše domácí druhy (ne exoty v parku). Jednoduchý atlas si vyrobíte, když spojíte do knížky kartičky pexesa.
KLÍČ má navíc bonus práce s textem a využití logických operací a diagramů (např. má list zároveň chlupaté a zároveň dvojitě pilovitý list, pokračujte sem…). Používejte primárně takové klíče, které se nedají lehce „zneužít“ jako atlas, tedy žáci využívají přiložených kreseb a ne vlastního klíče, logické postupy.
Vhodné pro první stupně jsou skládací atlasy a klíče z dílny Rezekvítku, Lipky a Chaloupek.
Doporučujeme:
Klíč k určování stromů podle listů, Rezekvítek
Ovocné dřeviny v krajině, Rezekvítek
Stromy a keře, Lipka
Atlas pupenů, Chaloupky
Hurá z lavic 3, Chaloupky (jednoduché klíče ke kopírování)
Klíč k určování půdních bezobratlých živočichů, Rezekvítek,z.s.
Miniatlas stromů pro nejmenší, UBU
MINIATLAS STROMŮ
Učitel vymezí úsek lesa, parku, cesty, ve kterém mají žáci rozpoznat/určit druhy zastoupených stromů. Děti pracují s miniatlasem samostatně nebo ve dvojicích, plní zadané úkoly.
A) Zjistit, které druhy stromů ve vymezeném úseku rostou.
B) Zjistit kromě toho, které druhy stromů v lokalitě rostou i další údaje, např. který druh stromu je zastoupen nejpočetněji.
C) prozkoumat stromy v lokalitě, zapamatovat si jejich charakteristické znaky a určit názvy zastoupených stromů. Děti mají miniatlasy, ale nechají je ležet mimo zkoumanou lokalitu. Při procházení lokalitou se snaží znaky zastoupených stromů zapamatovat. Názvy stromů pak ověřují a určují nad miniatlasy mimo území.