Získávání informací
Cesty ke znalostem o stromech a lese a porozumění vztahům mezi stromy a živou a neživou přírodou jsou rozmanité. U mladších žáků 1. a 2. tříd by mělo být získávání informací opřeno především o to, co děti kolem sebe vidí, na co si mohou sáhnout, k čemu přivonět, co pozorovat, s čím experimentovat... Zážitek a emoce hrají v tomto věku velkou roli, významně podporují učení. Zdrojem informací mohou být jak populárně naučné texty a encyklopedie, tak narativní texty a beletristické knížky s lesní tematikou. Zdrojem informací jsou si samozřejmě i děti sobě navzájem. Pečlivě vážit je však třeba zprostředkování informací dospělými! Je důležité nezahltit děti přemírou předávaných poznatků, neobrat děti o možnost přicházet na věci vlastní cestou. Mladší děti by měly vědomosti získávat primárně na didaktických vycházkách.
Níže uvedené příspěvky nabízejí: metody a inspirace pro výuku opřenou o pozorování a zkoumání stromů v okolí školy, badatelské aktivity, seznamy vhodných populárně naučných a beletristických knížek, narativní texty (lesní pohádky a příběhy), náměty pro didaktické vycházky, metody vzájemného učení.
Níže uvedené příspěvky nabízejí: metody a inspirace pro výuku opřenou o pozorování a zkoumání stromů v okolí školy, badatelské aktivity, seznamy vhodných populárně naučných a beletristických knížek, narativní texty (lesní pohádky a příběhy), náměty pro didaktické vycházky, metody vzájemného učení.
I výuka žáků 3. - 6. tříd by měla být z velké části zážitková, opřená o vlastní pozorování a zkoumání.
Pro vzájemné učení již může učitel využít složitější metody, ve větší míře může být on sám nebo jiní dospělí zprostředkovatelem poznatků o stromech a lese. Stále však platí pravidlo neobrat žáky o zážitek vlastní cesty k poznání. Důležitým zdrojem poznání jsou jednodušší odborné texty, tabulky, schémata, mapy a filmové dokumenty. Z narativních textů lze využít příběhy a stromové legendy.
Níže uvedené příspěvky nabízejí: metody a inspirace jak získávat poznatky o stromech a lese v nejbližším okolí školy, obce a regionu, seznamy vhodných populárně naučných a beletristických knížek, jednoduché odborné texty, stromové legendy a lesní příběhy, filmové sekvence zaměřené na aktuální problémy hospodaření v lesích ČR, náměty na vzájemné učení, inspirace na didaktické vycházky.
Informace o stromech a lese by starším žákům 7. až 9. měly především umožnit tvořit jejich vlastní jednoduché závěry; uvažovat o vztazích a souvislostech uvnitř i vně ekosystému; porozumět příčinám a důsledkům dobré i nešetrné péče o stromy a les; umožnit jim posoudit efekt různých řešení krizových a kalamitních situací, případně informace umožňující navrhovat vlastní řešení místních problémů a občanských aktivit. Tento oddíl je úzce provázaný s oddílem Problémová výuka.
Níže uvedené příspěvky nabízejí: metody a inspirace pro práci s informacemi z nejbližšího okolí školy, obce a regionu, seznamy vhodných populárně naučných a beletristických knížek, odborné texty, filmové sekvence zaměřené na aktuální problémy hospodaření v lesích ČR, náměty na vzájemné učení.
- Stromy kolem nás - první a nejbližší zdroj poznatků o tématu
- Didaktické vycházky
- Vzájemné učení - informace od spolužáků
- Odborné texty, populárně naučná literatura
- Filmové, dokumentární sekvence
- ICT - elektornické nosiče informací
- Obrazové dokumenty, powerpointové prezentace
- Badatelství
- Různé
Stromy kolem nás - první a nejbližší zdroj poznatků
Vnímání, pozorování a zkoumání stromů, kolem kterých děti denně chodí cestou do školy, na které vidí z oken svých domů a z oken školy, stromy, pod kterými sedávají a hrají si, to je ten nejpřirozenější zdroj poznatků. Je dobré ho využít.
1. třída
Výuku tématu Stromy jsem "postavila" na čtyřech stromech, které rostou u školy: jírovec, bříza, dub a javor. Na cestě k prvnímu z nich jsem vedla s dětmi rozhovor , jak je príma, že jsme všichni zdraví, nikdo není nemocný ani zraněný... Prvním stromem, ke kterému jsme dorazili, byl jírovec. Kaštan zdevastovaný klíněnkou. Nic jsem neříkala, nerušila děti v jejich projevech lítosti i prvních formulacích myšlenek, co se asi stromu stalo. Děti samy odhadovaly příčiny: uschnul, má málo vody, napadl ho nějaký brouk, má nemocné kořeny. Nedala jsem jim odpověď, vyzvala jsem je, abychom se šli podívat na jiné stromy, jestli na tom nejsou stejně. U lípy děti objevily houf ruměnic, který se před námi začal schovávat do záhybů kůry a pod kořeny. Nabízelo se první srovnání pozorovaných stromů: lípa ani dva další stromy "nemocné nebyly", pod jinými stromy kromě lípy nebyly ruměnice. Zpátky do třídy jsme si nesli první otázky, na které by děti rády znaly odpovědi. (Více v praktické ukázce: Stromy u školy)
Marta Mašková
Výuku tématu Stromy jsem "postavila" na čtyřech stromech, které rostou u školy: jírovec, bříza, dub a javor. Na cestě k prvnímu z nich jsem vedla s dětmi rozhovor , jak je príma, že jsme všichni zdraví, nikdo není nemocný ani zraněný... Prvním stromem, ke kterému jsme dorazili, byl jírovec. Kaštan zdevastovaný klíněnkou. Nic jsem neříkala, nerušila děti v jejich projevech lítosti i prvních formulacích myšlenek, co se asi stromu stalo. Děti samy odhadovaly příčiny: uschnul, má málo vody, napadl ho nějaký brouk, má nemocné kořeny. Nedala jsem jim odpověď, vyzvala jsem je, abychom se šli podívat na jiné stromy, jestli na tom nejsou stejně. U lípy děti objevily houf ruměnic, který se před námi začal schovávat do záhybů kůry a pod kořeny. Nabízelo se první srovnání pozorovaných stromů: lípa ani dva další stromy "nemocné nebyly", pod jinými stromy kromě lípy nebyly ruměnice. Zpátky do třídy jsme si nesli první otázky, na které by děti rády znaly odpovědi. (Více v praktické ukázce: Stromy u školy)
Marta Mašková
4. třída
U školy roste mohutná lípa. každoročne pod ní rozdáváme dvysvědčení. Vybrala jsem si jí jako ústřední motiv pro celoroční téma Stromy kolem nás. Když jsme k ní poprvé přišli s jiným záměrem nežli ukončit jedno školní pololetí, překvapilo mě, s jakým zájmem a zaujetím ji děti zkoumaly! Hladily její kůru, zkoumaly nemocné listy napadené hmyzem a plísněmi, porovnávaly, který je list je "nejsrdečnější", mnuly je mezi prsty, objímaly šíři kmene, sledovaly, jak skrze ni prosvítá nebe ... Pozorovaly ji po dobu 10 měsíců v proměnách ročních dob, odhadovaly, jak a kdy se zbarví, kdy odhodí poslední list, kdy se objeví pupeny a první listy... Děti vytvořily skupiny, které si předávaly fotoaparát a proměnu lípy během roku fotografovaly. Bylo snadné na jejich zájem navázat další výukou.
Iveta Reinischová
U školy roste mohutná lípa. každoročne pod ní rozdáváme dvysvědčení. Vybrala jsem si jí jako ústřední motiv pro celoroční téma Stromy kolem nás. Když jsme k ní poprvé přišli s jiným záměrem nežli ukončit jedno školní pololetí, překvapilo mě, s jakým zájmem a zaujetím ji děti zkoumaly! Hladily její kůru, zkoumaly nemocné listy napadené hmyzem a plísněmi, porovnávaly, který je list je "nejsrdečnější", mnuly je mezi prsty, objímaly šíři kmene, sledovaly, jak skrze ni prosvítá nebe ... Pozorovaly ji po dobu 10 měsíců v proměnách ročních dob, odhadovaly, jak a kdy se zbarví, kdy odhodí poslední list, kdy se objeví pupeny a první listy... Děti vytvořily skupiny, které si předávaly fotoaparát a proměnu lípy během roku fotografovaly. Bylo snadné na jejich zájem navázat další výukou.
Iveta Reinischová
Didaktické vycházky
Inspirace na obsahové zaměření vycházek za poznatky o životě stromů a lesa jsou podrobně rozpracovány v samostatném oddíle Didaktické vycházky
Vzájemné učení - informace získané od spolužáků
Už děti v první třídě mají vědomosti o stromech a lese, které získaly osobní zkušeností, z knížek nebo prostřednictvím blízkých dospělých. Učitel tuto " živou banku informací" může ve výuce využít. Pro vybavení dat uložených v dětské paměti se nabízí hned několik metod:
a) volné, nestrukturované vybavování myšlenek/vědomostí prostřednictvím brainstrmingu v rámci celé třídy,
b) vybavování a sdílení vědomostí, prostřednictvím strukturovaného záznamu - myšlenkovou mapou,
c) generování informací od jednoho žáka přes dvojici, čtveřici... sněhová koule,
d) Skládankové učení - učení ve skupinách, ve kterých každý člen zpracovává informace dílčí části společného tématu.
Pro mladší žáky může učitel zadat téma široké, např. Lesní živočichové, Listnaté stromy, pro starší žáky téma užší, např. jeden druh stromu: Lípa, Kůrovec, Lesní intenet apod.
Při vybavová a zápisu informací neklade učitel žákům žadné překážky a kritéria. Teprve při další práci se takto získaný vstupní materiál třídí, alyzuje, upravuje, zpřesňuje apod. Učitel získává rámcovou představu o úrovni povědomí žáků k probíranému tématu, což mu umožní lépe si připravit další výuku. V ní se získanými informacemi pak žáci pracují různými dalšími způsoby, viz níže v části portálu Záznam a třídění informací.
BRAINSTORMING
Metoda má dvě části:
A) evokaci myšlenek, poznatků a zkušeností včetně jejich zapsání
B) hodnocení správnosti a pravdivosti zapsaných pojmů, třídění pojmů, výběr.
Platí zásada, že během první části žádná myšlenka není podrobena kritice, nevyřazuje se, vše na co žáci přijdoou, se zapíše.
Učitel napíše na tabuli nebo na flipchart téma nebo klíčové slovo. Ponechá žákům čas na probuzení myšlenek, aktivování uložených vědomostí. Učitel může žáky požádat, aby si své myšlenky zapisovali, teprve pak je vyzve, aby zapsané výrazy sdíleli se spolužáky. Žáci buď sdílejí své myšlenky s ostatními ústně (učitel je zapisuje na tabuli) nebo každý žák zapíše své výrazy na tabuli. Během sdílení a zapisování většinou dojde k vybuzení nových myšlenek, žáci se navzájem inspirují.
S neuspořádaným souborem výrazů pak učitel se žáky dále pracuje. Nejprve "ošetří" nesprávné výrazy nebo upřesní jejich významy, dále pak vybírá nebo společně se žáky třídí zapsané pojmy podle různých kritérií a aktuálně zaměřené výuky. Může vyzvat žáky, aby různými barvami podtrhli výrazy, které spolu nějak souvisejí, aby vybrali pro téma klíčové výrazy, označili výrazy nové a neznámé... Může též ponechat na žácích, aby vybrali ty, na které chtějí zaměřit další výuku.
Učitel napíše na tabuli nebo na flipchart téma nebo klíčové slovo. Ponechá žákům čas na probuzení myšlenek, aktivování uložených vědomostí. Učitel může žáky požádat, aby si své myšlenky zapisovali, teprve pak je vyzve, aby zapsané výrazy sdíleli se spolužáky. Žáci buď sdílejí své myšlenky s ostatními ústně (učitel je zapisuje na tabuli) nebo každý žák zapíše své výrazy na tabuli. Během sdílení a zapisování většinou dojde k vybuzení nových myšlenek, žáci se navzájem inspirují.
S neuspořádaným souborem výrazů pak učitel se žáky dále pracuje. Nejprve "ošetří" nesprávné výrazy nebo upřesní jejich významy, dále pak vybírá nebo společně se žáky třídí zapsané pojmy podle různých kritérií a aktuálně zaměřené výuky. Může vyzvat žáky, aby různými barvami podtrhli výrazy, které spolu nějak souvisejí, aby vybrali pro téma klíčové výrazy, označili výrazy nové a neznámé... Může též ponechat na žácích, aby vybrali ty, na které chtějí zaměřit další výuku.
BRAINWRITING
Vědomosti a myšlenky žáci zapisují na kartičky (lepítka). Ty pak umísťují na společnou plochu. Výhodou této metody je dobrá výchozí pozice pro další třídění pojmů do skupin a strukturovaných map. Kartičky se dají snadno přemísťovat.
Vědomosti a myšlenky žáci zapisují na kartičky (lepítka). Ty pak umísťují na společnou plochu. Výhodou této metody je dobrá výchozí pozice pro další třídění pojmů do skupin a strukturovaných map. Kartičky se dají snadno přemísťovat.
SKUPINOVÝ, PÁROVÝ BRAINWRITING
Žáci vytvoří skupiny nebo páry. Každá skupina dostane dílčí zadání pro jedno společné téma, např. Lípa. 1. skupina: Botanické znaky stromu, 2. skupina: Využití stromu, 3. skupina pověsti, legendy, poezie. Žáci metodou brainwritingu zapisují k zadanému tématu údaje a myšlenky. Po uplynutí časového limitu umístí skupiny své zápisy na viditelné místo. Každý žák třídy pak listy ostatních skupin pročítá a případně další údaje doplňuje.
Obměna: Po zadané době si skupiny navzájem mezi sebou listy vyměňují a společně ve skupině je doplňují.
Žáci vytvoří skupiny nebo páry. Každá skupina dostane dílčí zadání pro jedno společné téma, např. Lípa. 1. skupina: Botanické znaky stromu, 2. skupina: Využití stromu, 3. skupina pověsti, legendy, poezie. Žáci metodou brainwritingu zapisují k zadanému tématu údaje a myšlenky. Po uplynutí časového limitu umístí skupiny své zápisy na viditelné místo. Každý žák třídy pak listy ostatních skupin pročítá a případně další údaje doplňuje.
Obměna: Po zadané době si skupiny navzájem mezi sebou listy vyměňují a společně ve skupině je doplňují.
MYŠLENKOVÁ MAPA
Střed mapy tvoří ústřední pojem, od něj jdou paprskovitě do stran ramena, která se dále větví. Učitel s dopomocí žáků hledá pro pojmy, které ve třídě k danému tématu zazní, odpovídající místa v mapě. Záznam mapy může dělat zhruba dvěma způsoby:
A) Ramena mapy a jejich další větvení učitel zakresluje průběžně, na základě pojmů, které se žákům k tématu vybavují. Společně se žáky hledá a diskutuje podobu mapy. např. Ze třídy zazní výraz lípa, třída se dohodne, že pro toto slovo vytvoří rameno druhy stromů; ze třídy zazní kaštan, třída se dohodne, že nejprve je třeba rozvětvit rameno druhy stromů, zapsat jírovec a teprve k němu kaštan; další slovo je vařečka. Třída navrhne vytvoření ramena dřevo, od něj rozvětvení výrobky, k nim se pak připojí výraz vařečka.
B) Učitel zakreslí od ústředního pojmu první rameno a pojmenuje ho. K zadanému ramenu pak žáci promýšlejí odpovídající výrazy, případně ho dále větví. Mapa tak roste postupně jedno rameno po druhém., např. Učitel ke klíčovému slovu strom zakreslí první rameno a pojmenuje ho druhy stromů. Rameno se rozvětví na jehličnaté a listnaté stromy. Žáci si vybavují druhy stromů, učitel nebo sami žáci je zapisují na příslušné místo mapy. Učitel vyzve žáky, aby si vybavili vědomosti o jednotlivých druzích stromů a ke každému stromu je zapsali jako koncové informace prvního ramene. Zakreslí a popíše druhé rameno stavba stromu a podobným způsobem pokračuje v jeho rozvíjení.
Získávání informací experimentální činností - badatelství
Různé
- Zrušit »
- Získávání informací
