Evokace v paměti uložených znalostí
Žáci se s tématem Stromy nestkávají ve třetí třídě poprvé. Znalosti a zkušenosti mají uloženy z předchozí výuky i z osobní zkušenosti mimo školu. Tato \\\\\\\"databáze vědomostí\\\\\\\" může být jedním ze zdrojů informací, se kterou se dá ve výuce pracovat. Je třeba ji ale z mozkové banky vynést na světlo. Za tímto účelem se dají využít evokační aktivity. Pomocí nich učitel zjišťuje, co o tématu nebo jeho dílčích částech žáci vědí, na jaké blízké i vzdálené asociace se jim téma v mozku napojuje. Pomocí evokačních metod může učitel otevřít jak velké tematické celky: Strom, Les, Přírodě blízký les - prales, tak dílčí podtémata: Lípa, Dub, Bříza...., Kmen, Kořeny...
- Evokační metody na bázi brainstromingu
- Brainwriting
- Myšlenková/pojmová mapa - strukturovaný zápis evokovaných vědomostí a myšlenek
Evokační metody na bázi brainstormingu
Klasická podoba brainstormingu je primárně zaměřena na řešení problémů, používá se v situacích, kdy je třeba nalézt pro řešení různé náměty, nápady, neobvyklé varianty. Ve škole se tato metoda používá i pro jiné účely, např. pro aktivování v paměti uložených vědomostí a myšlenek k probíranému tématu.
Metoda má dvě části:
a) evokaci myšlenek, poznatků a zkušeností včetně jejich zapsání
b) hodnocení správnosti a pravdivosti zapsaných pojmů + další navazující činnosti
Platí zásada, že během první části žádná myšlenka není podrobena kritice, nevyřazuje se, vše na co žáci přijdoou, se zapíše.
Učitel napíše na tabuli nebo na flipchart téma nebo klíčové slovo. Ponechá žákům čas na probuzení myšlenek, aktivování uložených vědomostí. Učitel může žáky požádat, aby si své myšlenky zapisovali, teprve pak je vyzve, aby zapsané výrazy sdíleli se spolužáky. Tento krok aktivovuje i pomalejší žáky, do výuky se tak zapojí všichni. Žáci buď sdílejí své znalosti a myšlenky s ostatními ústně (učitel je zapisuje na tabuli) nebo každý žák zapíše své výrazy na tabuli. Během sdílení a zapisování většinou dojde k vybuzení nových myšlenek, žáci se navzájem inspirují.
S neuspořádaným souborem výrazů pak učitel se žáky dále pracuje. Nejprve "ošetří" nesprávné výrazy nebo upřesní jejich významy, dále pak vybírá nebo společně se žáky třídí zapsané pojmy podle různých kritérií a aktuálně zaměřené výuky. Může vyzvat žáky, aby různými barvami podtrhli výrazy, které spolu nějak souvisejí, aby vybrali pro téma klíčové výrazy, označili výrazy nové a neznámé... Může též ponechat na žácích, aby vybrali ty, na které chtějí zaměřit další výuku.
Myšlenková/pojmová mapa jako evokační metoda
Zápis evokovaných vědomostí a myšlenek do pojmových map má tu výhodu, že se na ní hned od počátku učí žáci znalosti o tématu uspořádávat do logické struktury. Tím se liší od metod brainstormingových.
Střed mentální mapy tvoří ústřední pojem, od něj jdou paprskovitě do stran ramena, která se dále větví. Učitel s dopomocí žáků hledá pro pojmy, které ve třídě k danému tématu zazní, odpovídající místa v mapě. Záznam mapy může dělat zhruba dvěma způsoby:
a) ramena mapy a jejich další větvení učitel zakresluje průběžně, na základě pojmů, které se žákům k tématu vybavují. Společně se žáky hledá a diskutuje, kam zapíše nový pojem, zda ho přiřadí k některému ze stávajících ramen nebo pro něj vytvoří rameno nové,
b) učitel zakreslí od ústředního pojmu první rameno a pojmenuje ho. K zadanému ramenu se žákům vybavují různé vědomosti a myšlenky. Učitel rameno podle potřeby dále větví a doplňuje o vědomosti žáků. Pokud už žáky nic nového k nenapadá, zapíše učitel druhé rameno a postupuje podobným způsobem. Mapa tak roste postupně jedno rameno po druhém., např. Učitel ke klíčovému slovu strom zakreslí první rameno a pojmenuje ho druhy stromů. Rameno se rozvětví na jehličnaté a listnaté stromy. Žáci si vybavují druhy stromů, učitel nebo sami žáci je zapisují na příslušné místo mapy. Učitel vyzve žáky, aby si vybavili vědomosti o jednotlivých druzích stromů a ke každému stromu je zapsali jako koncové informace prvního ramene. Zakreslí a popíše druhé rameno stavba stromu a podobným způsobem pokračuje v jeho rozvíjení.
Brainnwriting je metoda, při které žáci zapisují vědomosti a myšlenky uložené v paměti na kartičky (lepítka). Ty pak umísťují na společnou plochu. Výhodou této metody je dobrá výchozí pozice pro další třídění pojmů do skupin a strukturovaných map. Kartičky se dají snadno přemísťovat.
SKUPINOVÝ, PÁROVÝ BRAINWRITING
Žáci vytvoří skupiny nebo páry. Každá skupina dostane dílčí zadání pro jedno společné téma, např. Semena a plody. Každá skupina dostane jedno podtéma - jeden druh stromu. K němu metodou brainwritingu zapisují údaje a myšlenky. Po zadaném čase umístí zápis na viditelné místo, každý žák třídy pak může listy ostatních skupin doplnit.
Obměna: Po zadané době si skupiny navzájem mezi sebou listy vyměňují a společně ve skupině je doplňují.
METODA 353 (553 a další varianty)
Žáci vytvoří skupiny po třech. Každý žák dostane jedno podtéma (kořeny, kmen, koruna). Úkolem je zapsat k zadanému tématu 5 myšlenek během tří minut, poté předat list sousedovi ve skupině k dalšímu dopracování pěti výrazy. Cyklus se opakuje třikrát.