Vycházky do přírody
- Pozorování přírody, sdílení pozorovaných jevů
- Vycházky s jednoduchými atlasy a klíči, monitorování území
- Zkoumání přírodnin pomocí lupy
- Vycházky ověřující informace, které žáci získali z různých zdrojů: textů, učebnic, internetu...
- Sběr přírodnin
- Časosběr
- Vycházky, na kterých plní žáci učitelem zadané úkoly
- Poznávací vycházky s fotoaparáty
Pozorování přírody, sdílení pozorovaných jevů
Učení v terénu bylo ještě v nedávné době opřeno především o autoritu učitele. Pedagog byl tím, kdo ukazoval žákům zajímavé jevy v přírodě, upozorňoval je na věci, které by neměly uniknout pozornosti, hodnotil pozorované události. Tento způsob předávání vědomostí a zkušeností má i dnes své místo, neměl by však převažovat a ubírat prostor činnostem, při kterých jsou aktivními účastníky žáci.
Náměty na aktivity, při kterých se žáci učí soustředě pozorovat, hledat, objevovat, zkoumat... pozorované jevy popsat a sdílet, porovnávat své poznatky a vědomosti s výsledky pozorování a vědomostí spolužáků:
Učitel vybere v okolí školy, v cílové lokalitě nebo na cestě k ní solitérní strom. Vyzve žáky, aby si strom pozorně prohlédli, prozkoumali ho i jinými nežli zrakovými smysly a podali o něm vyčerpávající informace. Sám může otázkami usměrňovat a prohlubovat jejich pozorování.
Učitel po určité době vyzve žáky, aby svá zjištění sdíleli v menších skupinách nebo s celou třídou. Pokud se zjištěnými informacemi chce pracovat i nadále ve výuce, vyzve žáky, aby je v průběhu pozorování nebo následně zapisovali.
Žáci pozorují a prozkoumávají dva stromy stojící vedle sebe. Porovnávají tvar koruny, listů, strukturu kůry, podobu plodů.... Hledají, čím jsou si stromy podobné a čím se liší.
Žáci pracují v malých skupinách. Úkolem je prouzkoumat lokalitu o rozměrech cca 30 x 30 metrů a zjistit pokud možno co nejvíce informací: jaké druhy stromů jsou zastoupeny a odhadem v jakém množství, přibližné stáří stromů, jak je rozmístěný "stromový dorost", které semenáčky vzešly (nezlikvidovala je zvěř), které stromy zastoupeny nejsou, jaké druhy semneáčků nemají v území mateřský strom, stopy po zvěři a lidech, poškození a nemoci stromů...
Žáci pracují samostatně nebo ve dvojicích, úkolem je prozkoumat detailně vymezené území 1 x1 m. Děti mohou použít na průzkum lupy.
Děti s učitelem procházejí lesem, jsou pozorní ke všemu, co vidí kolem sebe a hledají výraz, kterým by vystihly vlastnosti lesních objektů: mech - mokrý, měkký, zelený, nasáklý...; kůra - tvrdá, drsná, hnědá, poraněná, odlupující se, vrásčitá...
Vycházky s jednoduchými atlasy a klíči, monitorování území
Na vycházce, jejímž cílem je zjistit, co v dané lokalitě roste a žije, je vhodné pracovat se zjednodušenými atlasy a klíči. Práce s klasickými atlasy a klíči je časově náročná a pro většinu žáků neúměrně obtížná.
Doporučujeme:
Klíč k určování půdních bezobratlých živočichů, Rezekvítek,z.s.
Klíč k určování vodních bezobratlých živočichů, Rezekvítek,z.s.
Klíč k určování obojživelníků, Divizna
Klíč k určování hmyzu, Divizna
Klíč k určování stromů podle listů, Rezekvítek
Miniatlas stromů pro nejmenší, UBU
VYCHÁZKY S JEDNODUCHÝMI ATLASY A KLÍČI
Náměty na práci s miniatlasem druhů stromů
Učitel vymezí úsek lesa, parku, cesty, ve kterém mají žáci rozpoznat/určit druhy zastoupených stromů. Děti pracují s miniatlasem samostatně nebo ve dvojicích, plní zadané úkoly.
A) Nalézt učitelem zadané druhy stromů v lokalitě. Učitel prozradí žákům, že ve vymezeném území rostou např. javory. Žáci mají za úkol javory za pomocí miniatlasu najít.
B) Zjistit za pomoci atlasu všechny druhy stromů, které ve vymezeném úseku rostou.
C) Zjistit kromě toho, které druhy stromů v lokalitě rostou i další údaje, např. který druh stromu je zastoupen nejpočetněji.
D) Úkolem je prozkoumat zastoupené druhy stromů v lokalitě, avšak atlasy musí žáci ponechat mimo lokalitu. Ke splnění úkolu je třeba si znaky stromů zapamatovat a mimo území nad miniatlasy je ověřovat.
Miniatlas listnatých stromů.pdf (pro tisk)
Zkoumání přírody pomocí lupy
Lupy jsou atraktivní pomůckou, která žákům umožní pozorovat a zkoumat přírodniny a živočichy, které díky své velikosti snadno uniknou naší pozornosti. Pozorování lupou většinou děti a žáky baví, dokáže je víc zaujmout, zintenzivnit soustředění a pozornost, umocnit zážitek.
Náměty pro práci s lupou:
Vycházky ověřující informace, které žáci získali z různých zdrojů: textů, učebnic, internetu...
Žáci vycházejí do přírody "vyzbrojeni" vědomostmi, které získali ve výuce - z učebnic, textů, internetu, encyklopedií. Poznatky si jdou ověřit do terénu, případně k nim pořídit záznamy, kresby, fotografie.
Příklady
Olše
Žáci páté třídy dostali na vycházce k potoku naučný text o olších. Na místě se rozdělili do malých skupin. Úkolem bylo text přečíst a pořídit k němu fotografické záznamy, maximálně pět snímků.
U nás se nejčastěji setkáme s olší lepkavou. Na jaře je obsypaná jehnědami a červenými šištičkami, ve kterých v létě dozrávají semena. V zimě se šištice otevřou a z nich vypadávají semínka s polštářky, které jim slouží jako záchranný pás, aby se neutopily, pokud dopadnou do potoka. Když na podzim ostatní stromy zežloutnou a opadají, olše je stále ještě zelená. Teprve když přijde její čas, zelené listí spadne na zem.
Poražená olše vypadá, jako by její dřevo krvácelo, takovou barvou se zabarví řez. Nové olšoví ale snadno a rychle nahradí staré stromy. Olše stokrát posekaná znovu obroste, olšový proutek se snadno ujme a vesele vyrůstá i ze starých kořenů.
Na vodou přesycených půdách podél potoků a na mokřadech plných bahna se jako první strom uchytí olše. Aby se v těžké půdě nezalkla, vyhání bohatě rozvětvené kořeny na povrch. Někdy vypadá, jako by se brodila vodou na nespočetných nohách, a ojediněle je vidět i olše, jejíž kmen začíná metr nad zemí.
Sběr přírodnin, práce s přírodninami
Nejen mladší děti, ale i starší žáci si rádi z vycházky přinesou něco hmatatelného: kůry, peříčka, listy... Učitel může této touhy využít, s nasbíranými přírodninami následně ve výuce pracovat nebo i samotný sběr přírodnin zacílit podle aktuálně probírané látky. Přírodniny, které mění v teplém prostředí třídy svoji podobu, je vhodné opečovat: zvhlčit, zastínit, částečně vylisovat.
Určovat je podle jednoduchých atlasů a klíčů
Třídit je podle různých kritérií a udělat z nich výstavu s popisy: přírodniny z přízemní x nadzemní části lesa; dřeviny x ostatní předměty; plody x ostatní přírodniny...)
Zkoumat je pohledem nebo pod lupou, objevovat jejich skrytá tajemství: vnitřky květů, semena šišek, žilky listů, vatové obaly semen, stavbu těla nalezených malých mrtvých živočichů..., rozlišovat je čichem, hmatem
Využít je pro badatelskou činnost, viz níže
Překreslovat přírodniny nebo jejich detaily
Využít je pro tvořivé činnosti
Podzim a zima je také skvělé období pro určování stáří stromů podle letokruhů, pro určování se totiž hodí co nejčerstvější pařez, do letokruhů si můžete i zapíchat barevné špendlíky a zkoumat, kdy kdo z vaší rodiny se narodil
Časosběr
v průběhu jednoho roku
Strom v proměnách čtyř ročních dob, vanácti měsíců; Deník stromu s fotografiemi, popisy, kresbami
v průběhu střednědobého časového úseku
Jak se zbarvují listy javorů
v krátkém časovém úseku
Jeden den stromu - co se kolem něj děje
v ultrakrátkém čase - řádově minuty
Jak stárne vyloupnutý kaštan
Záznam žáci pořizují kresbou, grafickými schématy, slovně, fotografiemi nebo krátkými filmovými záznamy. Žáci připojují k jednotlivým záznamům časové údaje. Optimální pro sledování a záznam objektů v proměnách času je rodinné prostředí – stromy u domu nebo v jeho blízkém okolí. Učitel může tento úkol zadat jako dobrovolný. Na zajímavém úkolu se mohou podílet i rodiče dětí. Ve škole pak učitel pracuje s časosběrnými soubory ve výuce.
Příklady
Sada fotografií olše od února do října jednoho roku
Soubor kreseb zachycující proměnu vybraného stromu v blízkosti bydliště v průběhu tří ročních období
Dvě až tři fotografie zachycující otevírání bukvic v průběhu jednoho týdne
Pozorování změn v barevnosti listů jednoho druhu stromu
Vycházky, na kterých plní žáci učitelem zadané úkoly
Vycházky, na kterých plní žáci úkoly, je třeba připravit předem. Žáci plní úkoly samostatně, ve dvojicích nebo malých skupinách. Zadání úkolů může mít různou podobu:
a) úkoly jsou zapsané jednotlivě na kartičkách, učitel je žákům zadává podle určitého klíče,
b) kartičky s úkoly si žáci vybírají náhodně,
c) všechny úkoly pro každého žáka nebo skupinu jsou zaspsané na jednom archu papíru,
d) další způsoby
Úkoly žáci plní buď na cestě, které daným územím prochází nebo uvnitř vymezeného území.
Příklady
Poznávací vycházky s fotoaparáty
Pohled na přírodu hledáčkem fotoaparátu je jiný, než ten běžný, kdy svět kolem nás pozorujeme pouhým okem. V hledáčku se nejen věci přiblíží, ale získají na intenzitě, upoutají pozornost. Pozorovat přírodu hledáčkem fotoaparátu rozvíjí u dětí schopnost dívat se a vidět.
Fotografické vycházky za poznáním
Časosběr
Kaštanová alej v Nečíni
Na třech jarních vycházkách do aleje děti z družiny sledovaly a dokumentovaly vývoj klíněnky jírovcové. Před vycházkami měly možnost se prostřednictvím textu a ilustrací seznámit s vývojovým cyklem klíněnky. Na místě pak ověřovaly informace z textu a dokumentovaly je fotografiemi.
Vycházky s úkoly a otázkami
Jak se probouzí jarní příroda? (Dolož pěti záběry)
Čím vším se ohlašuje jaro?
Jak se příroda připravuje na zimu?
Jak odchází zima?
Co na cestě k... leze, běhá, létá, skáče?
Co se na cestě změnilo od poslední vycházky?
Fotografické vycházky zaměřené na pořízení fotodokumentace k odborným nebo populárně naučným textům
Různé
- Pro učitele »
- Základní škola »
- Náměty a inspirace do výuky »
- 1. až 5. třída - původní »
- Práce s informacemi pro 6.-9. třídu »
- Vycházky do přírody
