Učitel vybere několik autentických citátů od jedné významné osobnosti, kterou mají žáci prozkoumat. Citáty by měly vypovídat o různých stránkách dané osobnosti či o různých tématech, kterým se věnovala. Učitel rozdělí žáky do skupin a každá skupina dostane jeden z citátů. Úkolem skupiny je promyslet, jaká osobnost by mohla daný citát vyslovit. Učitel povzbuzuje žáky, aby vymysleli co nejvíc slov, kterými by osobnost popsali. Zástupci jednotlivých skupin sdílejí svá zjištění s ostatními, a tím se postupně odkrývají různé úhly pohledu na danou osobnost. Učitel postřehy žáků zapisuje a nekomentuje, zda je jejich odhad správný. Učitel se může žáků doptávat na podrobnosti a na zdůvodnění (Jak jste přišli na to, že daná osobnost je žena? – Z čeho vyvozujete, že daná osobnost žila v době totality? – Co myslíte tím, když říkáte, že daná osobnost je „asi umělec“?). Učitel žákům prozradí, že všechny citáty pocházejí od jedné osoby, a odhalí, kdo to je. Na základě postřehů všech skupin žáci sestaví profil osobnosti. Učitel jim může pomoci tím, že jim nabídne začátky vět:
Anne Franková byla typem osobnosti, která __________________.
Také se zdá, že byla _________________.
Dalšími rysy její osobnosti jsou ______________________.
Její slova ukazují, že zažila ________________________.
Jiné varianty:
a) Žáci dostanou do skupin více citátů a vyvozují na základě nich, jaká osobnost je vyslovila.
b) Učitel vyvěsí citáty po třídě. Žáci si je čtou, jeden z nich si vyberou a napíšou svoje odhady na papír. Pak vše sdílejí ve skupině / ve třídě.
Učitel připraví pro žáky materiály o dané osobnosti (úryvky z autobiografií, deníků, životopisů, vzpomínek současníků, textů, které osobnost napsala), které si žáci prostudují. Pak se všichni společně vrátí k úvodnímu soupisu odhadů na tabuli a svým profilům osobnosti a označí si, kdy byl jejich odhad správný a kdy nikoli. Učitel doplňuje další zajímavosti a informace uvádí do souvislostí. Žáci vyberou z textů citáty, které přinášejí nové informace o osobnosti.
Charakteristika metody
Cílem této metody je umožnit žákům vytvořit si na určitou osobnost názor na základě toho, co tato osobnost řekla (jak a k čemu se vyjadřovala). Žáci si poté porovnají svoje odhady s fakty o osobnosti, která jim předloží učitel nebo si je sami vyhledají, příp. se seznámí s jeho dílem. Cílem není odhalit, o koho jde (trefit správně jméno), ale uvažovat o povaze, osobnostních rysech, zkušenostech, názorech a postojích dané osobnosti.
Příklady reálných osobností, které je studovat na základě citátů: Napoleon Bonaparte, Winston Churchill, Karel IV., Václav Havel, Anne Franková, Jan Hus
Metodu lze využít i pro prozkoumání fikčních postav z knih a autorů knih (spisovatelů).
Postup zavádění metody do výuky
Učitel zpočátku žákům modeluje, jak přemýšlí nad jedním z citátů a jak odhaduje, o jakou osobnost se jedná. Učitel žáky učí vyvozovat z textu a číst mezi řádky. Pokud žáci tuto dovednost neovládají, je třeba ji napřed trénovat na jiných textech a příkladech.
Možné otázky pro zpětnou vazbu
Který citát mi prozradil o osobnosti nejvíce?
Co všechno jsem na základě citátů vyvodil?
Podařilo se mi odhadnout povahu osobnosti?
Čím mě osobnost nejvíc zaujala?
Čím bych se ne/chtěl/a osobnosti podobat?
Zdroj: Buehl, D.: Classroom Strategies for Interactive Learning. International Reading Association. Newark 2009. Přeložila a upravila Kateřina Šafránková.