Tajemství jeskyně pokladů, Petr Hugo Šlik

 

 

• Práce s knížkou Tajemství jeskyně pokladů
• Náměty na aktivity před četbou
• Náměty na aktivity během četby
• Náměty na aktivity po četbě
• Praktické ukázky z výuky

 

Knížku Petra Hugo Šlika Tajemství jeskyně pokladů zařadila komunita učitelů MAP Sedlčansko do základního souboru modelu  Společná četba knížek.
Inspirace uvedené v oddílech: Náměty a aktivity před četbou; Náměty a aktivity během četby a po četbě jsou zaměřeny především na rozvoj čtenářských dovedností. Aktivity jsou navrženy tak, aby pokud možno nenarušovaly plynulost četby. Inspirace uvedené ve čtvrtém oddíle, Další práce s motivy knížky, cílí  na provázanost knížky s přírodovědnými  a  společenskovědními tématy, na osobnostní rozvoj žáků. Tyto aktivity čtvrtého oddílu prohlubují  prožitek z knížky, pomáhají žákům vnímat četbu jako nesamoúčelnou, smysluplnou, provázanou se životem.

Co se samotné četby týká, může učitel využít širokou škálu technik: tiché individuální čtení, hlasité společné – chorálové čtení při kterém učitel udává tempo a výraz, předčítání jednou osobou, četba části knížky zadaná jako domácí úkol. Učitel může část knížky podle potřeby převyprávět nebo i vynechat.

Některé navržené aktivity mají charakter jednoduchého učebního postupu, některé charakter postupu ustáleného – čtenářské metody. Do nabídky aktivit jsou zahrnuty metody: Čtení s otázkami (řízené čtení), Pětilístek, Vennův diagram, metody Předvídání, Vyvozování,  Názorová škála

 

 

O autorovi
bude doplněno

 

 

Charakteristika žánru - dobrodružná literatura

V dobrodružné literatuře hlavní hrdinové nejčastěji pátrají po pokladu, odhalují skrytá tajemství či objevují novou zemi. Prostředí se často mění, protože změna prostředí přináší i nové dobrodružství. Proto bývá součástí knihy také mapa celé oblasti, abychom se ve změnách lépe orientovali. Děj je velmi rychlý a napínavý. Postavy musí překonat řadu překážek a nebezpečných situací, než se jim podaří dosáhnout cíle. Dostávají se i do situací, kdy jim nebo někomu jinému někdo usiluje o život. Prvky dobrodružné literatury najdeme i v jiných žánrech (fantasy, sci-fi, detektivka apod.).

Příklady dobrodružných knih pro děti a mládež:
P.H.Šlik: Ve staré cihelně se svítí;  Záhada dračího klíče

V. Matocha: Prašina (3 díly)

R. L. Stevenson: Ostrov pokladů

T. de Fombelle: Vango

verneovky

 

Zpracovatelé: Andrušíková Radka, Hrdličková Markéta, Hubičková Jana, Koubek Petr, Křížová Martina, Mašková Marta, Matoušková Kateřina, Šafránková Kateřina, Zirhutová Eva, Žemličková Marcela

Vyvození žánru a obsahu z obalu knížky

Žáci pomocí různých indicií předvídají a vyvozují žánr a obsah knížky z ilustrací, z názvu, z anotace na zadní straně obálky. To jim pomůže lépe předvídat děj, rozumět jednání postav a vnímat prostředí.

Otázky

 

Kde se asi bude příběh odehrávat?

Jaké postavy v něm budou vystupovat?

Jaká dobrodružství asi zažijí?
 

 

Práce s mapou Klárova

Co všechno se dá z mapy vyčíst?
Která místa mohou být pro děj dobrodružné knihy důležitá?
Kolik postav zde vystupuje, jak se jmenují?
Co se dá z mapy předvídat o příběhu/obsahu knížky?
Čím se Klárov podobá mojí obci, co je i u nás, co v naší obci není?
Co neobvyklého, zajímavého, zarážejícího je možné v mapě objevit (potok v podzemí, „nové“ domovy vypadají na obrázku jako staré...?
Co je Klárov? Město? Část města? Vesnice?

 

Cestujeme po Klárově – směrová růžice

Učitel zadává žákům úkoly na orientaci v mapě. Zároveň s orientačními úkoly uvádí žáky do prostředí, ve kterém se bude příběh odehrávat.

Stojíš v centru města, na náměstí. Jdi na jih, zatoč na první most, přejdi ho. Kam ses dostal?
Podobné úlohy pak mohou dávat žáci sobě navzájem.

 

 

Role různých objektů Klárova v dobrodružném příběhu

 

Každý žák si vybere jeden objekt zobrazený na mapě. Předvídá, jakou roli může v  příběhu mít.  Předpověď několika větami zapíše na papír. Papír si uschová, vrátí se k němu po dočtení knihy. Skutečný účel pak doplní a porovná se svou předpovědí.

 

 

Aktivity během četby jsou většinou opřeny o otázky a úkoly, které směřují k hlubšímu vnímání a porozumění textu. Záměrem učitele bývá většinou snaha rozvinout u dětí a žáků čtenářské dovednosti, které nejsou u „neškolených“ čtenářů běžné a které jim v důsledku pomůžou prohloubit jejich zážitek z četby, vnímat více rovin textu, najít cestu k náročnější literatuře, intenzivněji propojit text s vlastní zkušeností, například:

• vnímat autorův styl, užívat si jazykovou stránku textu, obohacovat si slovní zásobu,
• vědomě sledovat různé motivy a dějové linie příběhů, jejich případné prolínání, nechat se překvapovat variabilitou motivů,
• prožívat jednání postav a jejich způsob řešení problémů a hodnotit je podle vlastní zkušenosti.

Hlavním motivem knížky, pátrání po pokladu. Učitel může v průběhu další četby zaměřit pozornost žáků na prostředky, kterými autor dociluje napětí a dramatičnosti příběhu: v jakých místech a objektech se dramatické situace odehrávají, jaké postavy a jejich jednání zvyšují napětí příběhu, jaké výrazy v textu navozují dramatickou atmosféru apod. Žáci si mohou literární prvky zaznamenávat, viz kapitola: nosná témata a motivy knížky.

 

 

Na Klárov padá tma, str. 7

 

Motiv rodinného zázemí hochů (první setkání Vojty a Jindry)

Žáci mohou hledat  v textu či vyvozovat z textu informace o rodinném zázemí postav.

Motiv rodinného zázemí obou chlapců prolíná celou knížkou, byť není dominantní. Na oba hochy těžce doléhají komplikované vztahy jejich rodičů. Trauma, které prožívají, drží v sobě, nikomu se s ním nesvěřují. Je však jedním z důvodů, proč se dají hoši dohromady, je tím, co mají společného. Zatímco informace o rodinném zázemí Vojty jsou podány v první kapitole jednoznačně (str. 9), informace o Jindrových rodičích jsou pouze naznačeny (str. 10). Text vybízí k tomu, aby se na něm žáci učili pracovat s nepřímo vyjádřenými informacemi, aby si udělali obrázek o Jindrově rodinném zázemí pomocí propojování informací a vyvozování.

Jaké jsou vztahy mezi rodiči ve Vojtově rodině? jaké v Jindrově? Čím jsou si domovy hochů podobné, v čem se liší?

Žáci, kteří prožívají podobnou situaci, jako oba hlavní hrdinové, se s nimi mohou ztotožnit a zároveň zůstat v anonymitě. Bude je jistě zajímat, jak se chlapci s tímto problémem vypořádávají, co jim pomáhá.

 

Autorův styl, forma

Žáci si mohou všímat jazykových prostředků, kompozice a celkového autorova stylu. (Formulovat hypotézy, proč autor volí právě tyto prostředky a co mu umožňují.)
Hned v první kapitole může žáky zarazit poněkud archaický jazyk: Zde mladí atleti cvičí.
Nikdo si jej nevšiml, nikdo jej nevítal.

V první kapitole autor použil bohatěji nežli v dalším textu metafory.
Učitel vyzve žáky, aby se pokusili obrazně vyjádřit, některé z běžných životních jevů a situací. Sám nejprve modeluje, co po žácích chce. Čas, kdy přichází léto by se dal například metaforicky popsat: Léto nakouklo lidem do oken. Vrabci křičeli jeden přes druhého: léto, léto... Učitel pak zapíše na tabuli metaforu z knížky: Léto vzalo za kliku a vstoupilo do dveří.
V hospodě bylo rušno. Metafora z knížky: V hospodě to hučelo jak ve včelím úle.
Podobně – Nejsou všichni lidi (děti) stejní.  Metafora z knížky: Neházejte děti do jednoho čertova pytle.
Učitel by mohl vést žáky k tomu, aby průběžně v knize sledovali autorův styl související se žánrem knihy – dobrodružnou literaturou, jaké prvky volí a využívá. 6áci sami nebo s učitelovou dopomocí by mohli dospět k nějakému závěru.
Jedním ze snadno rozpoznatelných prvků je např. poslední odstavec každé kapitoly, který napovídá další děj příběhu, zvyšuje napětí, probouzí otázky, zesiluje potřebu pokračovat v četbě...
Žáci předvídají, jaká nebezpečí ohrožující život, mohou Vojta a s Jindrou zažít.

 

Vojta zachraňuje Jindru str. 11

 

Žáci mohou hledat souvislosti mezi příběhem a svým životem, propojovat informace.

Motiv šikany se v knížce objevuje na třech místech. Poprvé se Vojtovi podaří odvrátit ubližování lstí. Podruhé se oběma hochům podaří před Rančákovou partou utéct, potřetí se Jindra početní převaze postaví a nechá se zmlátit.
Učitel po přečtení kapitoly vybídne žáky, aby sdíleli své zkušenosti, popsali, kdy, kde, při jaké příležitosti byli oni sami svědky podobné situace.

Jak se chovali ti, co ubližovali? Proč?

Pomohl někdo dítěti, kterému bylo ubližováno?

Kde se to odehrávalo?

Kdo v té situaci mohl pomoct?

Proč to asi neudělal?
 

Hlubší ponor do tématu by příliš narušil plynulost četby příběhu. Žáci by se ale měli vyjádřit k tomu, jestli téma chtějí otevřít po dočtení knížky.

 

 

Tajemný vzkaz str. 16

Žáci mohou sledovat hlavní i vedlejší motivy příběhu, uvědomovat si, jak tyto motivy přispívají k naplnění záměru autora. Propojují si informace v knize se svým životem a jinými texty.

 

 

Motiv tajemství, tajné zprávy, pokladu
Žáci se rozpomínají na šifrované vzkazy a utajená doručování zpráv, se kterými se setkali v osobním životě nebo v knížkách, případně vymýšlejí různé nové varianty šifrování. Předvídají, jak zašifrovaný bude vzkaz v příběhu, který právě čtou.

Jaké pocity zažívá člověk, který něco objevil, něco zajímavého ví a musí sdělení odložit...?
Žáci sdílejí i své pocity, které někdy zažili v situacích, kdy nemohli prozradit svěřené tajemství, v situaci, kterou viděli, ale nesmí ji, nemohou nebo nechtějí sdílet. Co prožívá člověk, který v sobě nese to, co nemůže před druhými odkrýt?

Učitel vyzve žáky, aby se rozpomněli na nějaké knížky nebo filmy, ve kterých hlavní hrdinové pátrají po pokladu.

 

 

 

Most přes minulost str. 21
 

 

Historický motiv – dějinná epocha komunismu je úzce provázaná s hlavním motivem knížky, s pátráním po pokladu. Informace o této době jsou podány v knížce jen v náznacích. Postupně z kusých informací v dalších kapitolách si žáci skládají přibližný obrázek o komunistických praktikách. Ucelený obraz však mohou získat jedině z informací mimo text. Učitel by měl dětem dopřát chvíli neporozumění, měl by pouze iniciovat otázky, které si mohou žáci při četbě klást, otázky zapisovat a společně s žáky sledovat, na které z nich dává další četba odpovědi a které odpovědi bude třeba vyhledat v jiných zdrojích.
Byla by škoda ochudit žáky o tento způsob vyjasňování a hned po první zmínce o komunismu jim potřebné informace sdělit.
Co mohlo být důvodem, proč se rodina Tondy nevrátila ze zahraniční dovolené? Proč o tom Tonda neřekl svému kamarádovi? Tonda to před odjezdem také nevěděl?...

 

Výprava pod most str. 28

 

Motiv dobrodružství,  nebezpečné situace ohrožující zdraví nebo život.
Jaká klukovská dobrodružství mohou hraničit s ohrožením zdraví nebo života? Byla výprava pod most nebezpečná? Jak moc? Jak to máte s dobrodružstvím vy sami? Jste dobrodružné povahy?
Učitel může vyzvat žáky, aby se postavili do řady (na názorovou škálu) – bezpečí, předvídatelnost x dobrodružství.

 

Voda ho vzala str. 33
Výprava do podzemí str. 39
Kroky ve tmě str. 45
Tondův zápisník str. 50

V těchto čtyřech kapitolách košatí dobrodružný příběh. Žáci nohou sledovat, jaká nová místa a nové postavy se objevují, odhadovat jejich roli, předvídat pokračování událostí a vyvozovat je z předchozích informací

Záznamy v zápisníku
Záznamy v zápisníku jsou didaktickou výzvou k práci s nepřímo vyjádřenými informacemi, čtením mezi řádky.
 
Co říkají záznamy v zápisníku? Jak jim rozumět?
str. 51. Cihelna. Lidé chodí krást stroje a nábytek. Proto nám ji brali?

str. 52 Podzemní štoly. Je možné, že žili i tady? Musím to zjistiti.

str. 53 Strašné neštěstí.  Kája vzal s sebou psa -  kňučel -  utekl - hledali - volal – kamení-  pozdě.

Našel jsem to, je ohromný objev, opravdový poklad. Klárov se stane slavným...Vchod do labyrintu je snadné najít....

str. 54 Co asi znamenají věty:
Za rodiči dnes opět byli ti lidé. Bojím se jich. Několikrát mě zastavili na ulici a ptali se na různé věci. Nic jsem jim neřekl. Nevěřím jim, myslím, že až budeme pryč, můžou čenichat i u nás v bytě!

 

 

Okrouhlá ulice str. 56

Šachy U Hoftychů str. 62

Odpoledne v třešňovce str. 67

 

Motiv rodinného zázemí chlapců se průběžně objevuje v různých kapitolách. Čtenář zjistí, že ačkoliv je trauma pro oba hochy stejně závažné, liší se způsob, jak se s ním vypořádávají. Vojta únikem z domova, Jindra uzavřeností. V této kapitole si poprvé oba hoši o svých rodičích a jejich vztazích popovídají. Před kamarádem s podobnou zkušeností jim v komunikaci nebrání stud.

 

Hledání ztraceného času str. 72
 

Cesta za pokladem se v následujících kapitolách začne opírat o nová fakta, do pátrání hoši zapojují i dospělého člověka.

 

Podivná žádost pana Krejčíře str. 77

Jindra jde za tátou str. 82
 

V průběhu četby napínavého příběhu může učitel často zařazovat předvídání následného děje.  V této kapitole může zařadit předvídání toho, co předcházelo. Dříve nežli vyzve učitel žáky, aby si vyndali knížku, přečte závěr kapitoly – metoda Bílá místa. Úkolem žáků je předvídat, co předcházelo tomu, že se Jindra začal se svým tatínkem bavit.

str. 86 „ Teda tati, to je úžasný! Skvělý! Děkuju moc.“...

Druhá výprava str. 87

Tereza str. 93
 

V posledním odstavci kapitoly je záhadná věta: Nikdo z nich netušil, že dnes měli malou část z Tondova pokladu přímo před očima a že jeden z nich se jí dokonce dotýkal. Žáci se snaží tuto záhadu rozluštit a případné návrhy zdůvodňují.
V následujících třech kapitolách nastávají změny ve vztazích obou kamarádů. Až doposud bylo bezproblémové a díky vytrvalosti, houževnatosti a odvaze se upevňovalo, změna nastala, když do hry vstoupila dívka Tereza, která se oběma líbí a před kterou se chtějí ukázat.
Tereza se ukáže být platným členem pátrací skupiny, přichází s novými nápady.

 

Historie klárovských altánů str. 98
Jindra se pere str. 103
Velké odhalení str. 110

 

V příběhu se objevují různé nové postavy, které hrají na cestě za pokladem menší či větší roli. Zajímavý je vztah dospělých lidí k chlapcům a způsob jejich jednání. Zatím co paní z pavlače na ně křičí a má je za vandaly, maminky se jich až moc vyptávají na věci, o kterých se jim nechce mluvit, knihovnice zaujme ten správný postoj, neptá se a pomáhá. To hoši ocení.

Tato kapitola nabízí i krátkou odbočku k historikým událostem, které s příběhem úzce souvisejí, ale jsou k knize popsány nepřímo, jen v náznacích. Nabízí se krátké sdílení myšlenek, zkušeností a vědomostí, které žáky napadají nad citátem z knihy: Datum červen 1953 je nejen klíčovým pro další kroky na cestě za pokladem, ale začátek padesátých let je i počátkem tvrdých perzekucí režimu proti lidem, kteří nejsou k režimu loajální.

 

Pan Krejčíř vypravuje str. 116

 

Motiv kamarádství, tentokrát mezi Karlem Krejčířem a Tondou, nabízí téma k rozhovoru: nepodložené podezření, že nás kamarád podrazil, obešel, zklamal...
Trhlinu má i kamarádství mezi Vojtou a Jindrou, Vojtovi se nelíbí, že Jindra chtěl Terezu ochránit před Rančákovou partou.
 

 

Podivná věštba 122

V kapitole se znovu objevuje téma komunismu, tentokrát v souvislosti s výjezdem Tondovi rodiny za hranice a následnou emigrací. Učitel může a) pozdržet vyjasnění tohoto výrazu/občanského problému po četbě knížky b) podat žákům několik kusých informací, které jim pomohou porozumět zarámování příběhu c) začlenit krátké sdílení myšlenek, zkušeností a vědomostí u žáků o historické době padesátých let.

Pátrací skupina se chystá do podzemí. Promýšlí a připravuje si výbavu. Žáci mohou předvídat a zapisovat, co je třeba na tuto nebezpečnou akci mít s sebou.

V této kapitole se podruhé děti setkávají s tématem bezdomovectví. Aniž by o to stály, věštkyně jim předpovídá budoucnost. nabízí se otázka: Je nebo není dobré chtít znát svou budoucnost?


Hádka v nepravý čas str. 127
Zaživa pohřbeni  str. 133
Poklad  str. 139
Tajemství malého kamene  str. 144

 

Poslední čtyři kapitoly přinášejí rozuzlení příběhu. Na několika místech se nabízí možnost předvídat děj nebo situaci, např.
Ve světle baterky se něco objevilo na stěně jeskyně. Jindra se začal smát. Byl to hlasitý, dlouhý a osvobozující smích. „Našel jsem to!“