Stěhovaví ptáci - náměty do výuky
zpracoval Martin Kříž
Ptačí tahy 1 - informační text, mapy, náměty do výuky
zpracovala Jaroslava Procházková
Ptačí tahy 2 - informační text, mapy, náměty do výuky
zpracovala Jaroslava Procházková
Ptačí tahy 3 - informační text, mapy, náměty do výuky
zpracovala Jaroslava Procházková
Rekordmani, zajímavosti
zpracovala Jaroslava Procházková
Stěhování ptáků je fenomén, u kterého stojí za to se zastavit. Žáci mohou pracovat s literaturou, webovými daty, mapami a atlasy, mohozu zjistit kam se stěhují naši stěhovaví ptáci, kolik uletí kilometrů, kudy letí, jaké je čekají cestou nebezpečenství. Mnozí stěhovaví ptáci létají s batůžky a ornitologové tak mají trasy dobře zmapované: čáp černý, hýl rudý…
Otázky a úkoly:
Něco pro fajnšmekry, SŠ... jsou migrační tahy ptáků a výzkumné zprávy v angličtině, třeba hýl rudý (https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jbi.14085), česky na stránkách akademie věd...
Informační text
Mapy
Náměty do výuky
Informační text
Mapy
Náměty do výuky
Zřejmě největší vzdálenosti překonává při tahu rybák dlouhoocasý: ročně uletí v průměru 70 až 80 tisíc km! Hnízdí v arktickém pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky, ale zimuje až v pobřežních vodách kolem Antarktidy a při tahu uletí v průměru přes 500 km denně.
Satelitním sledováním jednoho z břehoušů rudých, kteří hnízdí na Aljašce a přezimují na Novém Zélandu, se zase zjistilo, že letěl přes Tichý oceán a během osmi dnů letu nonstop uletěl 11 600 km!
Geolokátory připevněné na záda jiřiček modrolesklých před jejich letem ze zimovišť v tropech do hnízdišť v Pensylvánii ukázaly, že se tito ptáci vracejí z jihu domů rychlostí i více než 550 km za den.
Extrémní vytrvalostí se vyznačuje rorýs obecný. Letem tráví v podstatě celý život – za letu přijímá potravu, pije, páří se, sbírá hnízdní materiál i spí. Za rok nalétá asi 190 000 km. Obdivuhodný je i budníček větší: váží pouhých 10 gramů a přitom z východní Sibiře do východní Afriky urazí kolem 13 500 km!
Obdobně rákosník velký uletí do Afriky a zpět osm tisíc km. „Využívá přitom příznivé vzdušné proudy, takže místy vystoupá do výšky až 3000 metrů. A to váží kolem 30 gramů,“ nešetří obdivem Petr Procházka: „Existují záznamy, že někteří jedinci dosáhli až 6000 metrů.“
Husa tibetská nebo také indická, která musí přeletět osmicisícovky v Himálajích, vystoupá dokonce až do výšky 10 tisíc metrů nad mořem. Neuvěřitelný výkon.
Díky moderní technice se vědci v posledních letech dozvídají o migraci ptáků řadu nových a překvapivých podrobností. Nicméně jde o jev natolik komplexní, že jeho poznávání si bezpochyby vyžádá ještě mnoho let intenzivního výzkumu.
Novým ptačím rekordmanem se letos stal břehouš rudý, když na své cestě z Aljašky na Nový Zéland pokořil vzdálenost 12 070 km, a to za 11 dní nepřetržitého letu. Zmíněný druh tráví léto v Arktidě, kde hnízdí, páří se a hoduje na měkkýších, korýších i červech, aby si vytvořil zásoby na dlouhou pouť. Poté zamíří na Zéland, stráví tam teplou zimu a v březnu se podél východního pobřeží Asie vrací na sever. Nad nekonečnou hladinou oceánu, kde není pevnina na dohled, se navíc opeřenci zřejmě orientují pomocí jakéhosi vnitřního kompasu reagujícího na magnetické pole Země.
Dřívější studie kanadských vědců ukázaly, že cestování na velké vzdálenosti není cizí ani maličkým pěvcům. Drozdi a jiřičky sice váží jen pár desítek gramů, jejich letecké výkony jsou ale ohromující. Za jeden den dokážou urazit až několik set kilometrů.