Úvod

Moderní pojetí přírodopisu by mělo cílit více na vztah žáka k přírodě, uvědomování si přírodních hodnot a významu ekosystémových vazeb. Menší pozornost můžeme věnovat takovým oblastem jako je systematika, která se navíc neustále mění a ptáka nám do systému zařadí kdejaký atlas nebo klíč. Menší část učiva by měla být věnována také ptačí anatomii. Zajímavé jsou jistě dva žaludky, duté kosti a specifika peří, ale tím bychom ve výuce základních škol mohli skončit.
Žák na základní škole by měl poznat typické pěvce z krmítka, vlaštovku, jiřičku, typické vodní ptáky a běžné dravce…), ale mnohem důležitější je, aby se z jejich přítomnosti dokázal radovat, všímal si jejich projevu v přírodě (hlas, silueta, hnízdo), měl k ptákům respekt,  vážil si jejich života, neničil hnízda, neplašil je… Věděl, že ptákům vadí domácí kočky, jaké ohrožení jsou skleněné plochy, elektrické dráty nebo o kontroverznosti myslivosti.

Martin Kříž

Probudit zájem o téma, zprostředkovat žákům zážitky ze skutečného i imaginativního světa ptáků, které posílí jejich vztah k tématu, senzitivitu a empatii; posilovat ochotu k odpovědnému chování, které zvyšuje šanci zachovat pro ptáky na zemi příznivé prostředí.

Očekávané výstupy

Žák 1. a 2. stupně:
 

• Žák se chová ve svém každodenním životě tak, že ptáky neohrožuje, ale pomáhá jim,
• sdílí své zážitky, smyslové prožitky, myšlenky vybuzené  kontaktem s reálným i imaginativním světem ptáků; vyjadřuje je slovem, výtvarně, pohybově, dramatizací...,
• dokáže ptáky etologicky pozorovat a popsat jejich  životní projevy  během roku, vyprávět (sepsat) smyšlené i reálné příběhy ze života ptáků, porovnávat je se životem člověka,
• vyjadřuje své stanovisko k jevům a situacím, ve kterých dochází působením člověka k omezení životních potřeb ptáků, jejich úhynu, úbytku nebo naopak přemnožení,
• získává zkušenosti s pravidelnou a dlouhodobou péčí o ptačí domácí „mazlíčky“.

Jak na to?

Vztah a senzitivitu je třeba rozvíjet v raném věku (čím dříve, tím lépe). Nejúčinnějšími jsou aktivity venku ve volné přírodě nebo na školní zahradě, pozorování ptáků z oken školy.

Pro téma ptáci se přirozeně nabízí i spolupráce s rodinou. Děti přinášejí informace z rodinných výletů, z pozorování ptáků u krmítka, u ptačí budky, o tom, jak pečují o andulky, papoušky, kanárky…
To, co děti zjistí, co vypozorují, také hned různým způsobem zaznamenávají – formulují zjišťované informace do vět, zapisují je na proužky papíru, zaznamenávají zjištěné informace do tabulek, pořizují grafické záznamy, fotografie…
Rozvoji senzitivity pomáhá vhodné propojování tématu s dalšími, zejména uměleckými předměty: literární, výtvarnou, hudební, pohybovou a dramatickou výchovou. Prostřednictvím nich je možné rozvíjet senzitivitu oběma směry – vyjadřovat vlastní prožitky z reálného pozorovaného života ptáků, prožitků z četby textů (obrazem, pohybem, zvukem) nebo naopak obohacovat se uměleckými díly,  „dešifrovat“ je.
Beletristických knížek s ptačí tematikou je na trhu mnoho, bohužel jen málo takových, které jsou pro děti zajímavé, nesou silný příběh a navíc mají i potenciál pro rozvoj čtenářských dovedností. Naše doporučení viz níže v oddíle Výukový materiál na portálu UBU.

S nabídkou vhodných literárních textů je to poněkud lepší, byť ani tady není pro učitele snadné vyhledat vhodný text, který odpovídá jeho výukovému záměru a délkou a obtížností potřebné úrovni dětí. Na podporu senzitivity se nabízejí klasické i moderní pohádky, báje a legendy, bajky, ptačí příběhy, poezie. I když není žádoucí předkládat dětem a žákům katastrofické scénáře, tak vhodně zvolené texty, filmové dokumenty, statistická data o ohrožení a úbytcích ptáků a nehumánním jednání lidí mohou citlivějšímu empatickému vztahu žáků k ohrožené ptačí populaci a zhoršujícím se podmínkám pro jejich přežití napomoct.
Se senzitivitou úzce souvisí tvořivost. Pro rozvoj literární tvořivosti se nabízí hrátky s češtinou: s příslovími, přirovnáními, myšlenkami, s ptačí symbolikou, převádění/transpozice textů z jednoho žánru do jiného, hledání podobností mezi chováním ptáků a lidí, doplňování ptačích rýmů…
Výtvarná výchova může senzitivitu obohatit prostřednictvím osobitých ztvárnění smyslových zážitků,  např. jemnosti a hebkosti ptačího peří, „tepla“ a útulnosti hnízda, barevnosti peří páva, grafickým  záznamem výstražného křiku sojky… Často i dětské doprovodné ilustrace příběhů méně tradičními výtvarnými technikami mohou u dětí vybudit překvapivě hezké zážitky

Vybavit žáky základními znalostmi o životě ptáků, jejich roli v přírodních ekosystémech a vlivu na zachování kvality životního prostředí.
Rozvinout schopnost žáků v rámci tématu pracovat s informacemi, řešit problémy, uplatňovat výzkumné a badatelské dovednosti.

Očekávané výstupy 1. stupeň

Žák:

• pozná podle stavby těla a opeření, zpěvu nebo letu 10 – 15 druhů našich ptáků,
• popíše jejich životní projevy a chování od jara do zimy,
• vyjmenuje a popíše alespoň 3 charakteristické znaky, které ptáky odlišují od ostatních živočichů,
• popíše základní stavbu jejich těla, jak tato souvisí se způsobem obživy a schopností létat,
• uvede jednoduché příklady potravních vazeb a příklady závislosti chování ptáků na prostředí,
• dokáže říct, proč si ptáci zaslouží ochranu, co je ve volné krajině ohrožuje a jak jim pomoct
• na několika jednoduchých příkladech vysvětlí, jaký vliv na život ptáků mají změny prostředí a) přírodního charakteru, b) změny způsobené lidskou činností,
• na příkladu deštníkového druhu vysvětlí problematiku některého biotopu.

Očekávané výstupy 2. stupeň
 

Žák:

• pozná podle stavby těla a opeření, zpěvu nebo letu 15 – 25 druhů našich a cizokrajných ptáků,
• popíše životní projevy a chování typických zástupců ,
• vyjmenuje a popíše charakteristické znaky, které ptáky odlišují od ostatních živočichů, vysvětlí, jak fyziognomické znaky a funkce souvisejí s jejich způsobem pohybu, obživou a dalšími životními projevy: stavba těla, rozmnožování, dýchání, trávení; způsob pohybu, přezimování x  migrační lety,
• uvede příklady potravních vazeb a z toho plynoucích závislostí na prostředí,
• vyvodí z textů, grafů a dalších zdrojů jaký vliv na život ptáků mají současné změny životního prostředí (přírodní  a lidmi způsobené), co a proč ptačí populaci ohrožuje a jaký dopad to může mít/má na rovnováhu ekosystémů, kvalitu životního prostředí,
• na příkladu deštníkového druhu vysvětlí problematiku některého biotopu.

Jak na to?

Ve výuce mladších žáků by měla převažovat práce s informacemi opřená především o to, co děti kolem sebe vidí, co mohou pozorovat, s čím experimentovat. Zdrojem informací mohou být i jednoduché populárně naučné texty, encyklopedie, učebnice, obrazy. Děti se učí učit od sebe navzájem. Pečlivě je třeba vážit zprostředkování informací dospělými! Je důležité nezahltit děti přemírou předávaných poznatků, neobrat je o možnost přicházet na věci vlastní cestou. I ve výuce starších žáků platí pravidlo neobrat je o zážitek vlastní cesty k poznání.

Na prvním stupni je vhodné zařazovat badatelské aktivity především na vycházky do přírody, na kterých mohou žáci něco samostatně prozkoumávat, pozorovat, zakreslovat, zapisovat. Nabízí se i pozorování a evidence pozorovaných jevů a změn z oken školy a rodinných domů,  provádění jednoduchých experimentů ve venkovních nebo vnitřních učebnách. S formulacemi výzkumných otázek a návrhy postupů řešení pomáhá žákům na 1. stupni učitel.
Na druhém stupni zpočátku ještě žákům učitel pomáhá, postupně se stává průvodcem, iniciuje různé formy a metody spolupráce žáků na řešených úkolech a pro nadané žáky připravuje výzkumné úkoly a projekty pro samostatnou práci.

Náměty na badatelskou činnost
 

Zjistit, proč někteří ptáci odlétají a jiní zůstávají přes zimu, jak to souvisí s jejich obživou (tvarem zobáku).
Pozorovat a zaznamenat, kdy začínají migrační tahy a kdy na podzim houfování ptáků končí.
Zjistit a zaznamenat, kdy se k nám ptáci na konci zimy a začátku jara vracejí, jak to souvisí s venkovními teplotami.
Pozorovat a zaznamenat, které druhy ptáků u nás zůstávají přes zimu?
Pozorovat u krmítek, které druhy ptáků přezimují v hejnech (přilétají ke krmítku v hejnech), které sami nebo v párech?
 

Návrhy problémů vhodných pro zařazení do výuky na 1. a 2. stupni

Ubývání počtu ptáků v důsledku a) zmenšujících se ploch, které jim poskytují dostatek potravy a úkrytů pro hnízdění, b) současné zemědělské produkce, kdy převažují monokultury řepky, kukuřice a pšenice, c) klimatických změn, d)…

Ptáčnictví. Proč je ještě dnes, v 21. století povoleno ptáčnictví – odchyt/lov tažných ptáků do sítí (např. odchyt miliónů ptáků do sítí na území severní Afriky)?

 další příklady environ. problémů ve světě

Podněcovat u žáků odpovědné chování a jednání, které může v důsledku zlepšit životní podmínky pro ptáky, jejich šanci v naší krajině v dostatečném počtu a druhové pestrosti žít. Podporovat u žáků osobní angažovanost.

Ochota chovat se a jednat tak, aby důsledky vlastních činů byly pro život a zachování druhů v ptačí říši příznivé, je vždycky na svobodné volbě každého žáka/budoucího občana. Neměla by se stát školní povinností. Týká se jak jednání, ve kterém jsou žáci v přímém kontaktu s přírodou, tak jednání spotřebitelské. Důležité je posilovat přesvědčení, že je v možnostech každého člověka přispět dobré věci, pozitivně věci ovlivňovat, třeba jen tím, že jde člověk příkladem a motivuje ostatní.

Předpokladem odpovědného jednání jsou jak přírodovědné a enviromemtální znalosti a dovednosti, tak schopnosti řešit problémy – byť by byly svým rozsahem a dopadem malé.
Žáci se z větší části stanou v budoucnu občany regionu, ve kterém chodí do školy. Výukové téma, které je dobře propojené s místními podmínkami a žáky zaujme, má příznivý vliv na jejich vztah k místu, kde vyrůstají a mnozí pak i žijí.

Očekávané výstupy na 1. stupni

Žák:

• dokáže říct, proč si ptáci zaslouží ochranu, co je ve volné krajině ohrožuje a jak jim pomoct,
• vybere si konkrétní činnost, jejímž prostřednictvím může zlepšit podmínky pro život ptáků ve svém  blízkém okolí a po určitou delší dobu ji provozuje,
• vyhledá v různých zdrojích informace ke zvolené činnosti,
• motivuje další lidi ke spolupráci,
• vyhledá a zpracuje informace o životě ptáků v blízkém okolí školy, domova, obce,
• přispívá svými poznatky do celonárodních „ptačích evidenčních“ programů.

Očekávané výstupy na 2. stupni

Žák kromě aktivit uvedených pro 1. stupeň

• rozumí problémům spojených s úbytkem ptáků, které jsou řešitelné na osobní, obecní nebo regionální úrovni,
• zná postup řešení problémů, modeluje je se spolužáky na konkrétních místních problémech: analyzuje problém, zjistí k němu více  informací, navrhne různé varianty řešení, diskutuje je, učí se akceptovat jiné názory, obohacovat se jimi, vybere jednu variantu, posoudí její náročnost a reálnost,
• zjišťuje možnosti uplatnění navržených postupů ve své škole, rodině/širší rodině, obci;  postoje lidí k problému a jeho řešení, překážky, podporu ze strany dospělých; zpracuje výstupy šetření,
• zpracovává výstupy šetření a prezentuje je, případně pomáhá dílčími činnostmi vybraná řešení, prezentuje je,
• podílí se na řešení místních problémů,
• vyhledává a zpracovává zajímavé informace o životě ptáků ve svém regionu.
   

Jak na to?
 

Inspirace:
 

Aktivity, kterými žák pomáhá přezimujícím ptákům přečkat bez úhony  zimní období
 

• kvalitní a pro ptáky bezpečné zimní přikrmování
• přikrmování v době hnízdění
• rozvěšování budek
• umísťování pítek na zahradách

Problémové situace

• jak omezit počty ulovených ptáků domácícmi kočkami
• jak regulovat počty přemnožujících se strak
• jak ochránit kulturní architektonické a výtvarné památky v intravilánu obcí od výkalů holubů
• jak zlepšit „zelené zázemí“ rodinných domů, škol, obcí, přetvářet je v prostředí příznivé pro život ptáků a dalších živočichů schopných žít v blízkosti lidí: vysazování původních druhů keřů podél cest; budování malých vodních ploch v intravilánu a extravilánu obcí; šíření myšlenek budování přírodních zahrad...  

Pozorování a záznamy pozorovaných životních projevů ptáků, evidence pozorovaných jevů
 

• pozorování chování jednoho ptáka/druhu ptáka u krmítka nebo v době hnízdění na zahradě,
• houfování ptáků před odletem na jih,
• evidence počtu vlaštovčích hnízd pod střechami farmářských budov,
• složení vícedruhového hejna u krmítka
• evidence druhů ptáků během zimy u krmítka
   

Sběr a záznam zajímavých informací a příběhů
 

•  od členů rodiny, obyvatel obcí
•  informace zjištěné od místních ornitologů, regionálních subjektů (Ochrana fauny, střediska EVVO ...)
• z regionálních a obecních kronik a publikací,