Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Úvod


 

Moderní pojetí přírodopisu by mělo cílit více na vztah žáka k přírodě, uvědomování si přírodních hodnot a významu ekosystémových vazeb. Menší pozornost můžeme věnovat takovým oblastem jako je systematika, která se navíc neustále mění a ptáka nám do systému zařadí kdejaký atlas nebo klíč. Menší část učiva by měla být věnována také ptačí anatomii. Zajímavé jsou jistě dva žaludky, duté kosti a specifika peří, ale tím bychom ve výuce základních škol mohli skončit.
Žák na základní škole by měl poznat typické pěvce z krmítka, vlaštovku, jiřičku, typické vodní ptáky a běžné dravce…), ale mnohem důležitější je, aby se z jejich přítomnosti dokázal radovat, všímal si jejich projevu v přírodě (hlas, silueta, hnízdo), měl k ptákům respekt,  vážil si jejich života, neničil hnízda, neplašil je… Věděl, že ptákům vadí domácí kočky, jaké ohrožení jsou skleněné plochy, elektrické dráty nebo o kontroverznosti myslivosti.

 

Martin Kříž

Cíl 1

Probudit zájem o téma, zprostředkovat žákům zážitky ze skutečného i imaginativního světa ptáků, které posílí jejich vztah k tématu, senzitivitu a empatii; posilovat ochotu k odpovědnému chování, které zvyšuje šanci zachovat pro ptáky na zemi příznivé prostředí.

 

 

Odpovědné je takové chování, kdy lidé zvažují při svém rozhodování dopady možných řešení na životní prostředí, jsou ochotni na základě svobodného rozhodnutí měnit své chování, případně se zapojovat do aktivit, které pomáhají kvalitu životního prostředí zvýšit. Odpovědné chování nelze ovlivnit pouhým předáváním znalostí.
Environmentální senzitivitou se rozumí citlivost, vztah a empatie vůči přírodě a životnímu prostředí, včetně citlivého vztahu ke zvířatům a rostlinám. Rozvíjením senzitivity k živé přírodě se příznivě ovlivňuje i motivace dětí a žáků o přírodě se učit.
V současném pojetí vzdělávání se právem klade čím dál tím větší důraz na senzitivní rozvoj osobnosti žáka, a to nejen v nejmladším školním věku. Zájem a prožitek jsou atributy, které již nestojí v pozadí  rozumových (kognitivních) funkcí. Pro šťastný plnohodnotný život jsou přinejmenším stejně důležité. Není ale snadné je ve výuce  rozvíjet, vyžadují čas, dobrý výukový materiál a od pedagogů nové dovednosti, kterými až na výjimky nebyli vybaveni na vysokých pedagogických školách.

 

Očekávané výstupy

Žák 1. a 2. stupně:
 

  • Žák se chová ve svém každodenním životě tak, že ptáky neohrožuje, ale pomáhá jim,
  • sdílí své zážitky, smyslové prožitky, myšlenky vybuzené  kontaktem s reálným i imaginativním světem ptáků; vyjadřuje je slovem, výtvarně, pohybově, dramatizací...,
  • dokáže ptáky etologicky pozorovat a popsat jejich  životní projevy  během roku, vyprávět (sepsat) smyšlené i reálné příběhy ze života ptáků, porovnávat je se životem člověka,
  • vyjadřuje své stanovisko k jevům a situacím, ve kterých dochází působením člověka k omezení životních potřeb ptáků, jejich úhynu, úbytku nebo naopak přemnožení,
  • získává zkušenosti s pravidelnou a dlouhodobou péčí o ptačí domácí „mazlíčky“.

 

Jak na to?

 

Vztah a senzitivitu je třeba rozvíjet v raném věku (čím dříve, tím lépe). Nejúčinnějšími jsou aktivity venku ve volné přírodě nebo na školní zahradě, pozorování ptáků z oken školy.

Pro téma ptáci se přirozeně nabízí i spolupráce s rodinou. Děti přinášejí informace z rodinných výletů, z pozorování ptáků u krmítka, u ptačí budky, o tom, jak pečují o andulky, papoušky, kanárky…
To, co děti zjistí, co vypozorují, také hned různým způsobem zaznamenávají – formulují zjišťované informace do vět, zapisují je na proužky papíru, zaznamenávají zjištěné informace do tabulek, pořizují grafické záznamy, fotografie…
Rozvoji senzitivity pomáhá vhodné propojování tématu s dalšími, zejména uměleckými předměty: literární, výtvarnou, hudební, pohybovou a dramatickou výchovou. Prostřednictvím nich je možné rozvíjet senzitivitu oběma směry – vyjadřovat vlastní prožitky z reálného pozorovaného života ptáků, prožitků z četby textů (obrazem, pohybem, zvukem) nebo naopak obohacovat se uměleckými díly,  „dešifrovat“ je.
Beletristických knížek s ptačí tematikou je na trhu mnoho, bohužel jen málo takových, které jsou pro děti zajímavé, nesou silný příběh a navíc mají i potenciál pro rozvoj čtenářských dovedností. Naše doporučení viz níže v oddíle Výukový materiál na portálu UBU.

S nabídkou vhodných literárních textů je to poněkud lepší, byť ani tady není pro učitele snadné vyhledat vhodný text, který odpovídá jeho výukovému záměru a délkou a obtížností potřebné úrovni dětí. Na podporu senzitivity se nabízejí klasické i moderní pohádky, báje a legendy, bajky, ptačí příběhy, poezie. I když není žádoucí předkládat dětem a žákům katastrofické scénáře, tak vhodně zvolené texty, filmové dokumenty, statistická data o ohrožení a úbytcích ptáků a nehumánním jednání lidí mohou citlivějšímu empatickému vztahu žáků k ohrožené ptačí populaci a zhoršujícím se podmínkám pro jejich přežití napomoct.
Se senzitivitou úzce souvisí tvořivost. Pro rozvoj literární tvořivosti se nabízí hrátky s češtinou: s příslovími, přirovnáními, myšlenkami, s ptačí symbolikou, převádění/transpozice textů z jednoho žánru do jiného, hledání podobností mezi chováním ptáků a lidí, doplňování ptačích rýmů…
Výtvarná výchova může senzitivitu obohatit prostřednictvím osobitých ztvárnění smyslových zážitků,  např. jemnosti a hebkosti ptačího peří, „tepla“ a útulnosti hnízda, barevnosti peří páva, grafickým  záznamem výstražného křiku sojky… Často i dětské doprovodné ilustrace příběhů méně tradičními výtvarnými technikami mohou u dětí vybudit překvapivě hezké zážitky

Cíl 2

Vybavit žáky základními znalostmi o životě ptáků, jejich roli v přírodních ekosystémech a vlivu na zachování kvality životního prostředí.
Rozvinout schopnost žáků v rámci tématu pracovat s informacemi, řešit problémy, uplatňovat výzkumné a badatelské dovednosti.

 

Žáci by měli na konci školní docházky rozpoznat podle různých znaků naše nejznámější ptáky a typické zástupce ptáků exotických. Měli by umět popsat a vysvětlit, jak charakteristické fyziognomické znaky  ovlivňují způsob jejich pohybu – letu a dalších životních projevů, popsat znaky, kterými se ptáci liší od jiných živočichů.
Na konci školní docházky by měli žáci umět vyvodit a popsat základní environmentální principy, jakou roli hrají ptáci pro udržení rovnováhy ekosystémů, v nichž fungují.
Zatímco první cíl směřuje k rozvoji senzitivní stránky osobnosti žáka, druhý cílí na stránku kognitivní, zejména na dovednosti pracovat s informacemi, hodnotit zdroje, využít jako zdroj informací i vlastní badatelskou (výzkumnou) činnost, zkoumat zjištěná data z různých hledisek, uvažovat o zjištěném, klást si otázky, diskutovat o nich, argumentovat je, vidět problémy, učit se pro ně hledat řešení, případně posuzovat stávající návrhy řešení problému u nás a ve světě. Řešení problémů v blízkém okolí žákova bydliště a školy je zahrnuto pod výstupy 3. cíle.
 
Problémy a konflikty uvnitř tématu pramení převážně z narušeného vztahu člověka a přírody. Žáci na prvním i na druhém stupni většinou nejsou schopni sami odhalit nejvážnější problémy, které souvisejí s úbytkem ptactva, zhoršujícími se podmínkami pro jejich přežití a s důsledky, které má úbytek na životní prostředí. Problémy jim mohou být předestřeny učitelem, žáci je mohou vyvozovat z textů, z filmových dokumentů, tabulek a grafů. Výukou na základní škole by však měli získat schopnost odhalovat a vyvozovat příčiny problémů, předvídat následky, nahlížet způsoby řešení a rozpoznávat, kdy dvě různá řešení různých zájmových skupin přerůstají v konflikt – střet zájmů.
Žáci by se měli ve škole naučit k závažným environmentálním problémům zaujímat vlastní stanovisko opřené o znalost kontextů a znalost informací získaných z kvalitních zdrojů. Měli by si vštípit silné povědomí/zásadu:  Pokud mám o problému jen omezené a zkreslené informace, nemohu zaujímat stanoviska.

 

Očekávané výstupy 1. stupeň

 

Žák:

  • pozná podle stavby těla a opeření, zpěvu nebo letu 10 – 15 druhů našich ptáků,
  • popíše jejich životní projevy a chování od jara do zimy,
  • vyjmenuje a popíše alespoň 3 charakteristické znaky, které ptáky odlišují od ostatních živočichů,
  • popíše základní stavbu jejich těla, jak tato souvisí se způsobem obživy a schopností létat,
  • uvede jednoduché příklady potravních vazeb a příklady závislosti chování ptáků na prostředí,
  • dokáže říct, proč si ptáci zaslouží ochranu, co je ve volné krajině ohrožuje a jak jim pomoct
  • na několika jednoduchých příkladech vysvětlí, jaký vliv na život ptáků mají změny prostředí a) přírodního charakteru, b) změny způsobené lidskou činností,
  • na příkladu deštníkového druhu vysvětlí problematiku některého biotopu.

 

Očekávané výstupy 2. stupeň
 

Žák:

  • pozná podle stavby těla a opeření, zpěvu nebo letu 15 – 25 druhů našich a cizokrajných ptáků,
  • popíše životní projevy a chování typických zástupců ,
  • vyjmenuje a popíše charakteristické znaky, které ptáky odlišují od ostatních živočichů, vysvětlí, jak fyziognomické znaky a funkce souvisejí s jejich způsobem pohybu, obživou a dalšími životními projevy: stavba těla, rozmnožování, dýchání, trávení; způsob pohybu, přezimování x  migrační lety,
  • uvede příklady potravních vazeb a z toho plynoucích závislostí na prostředí,
  • vyvodí z textů, grafů a dalších zdrojů jaký vliv na život ptáků mají současné změny životního prostředí (přírodní  a lidmi způsobené), co a proč ptačí populaci ohrožuje a jaký dopad to může mít/má na rovnováhu ekosystémů, kvalitu životního prostředí,
  • na příkladu deštníkového druhu vysvětlí problematiku některého biotopu.

 

Jak na to?

 

Ve výuce mladších žáků by měla převažovat práce s informacemi opřená především o to, co děti kolem sebe vidí, co mohou pozorovat, s čím experimentovat. Zdrojem informací mohou být i jednoduché populárně naučné texty, encyklopedie, učebnice, obrazy. Děti se učí učit od sebe navzájem. Pečlivě je třeba vážit zprostředkování informací dospělými! Je důležité nezahltit děti přemírou předávaných poznatků, neobrat je o možnost přicházet na věci vlastní cestou. I ve výuce starších žáků platí pravidlo neobrat je o zážitek vlastní cesty k poznání.

Na prvním stupni je vhodné zařazovat badatelské aktivity především na vycházky do přírody, na kterých mohou žáci něco samostatně prozkoumávat, pozorovat, zakreslovat, zapisovat. Nabízí se i pozorování a evidence pozorovaných jevů a změn z oken školy a rodinných domů,  provádění jednoduchých experimentů ve venkovních nebo vnitřních učebnách. S formulacemi výzkumných otázek a návrhy postupů řešení pomáhá žákům na 1. stupni učitel.
Na druhém stupni zpočátku ještě žákům učitel pomáhá, postupně se stává průvodcem, iniciuje různé formy a metody spolupráce žáků na řešených úkolech a pro nadané žáky připravuje výzkumné úkoly a projekty pro samostatnou práci.

 

Náměty na badatelskou činnost
 

Zjistit, proč někteří ptáci odlétají a jiní zůstávají přes zimu, jak to souvisí s jejich obživou (tvarem zobáku).
Pozorovat a zaznamenat, kdy začínají migrační tahy a kdy na podzim houfování ptáků končí.
Zjistit a zaznamenat, kdy se k nám ptáci na konci zimy a začátku jara vracejí, jak to souvisí s venkovními teplotami.
Pozorovat a zaznamenat, které druhy ptáků u nás zůstávají přes zimu?
Pozorovat u krmítek, které druhy ptáků přezimují v hejnech (přilétají ke krmítku v hejnech), které sami nebo v párech?

 

Návrhy problémů vhodných pro zařazení do výuky na 1. a 2. stupni

 

Ubývání počtu ptáků v důsledku a) zmenšujících se ploch, které jim poskytují dostatek potravy a úkrytů pro hnízdění, b) současné zemědělské produkce, kdy převažují monokultury řepky, kukuřice a pšenice, c) klimatických změn, d)…

Ptáčnictví. Proč je ještě dnes, v 21. století povoleno ptáčnictví – odchyt/lov tažných ptáků do sítí (např. odchyt miliónů ptáků do sítí na území severní Afriky)?

 další příklady environ. problémů ve světě

 

 

 

Cíl 3

Podněcovat u žáků odpovědné chování a jednání, které může v důsledku zlepšit životní podmínky pro ptáky, jejich šanci v naší krajině v dostatečném počtu a druhové pestrosti žít. Podporovat u žáků osobní angažovanost.

 

Ochota chovat se a jednat tak, aby důsledky vlastních činů byly pro život a zachování druhů v ptačí říši příznivé, je vždycky na svobodné volbě každého žáka/budoucího občana. Neměla by se stát školní povinností. Týká se jak jednání, ve kterém jsou žáci v přímém kontaktu s přírodou, tak jednání spotřebitelské. Důležité je posilovat přesvědčení, že je v možnostech každého člověka přispět dobré věci, pozitivně věci ovlivňovat, třeba jen tím, že jde člověk příkladem a motivuje ostatní.

Předpokladem odpovědného jednání jsou jak přírodovědné a enviromemtální znalosti a dovednosti, tak schopnosti řešit problémy – byť by byly svým rozsahem a dopadem malé.
Žáci se z větší části stanou v budoucnu občany regionu, ve kterém chodí do školy. Výukové téma, které je dobře propojené s místními podmínkami a žáky zaujme, má příznivý vliv na jejich vztah k místu, kde vyrůstají a mnozí pak i žijí.

 

Očekávané výstupy na 1. stupni

Žák:

  • dokáže říct, proč si ptáci zaslouží ochranu, co je ve volné krajině ohrožuje a jak jim pomoct,
  • vybere si konkrétní činnost, jejímž prostřednictvím může zlepšit podmínky pro život ptáků ve svém  blízkém okolí a po určitou delší dobu ji provozuje,
  • vyhledá v různých zdrojích informace ke zvolené činnosti,
  • motivuje další lidi ke spolupráci,
  • vyhledá a zpracuje informace o životě ptáků v blízkém okolí školy, domova, obce,
  • přispívá svými poznatky do celonárodních „ptačích evidenčních“ programů.

 

 

Očekávané výstupy na 2. stupni

 

Žák kromě aktivit uvedených pro 1. stupeň

 

  • rozumí problémům spojených s úbytkem ptáků, které jsou řešitelné na osobní, obecní nebo regionální úrovni,
  • zná postup řešení problémů, modeluje je se spolužáky na konkrétních místních problémech: analyzuje problém, zjistí k němu více  informací, navrhne různé varianty řešení, diskutuje je, učí se akceptovat jiné názory, obohacovat se jimi, vybere jednu variantu, posoudí její náročnost a reálnost,
  • zjišťuje možnosti uplatnění navržených postupů ve své škole, rodině/širší rodině, obci;  postoje lidí k problému a jeho řešení, překážky, podporu ze strany dospělých; zpracuje výstupy šetření,
  • zpracovává výstupy šetření a prezentuje je, případně pomáhá dílčími činnostmi vybraná řešení, prezentuje je,
  • podílí se na řešení místních problémů,
  • vyhledává a zpracovává zajímavé informace o životě ptáků ve svém regionu.
     

 

Jak na to?
 

Inspirace:
 

Aktivity, kterými žák pomáhá přezimujícím ptákům přečkat bez úhony  zimní období
 

  • kvalitní a pro ptáky bezpečné zimní přikrmování
  • přikrmování v době hnízdění
  • rozvěšování budek
  • umísťování pítek na zahradách

 

Problémové situace

 

  • jak omezit počty ulovených ptáků domácícmi kočkami
  • jak regulovat počty přemnožujících se strak
  • jak ochránit kulturní architektonické a výtvarné památky v intravilánu obcí od výkalů holubů
  • jak zlepšit „zelené zázemí“ rodinných domů, škol, obcí, přetvářet je v prostředí příznivé pro život ptáků a dalších živočichů schopných žít v blízkosti lidí: vysazování původních druhů keřů podél cest; budování malých vodních ploch v intravilánu a extravilánu obcí; šíření myšlenek budování přírodních zahrad...  


 

Pozorování a záznamy pozorovaných životních projevů ptáků, evidence pozorovaných jevů
 

  • pozorování chování jednoho ptáka/druhu ptáka u krmítka nebo v době hnízdění na zahradě,
  • houfování ptáků před odletem na jih,
  • evidence počtu vlaštovčích hnízd pod střechami farmářských budov,
  • složení vícedruhového hejna u krmítka
  • evidence druhů ptáků během zimy u krmítka
     

Sběr a záznam zajímavých informací a příběhů
 

  •  od členů rodiny, obyvatel obcí
  •  informace zjištěné od místních ornitologů, regionálních subjektů (Ochrana fauny, střediska EVVO ...)
  • z regionálních a obecních kronik a publikací,

 

scroll to top