Tesařík
Prostředí, potrava, ochrana
Tesaříci žijí převážně v lesích a na jejich okrajích, případně v křovinách. Potravou jejich larev je staré trouchnivějící dřevo.
Dospělí tesaříci se živí šťávou a pylem květů a listy, proto je můžeme vidět i na květech, nejčastěji okoličnatých rostlin. Jiní zase okusují kůru stromů, nebo pijí vytékající mízu. Někteří v dospělosti nepřijímají žádnou potravu.
Bakterie, neviditelné pomocnice
Strávit dřevo samozřejmě není vůbec snadné. Tesaříkům pomáhají střevní bakterie, keré dovedou trávit celulózu. Generace tesaříků si je předávají jako štafetu, bez nich by larvy nemohly žít. Samička je při kladení přenese z trávicího traktu na vajíčka. Vylíhlé larvy pak obaly, ze kterých se vyklubaly, sežerou. Tak získají potřebnou sadu bakterií pro život.
Jenže naše lesy jsou příliš uklizené. Chybí dostatek přirozených porostů, pralesů, kde by tesaříci nalezli dostatek starého, trouchnivějícího dřeva. Značná část našich tesaříků se proto vyskytuje již jen ve zvláště chráněných územích, mnoho druhů patří mezi chráněné a kriticky či silně ohrožené živočichy.
Tesařík obrovský
Chování, nepřátelé
Řada druhů tesaříků má výstražné zbarvení, které má zastrašit případného útočníka: červené, kovově zelené, modré až fialové, žluté nebo různě strakaté. Některé druhy dokonce napodobují zbarvením vosy.
Dospělí brouci jsou aktivní především po setmění.
Mezi přirozené nepřátele tesaříků patří větší hmyz (u larev a menších druhů), hmyzožraví ptáci a savci.
Běda, když larvu vyslídí lumek
Larvy tesaříků jsou napadány lumky. Samička lumka pronikne svým dlouhým kladélkem přes vrstvu dřeva k tělu larvy, naklade do ní vajíčka, z nich se vylíhnou malé housenky a ty larvu postupně vyžerou.
Stavba těla, základní znaky
Tělo tesaříka obecného je 1,8 až 2 cm dlouhé. Ovšem tesařík obrovský meří i přes 5 cm, tesařík zavalitý až 6 cm.
Jako u všech brouků je tělo tesaříků složeno z hlavy, hrudi a zadečku.
Na hlavě mají tykadla, která dokonale hmatají a čichají. Často směřují dozadu, jsou velmi dlouhá, často delší, než je tělo brouka, především u samečků. U kozlíčka dazule jsou až 5x delší než je tělo tohoto2 cmdlouhého tesaříka. Právě dlouhá tykadla jsou jedním ze znaků, podle kterých poznáte tesaříka na první pohled.
Z hrudi vycházejí tři páry nohou a dva páry křídel. Svrchní pár, přeměněný v tvrdé krovky, slouží i k ochraně.
Rozmnožování
Samice po spáření uloží vajíčka do rýh a ďolíčků ve velmi starých a nejčastěji již odumřelých stromech a pařezech. Někdy si jamku ve dřevě sama vykouše. Některé druhy tesaříků kladou larvy do ještě živých stromů.
Z vajíček se vylíhnou larvičky. Prokousávají se dřevem a živí se jím. Jsou válcovité, trochu zploštělé a nemají nohy. V úzkých chodbičkách se odpichují mozoly, což jsou místa ztvrdlé pokožky.
Zatímco dospělí tesaříci žijí jen několik týdnů nebo měsíců, larvální vývoj velkých tesaříků může trvat i více než 5 let. Nakonec se ve dřevě zakuklí a z kukly se líhne dospělý brouk.
Různé
Mnozí tesaříci dovedou vydávat i námi slyšitelné vrzání. Vyluzují je tzv. stridulačními lištami na hrudi.
Tesaříci, přesněji čeleď tesaříkovitých, zahrnuje největší brouky na Zemi. Třeba brazilská piluna velkozubá má tělo až 15 cm dlouhé a střevlík s přiléhavým jménem Titanus giganteus je až 20 cm velký! Ale ani naši největší tesaříci se nenechají zahanbit a jsou obry mezi našimi ostatními brouky.
Druhy
Brouků z čeledi tesaříkovitých u nás žije ohromné množství, kolem 230 druhů.
Tesařík zavalitý (Ergates faber) je naším největším tesaříkem. Žije v borových lesích, larvy k vývinu potřebují staré borové dřevo.
Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) žije nejraději na dubech, ale vyskytuje se i v bukových porostech, habrech, jasanech i ořešácích.
Tesařík pižmový (Aromia moschata) je zářivě zelený tesařík, jehož larvy potřebují ke svému vývinu vrby. Brouk opravdu voní po pižmu, vylučuje aromatickou látku.
Tesařík alpský (Rosallia alpina) je rovněž nádherně zbarvený horský brouk, který se vyskytuje v nadmořských výškách nad 600 metrů, v přirozených bukových lesích.
Tesařík dubový (Plagionotus arcuatus) svým zbarvením zdařile napodobuje vosu. Larvy se vyvíjejí v dubech, případně jiných listnatých stromech.
Kozlíček dazule (Acanthocinus aedelis) žije v borových lesích a je pověstný svými neuvěřitelně dlouhými tykadly.
Zařazení
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Čeleď: Tesaříkovití (Cerambycidae)
