Místo pro život - didaktický portál | Vrškamýk- výlet do středověku

Vrškamýk- výlet do středověku

Od září letošního roku jsme s dětmi ze 3. a 4. třídy zahájili práci na tématu Vrškamýk – výlet do středověku.

Téma jsme si vybrali z několika důvodů. Jednak se Vrškamýk nachází přímo v naší obci, čehož by bylo škoda nevyužít , dá se zde krásně propojit minulost, přítomnost a budoucnost. Navíc je to téma, které děti baví a mohou se zábavnou formou dozvědět něco nového nejen z minulosti jako takové, ale i z minulosti naší obce. Děti poznají historii starého hradiště, které dnes slouží jako výletní místo v blízkém okolí jejich bydliště a v neposlední řadě je může přivést k hlubšímu zájmu nejen o historii,ale i četbu.

Celý projekt jsme si rozdělili do několika částí – rozhovor na hradbách, práce s pověstí, den ve středověku, výlet na Vrškamýk. Na projektu budeme pracovat během celého školního roku a příspěvky budeme umísťovat na PROUD.

Vyučovací předměty – český jazyk, literatura, psaní, matematika, prvouka, pracovní činnosti, výtvarná výchova, tělesná výchova, ale i enviromentální výchova, hudební výchova a práce s počítačem. V podstatě se dá říci, že projekt se dotkne takřka všech vyučovacích předmětů.

Vzhledem k tomu, že řada úkolů a činností probíhá ve dvojicích či skupinkách, posiluje se zároveň spolupráce dětí a vzájemná pomoc.

Lenka Klausová a Mirka Sporná ZŠ Kamýk nad Vltavou

ČJ, literatura, psaní, prvouka

Rozhovor na hradbách

Rozhovor na hradbách

Cílem úvodní části – rozhovoru na hradbách – byl vstup do tématu. Šlo o fingovaný rozhovor dvou chlapců, kteří se potkali na hradbách. Jeden z nich byl chlapec z minulosti, jeden ze současnosti.

Na tomto textu mohli žáci vidět, jak moc se změnil nejen český jazyk, ale i způsob života jako takového.

S textem, který pro nás připravil pan Bauer,se nám pracovalo velice dobře a myslíme si, že si děti odnesly mnoho nového.

ROZHOVOR NA HRADBÁCH

OTÁZKY K ROZHOVORU:

1. Jak se jmenují partneři tohoto rozhovoru?
2. Co dělají, čím jsou?
3. Podtrhněte nadávky v textu.
4. Podtrhněte jinou barvou slova, která neznáte.
5. Vyjádřete spisovně slovo horák.

ČESKÝ JAZYK

Pověst O Hunci

Práce s pověstí

Pověst pro nás vybrala a připravila paní Květa Krüger, pracovali jsme metodou řízeného čtení.

Práce se opět dětem velmi líbila, pracovaly s nadšením a se zájmem. Zvlášť v úvodní části, kdy samy vymýšlely svoji pověst podle klíčových slov. Velmi nás překvapilo, že fantazie dětí doslova neznala mezí a zvlášť zajímavé bylo, že nikdo se netrefil stejného závěru, který byl použit v původním textu.

V každém případě je však třeba počítat s větší časovou rezervou, během jedné vyučovací hodiny se nedá vše stihnout, zvlášť pokud nechcete děti moc honit,ale naopak jim chcete nechat dostatek prostoru pro tvůrčí práci.

Před čtením:

Nejprve dostaly děti otázku: Kdo je to Hunec?

Otázku promýšlely ve dvojici, odpovědi jsme zapisovali na tabuli.

Ověření správné odpovědi děti dostaly za domácí úkol.

Na tabuli jsme napsali tato Klíčová slova

* kamenný hrad

* cizinec

* veliký poklad

* černý rytíř

Děti ve dvojici promýšlely, jak tato slova spolu souvisí a pokoušely se vytvořit vlastní pověst, která bude obsahovat všechny čtyři pojmy.

Do příběhu musela být zařazena všechna klíčová slova, nemuselo být dodrženo jejich pořadí.

Když měly děti příběhy vymyšleny, mohly je sdělit celé třídě.

Pověst jsme četli metodou Řízeného čtení.

O Hunci

Nad Kamýkem stával pevný kamenný hrad. Jeho počátky sahaly daleko, až do panování prvních českých knížat. Sídlil v něm vysoký knížecí úředník a z jeho zdí spravoval vltavskou župu. Bývalo zde rušno a veselo. Dnes se po nádvoří honí jen vítr a sova tiše zamává křídly za odešlou slávou. Je to místo starobylé a tajemné. ..................................... PAUZA ........................................

O t á z k a: Co si představíš pod slovy starobylé a tajemné? Jak podle Tebe takové místo/místa vypadají? - sdílení ve dvojici - nahlas

Jednou přijel do Kamýka cizinec. V pěkném kočáře, v bohatých šatech, na první pohled pán. Ze všeho nejdříve zamířil k rychtáři.

..................................... PAUZA ........................................

O t á z k y: 1) Kdo si myslíš, že byl rychtář? Co bylo tehdy jeho úkolem? - sdílení nahlas ve třídě

2) Co si myslíte, že bude od rychtáře chtít? Proč za ním jde? - sdílení ve dvojici - „Běž to říci někomu, s kým jsi dnes ještě nepracoval." - sdílení ve třídě

„Slyšel jsem, že na Hunci je zakopaný veliký poklad," začal neznámý.
„Lidé toho namluví," opáčil opatrně rychtář.
„Rád bych se o něj pokusil. Budu k tomu ale potřebovat tvoji pomoc. Škodný nebudeš," pokračoval cizinec.
„Jak si, pane, představuješ, že bych ti byl prospěšný?" promnul si rychtář čelo. ..................................... PAUZA ........................................

O t á z k a: 1) Myslíte si, že rychtář cizinci věřil, že na hradě je zakopaný poklad nebo ne? Zkus o svém tvrzení najít důkaz v textu. - samostatně - dvojice

2) V čem/jak bude chtít cizinec nejspíš pomoci? - ve třídě nebo opět ve dvojici

„Potřebuji sedm děvčátek a sedm chlapců," kul cizinec železo. „Neobávej se, nic zlého se jim nestane," dodával rychle. Zakrátko se dohodli. Druhého dne časně zrána stanul neznámý i s dětmi ve zříceninách. Všechno si dlouho a pozorně prohlížel, sutinami chodil sem a tam, až dětem přikázal utvořit v jednom místě kruh. Ještě jim poručil, že se nesmí ohlédnout, ať se děje cokoliv. Sám pak uprostřed kruhu začal kopat. Práce mu šla od ruky a zanedlouho se dostal na veliký plochý kámen, pod kterým to dunělo.

..................................... PAUZA ........................................

O t á z k a: 1) Proč si myslíte, že asi měli děti utvořit kruh?

2) Zaujal Vás počet dětí - SEDM děvčátek a SEDM kluků? - dvojice - opět někdo jiný, než s kým jsi přemýšlel dosud 3) Jak podle Tebe bude pověst pokračovat dál?

V tu chvíli uslyšely děti cvakot koňských podkov na cestě od městečka. Úplně zapomněly na příkaz a zvědavě se ohlédly po příchozím. Spatřily, jak k nim jede na černém koni rytíř v černé plátové zbroji. Nad hlavou mu vlál černý chochol. Nato se ozval veliký rachot a všechna vykopaná zem se sesula nazpět do jámy. ..................................... PAUZA ........................................

O t á z k a: Co se v příběhu doopravdy stalo? - sdílení ve třídě

Rázem zmizel černý rytíř, zmizel i cizinec a děti v rozvalinách osaměly.

Po dočtení příběhu:

Dvojice porovnávaly výsledek svého přemýšlení a vlastní pověst s tím, co se dozvěděly z četby, jak se lišil jejich příběh od skutečné pověsti.

Děti dostaly ještě jeden úkol:

Napiš odpověď na jednu z následující otázek:

Co by se stalo, kdyby se děti neotočily?

Co by se stalo, kdyby cizinec odkryl kámen?

Co by se stalo, kdyby cizinec nalezl poklad?

Odpovědi si děti zapisovaly do sešitu.

ČJ

PĚTILÍSTEK

Poté, co děti dočetly pověst O Hunci, vytvářely si na základě dojmů z četby svůj pětilístek - Vrškamýk. Jako podklad dostaly fotografii zříceniny.

Pracovali jsme s touto metodou poprvé a měli z ní trochu obavy, ale ukázaly se jako neoprávněné. Práce se dětem vydařila pěkně. Posuďte sami.

ČJ,MAT,VV,PČ,TV,HV,PRV

Den strávený ve středověku

V pondělí 26.října proběhla další část našeho tématu „Vrškamýk – výlet do středověku“, tentokrát se jednalo o jednodenní akci nazvanou „ Den strávený ve středověku – aneb – jak přiblížit historii jinak. S přípravou akce nám pomáhali studenti a instruktoři Jindřich Fuka a Luboš Říha, kteří připravili dětem velice zajímavý a rozmanitý program, jehož cílem bylo hlouběji poznat život na hradě a ve středověku vůbec.

Přesto, že se jednalo o poměrně dlouhou akci, ve které se střídalo velké množství aktivit, děti se ani chvíli nenudily a myslíme si, že se dozvěděly mnoho nového a zajímavého.Nenásilnou formou došlo k propojení řady výukových předmětů, ať už se jedná o český jazyk, matematiku, hudební , výtvarnou či tělesnou výchovu, ale i prvouku, psaní a čtení. A co víc, děti se také přesvědčily (zvláště při stavbě hradu), jak je důležitá spolupráce a pomoc ostatních .

Na závěr celého dne si všichni zúčastnění navíc odnesli malý dárek v podobě stříbrného groše z Kutné Hory.

Vzhledem k tomu, že některé z metod lze s úspěchem využít i v jiných (nejen historických) tématech či projektech, rády bychom vás s nimi seznámily a doufáme, že pro mnohé z vás budou inspirací.

Vlastivěda

Společenské vrstvy ve středověku

POZNÁVÁME SPOLEČENSKÉ VRSTVY ŽIJÍCÍ VE STŘEDOVĚKU

Program začal tím, že studenti vyprávěli dětem o životě lidí ve středověku. Povídali jim o společenských vrstvách a rozdílném způsobu života těchto skupin lidí. Děti téma velice zajímalo a na studenty měly mnoho všetečných otázek. Zajímalo je např. co a čím se ve středověku jedlo a pilo, jaké bylo WC, jak často se lidé myli, kam se házel odpad, jak to bylo na hradě s topením a teplem vůbec. Všechno se dozvěděly, dostalo se i na vysvětlení např. pojmu černá kuchyně. Výklad probíhal formou rozhovoru chlapce ze 13.století(student) a žáků.

Tato činnost byla završena didaktickou hrou. Všichni žáci dostali titul král, chodili volně po místnosti a ,,zdravili“ ostatní (zvedali pravou ruku). Když se s některým jiným králem potkali, střihli si s ním kámen – nůžky –papír a ten, kdo prohrál,se stal knězem, chodil po třídě a ,,modlil se“. Ten, který vyhrál, byl stále králem. Takto spolu dvojice soutěžily pořád dál. Z kněze spadl hráč dále do stavu sedláků ( chodil a sekal kosou), nakonec do stavu chudáků. Musel si dát několik minut pauzu a ve hře opět pokračoval jako král.

Hra se dětem velmi líbila.

Činnost první

Vlastivěda

Nákres půdorysu hradu

Po krátké přestávce se jeden ze studentů převlékl do dobového kostýmu a předstíral, že je chlapec ze 13. století. Děti utvořily dvojice a dostaly od něj otázku: ,,Proč a jak se stavěly hrady?“ Odpovědi nejprve děti sdílely ve dvojicích, pak se třídou. Nakonec chlapec ze 13. století dětem objasnil, co to bylo dřevěné hradiště, vysvětlil jim, co by v areálu hradu nemělo chybět, a která stavba k čemu sloužila. Na připravených nákresech hradů ukázal dětem, jaké hrady se stavěly v některých evropských zemích ( Francie, Itálie) a jaké byly ve stavbách rozdíly. Děti byly upozorněny na vstupní bránu, obrannou věž, hradby, padací most, stáje, studnu,….. Náměty je možno čerpat např. z knihy Hrady a zámky v Čechách, nakladatelství Olympia, 1986 nebo České hrady od D. Menclové.

Samotná aktivita žáků pak spočívala v tom, že dostali velké archy tmavšího balicího papíru ( vypadá víc historicky) a měli za úkol nakreslit půdorys svého hradu a tento hrad si pojmenovat. Předlohy na tabuli jim sice byly k dispozici, ale nesmělo se kopírovat. Děti jsme obcházeli a radili jim, pokud bylo třeba.

Celá aktivita trvala kolem 30 minut a děti se při ní zábavnou formou dozvěděly, na co nesměli stavitelé při stavbě hradů zapomenout. Nákresy si některé děti odnesly domů, aby se o radost z práce mohly podělit s rodiči, některé děti si je vystavily ve třídě.

Historický výklad se nám při této činnosti nádherně prolnul s výtvarnou činností. Protože děti tvoří samy velmi rády, nepřekvapilo nás, že je i tato činnost zaujala.

Činnost druhá

Vlastivěda

Stavba hradu

Po té, co se žáci dozvěděli něco o tom, jak se hrady stavěly, jakých účelům sloužily a sami si zkusili navrhnout půdorys vlastního hradu, jsme vyrazili ven, abychom si naplánovaný hrad postavili.

Žáci se rozdělili do skupinek po 5. Každá skupinka měla za úkol nasbírat suroviny pro stavbu svého hradu- kámen, dřevo, železo a zlato. Tyto suroviny byly rozmístěny po celém hřišti a tady se také nejvíce projevila schopnost spolupráce, protože děti se musely ve skupince domluvit, kdo pro co poběží. Získané suroviny pak měnily u učitele za jednotlivé části hradu ( např. 3 kameny, 2 dřeva a jedno železo mohly vyměnit za studnu, apod.). Zvláště na začátku hry se tedy často stávalo, že se děti nedomluvily a všechny vyrazily např.pro kámen. Pak jim ale chybělo třeba dřevo nebo železo a nemohly získat potřebnou část hradu. Zajímavé ale bylo sledovat, jak rychle pochopily, že se musí domluvit a přemýšlet, co budou potřebovat. Zároveň u toho musely pořád počítat, aby měly potřebné množství surovin pro stavbu základního hradu.( Nemohly totiž mít např. jen samé studny, či samé padací mosty apod., potřebovaly i věže, hladomornu a jiné.). Čím více surovin nasbíraly, tím více měly částí hradu a tím byl také jejich hrad větší a zajímavější. Tato hra navíc vyžaduje i jistou dávku vytrvalosti, protože běhat několikrát přes celé hřiště sem a tam, opravdu unaví. Velmi nás také překvapilo, že největší vytrvalost při nošení prokázal tým složený ze samých dívek.

I přesto, že byly děti hodně unavené, aktivita se jim velice líbila a cestou do školy na oběd nadšeně vyprávěly, jaký hrad se jim podařilo postavit, kdo co sehnal, jak rychle běhal apod.

Po zaslouženém obědě následovaly ještě další aktivity, jako doplňování textu písně a rytířský turnaj, které vám přiblížíme v některém z dalších příspěvků.

Zdraví Mirka a Lenka

Činnost třetí

ČJ, HV, prvouka

Noc na Karlštejně

Dnes bychom vám rádi představily další dvě činnosti, které jsme realizovali s žáky 3. a 4. třídy v již otevřeném výukovém tématu Vrškamýk – výlet do středověku. Jedná se, co se přípravy týká, o nenáročné aktivity, které se ovšem dětem velice líbily a věřím, že zaujmou i některé z vás. Myslím, že po mírné úpravě by s úspěchem mohly být použity i v jiném, nejenom historickém projektu.

První z nich jsme nazvali „Noc na Karlštejně“

Aktivita vychází z toho,že podle našich zkušeností velká část dětí na prvním stupni tento film již viděla. ( Jak jsme zjistili, někteří dokonce několikrát.)

Aktivita slouží ke zpestření a odlehčení hodiny a lze ji použít např. i při výkladu o Karlštejně, případně o Karlu IV. apod.

Vybrali jsme si píšeň Hoja Hoj od Karla Svobody a vynechali v ní některá slova. Žáci mají text doplnit. Písničku dětem několikrát pustíme a děti se snaží vynechaná slova odposlechnout a do textu doplnit. Po přečtení doplněného textu jsme si s dětmi některá méně znamá slova vysvětlili a na závěr celou písničku zazpívali.

Samozřejmě je možné si vybrat i jinou píseň z tohoto známého filmu.

Zdraví Vás Mirka a Lenka

Michal Balek při práci

TV, VV, prvouka, pracovní činnosti

Rytířský turnaj

Druhou, neméně zajímavou aktivitu, jsme nazvali „Rytířský turnaj“ a u dětí slavila velký úspěch.

Při výtvarné výchově nebo pracovních činnostech si s dětmi vyrobíme štíty, které samozřejmě budou při turnaji potřebovat. Fantazii se meze nekladou, je ale možné využít i různé encyklopedie a obrázky a dětem ukázat, jak štíty dříve vypadaly. My jsme využili publikace „Historický atlas rytířů a hradů“ od Barnese.

Podle času, který chcete přípravě věnovat, je možné si s dětmi případně vyrobit i historický „rytířský“ oděv. Jakmile máte připravené štíty a oděv, můžete vyrazit na rytířský turnaj.

Dětem se tato aktivita velice líbila a chrabří rytíři bojovali štíty a tenisáky takřka do „roztrání těla“- někdy spíše štítu. V každém případě to byl opravdu dlouhý a vyrovnaný boj.

Vítězové nakonec získali sladkou odměnu a všichni zúčastnění si za nasazení odnesli stříbrné groše z Kutné Hory.

S pozdravem Lenka a Mirka

Přihlášení pro správce

Školy
ZŠ Kamýk n. V.
Ukázky práce dětí - PROUD
Vrškamýk- výlet do středověku