Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Původ názvu osad Kuní a Kuníček

 

Vsi Kuní a Kuníček leží těsně vedle sebe. První historický doklad vážící se k jedné z nich pochází z roku 1260 a zní Kuník. Není zcela jisté, zda se vztahuje k dnešnímu Kuní nebo Kuníčku.

Původní jméno Kuník bylo pravděpodobně utvořeno zpodstatňující příponou -ík od přídavného jména kuní. Je pravděpodobné, že jméno původně označovalo například „kuní vrch“ nebo „kuní les“, tedy místo, v němž se často vyskytovaly kuny.

Jméno obce však v této době nemělo ještě zcela ustálenou podobu. Jak vyplývá z historických dokladů, kromě jména Kuník bylo zároveň pro danou osadu užíváno i jméno ve formě přídavného jména Kuní. Když byla v blízkosti původní osady založena osada další, dostala jedna z nich jméno Kuní, druhá pak zdrobnělý název Kuníček. Později se místní jméno Kuní, které bylo původně mužského rodu, přiklonilo k rodu střednímu. Zdrobnělé jméno Kuníček však zůstalo v této podobě do dnešních dnů, i když v minulosti podoba jména různě kolísala (kromě zdrobnělých podob středního rodu jako Kuníce a Kuníčko byly užívány i podoby množného čísla Kuníčky a Kuničky).

Přestože výklad, který dává jména vsí do souvislosti s výskytem kun, lze považovat za nepravděpodobnější, nemůžeme se nezmínit o ještě jedné možnosti. Podle Antonína Profouse připadá v úvahu i výklad ze jména zakladatele osady. Jméno mohlo označovat „Kuní dvůr“, tedy dvůr patřící osobě jménem Kuna.

Toto osobní jméno je již ve staré češtině bezpečně doloženo, dodnes se zachovalo poměrně časté příjmení Kuna. Je však třeba připomenout, že s označením lesní šelmy toto osobní jméno vůbec nemusí souviset, spíše se totiž jedná o odvozeninu od původem německého osobního jména Kunrád, Konrád.

V současné češtině se přivlastňovací přídavná jména od osobních jmen rodu mužského tvoří výhradně pomocí přípony -ův. Může nás tedy poněkud překvapit, že od osobního jména Kuna by bylo utvořeno přídavné jméno Kuní namísto obvyklé podoby Kunův. Tento způsob tvoření nebyl příliš obvyklý ani ve starší češtině, ale v některých zeměpisných jménech se s ním ojediněle setkáváme.

Pavel Štěpán

scroll to top