Zajímavosti

Pravidla při vaření piva v 17. století

Letha 1646 dne 30. měsíce máje.

Rozvržení pořádané vedle rozličných extraktů rubrik a na vlastní přiznání a gruntovní správu Václava Zatočila, purkrabího a správce panství Chlumeckého. Jak by se vedle slušnosti a náležitosti bez ublížení a nátisku lidí poddaných téhož panství nynějšího času a jak budoucně, když milosrdný Bůh nám pokojnější časy dáti ráčí, užívati mohlo a čeho jsou důchody ordinární J[eho] M[ilosti] K[rále] každoročně přicházeti mají a odvozovati se mohou.

A poněvadž na témž panství nejpřednější důchod J. M. K. z pivovarů přichází a jsou na témž panství čtyři pivovary, totiž Chlumecký, Sedlčanský, Sedlecký a Kamejcký, bude povinen V. Zatočil předně dobrými a věrnými sládky se zaopatřiti, na každý pak sud piva ječnýho na starovařeného po dvou korcích ječmene a na každý sud piva bílýhopšeničnýhojeden korec pšenice J. M. K. pasírovati ráčí. Z toho ať sobě sládek přírostku na sladu dělá co náleží, šetříc, aby nikdy nevopatrností a zanedbáním škody žádné na sladech se nestalo.

Item vždycky stále za chladův, totiž od sv. Bartoloměje až do sv. Jiří (a ne času letního v horku), aby se slady dělaly. Pilně a často k sládkům zvláštně při várce dohlížeti, tak aby piva hodná a dobrá vařili, aby lidé nejen poddaní, ale i přespolní nenaříkali. Co se na kterou várku obilí jakého pasíruje, sladečného všechen i s přírostkem aby bez ustranění nějakého dílu na touž várku obrácen a dán byl. In simili: Žádnej sládek pod jistou a neproměnitedlnou pokutou aby k svýmu ani k jiných lidí užitku fortelně při žádné várce více piva do postranních nádob jakýchkoli (kromě co se při kterým pivovaře officírům a služebníkům J. M. K. deputátu dávati má) nenalíval, piva neztenčoval a spolků s nikým nemíval – než na tolik sudů ordinárně se vaří, to ať vše dělá a k užitku J. M. K. přikáže.

Na dolívky sládkům vždycky, kde na patnáctsudův várka jest, šestnáctý sud, a kde se na třicetsudův vaří, tu dva sudy, kde pak na míně sudů se vaří, tu proportionaliter se pasíruje. Avšak na ten a takový způsob, aby sládci ve spilce se tím pivem (a ne patokami anebo nějakou ředinou) piva ve všech sudích k vejstavě dolívali a nebryndovali.

Šenkýři a krčmáři všickni, co jich kterýmu pivovaru náleží, aby stále pivo za pivem jměli a bez piva v sudě k šenku nikdy nebyli, jiných cizích piv žádných odnikud aby nebrali, jako i jiní lidé na panství aby sobě na kotlích a pánvích piva sami nevařili, do jiných cizích krčem na pití piva nechodili, ani nositi sobě nedali a důchod J. M. K. neztenčovali pod skutečnou pokutou.

Chmele, jak kterejsilnej nebo dobrej jest a jak kdy potřeba ukazuje, času letního aby piva krčmářům nekyselely, něco více než času zimního na várku se pasíruje.

*

Kolik obilí se dávalo v 17. století na vaření piva v různých našich pivovarech, zřejmo ze zápisu v archivu roudnickém ze dne 30. máje 1646:

Na Chlumci: „Na každý sud piva starého dávají se 2 strychy ječmene suchého, na vejstav sud po 8 zl.; na každý sud piva bílého 1 strych pšenice, na vejstav sud po 7 zl.“

Na Orlíce: „Na várku piva starého pro 20 sudů dává se ječmene suchého 30 strychů, na vejstav sud po 6 zl. 12 kr.; na várku piva bílého pro 24 sudy dává se pšenice suché 19 strychů 2 věrtele, na vejstav sud po 5 zl.“

V Kosově Hoře: „Na várku piva starého pro 12 sudů dává se ječmene 20 strychů, na vejstav sud po 8 zl. 26 kr.; na várku piva bílého pro 22 sudy dává se pšenice 17 strychů, na vejstav sud po 5 zl. 26 kr.“

V Radíči: „Na jeden sud starého piva dává se sladu ječného po 2 strychách, na vejstav sud po 9 zl.; na sud bílého piva dává se pšenice 3 věrtele, na vejstav sud po 5 zl.“

Ve Smilkově: „Na várku piva starého pro 15 sudů dávají sladu ječného 30 strychů, na vejstav sud po 7 zl.“ (bílého piva tehdy nevařili.)

V Prčici: „Na várku piva starého pro 8 sudů dávají ječmene 14 strychů, na vejstav sud po 7 zl. Pro pána (tj. vrchnost) na 4 sudy piva bílého dávají 3 strychy 4 věrtele pšenice.“

V Nelžovicích (Nalžovicích): „Na várku piva starého dávají pro 10 sudů 16 strychů sladu ječného a pšeničného 4 strychy. Sud piva starého po 4 zl. bílého piva přivařují 2 sudy“ (patrně pro vrchnost).

V Krašovicích: „Na 11 sudů piva starého dávají 20 strychů ječmene, na vejstav sud po 6 zl. 14 kr.; na 8 sudů piva bílého 8 strychů pšenice, na vejstav sud po 4 zl. 54 kr.“

Pavel Žak

 

HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Díl II.Praha : Pražská edice, 1998. ISBN 80-901509-6-9. – s. 345-346

 

Pozn.: Korce neboli strychy, stejně jako věrtele, jsou jednotky objemové používané pro měření tekutin a sypkých materiálů, jako například obilných zrn. Proto jim z dnešních jednotek nejlépe odpovídají litry nebo metry krychlové.

1 věrtel = asi 23 litrů

1 korec (strych) = asi 90 litrů