Původ názvu osady Porešín

Pořešín byl nepochybně utvořen z osobního jména. Přivlastňovací přípona -in, která se v současné češtině pojí již jen s podstatnými jmény ženského rodu, např. ženin, královnin, Jitčin, Ludmilin, se ve staré češtině připojoval i k podstatným jménům rodu mužského zakončeným na -a. Od mužského osobního jména Radota bychom tedy například dnes utvořili přivlastňovací přídavné jméno Radotův, ve staré češtině však vzniklo přídavné jméno Radotin. V místních jménech se pak samohláska -i- v zakončení prodloužila. Z osobního jména Radota tedy vychází místní jméno Radotín, které znamenalo ‚Radotův, patřící Radotovi‘. K tomuto přídavnému jménu si můžeme podle smyslu doplnit nějaké podstatné jméno mužského rodu, například dvůr nebo majetek. Podobně by i místní jméno Pořešín mělo být utvořeno od mužského osobního jména zakončeného na -a. Mohli bychom tedy rekonstruovat nedoložené osobní jméno *Pořeša. Název Pořešín by pak označoval majetek patřící Pořešovi. Později se jméno Pořešín změnilo pod vlivem pravidelných nářečních změn na Porešín. V jihozápadních Čechách a k nim přiléhající části středních Čech se totiž slabika -ře- často měnila na -re-, místo pařez nebo hořejší se tak říkalo (a někde dosud říká) parez a horejší. Zajímavé přitom je, že další ves se jménem Pořešín, která se nachází v jižních Čechách nedaleko Kaplice, se sice oficiálně dosud nazývá Pořešín, avšak lidově se nazývá Porešín, stejně jako naše ves na Sedlčansku.

Vraťme se ale ještě k Pořešicím. Vzhledem k tomu, že se tato ves nachází ve stejné oblasti jako blízký Porešín, je pravděpodobné, že i její název byl utvořen od stejného osobního jména jako název blízkého Porešína. I v tomto případě by tedy zřejmě východiskem tvoření bylo nedoložené osobní jméno *Pořeša. Pořešice by pak byly vsí Pořešiců, tedy lidí Pořešových, Pořešovy rodiny.

Pavel Štěpán